úterý 11. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Sdělovací prostředky v ČR:
  • Pomůže někdo nezávislým českým novinářům? Vojenství a ekologie:
  • Jak je to s ochuzeným uranem ve zbraních Česká republika:
  • Muž z Pentagonu na šibenici (Dana Cihelková) Ekonomika v ČR:
  • Negativa povinného penzijního pojištění (Petr Paleta) Česká republika:
  • Sdělovací prostředky, žurnalistika (Karel V.)
  • Češi v zahraničí (Karel V.)
  • Internet (Karel V.) Česká justice:
  • Jak mluví ministr spravedlnosti (Radek Tesař) Holandsko, USA, Kosovo a rasové teorie:
  • Násilí, učení a testosteron (Jaroslav Teplý) Sdělovací prostředky:
  • Jak to bylo se zdarmým udělením komerční licence televizi Nova Zbrojařství:
  • Jak je to se zbrojařským veletrhem IDET



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Jak je to se zbrojařským veletrhem IDET

    Jan Rovenský

    S nechuti jsem docetl clanek Frantiska Rocka o ubohych hubenych kravach naseho zbrojniho prumyslu. Postoje pana Rocka se vyznacuji takovou mirou moralniho relativismu, ze by se nad tim pozastavil snad i Vaclav Belohradsky.

    Prave postoje lidi jako je pan Rocek dovedly svet ke druhe svetove valce a maji na svedomi vetsinu lokalnich krizi. Zduvodneni jejich chovani je pritom odzbrojujici - nebudu-li se na obchodu se smrti podilet je, urve muj potencialni zisk nekdo jiny. Oznaceni tech, kteri maji jiny postoj, za tajtrliky, pak jaksi vyplyva z logiky veci.

    Zajimalo by mne, jak by se pan Rocek tvaril, kdyby nejaky grazl podobne schema pouzil k ospravedlneni kradeze jeho auta ci znasilneni jeho manzelky. Namitka, ze se jedna o cinnosti nezakonne, zatimco obchod se zbranemi je (bohuzel) s jistymi omezenimi legalni, neobstoji - pokud jako jediny zdroj spravneho chovani pouzijeme pozitivni pravo, neslo v jistem obdobi nasich dejin proti fasisitickym a komunistickym koncetrakum rici ani slovo.

    Ale zpatky k jadru veci: Prikladam nekolik podle meho mineni dulezitych informaci o veletrhu IDET 99, ktere na jeho oficilanich web-strankach (http://www.idet.cz) nenajdete.

    Zvlastni pozornost zaslouzi zejmena informace o zde vystavujicich firmach - chtene prozapadni , "demokraticke" image veletrhu po jejich precteni vazne utrpi.

    Jan Rovenský

    IDET - obchod se smrtí

    (Zdroj - NESEHNUTÍ - nezávislé sociálně ekologické hnutí - další informace najdete na http://nesehnuti.ecn.cz)

    Zvykli jsme si vnímat válku tak, že existuje agresor a ten, kdo se brání. Zbrojařské firmy nás učí, že toto dělení na dobro a zlo je nesprávné. Podívejme se na válečný konflikt z jejich perspektivy. Jsou striktně nestranné, čehož praktickým výsledkem je vyzbrojování obou stran konfliktu. A tak je ve válkách již téměř běžné, že z obou stran fronty na sebe míří zbraně jednoho výrobce, a až se navzájem zničí, výrobce rád dodá nové. Dokud je ovšem alespoň jedna ze stran schopná za jejich zbraně platit a dodávat k nim obsluhu. Vítězem je, ať válka skončí jakkoli, zbrojařská firma. Kolem dodávek zbraní se točí obrovské peníze. Je potom pochopitelné, že pro takový obchod udělá firma vše, včetně korupce. Mnohým firmám není při jejich obchodování cizí ani porušování embarg na dodávky zbraní vyhlašovaných Radou bezpečnosti OSN či zákonů omezujících obchod se zbraněmi v jednotlivých zemích. Při exportu zbraní sledují firmy výhradně cíl zvyšování vlastního vlivu, bez ohledu na důsledky pro zachování mezinárodní bezpečnosti a stability vyjádřené dohodami a embargy. Dodávky do zemí, kde zuří občanská válka a do zemí s diktaturami, které porušují lidská práva, jsou pro zbrojařské firmy nevysychajícím zdrojem financí. Je jisté, že například v Indonésii, Iráku, Rwandě či Turecku jsou zbraně žádaným obchodním artiklem, a tak s těmito režimy zbrojní obchodníci uzavírají kontrakty, aniž by brali v potaz mezinárodní a vnitřní politickou situaci nebo se snad ohlíželi na úroveň dodržování lidských práv v dané zemi.

