Co je nového v České republice:

Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

Andrew Stroehlein

Viz též předchozí články k této tematice, zde a zde.

Bylo povzbuzující být svědkem toho, že Jaroslav Kopřiva, náměstek ministra vnitra, reagoval na obavy počestných cizinců, kteří žijí, pracují a studují v České republice (Slovo 7.1.1999). Je však škoda, že některé Kopřivovy výroky nebyly k věci a nesprávně prezentovaly pravou podstatu problému.

Kopřiva konstatuje, že nové předpisy pro cizince, žijící v České republice, se budou týkat pouze nových žadatelů, nikoliv zahraničních učitelů, studentů a podnikatelů, kteří zde žijí už roky. Možná má pravdu a lidé, kteří budou žádat o prodloužení svého dočasného povolení k pobytu, nebudou muset předkládat nové dokumenty, možná, že se to bude týkat jen osob, žádajících o povolení k pobytu v ČR poprvé.

Avšak náměstku ministra snad nezáleží na těchto budoucích učitelích, studentech a podnikatelích, kteří nyní uvažují, že by pracovali či studovali v zahraničí? Jakým způsobem budou tyto nové předpisy povzbuzovat tuto novou vlnu talentů a investic k příchodu do České republiky? Jaký signál vysílá Česká republika těmto lidem?

Lze si představit, že zahraniční vysokoškolské programy, které hledají partnery pro výměnu, půjdou jinam, kde je papírování jednodušší. Je lehké představit si, že si učitelé angličtiny vyberou pro svou práci v zahraničí raději Polsko nebo Maďarsko. Žádný zahraniční podnikatel nebude tolerovat další byrokratické popotahování příliš dlouho.

Kopřiva dále uvádí, že tyto nové předpisy pomohou České republice v boji proti zločinnosti. Právem netvrdí, že toto nové opatření dokáže činit zázraky. Bohužel však jasně nevysvětlil, jakým způsobem pomohou nové předpisy v boji proti zločinnosti. Je nepravděpodobné, že by někomu, českým občanům či cizincům, dokázal někdo kdy tuto otázku zodpovědět.

Dále, jestliže všichni dosavadní zahraniční zločinci nebudou muset předkládat českým úřadům novou dokumentaci, jaký mají tedy nové předpisy smysl? Už zavedení zločinci budou moci v České republice pokračovat ve své činnosti bez překážek.

Nakonec, a to je nejdůležitější, Kopřiva cituje příklad jednoho Američana, který strávil noc v Calais kvůli složitým imigračním procedurám v Británii. Tím projevil naprosté neporozumění celé základní otázce. Všichni, kdo kdy cestovali do zahraničí, mohou jistě vyprávět o tom, jak se museli potýkat s tou či onou nepříjemnou byrokracií na té či oné hranici. Snad každý má vlastní, jednorázový příběh o tom, jak vyváděl úřední šiml. Ale můj původní článek nebyl založen na takovýchto jednorázových příbězích ze života.

Argumentem článku bylo, že Česká republika SYSTEMATICKY umisťuje do cesty zahraničních občanů, kteří by se chtěli v této zemi usadit, více překážek než Velká Británie. Celý nový další dokument, který je obtížně získatelný, bude nyní požadován od každého žadatele: všichni budou muset prokázat, že mají v rodné zemi čistý trestní rejstřík.

V Británii takový předpis neexistuje. V Británii není od cizinců, žádajících o trvalý pobyt - ať už na základě sňatku, rodinné příbuznosti či jiných důvodů, jako je práce či studium SYSTEMATICKY požadováno, aby prokázali, že mají čistý trestní rejstřík.

Takže, skutečná otázka, pane Kopřivo, je toto: Proč obtěžuje zbytečnou byrokracií své zahraniční žadatele o trvalý či dočasný pobyt Česká republika více než Velká Británie, země, o níž je známo, že má ze všech států Evropské unie snad nejpřísnější imigrační zákony a předpisy, na jejichž základě se uděluje povolení k pobytu?

Andrew Stroehlein

Slovo 7.1.99

Změna v povolování pobytu cizinců

Především chci zopakovat, co se stalo. Cizinci, kteří žádají o udělení povolení k pobytu dlouhodobému nebo trvalému na území ČR, mohou žádosti podávat: a) v cizině u diplomatické mise nebo konzulárního úřadu České republiky, nebo 2) na území České republiky orgánu služby cizinecké a pohraniční policie Policie ČR.

Okruh dokladů, kterými má být tato žádost doložena, je k dispozici na internetové stránce Ministerstva vnitra. Jedním z nich je doklad potvrzující bezúhonnost. Dosud se za takovýto doklad považoval výpis z rejstříku trestů ČR, od 1. ledna je to současně výpis z rejstříku trestů ne starší 180 dnů nebo obdobný doklad státu, jehož je cizinec občanem, a to v originálu a jeho českém překladu. Originál bude superlegalizován přijímacím zastupitelským úřadem ČR v cizině.

Možná pisateli rozhořčeného článku uniklo, že tato náležitost bude od tohoto data požadována pouze po nových žadatelích, nikoliv po těch, kteří již v České republice žijí. To je první a vážná chyba na kráse jinak literárně pěkně pojednaných obrazů učitelů angličtiny pracně dokazujících svoji nevinu.

Dále je třeba si uvědomit, že rejstřík trestů je objektivním svědectvím o spáchaném a pravomocně odsouzeném trestném činu. Ač to možná bude znít pro někoho překvapivě, opravdu budou všichni čeští úředníci vědět (nikoliv podúředníci - takový titul se alespoň v ČR pro zaměstnance nepoužívá), kterých 52 států má zavedený rejstřík trestů, a opravdu budou vybaveni tak, aby autentický dokument rozeznali. Nakonec to patří ke klíčové činnosti pohraniční policie.

Samozřejmě, že toto opatření je pouze jednou drobnou částí ochrany obyvatel a nepředstavuje žádný radikální krok ke snížení zločinnosti. Umožňuje to jen důsledné využívání stávajících zákonů a jsem přesvědčen, že s desítkami podobných drobností lze dokázat něco většího.

