O průzkumech veřejného mínění: k příspěvku Ivana Vágnera
Vazeny pane I. Vagnere,
shodnu se s Vami, ze pruzkumy verejneho mineni trpi
radou problemu, ktere uvadite. Jejich spolehlivost zavisi na poctu
tazanych, jejich vyberu, typu a formulaci otazky a podobne. Ovsem
nechapu Vasi pozici uplneho odvrzeni tohoto zpusobu ziskavani
informaci:
"Britske listy pomerne casto uverejnuji informace o vysledcich pruzkumu
verejneho mineni ceskych agentur. Krize na Balkane sice na cas tento
hloupy trend odsunula, ale znovu se vraceji. Myslim, ze to je jedna
ze zcela neduveryhodnych informaci, ktera zkresluje skutecnost vice, nez
co jineho a BL ponekud kazi tvar."
Jakym jinym zpusobem, nez pruzkumem verejneho mineni, by jste chtel
informace o rozlozeni nazoru mezi obyvatelstvem ziskat? Ja alespon
zadny jiny objektivni zpusob ziskani takove informace neznam. Je
pochopitelne, ze vzdy musime mit na pameti, ze takto ziskana informace
ma svoji statistickou i systematickou chybu a jeji verodnost je dana
ohlidanim dodrzeni podminek pruzkumu a tedy i spolehlivosti firmy, ktera
ji ziskava.
Ceske firmy zabyvajici se pruzkumem verejneho mineni jsou casto
filialkami zahranicnich firem a prevzaly od nich metodiku i zpusob prace.
To sice nic nerika o tom, ze by to delaly stejne kvalitne, ale nejspise
se to nebude lisit o moc vice nez v jinych oblastech porizovani a analyzy
informaci u nas (novinaru, politickych analytiku ....). Ale nevim jak jste
dospel k tomuto zaveru:
"Zpravidla se jedna o nahodne osobni pruzkumy na ulici, popripade
telefonicke dotazy, bezny vzorek je 1000 lidi. Vyber je tak zcela
neprukazny. Je podrizen zajmu dotazovanych, zda vubec chteji
(maji cas) se zastupci agentur mluvit. Nejsou v nem podchyceny
vrstvy obyvatelstva, kteri maji jiny zivotni rezim nebo nemaji
telefon nebo dana mista nenavstevuji (napr. nejezdi metrem -
vetsina podnikatelu), popr. je navstevuji v jinou dobu."
Podle mych zkusenosti se "zpravidla" o takovy typ pruzkumu
nejedna. Moje manzelka v obdobi materske dovolene delala dotazovatelku
firmy GfK. Za to obdobi (4 roky) pro ne delala nekolik desitek
dotazovacich akci. Vetsinou slo o marketingove pruzkumy, ale nekolikrat
i o pruzkumy sledovanosti medii ci politickych nazoru. Bud mela
primo zadanu adresu rodiny navrzenych k dotazovani a specifikaci
clena rodiny, ktery ma byt dotazovan (napr. nejmladsi clenka, nebo
clen v duchodovem veku - muz, nebo clen s prijmem v takovem rozmezi),
nebo mela volnost vyberu v okoli (agentura vedela, ze bydli na vesnici
ne tak daleko od Prahy), ale zase zadány specifikace dotazovaneho
(treba zena v domacnosti v rodine se dvema detmi, podnikatel s jiz
zaopatrenymi detmi a podobne). Vsechna dotazovani mela prikazano
delat osobne bez pomoci telefonu a firma si vyhrazovala pravo
delat nahodne kontroly provedeni. Navic pokud slo o zadane adresy,
firma obeslala dotazovaneho korespondencnim listkem s upozornenim,
ze tazatel prijde a prosbou o ucast v dotazovani. Tazatel pak musel
prislusny listek poslat s dotaznikem.
Jak jsme zjistili u lidi,
se kterymi jsme se opet pozdeji setkali, tak kontrola firmy byla
opravdu provadena pomerne casto. Z tohoto je videt, ze v techto
pripadech byl provaden pomerne peclivy vyber dotazovanych, aby
reprezentoval potrebny sociologicky prurez. A kontrolovalo se, zda
jsou dodrzena pravidla a verohodnost. Pochopitelne i z peclive
pripraveneho pruzkumu vypadnou nektere skupiny obyvatelstva.
Napriklad ti, kteri z principu odmitaji na dotazovani odpovidat.
Take se uplne nevylouci nespolehlivost tazatele, ci to, ze si
dotazovany vymysli, ale vliv techto efektu na vysledek se znacne
omezi.
Neslysel jsem o tom, ze by se informace pro pruzkum
verejneho mineni politickych nazoru obyvatelstva ziskavaly nahodnym
dotazovanim na ulici (ale mozna mate nejake podrobnejsi informace)
a i telefonicke dotazovani se uvadi jako neprilis vhodne (hodi se
pro rychle prurezy s ne tak velkou presnosti).
A seriozni firma
explicitne uvadi, ze bylo pouzito telefonicke dotazovani. Taky
se uvadi jak hodne respondentu bylo dotazovano. Pokud se probiram v hlave
serioznimi pruzkumy, ktere jsem videl, tak vetsinou to uvedeno je. Mozna
proto, ze si selektivne vybiram prave takove, kde je informace potrebna
k oceneni jejich verohodnosti uvedena. A to je prave to. Stejne jako
kterykoliv jiny druh informaci, musi byt i vysledky pruzkumu verejneho
mineni brany po kriticke analyze a s vedomim jejich vypovidaci hodnoty
a presnosti.
Jestlize tedy mame udaje z rychleho pruzkumu par tisic
dotazovanych a uvadi se, ze preference jsou 26.5 pro CSSD a 25.0 pro ODS
v jednom pruzkumu a 25.1 pro CSSD a 21.3 pro ODS v jinem, tak to rika,
ze strany z nejsilnejsi podporou jsou stale CSSD a ODS a jejich sily
jsou priblizne vyrovnany. Nic vic, ale ani nic min.
Pro politickeho
analytika a i pro kohokoliv z nas to muze byt dulezita ci aspon zajimava
informace. V danem obdobi i staci. Pokud chceme presnejsi informace,
musi byt dotazovani rozsahlejsi a ta se delaji u politickych preferenci
vetsinou az v predvolebnim obdobi nebo jen s rocni periodicitou. Ale pokud
si dobre pamatuji tak takove pruzkumy v mezich statistickych chyb dobre
souhlasily s temi rychlymi s mensimi soubory a pokud me pamet neklame, tak
pruzkumy hlavnich agentur pak docela dobre souhlasily s volebnimi vysledky.
Pokud byly vetsi rozdily, tak treba u komunistu a republikanu (ke kterym se
cast lidi stydela prihlasit) nebo u stran, kde doslo tesne pred volbami k
rychlym zmenam popularity. Ale tyto nejistoty byly vetsinou agenturami
avizovany.
Takze bych na zaver shrnul svuj pohled na pruzkumy verejneho
mineni, ktery je opacny nez Vas:
1) Pruzkumy verejneho mineni jsou jedinym moznym zpusobem, jak ziskat
objektivni informace o rozlozeni nazoru mezi obyvatelstvem.
2) Pri prebirani techto informaci je treba mit vzdy na pameti hranice
presnosti prislusneho pruzkumu a vzdy kriticky hodnotit jejich
moznosti a spravnost (jako ostatne u kazdeho druhu informace).
3) Pri zachovani kritickeho pohledu jsou pruzkumy verejneho mineni
velmi cennym zdrojem informaci jak pro politicke analytiky tak
pro prosteho obcana.
Vladimír Wagner