    Všechny zbrojařské firmy, o kterých se na dalších stranách píše, vystavovaly své zboží na brněnském veletrhu IDET - největší akci svého druhu ve střední Evropě.

    Účast na letošním ročníku (IDET 99) nepotvrdily či odřekly firmy Norinco a Dassault Aviation. Firma Mc Donnell Douglas byla v roce 1997 pohlcena firmou Boeing.

    Zbrojařské firmy a porušování lidských práv

    Země porušující lidská práva a firmy, které tam dodávají zbraně

    Barma

    Vládnoucí vojenská junta vede genocidní politiku - systematicky vyhlazuje etnické menšiny a brutálně potlačuje lidská práva. Praktiky vládnoucí Státní rady pro obnovu veřejného pořádku (SLORC) připomínají praktiky Rudých Khmerů. SLORC násilně vystěhovala čtyři až pět milionů osob z měst do táborů pod vojenským dohledem, 11 dopouštěla a dopouští se nezákonného věznění politických oponentů - členů opozičního prodemokratického hnutí, pravidlem je mučení při výsleších a ve věznicích, časté jsou mimosoudní popravy. 1

    V Barmě je u moci jeden z nejrepresivnějších režimů současného světa, který by se neobešel bez vojenské podpory zvenčí. Zbraně mu dodává čínská státní firma NORINCO. Z nedávné doby se jedná např. o dodávky tanků, děl, kalašnikovů a jiné výzbroje v hodnotě 400 mil. USD. 9

    Čína

    Čínský právní systém je v rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv - neobsahuje presumpci neviny, negarantuje svobodu shromažďování atd. Tisíce lidí jsou každoročně uvězněny po nespravedlivých procesech nebo jsou vězněny bez obvinění a soudu. Vězni svědomí jsou mučeni a popravováni.

    V "autonomních oblastech" Tibet a Xinjiang jsou tvrdě trestáni ti, kdo volají po větší náboženské a politické svobodě. Komunistická totalitní moc zbavila příslušníky etnických menšin základních lidských práv - na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, volný pohyb.1

    Největším zahraničním dodavatelem čínské lidové osvobozenecké armády je Rusko. Z nedávné doby vzpomeňme jen několik největších dodávek ruské státní exportní společnosti Rosvoorouzhenie: od roku 1994 realizovaná dodávka ponorky třídy Kilo 6, 9, 2 letadlové křižníky třídy Kiev prodané v roce 1995 9 a v roce 1997 dodané 2 torpédoborce třídy Sovremenny s vybavením a výzbrojí, systémy S-300 a protiletadlové rakety SA-10 a SA-15. 9

    Francouzská firma Thomson prodala ČLR svůj systém Crotale, raketovou zbraň voda - vzduch. 9 Italská firma Alenia Difesa dodala do Číny protiletadlové rakety Aspide. 9 Čína poté zahájila výrobu vlastní verze této rakety. 6, 9

    Ruská firma Suchoj Attack Aircraft dojednala prodej letounů Su-27 a Su-30 do ČLR. 9 První dodávka měla proběhnout koncem roku 1998 a v průběhu dalších 15 let se plánuje sestavit v Číně z ruských součástí kolem 200 letadel Su-27. První várku letadel Su-30 si Čína zřejmě objednala začátkem tohoto roku, následovat budou pravděpodobně i další dodávky a možná opět podíl na kompletování i tohoto typu stroje. 4