O těch skutečně velkých tématech, jako je boj s organizovaným zločinem, korupcí či pašováním lidí, bude lépe mluvit v jiných souvislostech. A že vláda chce, aby si lidé mysleli, že dělá něco proti zločinnosti? To není příliš objevná věta, to chtějí všechny vlády světa. Je už pak na občanech, aby posoudili, zda něco dělá skutečně i jak se jí to daří.

Autor končí svůj článek osobní poznámkou, ve které uvádí, že se cítí od 1. ledna obviněn a poražen českou byrokracií. Za příklad nám dává Británii, kde nemusí shánět kafkovskou dokumentaci prokazující vlastní nevinu.

Rád bych proto poskytl zajímavé svědectví zaměstnance zdejšího úřadu. Popsal mi situaci, kdy americká občanka cestující z Evropy do Británie čekala celou noc v přístavu Calais, než si britští imigrační úředníci ověřili, že disponuje dostatečnou finanční částkou v britské bance, a vpustili ji do země. Přeji panu Stroehleinovi, aby ho taková "zvůle byrokratů" nikdy nepotkala.

JAROSLAV KOPŘIVA, náměstek ministra vnitra

Dalibor Štys

Dekuji panu Saxonbergovi za jeho prispevek. Hlavni rozdil, ktery pocituji mezi Ceskem a Svedskem, spociva v daleko vetsi ucte k cloveku jako jednotlivci a s tim take v zodpovednosti za sve ciny. Je spousta faktoru ktere historicky urcily proc je tomu tak.

Chtel bych se zminit o jednom aspektu, ktery navazuje na clanek pana Vincenta - etos v Cesku je prevazne katolicky, zatimco ve Svedsku dusledne luteransky. Katolicky etos veli obetovat svuj zivot urcite ideologii a idealem je knez nebo mnich, muz, ktery odvrhnul sve prirozene potreby ve sluzbe ideologii. Tento je take nejvyssi moralni autoritou. Luteran vi, ze je zodpovedny za sve ciny sam a ze koneckoncu jeho spaseni zavisi na milosti bozi. Pastor je take jen jeden z lidi, v podstate urednik.

Pro Skandinavce prinejmensim nepredstavovalo zadnou ideologickou zmenu akceptovat zeny ve vsech profesich pote, co jiz neni rozhodujici jejich slabsi fyzicka konstituce. Pro ceskeho muze to je, v jeho ideologicke oddanosti sve profesi nebo funkci, porad jeste problem. Casto jen respekt k zenine profesi a uznani jejiho naroku na profesionalni rust je povazovan za projev podpantoflismu.

To vede, jako ve vsech katolickych zemich, k rozpadu a odmitani rodiny a velmi nizke porodnosti. Naopak svedsky pristup vedl dokonce k tomu, ze pocatkem 90. let se pocet deti na jednu matku prehoupl pres 2 a dodnes je rodina s 3 a vice detmi bezna. Bezne jsou take adopce deti z tretiho sveta. Symptomaticke je, ze v tezsich dobach po listopadu jsme se vzdy odvolavali k moralnim autoritam jednoho bezdetneho muze a vysokeho katolickeho kneze. Kdyby se od pocatku kazdy citil zodpovedny za sve ciny a jejich nasledky, tezke casy by ani nemusely nastat. A v tom je ten trik.

V ceskych dejinach se stridaji obdobi stranici protestantismu a svobode s obdobimi stranicimi ideologii a nesvobode. O jednom obdobi svobody a protestantismu se stale jeste muzeme ledacos dozvedet od svych dedecku: byla to prvni republika - obdobi konfesijni tolerance a preferenci pro cirkev ceskoslovenskou. Zaroven tento stat byl na svou dobu extremne otevrenou ekonomikou, ostruvkem narodnostni tolerance ze strany vladnouciho naroda (srovnejme objektivne s kteroukoliv jinou Evropskou zemi te doby) a zemi s velmi dobrym socialnim zabezpeceni. Predvalecne Ceskoslovensko bylo na dobre ceste stat se stejne dobrym statem jako je dnes Svedsko nebo Nizozemi. Bohuzel, nacionalismus vede k bestialite, jak pravil kancler Metternich.

Dalibor Štys

Miloš Koenig

Vy hledate opravdoveho, nefalsovaneho fizla? Toz to Vam muzu poslouzit, i kdyz tu osobu, lepe receno ty osoby neznate a asi nikdy znat nebudete.

Muj stryc se v roce 1951 podobne jako vice Plzenaku pokousel opustit CSSR pomoci "jednoznacne spolehliveho" prevadece, jmenem Pilcik. Tento muz vsechny lidi, ktere "prevadel" pres hranice, zabijel, s vyjimkou jedne asi 14 tilete holcicky, kterou znasilnoval. Tyden predtim, nez mel byt "preveden" muj stryc, byl ten Pilcik zatcen a spachal v noci ve sve cele sebevrazdu.

Jelikoz mel muj stryc u toho cloveka svoje zavazadla, nebyl problem pro StB ho identifikovat. Tri dny pozdeji byl zatcen a odsouzen k dvema letum vezeni. Kdyz se vratil, vypravel mi, jak byl vyslychan. Ti lide na StB znali skoro kazdy jeho krok, citovali mu politicke vtipy, ktere kdysi na Silvestra vypravel a to ve spolecnosti svych "opravdovych" pratel, proste mu ukazali rozsahly dossier obsahujici spoustu informaci, ktere o nem za ty roky nashromazdili. A prakticky vse bylo dodano jeho duvernymi prateli.

Ale i ja jsem mel osobne tu cest, poznat jednoho "fizla" a mym stestim bylo, ze urcity zbytek slusnosti mu zustal. V roce 1957 jsem se s pritelem pokousel o cestu s Cedokem do Recka. Den predtim mi poslali telegram, ze jaksi to neni ve statnim zajmu a podobne. Muj pritel tento telegram nedostal, tak jsem se jel do Prahy s nim rozloucit, potoze navrat z Recka nebyl ani mnou ani jim planovan. A co se stalo? Ta vyprava do Recka byla cela zrusena, pry kvuli vedrum a epidemiim.

