čtvrtek 14. ledna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby České imigrační předpisy:
  • Cizinci v ČR: Náměstek ministra vnitra nemluví k věci (Andrew Stroehlein) Internet:
  • Irská školačka vytvořila superefektivní šifrovací kód pro e-mail
  • Software, které cenzuruje pornografii Zdraví:
  • Nastane apokalypsa, až ztratí antibiotika účinnost? Společnost:
  • Švédsko - větší úcta k člověku jako k jednotlivci (Dalibor Štys) Lustrace:
  • Fízl pro Jindru Paříka (Miloš Koenig) Politikové, kteří nemluví s novináři:
  • Nebuďte na českého ministra školství tak přísný! (Miloš Kaláb) Věda a jaderná energie:
  • K aktivistům typu Stevena Saxonberga (Petr Vařeka)
  • Lidské poznávání v pojetí Stevena Saxonberga (Vladimír Wagner) Dvojí ceny:
  • Bigotní a neinformované názory Kazi Šťastnové (Vratislav Kuška) Imigrace:
  • Je dobře, že Evropská unie staví bariéry přistěhovalcům? (Jaroslav Teplý)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Lidské poznávání v pojetí Stevena Saxonberga

    Vladimír Wagner

    Vazeny p. J. Culiku,

    chtel bych se vyslovit k tomu z nazoru uvedenem v prispevku Stevena Saxonberga, ktery je venovan jaderne energetice, vede a obecne uloze lidskeho poznavani.

    Nevim, jestli S. Saxonberg vybral nazev pro nabozenskou sektu Veda "nahodne", nebo jestli opravdu vedu povazuje za jistou formu nabozenstvi.

    Pokud plati ten druhy pripad, pak se hluboce myli. Veda je ciste metoda k poznavani objektivni reality. To, co muze byt oznaceno za nabozenskou predstavu, je rozhodnuti, ze lidske poznavani objektivni reality ma smysl. Na to pochopitelne muze byt nazor ruzny, ale rozhodnuti v tomto smeru uz bylo bezdecne ucineno hodne davno v dobe, kdy nasi predkove poprve pouzili pestni klin a ohen. V te dobe se vydali na cestu, ktera treba muze byt behem po zuzujicim se moste. Nikdo nemuze predpovedet, kam nas tato cesta dovede. Ovsem jedinou dalsi alternativou je navrat k nasim predvekym predkum. A to se mi zda nejen nerealizovatelne, ale i nelidske.

    Zamerne pisi o poznani a neoddeluji vyuziti techto poznatku, nebot jedno bez druheho nemuze existovat. Jestli chci poznat, co je za morem, musim udelat nastroje a postavit lode. Kdyz chci poznat chovani astronomickych teles, musim mit stale dokonalejsi astronomicke pristroje. Pro dokonalejsi sireni informaci mezi lidmi potrebuji stale dokonalejsi technologie. Tyto technologie umoznuji pak i rozvoj kultury. Shakespeare, Leonardo, Gogol ci Forman ke svym dilum potrebovali urcitou uroven poznani objektivni reality. To ostatne potrebuje dokonce i libovolne nabozenstvi.

    Uvedene sebou zakonite nese i nekolik dusledku:

    1) Ze clovek nikdy nemuze znat vsechny dusledky jednotlivych objevu a jejich vyuziti. To nedokazal nas predek v pripade ohne a nedokazeme to ani my napriklad v pripade pocitacu. To, ze vyuziti informacnich technologii bude mit na rozvoj lidsta dalekosahle nasledky, neni sporu. Ovsem reseni rizik, ktere to v rozvoji lidske spolecnosti prinasi, lze az s pouzitim teto technologie. Ja osobne si treba myslim, ze dopad tohoto objevu a tim i rizika s tim spojena jsou mnohem vetsi, nez objev jaderne energie (lze-li takove veci vubec srovnavat). Nelze si vsak rici: "Nepouziji pocitac, dokud nebudu do detailu vedet, kam tento krok povede za 100 000 let." Nebot pak bychom jej nepouzili nikdy.

    2) Jednotlive objevy musi po sobe nasledovat od "jednodussich" k "slozitejsim". Zadnou etapu nelze preskocit. Nelze si rici: "Tak ted nebudu pouzivat kone k doprave, protoze je to tyrani zvirat a hned zacnu s parnimi vlaky nebo, ze nepouziji tepelne elektrarny, protoze znecistuji ovzdusi, ale rovnou postavim slunecni elektrarny na obezne draze okolo Zeme."

    3) S nejvetsi pravdepodobnosti se na teto ceste nelze zastavit. Takova spolecnost, ktera by zastavila dalsi poznavani objektivni reality a chtela udrzet stavajici stav ci se preorientovat jiz jen na "neracionalni poznani" by musela v konecnem dusledku zafixovat i pomery blizke stavajicim (pocet obyvatel a kvalitu jejich zivota).