    Etiopie

    Roku 1985 začal prosovětský režim Mengistu Haile Mariama, jenž praktikoval politiku systematických čistek etnických a náboženských menšin, realizovat program "povesničtění", inspirovaný stalinskou kolektivizací. Za jediný rok bylo násilně přesídleno 600 tisíc rodin a zemřelo na 2 miliony lidí. Mezinárodní organizace dokládají, že za Mengistova režimu byli hromadně popravováni civilisté - vyhladovělé je házeli do příkopů a drtili tanky. 11

    Na dodávkách zbraní totalitnímu režimu Mengistu Haile Mariama se podílela firma General Electric, která v letech 1974 - 75 dodala letouny F-5 5, a firma Suchoj, která dodala 4 letouny Su-27. 7

    Guatemala

    Více než tři desetiletí trvající občanská válka znamenala pro Guatemalce systematické používání politických vražd k potlačování opozice. I když oběti represe pocházely ze všech vrstev společnosti, zasáhla svým počtem cíleně především indiánské rolníky, potomky Mayů, kteří představovali více než 60% obyvatelstva země. Stálý tribunál národů v roce 1983 potvrdil obvinění z genocidy. 11 Amnesty International dokumentuje i nyní četné případy mučení, "zmizení" a mimosoudních poprav nepohodlných občanů.

    Izraelská státní firma Israel Military Industries (I.M.I.) prodala guatemalské armádě v období občanské války samopaly UZI a útočné pušky Galil. Tato armáda ještě několik let po ukončení konfliktu porušuje lidská práva a obchoduje s drogami. 9

    Chile

    V roce 1973 se po vojenském puči chopil moci generál Augusto Pinochet. Bojům padlo za oběť 15 tisíc lidí a desetina obyvatelstva emigrovala. Byl ustaven tvrdý vojenský režim, který zakázal politickou opozici a brutálně porušoval lidská práva. Za šestnáct let diktatury bylo uvězněno kolem 130 tisíc lidí, z nichž mnozí byli mučeni a tisíce zmizely beze stopy. 10

    Francouzská firma Dassault Aviation prodala do Pinochetova Chile 21 letounů Mirage-5 (zčásti licenční výroby). 5 V době Pinochetovy diktatury bylo do Chile dodáno 16 bojových letounů F-5 firmy Northrop, poháněných motory firmy General Electric, a to navzdory platnosti tzv. Kennedyho dodatku z roku 1974, který zakazoval vývoz zbraní do této země. 5 Za Pinocheta se u chilské firmy Cardoen vyráběly transportéry Piranha švýcarské firmy Mowag. Chilská armáda má ve výzbroji na 200 těchto vozidel. 5, 8

    Indonésie

    V roce 1975 anektovala diktatura generála Suharta nezávislý Východní Timor a od té doby tam vede vyhlazovací válku. V krvavých praktikách pokračuje země i po Suhartově pádu. 680 tisíc obyvatel Východního Timoru utrpělo indonéským vpádem větší ztráty než kterýkoli jiný národ, vystavený po druhé světové válce ozbrojené invazi. 11

    Agresor se snaží snižovat počet obyvatel masakry, hladomorem, omezováním porodnosti a deportacemi. 1 Indonésie se objevuje na čelných příčkách seznamů Amnesty International dokladujících mimosoudní popravy, "zmizení", mučení a špatné zacházení, zadržování vězňů svědomí, nespravedlivé procesy či věznění bez obvinění a soudu.

