úterý 3. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Nad pondělními pražskými novinami:
  • Sofistikovaný humor Lidových novin, George Robertson z vesnice Nočník, MFD bagatelizuje rasismus a další témata (JČ) Nakupování v ČR:
  • Nemáme, nevedeme, nemůžeme (JČ) Česká politika:
  • Informace a poradci (Jaroslav Veis) Kostlivec ve skříni Madeleine Albrightové:
  • Jak tatínek Madeleine Albrightové prý zkonfiskoval majetek, který mu nepatřil (Sunday Times) Na útěku:
  • Kontroverzní zacházení britského ministerstva vnitra s žadateli o asyl (Guardian) Geneticky modifikované potraviny:
  • Vyhýbá se časopis Vesmír informacím o kontroverzi ohledně geneticky modifikovaných potravin z ideologických důvodů? (Erika Čeřovská) Děti Země:
  • Cesta z Prahy do Saska přes Most po R28 je reálná

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.

  • Nové: Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.

    Co je nového v České republice

  • V Čechách se pořád uvažuje, zda Británie uvalí na ČR vízovou povinnost nebo ne. Podle českého ministerstva zahraničí Británie pro ČR víza nechystá. V dnešních BL přinášíme kritický článek z Guardianu, který rozbírá kontroverzní politiku britského ministerstva vnitra vůči přistěhovalcům. Poukazuje také na to, že kdykoliv se zvýší počet uprchlíků z nějaké země do Británie, když tedy tito uprchlíci prchají před pronásledováním (Kurdové z Turecka), Británie jim, skutečně velmi eticky, dá do cesty překážku vízové povinnosti. O to by se měli novináři zajímat a to by měli kritizovat.

  • Nepříliš přemýšlivý ředitel Národní galerie Milan Knížák (no tak, je to jen umělec, má na omyly právo, ale nechápu, proč se pořád plete do politiky) se v neděli vyjádřil pozoruhodně v televizi Prima, že "čeští Romové odcházející do zahraničí ve skutečnosti odjíždějí trávit velice příjemné prázdniny": Tento výrok odmítl v pondělí právem Miroslav Holub z ostravské Demokratické unie Romů. "Jak to může pan Knížák říci, když romský problém vůbec nezná, ... byl někdy mezi Romy?" řekl Holub.

  • Společnost Český film chce odebrat licenci televizi Nova kvůli údajně nepravdivé reportáži uvedené v pořadu Občanské judo a jako odškodné požaduje 200 miliónů korun. Podle reportáže prý Český film terorizuje nájemníky v jakémsi svém domě, ale televize Nova prý ČF záměrně pronásleduje, neboť se jí chce ČF stát na trhu reklamy konkurencí.

  • Nepříliš dobře připravenou informaci o údajných podvodech při zkouškám na právnické fakultě i na na Univerzitě Palackého odvysílala v neděli televize Nova. Pokud by se podezření potvrdilo, uvádí ČTK, musely by se zkoušky opakovat. Proč však zveřejňovat nepotvrzenou zprávu?

  • Bývalého výkonného místopředsedu ODS Libora Nováka policie v souvislosti s trestním stíháním jeho někdejšího tajemníka Ludvíka Otta nekontaktovala a na jeho vztahy s Ottou se nikdy nedotazovala. Mezi oběma případy není podle Novákova právního zástupce Tomáše Sokola souvislost. Novák je od loňského roku stíhán pro daňové úniky a v současnosti čeká na soud.

  • Změna cen léků neochromila činnost lékáren. Přeceňování léků způsobené snížením obchodní přirážky na jejich distribuci a prodej nevedlo k  uzavření většiny lékáren. Například v Praze 5 byla z 16 lékáren zavřena celý den jedna a dopoledne byly zavřeny ještě dvě.

  • Český superšpión a smrt princezny Diany. Případ podvodných dokumentů týkajících se údajné vraždy princezny Diany a svědectví českého zpravodajce za komunismu, Karla Koechera, že neměl s  případem nic společného, je k dispozici také v angličtině v časopise Central Europe Review. - Na jiném místě je v aktuálním vydání CER anglické shrnutí dosavadní historie televize Nova od Jana Čulíka.

