úterý 18. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby NATO a Kosovo:
  • Plánuje NATO útok na internet? {Andrew Stroehlein) Lidské chování:
  • Agresivitu nelze vysvětlit ani Jungem, ani testosteronem Česká ekonomika:
  • Negativa povinného penzijního pojištění? (František Nepil) Sdělovací prostředky:
  • Jak mediální rady o nezávislost přicházejí (Milan Šmíd) Médium, které vštěpilo ČR chybný etos:
  • Svobodná Evropa: požehnání nebo prokletí? (opravdu opravená verze, Tomáš Pecina) Presumpce viny:
  • Pan Grebeníček (Karel V.)
  • K článku Karla V. o panu Grebeníčkovi (Jan Čulík) ČR:
  • Daně a veřejné finance (Karel V.) Reakce:
  • Vaření z vody Jana Čulíka - jak akademik dělá bubliny (Martin Vadas)
  • Nadoraz a Dvaadvacítka (Tomáš Pecina)
  • Čulík se revanšuje domovu (Petr Jánský)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Daně a veřejné finance

    Karel V.

    Daně v naší zemi jsou obecně příliš vysoké. Nikdo neuvažuje tak, že tvůrci daní, tj. podniky byly po léta vysávány, odváděly 95% zisku do státní kasy a neměly možnost investovat. Teoretičtí makroekonomové na naše podmínky šmahem aplikovali světové daně. Stát přerozděloval a rozhazoval plnými hrstmi.

    Tento stav trvá dodnes. Výsledek známe. Další podstatnou chybou bylo předání podniků původním papalášům, jejich dětem nebo papalášům ve státních bankách. Ti se snažili pouze je vytunelovat - a jim se to podařilo.

    Vznikající živnostníci a malé firmy byly zatíženy stejnými nebo většími daněmi jako rozvinuté firmy v západní Evropě. Jen malé procento těchto nově vznikajících firem bylo schopno se za tak těžkých podmínek rozvíjet. Jejich majitelé si většinou zpočátku nabrali úvěry a nyní nemají na jejich splacení. To srazilo na kolena banky a potíže mají i velcí výrobci - nekupují se auta, nábytek apod. Začala krize.

    Pokud se podíváme na úspěšně se rozvíjející země, vždy zjistíme, že na počátku růstu se nejrychleji rozvíjely malé a střední firmy. Ty jsou krví ekonomiky a dojnou krávou státu a jeho daňového systému. Pokud nefungují malé a střední firmy, tak mohou odboráři, železničáři, učitelé, lékaři a horníci požadovat co chtějí. Nic nedostanou, protože nikdo na to dnes nevydělá. Výsledek bude ten, že všichni dostanou ještě méně.

    Stát si myslel, že rychlou privatizací velkých podniků získá stabilní příjem a že může rozhazovat. Vybudovali jsme státní aparát odpovídající americkým poměrům. Vykašlali jsme se na malé firmy a živnostníky. Při současných celosvětových ekonomických potížích jsou i velké firmy podstatně závislé na tom našem trhu. Ten se však nezvedne dříve, dokud se nezvednou malé a střední firmy a živnostníci, pokud nebudou investovat a nakupovat. Navíc je třeba počítat s tím, že na rozdíl od malých firem dokážou ty velké, zahraniční, odlévat částečně svůj zisk bez zdanění do zahraničí.

    Stát dnes naoko šetří na všem. Nešetří však na státní správě. Plnými hrstmi rozhazuje peníze na platy úředníků. Naše státní správa je neefektivní, přebujelá a zkorumpovaná. Na úřadech je mnohonásobně více zaměstnanců, než je nezbytně potřeba. Státní správa neodpovídá zpustošené a zbídačené ekonomice. Stát neefektivně investuje, podporuje vytunelované podniky a banky.

    Pokud chceme alespoň zastavit pád s perspektivou pomalého obratu k růstu nezbude nic jiného, než drasticky omezit státní výdaje např. zastavením podpory vytunelovaných pohrobků socialismu všeho druhu, redukcí dvou policií na jednu poloviční s polovinou aut, (policisté mají nohy a umí chodit!), omezením rozpočtu ministerstev, parlamentu, zrušením senátu, snížením počtu zaměstnanců státní správy na polovinu a více, zmrazením jejich platů, prodejem nadbytečných budov nebo jejich pronájmem. Dále je možné výdaje snížit krátkodobým snížením stavů armády apod. Příjmy z chybějících daní lze krátkodobě saturovat další privatizací a prodejem všeho státního - podniků, bank, budov, půdy, lesů apod. Uvažujme, že malé firmy jsou před krachem, nemají trhy, mají zastaralé nebo žádné výrobní prostředky. Pracovní morálka a produktivita práce jsou ve srovnání se světem nízké. Děláme na koleně, holýma rukama. Nejsme schopni konkurovat. Výnosy daní budou podstatně nižší než se očekává. Pokud promeškáme ještě tuto poslední šanci, budeme za chvíli bez války tam, kde je dnes Jugoslávie.

    Pokud z toho chceme nějak vybřednout, musí být prostředky získané škrty a úsporami státních výdajů z velké části použity na razantní snížení daní malým a středním firmám, na podporu podnikání a vzniku nových firem. Snížení daní je jediná možnost, jak dnes mohou malé firmy získat přímé peníze a investovat je. To pak následně přinese toužebně očekávaný pozvolný růst. Nebude to hned. Podle mě půjde o období 3-5 let. V tomto období se nejprve musí malé a střední firmy hospodářsky vzpamatovat, vybavit se na úroveň obvyklou ve světě, získat trhy a stabilizovat se na nich. V této přechodné době se musí stát chovat velmi restriktivně hlavně vůči sobě. Prosperita nepřijde sama, ale je vždy výsledkem dlohodobějšího úsilí a odříkání.

    Amerika dnes sbírá smetanu po opatřeních Ronalda Reagana a Británie po opatřeních baronky Thatcherové. Tehdy šlo zejména o podstatnou podporu malého a středního podnikání. Podobně lze závidět tempo hospodářského rozvoje Irsku s jeho 11% daní. Kde na všechny výdaje ten jejich stát bere?

    12.5.1999

    Karel V.

    Poznámka JČ: Příčinou vysokých daní v  ČR je do značné míry to, že Václav Klaus rozdal státní podniky, které tvořily úspory českých občanů na stáří, a obrovskou důchodovou pohledávku uvalil na dlouhá léta do budoucnosti na lidi v produktivním věku, kteří musejí platit na důchody starších občanů zvýšenými daněmi. Viz tato adresa.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|