    Do Suhartovy Indonésie 70. let prodala francouzská firma GIAT 100 lehkých tanků AMX-13 a 200 bojových vozidel pěchoty AMX-VCI. 5 Americká Lockheed Martin Corp. se spolu s General Electric podílela na dodávce 12 letounů F-16 a 14 letounů F-5. Použití nově zakoupených F-16 na okupovaném Východním Timoru vyvolalo dokonce protest Kongresu USA. 9 Indonéské letectvo vyzbrojila 28 letouny Douglas A-4 Skyhawk americká firma Mc Donnel Douglas. 8 Vojenské dodávky přišly i ze Švýcarska - indonéská armáda vlastní i kanóny Oerlikon. 6, 8

    Irák

    V podpoře diktátorskému režimu Saddáma Husajna proti "islámskému nebezpečí" se vzácně spojily SSSR, USA a Francie.

    Lacino získané zbraně použil Husajn nejen proti Íránu během íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988, ale i proti iráckým Kurdům usilujícím o nezávislost - vládní jednotky v polovině 80. let ničily kurdské samosprávné území na severu země chemickými zbraněmi - a v srpnu 1990 s nimi okupoval Kuvajt. 10

    Díky prodeji protilodních raket Exocet s naváděcím systémem firmy Thomson do Iráku bylo možno srovnávat účinky této francouzské rakety na britské a americké válečné lodě. 9 Během tzv. války v Zálivu v roce 1991 se ještě více vyhrotila (zdánlivě) paradoxní situace: "spojenci" ničili vlastní bojovou techniku na straně nepřítele.

    Dassault Aviation prodala Iráku 133 stíhaček Mirage F-1 a Bagdád se také podílel na výrobě Mirage 2000. 9

    Ve výzbroji irácké armády jsou také obrněné transportéry švýcarské firmy Mowag. 8 Na dodávce protiletadlových kompletů Roland 1 se podílela francouzská GIAT, vrtulníky Hughes dodala americká Mc Donnel Douglas. Irák byl mocně vojensky podporován také z Ruska (tanky T-69 a T-72) a Číny (tanky T-59 a T-62). 4

    Írán

    V lednu 1979 prohlásil ajatolláh Chomejní Írán islámskou republikou v čele s revolučním výborem šíitských duchovních. Odpůrci jeho fundamentalistického režimu byli popraveni jako kontrarevolucionáři. V zemi bylo uzákoněno islámské právo, tzv. šaría, které je v příkrém rozporu s lidskými právy. 10

    Po přerušení zbrojních dodávek Íránu v roce 1979 bylo do této země prostřednictvím Izraele prodáno 18 stíhacích bombardérů Mc Donnel F-4 a 46 bitevních bombardérů Douglas A-4, vyráběných už v té době fúzovanou firmou Mc Donnel Douglas. 9 V rámci tajné operace CIA, která vešla v širší známost díky aféře Írángate, bylo prostřednictvím Izraele prodáno do Íránu 235 kompletů raket HAWK, které tehdy vyráběla americká firma Raytheon. 9 Nyní jsou tyto rakety upravovány k použití na letounu F-14. 7, 9

    Ve výzbroji íránské armády jsou také tanky T-59 a T-62 firmy NORINCO. 5, 8 Firma Rosvoorouzhenie dodala do Íránu v roce 1993 2 ponorky třídy Kilo a 1 další pravděpodobně v roce 1996. 9 Mezi lety 1991 až 1994 tato ruská státní firma dodala 30 bojových letounů MiG-29, 300 tanků T-72 a nezjištěný počet protiletadlových raket SA-5. 6, 9

    Kambodža

    Po pádu Pol Potovy genocidní diktatury docházelo v zemi k postupnému nárůstu napětí mezi armádou postkomunistického establishmentu a Rudými Khmery projevující se ojedinělými ozbrojenými střety. Krize vyvrcholila v roce 1997 otevřenou válkou mezi oběma tábory a ani volby v roce 1998 situaci nevyřešily. 9

    Porušování lidských práv se v Kambodži dopouštějí zejména policejní složky. Amnesty International sleduje četné případy mučení, mimosoudních poprav a nespravedlivých procesů zejména s vězni svědomí.