  • Tvrdý rasismus deníku Právo. V sobotu 30. července otisklo právo tuto otevřeně rasistickou zprávu, cituji úryvky:

    Před očima dopravní hlídky napadli Romové policistu

    (...) Zatímco [policisté u Sokolova] prověřovali jedno vozidlo, zastavilo u hlídky BMW, z kterého vystoupili dva Romové. (...) Jeden z  Romů tloukl muže do horní poloviny těla (...) pětadvacetiletý Rom upadl tváří na zem a vážně se zranil.

    Někdo by měl na Právo podat trestní oznámení pro šíření rasové nesnášenlivosti. Etnická příslušnost účastníků popisovaného incidentu je irelevantní a vyvolává rasové předsudky, už proto, že kdyby byli útočníci běloši, Právo by sotva napsalo, že "na policistu zaútočil pětadvacetiletý běloch". V civilizovaných zemích se nezdůrazňuje etnická příslušnost pachatelů trestných činů, neboť to vede ke vzniku společenských stereotypů a představ kolektivní vině.

  • Zájem veřejnosti i sdělovacích prostředků o podvody s přijímacími zkouškami na právnické fakultě UK jaksi pohasl. Podle našich informací ani policie nevyšetřuje případ příliš efektivně. Vlasta Leporská však upozorňuje na internetové stránky, zabývající se korupcí na právnické fakultě. Jsou na adrese korupce.misto.cz/posli_dal.html.

  • Za názor vyhozena z německého výzkumného ústavu známá česká historička a politoložka Eva Hahnová. Podrobnosti najdete v tomto článku od Matthiase Roesera.

  • Zmatečné myšlení v Mladé frontě Dnes. Srovnání, jak tutéž informaci o výroční zprávě OSN o lidském rozvoji zpracovala Mladá fronta Dnes a deník Guardian, si nyní můžete přečíst i anglicky v tomto čísle týdeníku Central Europe Review.

  • Česká média, Zemanovy nadávky a tiskový zákon. Jan Čulík shrnuje nejnovější kontroverzi týkající se českých sdělovacích prostředků v angličtině v tomto článku v týdeníku Central Europe Review.

  • Poznámky a komentáře Jiřího Loewyho. Někdejší vydavatel (před pádem komunismu) exilového sociálně demokratického čtvrtletního Právo lidu a nynější novinář, píšící do celé řady českých periodik, má své články na internetu na této adrese.

  • Dokonalé internetové zdroje o Češích, české kultuře a České republice v Japonsku. Velmi dobré internetové zdroje o všem, co je české, v češtině i angličtině, zpracované s  japonskou důkladností, najdete na internetových stránkách katedry slavistiky Hokkaido University na této adrese.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.


  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

    Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete na tomto místě.

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

    Nad pondělními pražskými novinami:

    Sofistikovaný humor Lidových novin, George Robertson z vesnice Nočník, Gerry Adams povýšen na šéfa teroristické organizace, MFD bagatelizuje rasismus

    Váhám, jestli mám znovu psát o špatné úrovni českých novin. Co s tím. Ono by přece stačilo jen citovat ty hlouposti a  primitivnosti, protože jsou přece ztrapňující samy o sobě? Jenže to by znamenalo, že si toho povšimnou i čtenáři a novin se začnou štítit. To se jaksi neděje... Proč?

    V Lidových novinách zveřejnila agentura Wild Duck včera tuto skutečně vtipnou noticku:

    Zeman u moře: střípky z pobytu

    Premiér Miloš Zeman poprvé tráví dovolenou u moře - ve svých téměř pětapadesáti letech, jak se na slušně udřeného proletáře sluší. Jak strávil první den ve slovinském letovisku Koper? V letadle ho postihla drobná žaludeční nevolnost a letušky neměly becherovku. Hned po vystoupení objal kromě stewards (sic!) tři nejbližší stromy - z jednoho se vyklubal kaktus Opuntia vulgaris. Na pláži poprvé spatřil Šloufa v plavkách a poznamenal, že na těch výhradách k němu něco bude. S překvapením zjistil, že plavání není tak jednoduché, jak se z opozičních lavic jevilo. U večeře číšníkovi překontroloval účet a pohrozil mu akcí čisté ruce. Redaktorovi místního listu Kriva guba, který měl zájem o interview, řekl, že je fekální žumba (podle jiného překladu žumpální fekálie). Po osmi panácích dovezené domácí pálenky slastně usnul.

