Britské listy

14.1.99 Titulek: Tlumočníci pocházející z řad uchazečů o asyl překládají špatně za peníze. Záležitost vyšetřuje holandská BIS. Mezi tlumočníky jsou "reisagenten" neboli zaměstnanci či majitelé cestovních kanceláří, kteří mají finanční zájem na tom, aby bylo do Holandska přijato co nejvíc uchazečů o asyl. Státní sekretář Cohen má od jisté doby detailní informace o tlumočnících, kteří překládají tak, aby ti, kteří jim zaplatí, měli velkou šanci na udělení asylu a ti, kteří nezaplatí byli naopak odmítnuti. Nejkřiklavější případem postihování neplatících uchazečů jsou somálští tlumočníci, kteří přeložili zkušenosti uprchlíků ze somálských koncentračních táborů jako Villa Baydhabo jako "prázdninová místa, příjemné a klidné místo k pobytu". Turečtí Kurdové, členové organisace PKK prý falšují prohlášení uchazečů, aby prošli jen jejich političtí přátelé.Jeden irácký tlumočník prý propašoval do Holandska 64 členů své rodiny zfalšováním jejich prohlášení. (to "prý" si vyložte asi tak, že to pochází z dosud důvěrného dokumentu vypracovaného pověřenou advokátní kanceláří). Hned vedle je zpráva, že tito tlumočníci vydělávají ročně 250-350 000 hol. zl.. Mezi nimi vynikl zvláště jeden, jehož úkolem bylo rozlišovat na bási dialektu Iráčany od příslušníků jiných národů. Pracoval 7 dní v týdnu a za weekend vydělal více než 5000 zl. Při kontrole se zjistilo, že jeho rozhodnutí byla z 51,8 procent nesprávná.

21.1.99 Státní sekretář Cohen: holandská asylový systém vybuchne, jestliže vyjde předpověd* imigračního úřadu na tento rok = 62 000 asylantů .

23.1 99 Bývalý (do roku 1996) šéf tohoto úřadu, H. Nawijn, na to upozornil už v roce 1994 a dostal od svého nadřízeného či spíše nadřízené (Schmitz) zákaz o tom mluvit. Podle jeho názoru musí Holandsko rychle prevencí asylu zabránit chaosu, k čemuž bude třeba tvrdých opatření. Příčinou je, ze v celém světě kromě Holandska se vede tvrdá asylová politika. Protože není žádné propojení mezi západoevropskými státy (plánoval se systém pro otisky prstů), nefungují v praxi dohody či smlouvy ze Schengen a Dublinu. Vždy» 80% asylantů přichází bez dokumentů. Atd.

K tomu předchozí poznámka Jaroslava Teplého ze 14. ledna:

Pane Culiku, pozoruhodnou ilustraci k memu nazoru na nutnost revise (upgradingu) nekterych zakonu o migraci dodala A. Slezakova v TYDNU z 11.1.99. Pise v clanku "Pomohou nam Rakusane?". Cituji:

Pripravit dobry, zakon, ktery by nebylo nutne kazdou chvili novelisovat, je znacne narocna zalezitost, ktera muze nekdy uviznout na zdanlive malickosti. Ukazme si to na prikladu jedne z predloh, ktere minuly tyden neprosly legislativni radou: na novem asylovem zakonu. Jak rada jako celek, tak Pavel Rychetsky sam jej povazuji za celkem dobry. Ovsem zadatele o asyl by meli, nez se o jejich osudu rozhodne, dlit v jakemsi internacnim stredisku. Tim se omezuje princip svobody pohybu a pobytu garantovany jak nasimi zakony, tak mezinarodnimi umluvami, ktere jsme ratifikovali, a ktere tudiz maji vyssi platnost nez vnitrostatni normy....

V souladu s nazorem vysoke komisarky OSN pro uprchliky nebyla legislativni rada spokojena ani s tim, ze by o udeleni asylu rozhodoval organ statni spravy (ministerstvo vnitra), nikoli nezavisly organ - coz nemusi byt nutne soud, ale treba komise renomovanych osobnosti. Navrh byl tudiz vracen ministru vnitra k prepracovani...Konec citatu.

Cili dejme tomu, ze se dostavi rocne do CR 15000 zadatelu o asyl - ve srovnani s Holandskem (cca 40000 rocne) tedy primereny odhad. Vetsina z nich, jak je zvykem, asi peclive znici sve osobni doklady a po podani zadosti o asyl se rozptyli po celem uzemi statu, podle holandskych zkusenosti prednostne do velkych mest, protoze na venkove je nuda.

O zadostech bude rozhodovat komise osobnosti renomovanych vysokou komisarkou OSN. Tyto osobnosti budou jiste vybaveny prislusnym kadrovym profilem, nikoliv vsak penezi, proto bude komise pouze nezavisle rozhodovat, ale zavisle na tom financovat budou organy statni spravy (jediny zdroj: vynos dani), coz nepochybne povede k situaci popsane jiz drive ve Vankove poslednim dile Svejka, kdy hladovi vojaci dorazeji na oficira, ze maji "gebiry" na chleba a on odpovida: gebiry jsou, ale chleba neni.

Co delat? Tato otazka neni originalni, jiz davno ji polozil V.I.Lenin, ale pokusim se na ni odpovedet. Treba zmoulat cepici v ruce a poptat se v Bruselu, zda jsou Schengenske dohody v souladu s mezinarodnimi dohodami podepsanymi CR a jmenovite zda a jak muze CR zabranit pruchodu nezadoucich imigrantu do Nemecka, dopreje-li jim moznost volneho pohybu po svem uzemi, jak to nasledkem podepsanych dohod vyzaduje legislativni rada.

Ale kdyz to nikam nepovede, muzeme mozna najit utechu v americkem traditionalu, ktery tak svizne zpivaji Irena Budweiserova a Zdena Tichotova ze Spiritual kvintetu: I Can't Feel At Home In This World, neboli Jiz vic nechci mit domov svuj na zemi. Ovsem vzchopit se a energicky jednat by bylo efektivnejsi.

J.T.