    Česká firma Aero Vodochody uzavřela v roce 1994 kontrakt a v roce 1996 sem dodala první 2 cvičné a lehké bojové letouny L-39. 6, 9 V současné době vlastní Kambodža 5 těchto lehkých bojových letadel. 4 ČR prodala do Kambodže 40 tanků T-55 a 26 obrněných transportérů OT-64 krátce před vyhrocením krize v roce 1997. 9

    Korejská lidově demokratická republika

    Severní Korea zůstává uzavřena mezinárodním organizacím monitorujícím dodržování lidských práv - o stavu v této oblasti nejlépe vypovídá fakt, že vláda usilovala v roce 1997 o vystoupení z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech s odůvodněním, že se o práva svých občanů nejlépe postará sama, což OSN odmítla. 1 V zemi, kde umírají miliony lidí v důsledku hladomorů, jde 35% výdajů státního rozpočtu na zbrojení. 4

    Koncem osmdesátých let dodala do KLDR firma Suchoj svá letadla Su-25 a Su-27. 9

    Také firma Rosvoorouzhenie dodala Severní Koreji několik bojových letounů MiG-29. Navíc tam prodala i licenci na jejich výrobu, 9 takže nyní KLDR vlastní 48 těchto strojů. 4

    Libye

    Režim Muammara Kaddáfího nechvalně proslul podporou mezinárodního terorismu. V roce 1992 byly na Libyi uvaleny sankce OSN v souvislosti s bombovým útokem na letadlo amerických aerolinií v roce 1988. V zemi jsou pošlapávána lidská práva - zejména členové opozičních islámských skupin jsou vězněni po zinscenovaných procesech, mučeni a popravováni. 1

    Přes vyhlášené embargo prodala do Libye francouzská firma Dassault Aviation 32 letounů Mirage F-1. 5 Podle údajů z roku 1998 vlastní Libye dalších 38 letounů od této firmy. 4

    Paraguay

    Až do roku 1989 byla země pod diktaturou generála Stroessnera. Za 35 let uprchlo ze země na jeden a půl milionu obyvatel a 360 tisíc jich prošlo vězením. 12 Hlavní obětí se ale stal indiánský kmen Acéů. Ten totiž "brzdil plán hospodářského rozvoje země" - představoval překážku pro ropné společnosti, které se rozhodly těžit na jeho území.

    Proto se vláda, podporovaná Spojenými státy a nadnárodními společnostmi, rozhodla pro "konečné řešení" indiánské otázky. Acéové byli brutálně nahnáni do rezervací - koncentračních táborů podle nacistického vzoru, kde byli mučeni a vyvražďováni. Mnoho mužů, žen a dětí bylo prodáno do otroctví. 11

    V době vlády diktátora Stroessnera dodávala izraelská firma I.M.I. do Paraguaye samopaly UZI. 6, 9

    Rwanda

    Ve Rwandě zuří vleklá občanská válka mezi vládnoucími Hutuy a 10% menšinou Tutsiů. Vládou podporované milice vyvražďují všechny Tutsie bez rozdílu, odhaduje se, že při hromadných jatkách přišlo o život na 500 tisíc lidí, milion obyvatel musel ze země uprchnout. 11

    Armády i ozbrojené opoziční skupiny vraždí neozbrojené civilisty včetně dětí a nemluvňat. Běžné je mučení a kruté zacházení, "zmizení"či věznění bez soudního procesu. 1

    Rwandskou armádu vyzbrojovala a finančně podporovala Francie; Komise OSN pro lidská práva dále dokládá, že také zajišťovala její výcvik. 3 Poté, co pod tlakem embarga OSN z května 1994 byla oficiální spolupráce kvůli probíhající genocidě přerušena, docházelo nadále k dodávkám zbraní francouzské firmy GIAT přes prostředníky. 2

    Ve výzbroji rwandských Hutuů byly zjištěny také pozemní miny italské firmy Tecnovar, na jejichž výrobě se podílí americká General Electric. 2, 9 Část dodávek ručních zbraní, dodaných rwandským Hutuům v době občanské války, přišla z Číny od firmy NORINCO. 9