    Nepůsobí Miloš Zeman navzdory mnoha svým prázdným výrokům v tomto kontextu dost přesvědčivě, když obviňuje novináře z vulgárnosti a primitivnosti?

    (Mimochodem, dovídáme se, že Zemanovy útoky na novináře jsou motivovány tím, že novináři málem dohnali jeho syna k sebevraždě.)

    Český intelektuálský deník Lidové noviny také zveřejňuje kreslený strip "Dlouhý nos". Jeho text v pondělí byl:

    Miloš Zeman jede poprvé v životě na dovolenou k moři... Tramtaratá! Ivanko, nezapomněla jsi opalovací krém? - Mezitím: "Milí žraloci, do Slovinska přijeden jeden obvzlášť velký a tučný člověk. Váš Václav Klaus." (Dopis čte žralok lidožrout.) - Miloš Zeman: "Jdu si zaplovat." (sic) Jeho žena: "Nechoď daleko, Miloši." Zeman plave: "Ha žraloci!" Trh, křup, mlask, srk. Hm, nechutnají špatně. - The Times: "Žralok lidožrout se během jediného týdne dostal na pokraj vyhubení." - S tím Klaus nepočítal: Miloš Zeman nedovede jen tak ležet u vody. Strávil aktivní dovolenou.

    Hloupost výše uvedených příspěvků je tak intenzívní, že je mi trapně tyto záležitosti rozbírat. Omezím se jen na drobný poukaz, že inventivní, nexenobofní a nenadřazený název slovinského titulu "Kriva guba" je skutečně pozoruhodným novinářským úspěchem.

    (Slovinsko je mimochodem daleko více západně působící zemí s daleko slušnější obsluhou v obchodech a restauracích než Česká republika.)

    George Robertson

    Profil George Robertsona čtěte v tématu dne na straně 3, píší honosně Lidové noviny na titulní straně v otvíráku o tom, že tento skotský labouristický politik se má stát po Solanovi šéfem NATO.

    Téma dne je pak prázdné. Pošetile jsem se domníval, že se dovím o Robertsonovi něco, co dosud není známo. Kromě několika základních informací z tiskových agentur (ano, české noviny stále téměř doslova opisují Českou tiskovou kancelář) nepřinášejí Lidové noviny o Robertsonovi vůbec nic. Jen trapnou tiskovou chybu. Uvádějí, že se narodil ve vesnici Pot Ellen na "nevelkém ostrově Islay na jihozápadě Skotska". Pot znamená anglicky nočník. Velmi jsem pochyboval, že by se nějaké vesnice, i na nejzapadlejším skotském ostrově, jmenovala Ellenin nočník, a podíval jsem se tedy na mapu: Ano, městečko na jižním pobřeží ostrova Islay se jmenuje Port Ellen.

    Lidové noviny se konečně zasloužily, že snad bude Gerry Adams postaven v Británii před soud?

    Lidové noviny označují Gerryho Adamse za "šéfa Irské republikánské armády". Je to pozoruhodný úspěch a bylo by zajímavé, zda pro to mají nějaké důkazy. Severoirský katolický politik Gerry Adams totiž dosud přiznává jen to, že je šéfem politického křídla IRA, politické organizace Sinn Féin. Členství v teroristické vojenské organizaci IRA je totiž trestné a nikdo se k němu dosud nepřiznal. Velitelé IRA jsou anonymní. Kdyby byli odhaleni, skončili by před soudem. Že by Lidové noviny měly v tomto smyslu průkazný materiál proti Adamsovi?

    Zatmění slunce nejspíš překryjí mraky

    varují také Lidové noviny na své pondělní titulní straně i v příloze Léto. Jak to vědí? Britští meteorologové odmítají dělat předpovědi na dobu delší než tři - čtyři dny dopředu. Delší předpovědi počasí jsou prý nevědecké a nemožné. Je-li tomu tak, je titulek Lidových novin zcela nezodpovědná spekulace.

