úterý 1. prosince

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Kdo do prezidentského úřadu:
  • Bitva dvou Václavů (Andrew Stroehlein)Vysoké školství:
  • Znovu o nesnášenlivých českých studentech - neboli o potřebě společenské VĚDY (Steven Saxonberg) 1. prosince 1998, Světový den AIDS:
  • Choroba AIDS se stala běžnou nemocí. Jak se s ní lidé vyrovnávají? Reakce:
  • Jiří Balvín o České televizi K článkům Štěpána Kotrby a Jiřího Kofránka:
  • Nabídka Pavla Mertlíka BYLA podezřelá (Petr Souček) K analýze jaderné energetiky od Jiřího Jírovce:
  • "Bezpečnost jaderné energetiky? Něco zajímavějšího nemáte? (Ivan Vágner) Ekonomika, Praha a Brusel:
  • Jablková aféra z trochu širšího pohledu (Jaroslav Teplý)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Jablková aféra z trochu širšího pohledu

    Jaroslav Teplý

    Jiz delsí dobu probíhá v podstate bez vetsího zájmu verejnosti spor o nadmerném dovozu jablek z EU, jejichz podíl na ceském trhu se mezitím priblízil celé polovine!

    "Pestitelum jablek u nás hrozí krach" hlásí z Chelcic 30. zárí 1997 znacka mls v deníku Slovo. Podle predsedy Ovocnárské unie CR, J. Musky "na trzích v zemích EU znamená uz dovoz 20% spotreby jejich ohrození, a proto se chrání zavedenou vstupní cenou, která je pro nás 20,70Kc. Pritom tamní pestitelé produkují jablka za 16 Kc, takze na západní trhy nemáme sanci proniknout. Ale naopak z techto zemí, k nám proudí dotovaná jablka za 11Kc, která letos tvorí uz pres polovinu jablek na ceském trhu."

    Situace se postupne dále priostrovala do té míry, ze se ministr Lux rozhodl zakrocit. Navrhl zavedení kvoty na dovoz jablek z EU, proti cemuz Evropská komise promptne protestovala. J. Lux na tiskové konferenci 26. ledna jeste svuj návrh obhajoval m.j. tvrzením, ze "EU sve zemedelce dnes podporuje trikrát více, nez je tomu u nás". (Slovo 27.1.98, E.Linková: "Lux: Z Evropské unie se k nám dovázejí jablka za ceny pod produkcními náklady.) Dnesní ministr zemedelství, tehdy jeste predseda svazu zem. druzstev a spolecností, Jan Fencl oznámil v únoru, ze pri dodatecném zvýsení cel na potravinárské komodity z EU na moznou horní hranici budou v roce 2000 obdobná cla EU na nase odpovídající výrobky 3 az sestkrát vetsí. (E. Linková: "Míra znevýhodnení nasich zemedelcu proti EU se prohlubuje", Slovo 6.2.98)

    Ale uz 19. února referuje Slovo, ze po jednání v Bruselu CR ustoupila od kvot, nad nez by se jablka nesmela dovázet a rozhodla se je nahradit kvotami, nad jejichz ramec by se smelo dovazet s dodatecným clem ve výsi 95%. Tím to ovsem neskoncilo: mluvcí evropského komisare pro zemedelství Gerry Kiely rekl, ze EU pozaduje okamzité zrusení kvot a vyhrazuje si právo na odvetnou akci (zvýsení EU cel na veprové maso, drubez a ovocné stavy); jiní úredníci EU sdelili, ze Evropská komise si vyhrazuje právo predlozit spor Rade ministru EU, coz se jevilo ministerstvu zemedelství málo pravdepodobné.