    Súdán

    Islámský fundamentalistický režim Umara al-Bašíra, který nastoupil v roce 1989, provádí plánovitou politiku etnických a náboženských čistek, projevující se masovými deportacemi a masakrováním civilního obyvatelstva armádou a kmenovými milicemi. Vojenská junta uplatňuje program hromadného vraždění a přesunů obyvatelstva: celé vesnice byly srovnány se zemí, muži povražděni nebo odvlečeni jako pracovní síla, ženy jsou znásilňovány kvůli "arabskému potomstvu", děti jsou podrobovány vojenskému výcviku v táborech s islámskou výukou. 11 Komise OSN pro lidská práva informovala o popravách a rozsudcích smrti za odpadlictví od víry, o masakrování, mrzačení a deportování civilního obyvatelstva do otroctví.

    Súdánskou vojenskou juntu vyzbrojila svými tanky T-59 a T-62 NORINCO. 5, 8 Ve výzbroji súdánského námořnictva jsou také švýcarské kanóny firmy Oerlikon. 6, 8 Súdánská vojenská junta po svém nástupu k moci nakoupila 20 tanků M-60A3 americké firmy Allison, která je součástí General Motors. 5

    Turecko

    Turecko, ačkoli je členem NATO, figuruje zároveň na seznamech Amnesty International coby země porušující lidská práva. Již patnáct let trvá válka mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty. Boje si vyžádaly přes několik desítek tisíc obětí a Ankara je kvůli svému postoji ke Kurdům, největšímu národu bez vlastního státu, často terčem kritiky západních zemí. V samotném Turecku jsou lidé zatýkáni za nenásilné politické aktivity, mučeni na policejních stanicích, častá jsou "zmizení" a mimosoudní popravy, bez skrupulí je potlačována svoboda projevu. 1 Od roku 1987 se podílí na vyzbrojování tureckého letectva americké firmy General Electric a Lockheed spoluprací na licenční výrobě letounů F-16, používaných v bojích s Kurdy. 5

    V rámci umoření dluhu ruské vlády dodalo Rosvoorouzhenie 17 vrtulníků Mi-17, transportéry BTR-80, ruční zbraně a munici. 9

    Firma Oerlikon rozběhla v Turecku v roce 1988 licenční výrobu protiletadlových kanonů. 9

    Munici dodává německá firma Dynamit Nobel. 9

    V roce 1995 došlo k prodeji 62 tanků M60A1 s převodovkami americké firmy Allison CD-850-6/6A. 9

    Turecká armáda využívá k bojům s Kurdy i tanky Leopard-1 německé firmy Krauss-Maffei Wegmann. 9

    Česká zbrojovka vyvezla v roce 1995 pistole vz. 75 do Turecka, kde jich využívá policie, kritizovaná za porušování lidských práv. 9

    Zair

    V roce 1997 se skončila více než třicetiletá krutovláda prezidenta Mobutu Sese Seka, která pro obyvatele země znamenala neustálou hrozbu masakrů, mučení a svévolného zatýkání ze strany vládních jednotek. 10 Dodržování lidských práv není silnou stránkou ani nového vedení státu, 1 přejmenovaného na Konžskou demokratickou republiku.

    Mobutuovu režimu v Zairu dodala firma Dassault Aviation 8 letounů Mirage 5-M. 5 Ve výzbroji Mobutuovy armády byly také tanky T-59 a T-62 čínské firmy NORINCO. 8 V minulém roce bylo hlášeno celkem 64 tanků těchto typů. 4 Nekalé praktiky zbrojařských firem Zbrojařské firmy patří ke společnostem s největším ročním obratem. Často dochází k fúzím či prodejům pouze určité části výroby, získávání majoritních podílů v mnoha různých firmách a distribuci výrobků pod jejich názvem. Zachytit všechny pochybné aktivity je tudíž prakticky nemožné.