Jeli jsme oba deprimovani do Plzne a vylevali si tam svuj frust u spolecneho pritele a jeho manzelky. A co cert nechce, on byl take v tech Cibulkovych novinach, ani se nesnazil to poprit, jenom my meli to stesti, ze byl nejenom konfident, ale, jak Jin Parik rika, stejnou merou i dissident. Proste nas neudal. Takze zrejme, to, co Jin Parik hleda a najit nemuze, neni vyplodem lidske fantasie ale smutna realita. Zadni Brettschneidrove, ale duverni pratele, lide jako Ty a ja. Kam se na ne hrabe Mata Hari.

Miloslav Kaláb

Mily pane doktore,

Cetl jsem Vase pohorseni nad 'byzantsko-vychodnarskymi' mravy ceskeho ministra skolstvi za to, ze neodpovedel panu Janu Wagnerovi ze 'Sveta namodro'. Skutecne by me zajimalo, zdali by britsky ministr skolstvi (nebo jineho rezortu) odpovedel kazdemu cloveku, ktery se na neho obrati.

V Kanade, ac jsme cleny Commonwealthu, by se take ministr neobtezoval odpovidat tomu, kdo mu posle e-mail ohledne problemu ve skolstvi nebo ve zdravotnictvi ci v zalezitostech spravedlnosti. A nas ministersky predseda se neobtezuje poradat tiskove konference, aby mu tam takove otazky mohli predlozit akreditovani novinari, ne tedy nejaky Milos Kalab nebo Jan Wagner.

Jestlize se novinari ptaji, tak vite, jake byvaji odpovedi. Ty se vlastne dostaly z anglofonnich zemi do Ceske republiky: 'No comments'.

Clanky, ktere pouzivaji derogativnich vyrazu mi pripadaji jako vystrizene z 'Rudeho prava naruby' tim nemyslim zadne skutecne noviny ale noviny pouzivajici podobny jazyk za jine situace. Vas clanek nebyl napsan vecne, spis byl napsan 'emotivne', 'horkou jehlou'. Toho je mi lito, protoze to neni zpusob, jak spatne veci napravovat.

Miloš Kaláb

Poznámka JČ:

Pusobil jsem asi sest let jako reporter (neakreditovany) Svobodne Evropy v Britanii. Jiste, ze se politikove snazi novinare manipulovat. Vzdycky jsem vsak zaznamenal od britskych ministru alespon povrchni vstricnost a uctivost vuci novinarum. Pokud nebyli ochotni sami na otazky odpovidat, vzdycky me odkazali na odpovedneho namestka ci jineho cinitele ministerstva, ktery na otazky odpovedel. Nikdy jsem se nesetkal s reakci, ze "na tuto otazku ja odpovidat nebudu".

A i kdyby to tak, jak to popisujete, bylo v Kanade, neznamena to prece, ze to ma byt vzorem pro Ceskou republiku. To, ze si politikove delaji s novinari v CR, co chteji, je vazny problem a je nutno na nej poukazovat.

Miloš Kaláb:

Nechci protahovat diskusi a brat Vam cas. Ja jsem pro kritiku, mne vadil ponekud povyseny vyraz 'byzantsko-vychodnarsky'. A nepsal jsem to proto, abych usiloval o uverejneni, to naprosto ne. Proc bych mel chodit s kazdou drobnosti na verejnost? Bylo to mineno spis jako pratelske upozorneni nez vytka. A to proto, ze jsou vsude lide citlivi na prizviska.

Mne jde v podstate o to, ze ono to neni na Zapade tak idealni, jak Vy se to obcas snazite popisovat. Ve skutecnosti to tu ma velice daleko od citankove demokracie.

Ziji tu 30 roku, pracuji na federalnim ministerstvu zemedelstvi a zive se zajimam o politiku.

Proto pisi Kanadske listy.

Musim davat pozor, abych nevybiral jen same negativni veci, prestoze bych z nich mohl sestavit daleko vetsi vydani KL.

Nevzal jsem si za cil davat Cechum rady, ale asi bych to delal s ohledem na jejich dosavadni mravy a pocity. Asi proto, ze mi v mladi slouzilo hned nekolik spoluzaku 'za priklad' - 'ten chodi upraveny', 'jiny chodil do housli' a dalsi pekne zdravil 'rukulibam, milostiva pani'.

Vite, jak jsem je nenavidel? Kdybych tedy psal o 'byzantsko-vychodnarskem' chovani Cechu, nedivil bych se, kdyby mi brzy nekdo otloukl o hlavu muj 'primitivni Divoky Zapad'. Tim bych situaci moc nepomohl.

Ja velice ocenuji Vasi praci a nedivim se Vam, ze byste chtel, aby byla v Cesku citankova demokracie.

Návrh dopisu, který by českému ministru školství poslal Miloš Kaláb:

"Bylo by rozumne a odpovidalo by to demokratickym zvyklostem, pane ministre, kdybyste svuj nazor vyslovil, protoze ocekavam, ze nejaky mate. Proto jste prijal funkci ministra. Souhlasite-li se mnou, vysvetlete prosim, co Vam brani, abyste tento souhlas uskutecnil ve skolni praxi. Mate-li opacny nazor, vysvetlete jej a oduvodnete, v cem a proc se mnou nesouhlasite. Nemuzete-li to udelat osobne, poverte personal, ktery zamestnavate a ktery je placen z mych dani, aby sdelil stanovisko, jake Vase ministerstvo v tomto ohledu zastava. Uvedomte si, ze rada jinych obcanu se o tuto situaci zajima a ze Vam moje otazka dava prilezitost seznamit s vasi odpovedi velky okruh lidi...."