    Jeho tisková mluvcí pro Slovo uvedla, ze podle názoru tohoto úradu nejde o tak závaznou vec, aby se unie musela uchýlit k clánku 117 dohody, který resí naléhavé a kritické situace. Nicméne se jiz ve vládních kruzích jiz hovorilo o nutnosti revidovat vládní rozhodnutí. (Ministr zahranicí) Sedivý hovorí o prohre nasich sadaru, kterí nejsou schopni vyprodukovat jablka, a o problémech s distribucí. To je stejný argument, který pouzívá velvyslanec EU v CR Joannes ter Haar, který den predtím podotkl, ze "ochranná opatrení poskozují práve ty, které by mela chránit".

    Zastítují je totiz proti skutecným trzním silám. Tarify na import jablek nepomohou ceským pestitelum, coz sami uznali (?)" (Slovo 18.2.98) Nemá cenu se zdrzovat podrobným popisem dalsího vývoje. V kvetnu t.r. odvolala ceská vláda kvotu na dovoz západoevropských jablek. 1. cervence zrusila Evropská komise zvýsená cla na dovoz ceské drubeze, veprového masa a ovocných stav. Podle nejmenovaného cinitele EU byla tato "malická válka" ukázkou, ze Unie "bude vzdy tvrde hájit své zájmy". Pripustil, ze zatímco západoevropstí vývozci jablek nebyli za trímesícní platnosti kvoty prakticky poskozeni, mohli cestí exportéri utrpet citelneji. "My jsme si nezacali," dodal na vysvetlenou. (Slovo 2.7.98)

    Jablka ovsem nezaujímají v ceském agrárním zahranicním obchode s EU nejakou rozhodující posici, ale problém s nimi dobre odrází jeho celkový vývoj:" v roce 1991 aktivní saldo 4 miliardy, v roce 1997 uz minus 16,4 miliardy korun" (E. Linková: viz výse Slovo 6.2.98). Není divu, ze Jan Fencl prohlasuje v rozhovoru s E. Linkovou ve Slovu online (25.3.98), ze ohrozeni jsou vsichni zemedelci, nejen ovocnári. Napr. "stavy skotu klesly na polovinu ve srovnání s obdobím tesne po revoluci" (podle V. Hlavácka, presidenta Agrární komory, klesly tyto stavy k císlum z roku 1825!), výtezky mléka z hektaru jsou asi 42% výtezku EU. Zato zadluzenost v zemedelství vzrostla za 4 roky z 31,6 na 82,5%. Subvence na jednoho pracovníka jsou podle Fencla v CR 21840Kc za rok, v EU 612 000, v USA 953 000. Zhruba dvakrát lépe nez v CR jsou na tom zemedelci v Madarsku a v Polsku jsou jeste o stupinek výs."

    Není pochyby o tom, ze ceské zemedelství je málo výkonné, ta hrstka cizincu, která v CR sedlací, vystací obvykle s polovinou pracovních sil, jenomze práve proto nesmelo být vystaveno plné konkurenci do té doby, nez se dostane na úroven, na které by konkurovat mohlo a to bez ohledu na to, ze se na jeho stavu podílí i nedostatek jakékoliv úcinné koncepce (mimo populární neviditelnou ruku trhu) vsech dosavadnich polistopadových vlád. Ve zpravodajství o jablkovém sporu se totiz jaksi mimochodem objevily také zajímavé informace o dovozu rezaných kvetin do CR. R. Pospísil píse ve Slovu (19.3.98, "Dutka s výstrahou") o "celé rade duvodu pro privrení vstupních bran. Az prílis krute totiz vystupoval na povrch nedávný prípad kvetin. U nich také nejprve zahranicní konkurence zlikvidovala celé odvetví nizsími cenami a potom je vysroubovala vysoko nad to, zac by byli ochotni prodávat domácí producenti", coz muze vyvolávat obavy, zda prípad s jablky není snad po kvetinách soucástí nejakého trendu.