    Nekalé praktiky zbrojařských firem

    NORINCO (China North Industrial Corporation)

    Čína vyzbrojovala v době íránsko - iráckého konfliktu obě válčící armády.

    V této tradici pokračuje firma i nadále. V lednu 1999 se vyhrotil dlouholetý pohraniční spor mezi Thajskem a Barmou, čehož firma NORINCO okamžitě "obchodně" využila. Obě země teď na sebe míří čínskými zbraněmi.

    Firma NORINCO vyrábí nejméně čtyři typy pozemních protipěchotních min, které díky své nízké ceně jdou dobře na odbyt. ČLR se nezavázala ukončit výrobu této zbraně. Miny vyráběné NORINCem zabíjejí civilisty v Afghánistánu, Angole, Kambodži, Mozambiku a Somálsku. 2

    V roce 1996 se snažily dvě čínské firmy - NORINCO a Poly Technologies - propašovat do USA 2 000 kusů plně automatických Kalašnikovů (přičemž držení automatických zbraní americké zákony zakazují), raketomety a přenosné protiletadlové rakety- patrně s vědomím čínské vlády. Zbraně měly být prodány na černém trhu. V souvislosti s tímto případem bylo zatčeno sedm zaměstnanců obou firem a po osmi dalších vyhlášeno pátrání. 9

    V červnu 1998 minulého roku, v době krátce po zavedení amerického embarga vůči Pákistánu za jeho jaderné výbuchy, založila NORINCO svou odbočku v Islámabádu. Tento krok má za cíl usnadnit vývoz těžké vojenské techniky do Pákistánu. Velká část pákistánské výzbroje, zejména tanků a raket, je čínského původu. 9

    Rosvoorouzhenie

    Je ruská státní exportní společnost, která do roku 1995 vlastnila monopol na vývoz ruské zbrojní techniky. Tato firma tedy realizovala kontrakty uzavírané Ruskem do roku 1995 a od té doby všechny kontrakty uzavírané ruskou vládou. Rosvoorouzhenie současně vyzbrojuje řeckou Republiku Kypr i Turecko, které jsou od turecké invaze v roce 1974 v neustálém konfliktu.

    V době války na území bývalé Jugoslávie docházelo vedle dodávek do Srbska také k dodávkám zbraní do Chorvatska.

    Ruská letadla byla nedávno prodána jak Etiopii, tak Eritreji, které jsou ve vleklém válečném konfliktu.

    V době hrozby leteckých úderů NATO dodalo Rosvoorouzhenie Miloševičově Jugoslávii protiletadlové zbraně včetně vylepšených systémů SA-6. 9

    Rosvoorouzhenie má za sebou nejméně jedno vyšetřování na základě podezření z daňových podvodů a korupčních praktik, které bylo zahájeno v květnu 1995. Výsledky dosud nebyly publikovány v dostupných zdrojích. 9

    General Electric

    Na výzvu Human Rights Watch, aby se zavázala nepodílet se v budoucnosti na produkci pozemních min, General Electric popřela prokázané údaje o zapojení svých poboček do výroby této zbraně u italské firmy Tecnovar. Její slogan totiž zní: "GE brings good things to life". Miny firmy Tecnovar byly mimo jiné i ve výzbroji rwandských Hutuů. 2

    Plynové turbíny GE pohánějí jak čínské torpédoborce třídy Luhu, tak tchajwanské fregaty amerického původu třídy Perry. 9 Jelikož USA v minulosti několikrát daly najevo úmysl bránit Tchajwan, firma GE fakticky vyzbrojuje pravděpodobného budoucího nepřítele vlastní země.