(Myslim, ze by to asi takhle napsal clovek britskemu ministrovi, ktery by neodpovedel a pripadne sve nazory, ze se jedna o ministra, ktery ma mravy nejakeho 'ostrovniho izolacionistickeho primitiva' by pisatel uz neuvedl).

Prestoze jsem tohle napsal, nemyslim si, ze by bylo uzitecne stavet tuto verzi verejne proti Vasi. Je to 'jen tak na okraj'. Vim o Karlu Havlickovi Borovskem, ktery psal, ze 'cesty mohou byti rozlicne...' Mejte se hezky, zdravi Vas

Miloš Kaláb

Petr Vařeka

Kratoucka citace z clanku p. S.:

"Jediná možná obrana jaderné energie je náboženská. Nová náboženská sekta jménem Věda získává velký počet stoupenců. Podle této sekty nemusíme za své činy přijímat vůbec žádnou odpovědnost. Můžeme ničit životní prostředí, jak chceme. Nemusíme se znepokojovat potenciálním nebezpečím žádné látky, kterou používáme, protože Věda nás vždycky nakonec zachrání. Jednoho dne bude Věda naším Vykupitelem. Poskytne nám řešení pro všechny naše problémy...."

Pane Saxonbergu,

Kdyz ctu vase vytvory, premyslim mimodek, jak asi zijete. Urcite nebydlite ve skalni sluji a nezivite se lovem zvere a sberem lesnich plodu. Naopak zcela urcite travite svuj cas ve zdenem dome, do ktereho mate zavedenou alespon elektrinu a telefon, kterych pouzivate k tomu, abyste prostrednictvim Internetu siril mezi lidem vase pojeti osvety.

Divim se potom, ze tak dabelske vynalezy, kterymi elektrina a vse co s ni souvisi jsou, vam nezabrani v tom, abyste jich vyuzival k jejich potirani; nezni to totiz verohodne.

Abych videl, ze to co rikate mysli- te vazne, oblecte se do jutoveho pytle, nechte si narust dlouhy vous vemte si do pytliku dostatek susenych kobylek a vyzbrojen vizionarskym nadsenim zapalujte lidi kolem sebe. A az vas budou miliony, muzete pak vytahnout na Satana a pokusit se pokorit jeho nejpysnejsi bastu - vami zatracovanou Vedu. Mam jen tak trochu trochu obavy z toho, ze to je prani i samotneho vladce pekel. A az bude snedena posledni susena kobylka a az vyhasne ohen v ocich posledniho cvoka, pak teprve se rozhosti mir nad vodami a Buh s Dablem si podaji ruce a reknou si: "Uz vickrat ne !".

Petr Vařeka, Karlovy Vary

Vladimír Wagner

Vazeny p. J. Culiku,

chtel bych se vyslovit k tomu z nazoru uvedenem v prispevku Stevena Saxonberga, ktery je venovan jaderne energetice, vede a obecne uloze lidskeho poznavani.

Nevim, jestli S. Saxonberg vybral nazev pro nabozenskou sektu Veda "nahodne", nebo jestli opravdu vedu povazuje za jistou formu nabozenstvi.

Pokud plati ten druhy pripad, pak se hluboce myli. Veda je ciste metoda k poznavani objektivni reality. To, co muze byt oznaceno za nabozenskou predstavu, je rozhodnuti, ze lidske poznavani objektivni reality ma smysl. Na to pochopitelne muze byt nazor ruzny, ale rozhodnuti v tomto smeru uz bylo bezdecne ucineno hodne davno v dobe, kdy nasi predkove poprve pouzili pestni klin a ohen. V te dobe se vydali na cestu, ktera treba muze byt behem po zuzujicim se moste. Nikdo nemuze predpovedet, kam nas tato cesta dovede. Ovsem jedinou dalsi alternativou je navrat k nasim predvekym predkum. A to se mi zda nejen nerealizovatelne, ale i nelidske.

Zamerne pisi o poznani a neoddeluji vyuziti techto poznatku, nebot jedno bez druheho nemuze existovat. Jestli chci poznat, co je za morem, musim udelat nastroje a postavit lode. Kdyz chci poznat chovani astronomickych teles, musim mit stale dokonalejsi astronomicke pristroje. Pro dokonalejsi sireni informaci mezi lidmi potrebuji stale dokonalejsi technologie. Tyto technologie umoznuji pak i rozvoj kultury. Shakespeare, Leonardo, Gogol ci Forman ke svym dilum potrebovali urcitou uroven poznani objektivni reality. To ostatne potrebuje dokonce i libovolne nabozenstvi.

Uvedene sebou zakonite nese i nekolik dusledku:

1) Ze clovek nikdy nemuze znat vsechny dusledky jednotlivych objevu a jejich vyuziti. To nedokazal nas predek v pripade ohne a nedokazeme to ani my napriklad v pripade pocitacu. To, ze vyuziti informacnich technologii bude mit na rozvoj lidsta dalekosahle nasledky, neni sporu. Ovsem reseni rizik, ktere to v rozvoji lidske spolecnosti prinasi, lze az s pouzitim teto technologie. Ja osobne si treba myslim, ze dopad tohoto objevu a tim i rizika s tim spojena jsou mnohem vetsi, nez objev jaderne energie (lze-li takove veci vubec srovnavat). Nelze si vsak rici: "Nepouziji pocitac, dokud nebudu do detailu vedet, kam tento krok povede za 100 000 let." Nebot pak bychom jej nepouzili nikdy.

2) Jednotlive objevy musi po sobe nasledovat od "jednodussich" k "slozitejsim". Zadnou etapu nelze preskocit. Nelze si rici: "Tak ted nebudu pouzivat kone k doprave, protoze je to tyrani zvirat a hned zacnu s parnimi vlaky nebo, ze nepouziji tepelne elektrarny, protoze znecistuji ovzdusi, ale rovnou postavim slunecni elektrarny na obezne draze okolo Zeme."

3) S nejvetsi pravdepodobnosti se na teto ceste nelze zastavit. Takova spolecnost, ktera by zastavila dalsi poznavani objektivni reality a chtela udrzet stavajici stav ci se preorientovat jiz jen na "neracionalni poznani" by musela v konecnem dusledku zafixovat i pomery blizke stavajicim (pocet obyvatel a kvalitu jejich zivota).