    Jaké jsou príciny této situace na ceské strane? Hlavne neschopnost ci lenost rychle se seznámit s tím, jak funguje západní svet, jmenovite EU a adaptovat se na nej a pak iluse, ze v mezinárodním styku je mozno podepsat smlouvu a pak ji klidne nedodrzovat, jak je zvykem v domácí praxi.

    Bývalý pracovník sekretariátu zemedelského komisare EU, nyní reditel Potravinárského sdruzení CR, Václav Kuklík uvedl, ze "v dobe podpisu dohody u nás vládla porevolucní euforie a ministri casto k podpisum i tak závazných materiálu pristupovali pod dojmem, ze nám svet chce jednostranne pomáhat a nebrali v potaz detaily právních dusledku spisu, co z nich vyplývá a k cemu se zavazujeme." (Slovo 28.1.98)V.

    Uz V. Klaus v dobách své slávy premianta v prestavbe socialistického hospodárství ve svých projevech v zahranicí sebevedome prohlasoval, ze nezádáme hospodárskou pomoc, ale otevrení trhu pro nase výrobky. Bohuzel si vsak nevsiml, ze mu sice vsichni prívetive zatleskali, ale nikdo nám ten vlastní trh neotevrel, zatímco on ho v CR otevrel cizine dokorán. Dumpingový zákon podle neho nebyl potreba.

    A nejen to: CR dosud ani nevyuzívá mozností, které není treba vyjednávat, protoze vyplývají z mezinárodních dohod (GATT), pravdepodobne týchz, pomocí kterých EU ukládá importovaným ceským jablkum minimální cenu.

    Jak prohlásil poslanec V. Tlustý (ODS) deníku Slovo uz 6.9.97, " ..ochranarských zákonných opatrení se u nás mohlo vyuzívat nejméne 3 roky. Mezinárodní dohody navíc ríkají, ze kdyz u nejaké zemedelské komodity dojde k dovozu mnozství, které významne presahuje prumer dovozu za 3 roky, okamzite muze príslusná zeme bez jakéhokoli dozadování v EU uvalit na toto zbozí dodatecná cla. To jsme jeste nikdy neudelali a porád to jde a melo se jiz i nekolikrát takto zasáhnout. Druhé ustanovení techto mezinárodních dohod ríká, ze kdyz cena nekteré komodity pri vstupu do CR klesne pod urcitou mez, máme právo domerit clo na standard bezný v EU. Ani jedné této pravomoci ministr zemedelství Josef Lux nevyuzil...Kampan, která se kolem toho následne delala, nebyla nicím jiným nez zastíráním neschopnosti státních úredníku."

    Tak jak to vlastne je? Letmý pohled do asociacní smlouvy podepsané 16.12.1991 v Bruselu pány H. Van den Broekem a F. Andriessenem za EU a J. Dienstbierem za tehdejsí CSFR nám nepripraví nejaké necekané prekvapení: v dohode se na ruzné problémy ve vzájemných vztazích pamatuje. V oddílu 1, hlave II, Zemedelství, clánek 15 se praví, ze se obe strany neprodlene poradí, aby se naslo vhodné resení pro vázné problémy na trhu jedné smluvní strany zpusobené dovozem produktu pocházejících ze strany druhé. V ocekávání toho resení muze postizená strana prijmout opatrení, která pokládá za nezbytná. K poradám slouzí jako orgán Smísená komise podle pravidel uvedených v oddílu 1, hlave IV, "Spolecná ustanovení", jmenovite pak v clánku 27. O cenách se prímo nemluví, ale v clánku 15, bodu 5 se stanoví, ze pri jednání se musí vzít v úvahu také výsledky multilaterálních jednání v rámci GATTu, odkud pravdepodobne pocházejí informace V. Tlustého.