    Na nebezpečí vážného poškození zraku při pohledu do slunce

    během zatmění 11. srpna nikdo příliš neupozorňuje. Jen aby pak nebyly české nemocnice postiženy invazí lidí s vážně poškozenýma očima.

    Pozoruhodnou předvídavost v tomto smyslu prokázala česká vláda. České mnisterstvo zdravotnictví konstatovalo, že žádná zvláštní aktivita, ať ohledně osvěty, nebo ohledně prevence vyvinuta nebyla. Jen aby někdo potom české ministerstvo zdravotnictví nežaloval, že opominulo svou povinnost varovat obyvatelstvo před vážnou možností poškození zraku.

    V Británii probíhá v tomto smyslu velmi intenzívní veřejná debata. Odborníci varují, že většina skel, brýlí proti slunci i jiných stínítek je naprosto nedostatečná a že hrozí vážné nebezpečí, že po zatmění budou v každé zemi velké počty lidí s poškozenýma očima, budou-li se dívat do slunce.

    Nejbezpečnější způsob, jak se dívat na zatmění, je udělat si dírku do papíru a slunce promítat na jiný papír.

    Rasismus Mladé fronty Dnes

    Nedostatek informovanosti i invence redakčních komentářů Mladé fronty Dnes je známý. Takže nepřekvapí, že v tradici tohoto omezeného listu pokračuje v pondělí i redaktor Tomáš Marek, když - snad v dobré víře - rozumuje o emigraci českých Romů do západních zemí.

    Marek píše:

    "Lidé, kteří chtějí žít podobně nebo stejně jako jejich o něco více bílí spoluobčané, narážejí každou chvíli na opravdu tupý malý rasismus. Nedostanou místo, protože většina zaměstnavatelů nechce riskovat a dát práci příslušníkovi národa se špatnou pověstí. Rom v obleku vyvolá u houfu školáků stejný poprask jako pop star. Jen puberťačkám nepodepisuje lýtka, ale z metra ho vyprovodí nějaká vtipnost jako 'Ses měl umejt, než ses voblík.)

    [Tento důvod] emigrace [je chápán] jako důvod ekonomický, není v nich onen silný a hluboký ideový rasismus...

    Vy si snad děláte legraci, pane Marek. "Vtipnost", jako "Ses měl umejt, než ses voblík"? že by nebyl rasismus? Až člověku zatrne.

    Vymlouvají-li se západní vlády (třeba britská), že lidi, emigrující z Čech, neutíkají údajně před rasistickým útlakem, není to proto, že by nevěděli, že je v ČR rasismus, ale protože je jim to jedno.

    Negramatická redakční práce Mladé fronty Dnes

    Karol Wolf ve svém komentáři k Impulsu 99 (těžce uvažujících a banálně rozumujících komentářů k této nejasné iniciativě přinesly začátkem týdne noviny mnoho, mnoho) znovu hyperkorektně zneužívá výrazu Je pravdou...

    Česky se ale normálně říká Je pravda a výše zmíněné trapné hyperkorektnosti používají jen lidi, jimž chybí základní povědomí o české gramatice. Prostě primitivismus vládne i mezi lidmi, kteří se považují za intelektuály.

    Mladá fronta Dnes však není tyto jazykové primitivismy s to korigovat - dokonce jeden z nich ve Wolfově článku vyčlenila do tučného titulku:

    Pravdou je to, že Impuls 99 je úplně normálním jevem, který patří do svobodné společnosti stejně jako burza a kapitálový trh

    V Právu odpovídá ministr školství na otázky Jindřicha Gintera bohorovně

    V rozhovoru se ministr školství Zeman snaží na Ginterovy otázky odpovědět co nejmlčenlivěji a co nejnevstřícněji. Posuďte tuto Ginterovu otázku a Zemanovu odpověď:

  • Značný rozruch způsobil podvod s přijímacími testy na pražskou právnickou fakultu. Přestože nemůže ministerstvo přímo zasahovat do chodu vysokých škol, nemělo by ale prostřednictvím akreditační komise vyvíjet větší tlak na to, aby byly přijímací zkoušky objektivnější?