Protoze by se vsak stavajici nevratne zdroje vycerpavaly a jejich lepsi vyuziti ci zmena na obnovitelne by se zastavila, tak by i v tomto pripade takova spolecnost zkolabovala a radove drive nez za 100 000 let zminovanych S. Saxonbergem.

To, ze v soucasne dobe lidska spolecnost potrebuje znacne mnozstvi energie, je nesporne. Navic je velmi pravdepodobne, ze jeji potreba bude spise stoupat. Vzdyt jen pro vyrovnani zivotni urovne vseho obyvatelstva na uroven beznou treba jen v soucasne Ceske republice (a to se neradime k tem nejrozvinutejsim) by prineslo velmi radikalni zvyseni jeji spotreby.

Muzeme sice v co nejvetsi mire uplatnovat uspory a omezit nektere konzumni rysy dnesniho zivota, ale zakladni podstatu problemu tim nezmenime. Jestlize chceme, aby meli vsichni rovne pravo v pristupu k informacim, potrebujeme radove vice pocitacu, a at uz budou jakkoliv uspornejsi, tak v absolutnim cisle bude te energie celkove potreba vice.

Totez plati v pristupu k lekarske peci, vyzive, uplatneni, vzdelani ......

K ziskani teto energie ma momentalne clovek nekolik moznosti, ale v soucasnosti jako hlavni zdroj jsou v celosvetovem meritku uplatnitelne jen spalovani fosilnich paliv a jaderna energie. Vsechny ostatni jsou zatim ve stadiu, kdy je nemohou nahradit. V budoucnu se to muze zmenit, ale poznatky, technologie a samotna vyroba zarizeni potrebnych k teto zmene bude potrebovat cas a energii prave z techto dvou typu zdroju. To nic nerika proti tomu, aby se co nejvice s energii setrilo a v pripadech, kdy to jde, se pouzivaly zdroje jine.

Vybrat si mezi spalovanim fosilnich paliv a jadernou energetikou pak neni tak jednoduche. Spalovaci elektrarny produkuji obrovskeho mnozstvi oxidu uhliku, siry a dusiku a popilku a i tezba obrovskeho objemu paliva vede k takove ekologicke zatezi, jejiz uplna sanace by byla pravdepodobne narocnejsi nez uplna sanace nasledku provozu jadernych elektraren.

Jaderne maji krome problemu s jadernym odpadem i problem se sanaci nasledku tezby uranove rudy. I kdyz v tomto pripade jsou objemy tezby i odpadu o mnoho radu mensi. Tato volba byla pred mesicem na strankach BL jiz diskutovana, takze nechci opakovat jiz uvedene argumenty.

Zminil bych se trochu jen o jadernem odpadu. Co bude s timto odpadem za 100 000 let lze tezko rici, ale pokud by byl i jen podle dnesnich zkusenosti ulozen v dlouhodobych ulozistich, tak pravdepodobne nebezpeci predstavovat nebude.

Je znam pripad prirodniho jaderneho reaktoru v Africe, ktery vznikl pred miliony let. Dlouhou dobu "bezel" a jeho "odpad" setrval v miste a to byl ulozen volne bez specialniho zajisteni. Daleko pravdepodobnejsi je vsak, ze jaderny odpad bude v pomerne blizke budoucnosti vyuzit jako velmi cenna energeticka surovina, protoze p. Saxonberg se velice plete v tomto svem tvrzeni: "I to nejslibnejsi reseni, ktere bylo zatim navrzeno, by jen znamenalo, ze  odpad by byl radioaktivni "jen" po dobu nekolika tisic let a nikoliv dele nez 100 000 let."

O jednom z moznych reseni likvidace (vlastne energetickeho vyuziti) jaderneho odpadu (vlastne dulezite suroviny) jsem psal do elektronickeho casopisu AmberZine a prispevek: "Koncepce urychlovacem rizenych jadernych transmutaci" je mozno si precist na adrese:

http://amber.i-topp.cz/az/AWL.exe?ASCII+/AmberZine/occam/transmut.htm

Netroufnu si jako p. S. Saxonberg prognozovat situaci za 100 000 let. Urcite by se vsak dala stejne katastroficka vize, v mnohem mensim casovem horizontu a mnohem seriozneji napsat o vlivu kyslicniku uhliciteho a sklenikovem efektu.

Take by se dal formulovat dotaz, jestli treba dnesni protijaderne nalady neohrozuji lidstvo vice, kdyz jej zbavuji moznosti racionalne vyuzit tohoto zdroje.

Ale to jsou zalezitosti pro seriozni a rozsahlejsi debatu s uvadenim konkretnich faktu.

Vladimir Wagner

Vratislav Kuška

Prispevek Kazi Stastnove je plny sebevedomych omylu. Jeji logika pripomina tuto argumentaci:

"Vsichni majitele Rolls-Roycu jsou snobi. Tudiz vsichni, kdo Rolls-Royce nevlastni, nejsou snobi."

Je pravda, ze v Americe neexistuje obcansky prukaz, ale neni to proto, ze je Amerika demokratictejsi, ale proto, ze je v tomto smeru zaostalejsi. Vse speje k tomu, ze jednotna identifikacni karta, ktera pravdepodobne nahradi i pas, bude zavedena. Doba si to vynucuje.

Nasledujici citat snad nejlepe ilustruje jeji zjednodusujici mysleni, vedouci k sebejistym, ale nespravnym zaverum:

Argument, ze clenove automobiloveho klubu ci zamestnanci konkretnich firem maji pravo na urcite slevy, je naprosto chybny, protoze tyto slevy jsou odmenou za to, ze jste se rozhodli zakoupit si clenstvi v danem autoklubu anebo jsou premii ci pobidkou od zamestnavatele.

Proc by mel clovek dostavat obdobnou odmenu jen proto, ze shodou okolnosti vlastni ceske obcanstvi, to nikdy nepochopim.