    I.M.I. (Israel Military Industries)

    Firma I.M.I. vyrábí dva typy pozemních protipěchotních min. Izrael jako jedna z mála zemí nepodepsal mezinárodní dohodu o zákazu výroby a používání této zákeřné zbraně. 2 I přes platnost embarga OSN uvaleného na Jihoafrickou republiku v době apartheidu tam firma I.M.I. prodala licenci na útočné pušky Galil. 9

    Lockheed Martin Corporation

    Po částečném propojení s firmou General Dynamics se tato společnost stala vývozcem bojových letadel F-16 a tanků M-1. Kromě problematických dodávek letounů F-16 (Indonésie), se v roce 1995 firma také přiznala k  úplatkům, které jí měly zajistit kontrakt na dodávku dopravních C-130 Egyptu. 9

    Zdroje informací

    1 Amnesty International

    2 Human Rights Watch

    3 Komise OSN pro lidská práva

    4 The 1998 - 1999 World Defence Almanac (Military Technology)

    5 Kongresová knihovna USA

    6 Publikace společnosti Jane's

    7 Reuters

    8 Military Balance

    9 Internet (konkrétní adresy na vyžádání u NESEHNUTÍ)

    10 Moderní oxfordský slovník 20. století, Praha 1994

    11 Genocidy XX. století, Praha 1997

    12 Pečínka, Pavel: Od Guevary k zapatistům, Brno 1998 Informace shromážděné v tomto materiálu jsou ověřené a platné k 28. dubnu 1999.

    V případě čerpání údajů či citací z textu uvádějte prosím NESEHNUTÍ jako Váš zdroj.

    Respekt k lidským svobodám a právům, cit pro spravedlnost a úcta k člověku jsou základním východiskem jakéhokoli úsilí o lepší svět - to dnes říká a verbálně uznává kdekdo, můžeme to dokonce slyšet z úst všech státníků světa a možná to dokonce slyšíme nejčastěji právě od nich. Řídí se tím ale skutečně všichni i ve své praxi?

    Kdyby se tím řídili, těžko by byl asi dnešní svět v tak hluboké krizi. Partikulární zájmy různých establishmentů, mocenských, politických i hospodářských elit, jednotlivých ideologických systémů, států či mocenských bloků vždy znovu převažují nad ohledem ke globálnímu zájmu lidstva, jakkoli energicky deklarovanému...

    (Z Otevřeného dopisu Václava Havla Mezinárodním dnům svobod a lidských práv, květen 1985)

    ...skutečnou šanci dostane mír teprve tehdy, až dostane šanci člověk. Totiž až všechny vlády světa pochopí, že lidé, kteří nechtějí válku, odsuzují násilí a vyslovují se proti zbrojení, musí být přinejmenším slyšeni; že každá poctivá touha po lepším společenském uspořádání a spravedlivějším a důstojnějším životě musí být respektována - bez ohledu na to, zda její projev je či není v souladu s oficiálními stanovisky. Myslím, že velikost šance, kterou má v dnešním světě mír, nezávisí jen na armádách či vládách. Daleko víc závisí na odvaze všech lidí dobré vůle dávat své mínění najevo bez ohledu na následky, které to pro ně může mít. (...) Očekávat odzbrojení jako nějaký dar, který nám dříve či později padne do klína, bylo by pošetilé. Těžko dají míru šanci nějaká tajná jednání vládních expertů, nedá-li mu ji samo obyvatelstvo této planety. (...) Dejme šanci míru!

    (Z Dopisu Václava Havla mírovému shromáždění v Hannoveru, srpen 1985)

    Nemůžeme se donekonečna vymlouvat na to, že nás je míň než jiných. Kdo takto uvažuje, předem prohrál. Ostatně máme lepší zbraň, než jakou vymysleli všichni vynálezci dohromady. Tou zbraní je vědomí, že pravda a právo jsou na naší straně. Zdá-li se někomu, že to je další snílkův přelud, upozorňuji ho, že kdo má tuhle zbraň, nebojí se ani nejmodernějšího kulometu.

    (Z projevu Václava Havla na Staroměstském náměstí dne 25. února 1990)

    Jako vrchní velitel branných sil chci být zárukou, že obranyschopnost našeho státu nebude nikomu už záminkou k tomu, aby mařil odvážné mírové iniciativy...

    (Z projevu prezidenta Havla dne 1. ledna 1990)


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|