    Ministr školství Zeman: Ano. Akreditaci určitých oborů na vysokých školách je možno vázat na úpravu přijímacího řízení.

    A co z toho vyplývá? Zeman, zdá se nám, si koleduje. Má máslo na hlavě v důsledku toho, že po skandálu s přijímacími zkouškami na právnické fakultě UK zůstalo zcela v nečinnosti, jako by se ho to netýkalo, ministr naprosto nepocítil nutnost ujistit veřejnost, že udělá vše, co je v jeho silách, aby byl jeho rezort čistý od podvodů, a nyní se vyhýbá odpovědím v novinových rozhovorech úsečnými formálními větami.

    V Ginterově rozhovoru s ministrem školství se také hovořilo o zavádění státní maturity, která by měla být od roku 2001/2002 povinná pro všechny maturanty. Už se ale nikdo nezmínil o tom, zda ministerstvo nějak zaručí, aby byly výsledky maturit celostátně srovnatelné. Budou i nadále muset čeští maturanti dělat na vysokých školách podvodné a irelevantní přijímací zkoušky?

    Mnozí se děsí z toho, že nová centrální "státní maturita" chce zavést také zkoušku z matematiky. Mohou ovšem, tak jako v Británii, existovat různé úrovně matematických zkoušek - jedna pro humanitní obory, jiná pro obory technické.

    A co mechanické memorování na většině škol, a co nízká úroveň vysokoškolských učitelů v ČR?

    Rozhovor s ministrem školství v Právu byl příliš krátký a většinu naléhavých, závažných otázek pominul.

    Jan Čulík


    Nemáme, nevedeme, nemůžeme

    Jan Čulík

    Ve včerejších Britských listech konstatoval Jaroslav Teplý, že hlavním problémem rozkládajícího se českého hospodářství je absence kvalitního managementu: prostě schopnost zorganizovat si práci a čas.

    Asi tomu tak je. V neděli se mi rozbilo jízdní kolo, praskl mi obal hřídele u zadního kola a potřeboval jsem tu součástku novou. Vydal jsem se tedy hledat obchod s jízdními koly.

    V Glasgow navštěvuju dosti často malý obchod s jízdními koly na předměstí. Vede ho jeden člověk, občas mívá na výpomoc jednoho nebo dva mladíky. Nevím, jak to dělá, ale většinou, když tam kolo dopoledne přivezu a potřebuju nějakou opravu, omlouvá se: bohužel to nebude opraveno dřív, než dnes v 16 hodin odpoledne, stačí to?

    Pražskému obchodu s jízdními koly vévodil zachmuřený majitel. Jakýsi starší pán ve frontě přede mnou sháněl zřejmě pro vnuka vidlici pro řídítka. Přinesl si s sebou starou, poškozenou. Majitel obchodu mu ukázal dvě hlavice, které měl, ale ty byly jiné velikosti. A pak řekl podivuhodnou větu: "Jiné nemám."

    Jaktože může obchodník prohlásit, deset let po příchodu takzvaného tržního hospodářství, "Jiný výrobek nemám, jděte jinam!", pane Klausi?

    Jako normální reakci byl očekával, že obchodník zákazníkovi řekne: "Bohužel vidlici vašeho typu zrovna nemáme, ale budeme ji mít pro vás do hodiny, do večera, do zítřka. Obstaráme."

    Jak to, že obchodník neprojevil zájem zákazníkovi zboží, které neměl na skladě, okamžitě obstarat?

    Se mnou to bylo taky tak. Pohlédl na zadní kolo, které jsem držel v ruce, a řekl: "Ale vy máte našroubovávací pětikolečko na přehazovačku. To já nemám." Docela vážně očekával, že strávím zbytek dne chozením po Praze po jiných obchodech s bicyklya budu se všude ptát, jestli náhodou některý z  nich nebude mít potřebnou součástku!

    Řekl, jsem ať nahradí celý střed kola nasouvacím typem pětikolečka. Podíval se na mě a řekl, "No, snad do konce týdne bych vám to mohl udělat."