Logika "Co nechapu, neexistuje, nebo by nemelo existovat" je opravdu obdivuhodna. Povazovat obcanstvi za neco, co se vlastni "shodou okolnosti", a tudiz je zrejme nepodstatne, je tez zajimave.

Poznamka o clenech automobiloveho klubu ci zamestnancich konkretnich firem dokazuje, ze Kazi Stastnova nevi nic o cestovnim ruchu v Americe a ma pouze velice vagni, amaterske predstavy. Pokud pracovala napr. jako recepcni v hotelu, tato zkusenost ji zcela zretelne neumoznila pochopit obchodni politiku vetsiny americkych hotelu, at uz proto, ze obchodni politika daneho hotelu se lisila, nebo proto, ze ji Kazi Stastnova nepochopila.

Pravdepodobnejsi vsak je, ze do styku s americkym cestovnim ruchem prisla pouze jako obcasna zakaznice nebo jako obcasna prijemkyne jeho reklam.

Jeji uvaha naznacuje, ze zrejme ani netusi nic o zakladnich pravidlech americkeho marketingu, ktery je kopirovan v celem svete.

Ve vetsine pripadu (nemluvim o vyjimkach) se americky cestovni ruch ridi, tak jako americky obchod vseobecne, zakony maximalniho zisku. Nabizeni slev ma mnoho duvodu.

U hotelu, tak jako napr. v letecke doprave (je pravdepodobne, ze Kazi Stastnova vi vice o slevach na letenkach nez o slevach v hotelich a lepe pochopi muj argument) jde predevsim o zaplneni nevyuzitych kapacit.

Prumerna celorocni obsazenost vetsiny americkych hotelu se pohybuje kolem 65%, t.zn. ze vetsinu roku je polovina pokoju prazdna. Budu ilustrovat snadno pochopitelnym prikladem z praxe: pri shaneni levneho ubytovani v New Yorku pro zajezd ze Slovenska jsem tez zdvorilostne navstivil reditele jednoho z ctyrhvezdickovych manhattanskych hotelu. Mezi reci se me zeptal, co prave v New Yorku delam. Odpovedel jsem, ze shanim ubytovani pro skupinu Slovaku, ale jeho hotel ze nepripada v uvahu, ze cena za pokoj a noc nesmi byt vyssi nez padesat dolaru a ze uz mam nabidku za ctyricet dolaru.

Reditel okamzite odvetil: " Dam Ti pokoje za dvacet dolaru za noc!" Zmatene jsem se zeptal, jestli jde o patro, ktere je v renovaci, nebo ktere prave vyhorelo, nebo je obzvlaste zamorene hmyzem. Odpoved byla jednoducha:

"Ne, jde o normalni pokoje jejichz pultova cena je dvestedvacet dolaru za pokoj a noc. Tyto pokoje by v dobe, na kterou shanis ubytovani, zustaly prazdne.

I prazdny pokoj me stoji sedesat dolaru za kazdou noc. Kdyz mi zaplatis dvacet, prodelam pouze ctyricet dolaru za pokoj a noc, ne sedesat. Vynasobeno sesti nocemi a dvaceti dvema pokoji, jde o castku, o ktere stoji za to hovorit.

Podobne, ne tak nizke (chci si tez delat reklamu na Slovensku, ktere je pro nas zcela novym, neznamym trhem) nabidky delam casteji, ale jde samozrejme o nabidky vyjimecne, neocekavej, ze se tato cena bude brzy opakovat."

Nechci zde reprodukovat zakladni ucebnici marketingu, vysvetlujici pruznou cenovou politiku, umoznujici pri castecnem prodeji za maximalni ceny (napr. v letecke doprave ti, kteri si nemohou objednat letenku mesic, nebo alespon tyden predem a zustat minimalne tyden, jsou "diskriminovani" vyssi cenou, ve skutecnosti vsak pouze plati cenu normalni, t.j. kolem dvou tisic dolaru za zpatecni letenku z Ameriky do Evropy, pasazer sedici vedle, ktery si letenku objednal predem a vyuzil maximalni slevy, muze mit letenku treba jen za sestset dolaru), prodavat obcas letenky (hotelove pokoje) i pod cenou nakladu (viz uvedeny priklad, obchodnik se diva na celkovy, ne na dilci prijem!).

Takze clenove klubu, organizaci, asociaci, cirkvi a zamestnanci ruznych podniku a uradu nedostavaji slevy v hotelich za odmenu. Slevy jsou soucasti normalniho marketingu - cim vyznamnejsi (financnim objemem zakazek) zakaznik, tim vetsi slevy. Lepsi prodat za mene, nez neprodat vubec.

Slevy za odmenu mozna tez existuji (zachazime do detailu a tech mohou byt tisice), ale Kazi Stastnova mela spise na mysli t.zv. incentive travel (pobidkove cestovani).

Hotely (vetsinou znama rekreacni strediska nebo hotely v popularnich mistech, napr. v New Yorku,) nabizi cast kapacit za zvyhodnene ceny podnikum a organizacim aby jich vyuzili jako odmenu nebo pobidku zamestnancum nebo clenum.

Duvody jsou predevsim dva: a. zaplnit jinak nevyuzitou kapacitu b. delat si reklamu (predpoklada se, ze mnozi se vrati, nebo hotel doporuci znamym).

V techto pripadech zamestnanci nebo clenove organizaci dostavaji pobyt v hotelu za odmenu ZDARMA (od podniku nebo organizace, ktere samozrejme hotelu za pobyt plati!) vetsinou za pracovni nebo jine vysledky (nabor novych clenu, ziskavani penez pro organizaci nebo cirkev - fund raising atd.). To jsou "slevy", respektive spravne pobyty, za odmenu.

Slevy z pultovych cen jsou pouhym ZVYHODNENIM urcitych skupin zakazniku, motivovane predevsim obchodnimi duvody.