    Protoze by se vsak stavajici nevratne zdroje vycerpavaly a jejich lepsi vyuziti ci zmena na obnovitelne by se zastavila, tak by i v tomto pripade takova spolecnost zkolabovala a radove drive nez za 100 000 let zminovanych S. Saxonbergem.

    To, ze v soucasne dobe lidska spolecnost potrebuje znacne mnozstvi energie, je nesporne. Navic je velmi pravdepodobne, ze jeji potreba bude spise stoupat. Vzdyt jen pro vyrovnani zivotni urovne vseho obyvatelstva na uroven beznou treba jen v soucasne Ceske republice (a to se neradime k tem nejrozvinutejsim) by prineslo velmi radikalni zvyseni jeji spotreby.

    Muzeme sice v co nejvetsi mire uplatnovat uspory a omezit nektere konzumni rysy dnesniho zivota, ale zakladni podstatu problemu tim nezmenime. Jestlize chceme, aby meli vsichni rovne pravo v pristupu k informacim, potrebujeme radove vice pocitacu, a at uz budou jakkoliv uspornejsi, tak v absolutnim cisle bude te energie celkove potreba vice.

    Totez plati v pristupu k lekarske peci, vyzive, uplatneni, vzdelani ......

    K ziskani teto energie ma momentalne clovek nekolik moznosti, ale v soucasnosti jako hlavni zdroj jsou v celosvetovem meritku uplatnitelne jen spalovani fosilnich paliv a jaderna energie. Vsechny ostatni jsou zatim ve stadiu, kdy je nemohou nahradit. V budoucnu se to muze zmenit, ale poznatky, technologie a samotna vyroba zarizeni potrebnych k teto zmene bude potrebovat cas a energii prave z techto dvou typu zdroju. To nic nerika proti tomu, aby se co nejvice s energii setrilo a v pripadech, kdy to jde, se pouzivaly zdroje jine.

    Vybrat si mezi spalovanim fosilnich paliv a jadernou energetikou pak neni tak jednoduche. Spalovaci elektrarny produkuji obrovskeho mnozstvi oxidu uhliku, siry a dusiku a popilku a i tezba obrovskeho objemu paliva vede k takove ekologicke zatezi, jejiz uplna sanace by byla pravdepodobne narocnejsi nez uplna sanace nasledku provozu jadernych elektraren.

    Jaderne maji krome problemu s jadernym odpadem i problem se sanaci nasledku tezby uranove rudy. I kdyz v tomto pripade jsou objemy tezby i odpadu o mnoho radu mensi. Tato volba byla pred mesicem na strankach BL jiz diskutovana, takze nechci opakovat jiz uvedene argumenty.

    Zminil bych se trochu jen o jadernem odpadu. Co bude s timto odpadem za 100 000 let lze tezko rici, ale pokud by byl i jen podle dnesnich zkusenosti ulozen v dlouhodobych ulozistich, tak pravdepodobne nebezpeci predstavovat nebude.

    Je znam pripad prirodniho jaderneho reaktoru v Africe, ktery vznikl pred miliony let. Dlouhou dobu "bezel" a jeho "odpad" setrval v miste a to byl ulozen volne bez specialniho zajisteni. Daleko pravdepodobnejsi je vsak, ze jaderny odpad bude v pomerne blizke budoucnosti vyuzit jako velmi cenna energeticka surovina, protoze p. Saxonberg se velice plete v tomto svem tvrzeni: "I to nejslibnejsi reseni, ktere bylo zatim navrzeno, by jen znamenalo, ze  odpad by byl radioaktivni "jen" po dobu nekolika tisic let a nikoliv dele nez 100 000 let."

    O jednom z moznych reseni likvidace (vlastne energetickeho vyuziti) jaderneho odpadu (vlastne dulezite suroviny) jsem psal do elektronickeho casopisu AmberZine a prispevek: "Koncepce urychlovacem rizenych jadernych transmutaci" je mozno si precist na adrese:

    http://amber.i-topp.cz/az/AWL.exe?ASCII+/AmberZine/occam/transmut.htm

    Netroufnu si jako p. S. Saxonberg prognozovat situaci za 100 000 let. Urcite by se vsak dala stejne katastroficka vize, v mnohem mensim casovem horizontu a mnohem seriozneji napsat o vlivu kyslicniku uhliciteho a sklenikovem efektu.

    Take by se dal formulovat dotaz, jestli treba dnesni protijaderne nalady neohrozuji lidstvo vice, kdyz jej zbavuji moznosti racionalne vyuzit tohoto zdroje.

    Ale to jsou zalezitosti pro seriozni a rozsahlejsi debatu s uvadenim konkretnich faktu.

    Vladimir Wagner



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|