    Proc tedy mohla unie skoro bych rekl pohodlne uhájit svou politicky neudrzitelnou posici na ceském trhu jablek? Z velice strucných informací ceského denního tisku se zdá, ze Josef Lux vyrazil bez dukladnejsí prípravy nejprve k samostatné akci, t.j. nepredlozil vec okamzite Smísené komisi. Pak doslo v Bruselu k nejakým jednáním, není mi známo na jaké úrovni, kdo zastupoval CR a jaké argumenty obe strany predlozily, ale CR byla prinucena k ústupu a vse zustalo pri starém. Ceský tisk referující dlouhé týdny jen o pred- a povolebním "kdo s kým proc a jak" zatím pomíjí naléhavou nutnost vynést na svetlo vsechny detaily nejen tohoto prípadu, ale i prípadu rezaných kvetin, aby bylo mozno vyvodit príslusné závery pro dalsí postup. Je vylouceno, ze by CR mohla vstoupit do EU roku 2000, kdy koncí platnost asociacní dohody. Odkladu na neurcito je nutno vyuzít nejen pro rázné akce v národním hospodárství, ale i pro co nejsirsí reálnou prípravu vstupu do EU vcetne prípravy nové asociacní dohody. Zalozit centrum poskytující právní i praktické informace o EU, koordinující práci jednotlivých jiz existujících pracovist a shromazdující jejich výsledky a  zadávající pro vysoké skoly námety pro diplomové a doktorské práce, aby se co nejrychleji rozsíril okruh osob dobre kvalifikovaných k hájení skutecných zájmu CR v denní praxi i pri jednáních s unií, aby znalost EU nezustala monopolem jedincu ci malých skupin a byla k disposici celé verejnosti.

    Varování nejmenovaného cinitele EU, ze unie bude tvrde hajit své zájmy je treba vzít vázne, jmenovite v zemedelství, které je od pocátku její Achillovou patou. Pokrok ve snizování obrovských subvencí mimorádne zatezujících její rozpocet byl dosud minimální a její úredníci se budou stále snazit podporovat export jejích zemedelských produktu vsemi dostupnými prostredky. Hrát si prílis naivne na premianty na strane zemí usilujících o vstup do EU muze být pro CR znacne riskantní.

    Premiant v daném prípade muze totiz znamenat totéz co prostácek. Posledním nositelem tohoto titulu je Estonsko, které podle redakcního úvodníku casopisu Business Central Europe z cervna t.r. "zpackalo" zemedelskou reformu. Uplným zrusením subvencí nevytvorilo "stíhlé" zemedelství, nýbrz nerovné hriste s EU. Trhy unie jsou uzavreny pro Estonsko, ale její subvencovaný export Estonsko zaplavuje, takze tretina estonské zemedelské pudy není obdelána. (Estonská) vláda si musí uvedomit, ze "laissez-faire" v hospodárství neospravedlnuje politické vakuum. A jestlize nekdy upadá do pokusení honosit se svým pojetím "ruce pryc od prumyslu", pak by si jako oblíbený zák paní Thatcherové mela pripomenout radu jejího oblíbeného ekonoma, Alana Walterse. Je bezúcelné jenom privatisovat podniky: musí být komercialisovány a restrukturovány. Estonsku se nepodarilo vytvorit rámec, ve kterém by se to mohlo provést."

    Pomalu se schyluje k dalsímu kolu rozhovoru o bilaterálních obchodních vztazích pro rok 1999 mezi USA a EU, které budou velmi obtízné. Pres Atlantik létají zatím sem a tam vytky a stíznosti napr. na danové úlevy pro US exportéry a subvence EU pro zemedelské výrobky a Airbus a j. To je slozitá materie a shora citovaný názor velvyslance EU v CR, ze "...ochranná opatrení poskozují práve ty, které by mela chránit. Zastítují je totiz proti trzním silám..." by pri jednání pravdepodobne nevyvolal víc nez jen "ozivení (ci veselí) v sále", jak se u nás kdysi psalo. Na zádné strane stolu totiz nebudou sedet prostacci.

    Jaroslav Teplý

    26.7.1998


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|