Kdyz IBM, GM nebo vlada s desitkami, mozna stovkami tisic zamestnancu (kanadska vlada napr. nedavno propustila ctyricet tisic uredniku a ve fungovani uradu se to nijak zretelne neprojevilo, takze jich pravdepodobne stale dost zustalo) uzavira smlouvu o zvyhodnenych cenach s retezcem hotelu, jde predevsim o vzajemne vyhodny obchod.

To, ze zamestnanci mohou techto vyhod vyuzivat i pri soukromych cestach je vyhoda navic, opet vyhodna pro obe strany - zamestnavatele to nic nestoji a hotelum to pomaha obsazovat jinak neobsazene pokoje. Pokud by nekdy Kazi Stastnova mluvila s nekym, kdo ma zakladni vedomosti o americkem cestovnim ruchu (ale v podstate nyni uz svetovem, i kdyz napr. nektere nemecke hotely, zvlaste ty drahe, zatim nezlevnuji) jiste ji toto vse potvrdi a na jeji moznou namitku jak se hotely brani zneuziti, t.j. vyuzivani slev v dobe, kdy je ve meste napr. velky mezinarodni kongres a vsechny hotely jsou vyprodane, ji vysvetli, ze terminy velkych podniku jsou znamy predem a v tyto dny, stejne jako napr. na svatek Kolumba (Columbus Day), dikuvzdani, v New Yorku newyorsky marathon a dalsi, slevy neplati, jde o t.zv. "cerne dny" (cerne pro hosty, v New Yorku napr. nektere hotely v dobe marathonu uctuji az dvojnasobek pultovych cen, t.j. DISKRIMINUJI BEZCE A JEJICH PRIZNIVCE, VCETNE STOVEK NOVINARU A TELEVIZNICH STABU! - rika se tomu Zakon nabidky a poptavky). A i v jine dny je pouze urcite procento kapacity vyhrazeno urcitym slevam a kdyz se kapacita v urcite cenove kategorii (urcita sleva) vycerpa, zakaznici musi zaplatit vice (sleva neplati, nebo plati nizsi sleva), nebo se musi pokusit zmenit dobu navstevy nebo hotel.

Kazi Stastnova navic necte pozorne - z meho prispevku je jasne, ze rikam totez, co rika ona, pokud jde o cenovou diskriminaci cizincu v CR.

V Americe jde o cenove zvyhodnovani urcitych skupin zakazniku, v CR o jejich diskriminaci. Celkovy financni efekt je tentyz - dvoji ceny, ale s naprosto odlisnym zduvodnenim. Proto mel muj prispevek podtitulek "Kdyz dva delaji totez, neni to totez". Stejne jako u Kazi Stastnove - oba rikame v tomto bode totez, ale kazdy jinak.

Rozchazime se predevsim v tom, ze ona tvrdi, ze v Americe dvoji ceny neexistuji, ja, ze existuji, nejen dvoji. Zajimava je tez uvaha, jestli vyrok "falesna ceska tvrzeni" je u Kazi Stastnove nedostatkem jazykovym nebo etickym (ceska verse jejiho clanku neni presentovana jako preklad z anglictiny, jehoz autorem je nekdo jiny).

A zaverem snad jen to, ze duvod k teto diskusi v CR pomalu mizi. Stale vice a vice podniku si uvedomuje, ze americky zpusob zvyhodnovani je lepsi nez socialisticky zpusob diskriminovani a prechazi od systemu diskriminovani na system zvyhodnovani.

Pokud to cini s ostychem (napr. uvadeni nizsich cen pro domaci slovy) je to pouze znakem toho, ze jde o pro ne novou situaci, ve ktere se zatim dobre neorientuji, ne dukazem nemoralnosti.

Ostatne, americke hotely a jine podniky tez zatajuji mnohe slevy nebo je alespon neinzeruji tak, aby provokovaly ty, kterych se netykaji. Ze stale dochazi v CR v cenove politice v cestovnim ruchu k chybam a extremum je tez pravda, zavadeni noveho se bez chyb vetsinou neobejde. Zvyhodnovani domacich vsak chybou neni a neni vetsinou ani nemoralni.

Kdyz maji napr. v Americe Indiani vyhody, ktere jsou v krajnich pripadech diskriminaci "bilych tvari", proc by nemeli mit vyhody "domorodci" v CR? Domaci maji casto vyhody, ne vzdy plati "Host do domu, Buh do domu" jak si nekteri Americane o sobe jako hostech stale jeste mysli.

Vratislav Kuška

P.S:

Ostych pri cenovem zvyhodnovani domacich muze tez pochazet z dob, kdy mnozi z tech, kteri v CR o cenach rozhoduji, byvali zvyhodnovani zpusobem, ktery byl nemoralni, at uz slo o prodejny pro vybrane "kadry", ve kterych platily tuzexove ceny a zakaznici platili v pomeru jedna ku jedne (jedna koruna rovna se jeden tuzexovy bon, vcetne nakupu aut), vyhodne rekreace, pridelovani mist, moznosti cestovat do zahranici, prijimani na studia, zvlastni lekarska pece atd. V tech cestnejsich mozna zustal z te doby pocit studu, ktery se projevuje pri zvyhodnovani urcitych skupin a vede ke snaze zvyhodnovani zatajovat nebo alespon maskovat.

Poznámka JČ: Stejně se mi jeví, že mezi "americkými a světovými dvojími a vícenásobnými cenami", jak je popisuje Vratislav Kuška, je podstatný rozdíl. Faktorem, určujícím, jaké ceny bude zákazníkovi za hotelový pokoj účtovat americký hotel, zdá se být čas, doba, kdy si pokoj chci pronajmout. V Británii to funguje také. Existují letecké společnosti, které prodávají lety řekněme z Glasgow do Londýna (600 km) za cca 25 liber (1250 Kč). To je ovšem nejlevnější cena, kterou dostane skupina prvních zákazníků. Čím víc se blíží datum odletu a čím víc míst v letadle je prodáno, tím je cena zbývajících letenek vyšší. - Naopak jiné turistické kanceláře prodávají dosud neprodané zájezdy či letenky na poslední chvíli za radikálně zlevněné ceny. Jenže tohle není diskriminace společenských skupin, takovou radikálně zlevněnou cenu může dostat KAŽDÝ, když se umí na trhu orientovat a ví, v kterou dobu ji dostat. To je přece něco úplně jiného než když mi někdo účtuje z titulu mého PŮVODU nebo OBČANSTVÍ podstatně vyšší cenu.

Jaroslav Teplý

Poznámka JC: Musim konstatovat, ze cela vec je asi daleko vaznejsi nez jakasi snaha Nemecka a Evropske unie zamezit lidem z jinych zemi pristupu do (zapadni) Evropy.

Zajimavy argument: co vlastne opravnuje lidi, kteri se v urcite zemi narodili, aby zakazovali jinym lidem vstup tam. (Neni v  deklaraci lidskych prav kdesi uvedeno, ze kazdy ma mit pravo zit, kde chce?)

Ale prakticteji: obrovske hospodarske rozdily a mizeni vzdalenosti v modernim svete povedou skutecne dost brzo asi k tomu, ze zapadni Evropa bude zaplavena onemi milionovymi vlnami imigrantu.

Snahou ucinit hranice neprodysnymi (EU se snazi zakazovat Polakum, aby to vychodnich polskych mest smeli jezdit ukrajinsti obchodnici) se nevyresi nic.

Je treba globalnejsiho, dlouhodobejsiho reseni. Zapad musi usilovat o zlepseni podminek v tech druhych zemich. Asi do nich bude muset politicky a hospodarsky zasahovat. Novy kolonialismus?

Jaroslav Teplý napsal:

Pane Culiku, mam zase ja poznamku k vasi poznamce. Co vlastne opravnuje lidi, kteri se v urcite zemi narodili, aby zakazovali jinym lidem vstup tam?

Mnoho veci, napr. ekonomika. Predstavuji si, ze bydlite v domku v Glasgove. ted si zase predstavte Vy, ze jednou vecer u Vas zazvoni na pr. 3 Albanci, ze se rozhodli (podle Deklarace prav) bydlet s Vami.

A je to, respektive to je ve velmi osobnim a adresnem provedeni, co se v zapadnich statech deje. 50 tisic prislusniku naroda X se rozhodne bydlet ve Skotsku, protoze je tam vyssi zivotni uroven. Tak se tam odstehuji zcela bez prostredku a obcane Skotska je zacnou zivit (danemi, ktere plati). Mame kruci tu deklaraci.

Srovnejte je treba s cernym fotbalistou, ktery si nakopal v lize velke penize, prizpusobil se nutne mistnimu zivotu a bude chtit zustat v GB, protoze ma zcela opravneny pocit, ze se o sebe postara sam, plati vyssi dane nez prumerny obcan a risiko mozneho rasismu povazuje za mensi, nez navrat do Afriky.

Dale jsou tu jine prekazky. Treba tito pristehovalci nevedomky obohacuji vasi kulturu tim, ze vyhazuji sve odpadky z okna a potrebuji-li penize, prepadnou nekoho na ulici. Pak uz lze jen doufat, ze se to mistni lide od pristehovalcu nauci.

Proste ta Deklarace byla psana pred 50 lety za jinych podminek a pro jine lidi a potrebuje raznou aktualisaci neboli updating. Kdyby chteli tovarnici vyrabet a obchodnici prodavat jako pred 50 lety, asi by jim to neslo, musi se trvale prizpusobovat vyvoji, technickemu pokroku, tomu co doba prinasi, totez ovsem plati i pro zakony a to se na Zapade jaksi prehlizi.

Dale bych rad podotkl, ze ucinit hranice neprodysnymi a  usilovat o zlepseni podminek primo v tech zemich, odkud lide utikaji, jsou opatreni, ktera sama o sobe isolovane nejsou k nicemu.

Musi se provest najednou, aby si ti lide uvedomili, ze utikat uz nejde a zacali se tim padem s vsestrannou pomoci civilisovanych ci bohatych statu zajimat vice o to, jake zmeny jejich zeme potrebuje.

Novy kolonialismus - to je docela pripadny nazev. Puvodni kolonialisti chteli expandovat, ziskat prostor, prirodni bohatstvi. Ti dnesni by se meli pokusit dat veci v byvalych koloniich do poradku (pokud to vubec jde) ciste z pudu sebezachovy a to bohuzel nepujde tak, ze se mlcky dovoli, aby se pul Afriky a kus Asie prestehovalo do Evropy. Zdravi J.T.

Poznámka JČ: Jsem na rozdíl od Jaroslava Teplého velmi skeptický a domnívám se, že se Evropské unii asi nepodaří neprodyšně se uzavřít před ostatními částmi světa. Svět je dnes na to příliš silně provázán a příliš komunikačně i jinak propojen.

Kromě toho, hrozí i jiné nebezpečí: že budou rozvojové země světa schopny daleko efektivněji a daleko levněji vyrábět to, co dosud vyráběly za drahé peníze bohaté západní země, takže západní bohatství stejně asi časem zmizí - práce přejde do Indie a do Číny.

Nemyslím si, že je férové považovat všechny přistěhovalce automaticky za parazity a vyžírky. Je známo, že přistěhovalecké komunity jsou v zemi, která je přijala, vždycky ekonomicky nejaktivnějším a nejenergičtějším společenským sektorem. I Češi v sedmdesátých a v osmdesátých letech tvořili v západním Německu menšinu, jejíž průměrný příjem byl asi o dvacet procent vyšší než průměrný příjem německého obyvatelstva.

Skotsko možná učinilo chybu, když před přechodem Hongkongu pod čínskou správu neučinilo to, co někteří tehdy navrhovali, a neposkytlo část severoskotské pustiny k zalidnění pěti miliónům Hongkonžanů. Bylo by to velmi pravděpodobně silným oživením britské ekonomiky.

Britská společnost je v současnosti mnohonárodnostní a mnohorasová. Přispělo to k její otevřenosti i k její hospodářské úspěšnosti.