    Podařilo se mi ho ale zkorumpovat penězi. Řekl jsem, "Poslyšte, dám vám o dvě stě padesát korun víc, když to uděláte do zítřka do rána."

    Souhlasil. Odcházel jsem, když mu kdosi telefonoval, zřejmě manželka. Stěžoval si rozmrzele do telefonu, "Prosím tě, jen jsem otevřel, a nemám kam skočit. Hned ráno mi sem přišli zákazníci."


    Informace a poradci

    Jaroslav Veis, Radiožurnál

    Existují tři druhy lží: lež, proklatá lež a statistika. Tenhle bonmot bývá připisován Marku Twainovi, ale i on jej pouze citoval. Jeho autorem je anglický státník Benjamin Disraeli, který dobře věděl, jak snadno mohou být přesná čísla použita k nepřesným výpočtům nebo nechvalným politickým cílům.

    Nepochybně totéž měl na mysli odstupující předseda Českého statistického úřadu Edvard Outrata, když včera řekl pro Český rozhlas něco velmi podstatného: "Informace, o níž si myslíte, že třeba byla politicky ovlivněna, přestává být informací." Nutno uznat, že po oněch šest let, kdy Edvard Outrata stál v čele úřadu, nezavdal žádnou příčinu, aby jeho informace mohly být takto zpochybněny, a naopak, sám dokázal upozornit, když je někdo použil způsobem, který nepovažoval za korektní.

    Mluvím dnes o Edvardu Outratovi ze dvou důvodů. Za prvé kvůli němu osobně: v rozviklané transformační době dokázal být státním úředníkem nestranným i kvalifikovaným, jací nám budou, bojím se, ještě dlouho chybět.

    Za druhé, protože připomněl důležitost věrohodných a nezkreslovaných informací, které jsou u nás pořád zbožím dostupným jen někomu. Těch částečných, ovlivněných, do světa úmyslně vyslaných máme ažaž - ty skutečné jsou mnohdy tabu.

    Příhoda, která se začala odvíjet v neděli je toho příkladem. Vlivný muž, šéf odborové konfederace Richard Falbr, se v televizní diskusi pozastavil nad tím, že premiér odmítl novinářům poskytnout informace, kolik poradců nyní pracuje na Úřadu vlády. Poradci jsou přece placeni z daní všemi občany, řekl.

    A včera, zřejmě šlehnutím Falbrova kouzelného proutku, už měla televize k dispozici od šéfa úřadu vlády alespoň přibližné číslo. Možná, že zítra, šlehne li proutek ještě jednou, bude číslo i přesné. Proč však nemohlo být přesné hned, když padl první novinářský dotaz? Vsadil bych se, že to neví ani sám premiér.

    Vysílá se v úterý 3. srpna 1999 ráno.


    Jak tatínek Madeleine Albrightové prý zkonfiskoval majetek, který mu nepatřil

    Tento text vyšel v týdeníku Sunday Times 28. března 1999, těsně po zahájení bombardování proti Kosovu, takže, byly Britské listy plné jiných zpráv. Přinášíme ho nyní, v českém překladu Vladimíra Neckáře, který na něj Britské listy upozornil. Ale není to žádná novinka, v březnu o věci referovala televize Nova a prý o tom psalo i Právo. Anglický originál je pod českým textem článku.

    Otec Madeleine Albrightové si "odvezl do Ameriky válečnou kořist"

    The Sunday Times 28.3.1999, napsal Matthew Campbell

    Jedna bohata rakouska rodina vyhrozuje soudem americke ministryni zahranicnich veci, Madeleine Albrightove, v trpkem sporu o vzacnou sbirku obrazu a  starozitnosti. Tento spor ma pocatek v chaoticke dobe po skonceni druhe svetove valky.

    V doposud nepublikovanem sporu tvrdi potomci rakouskeho prumyslnika Karla Nebricha, ze otec Albrightove, Josef Korbel, zid a urednik na ceskem ministerstvu zahranici, jim ukradl umelecke predmety a starozitnosti v hodnote nekolika milionu dolaru a po skonceni valky utekl s timto majetkem do Ameriky.

    Znechuceni neustalym odbyvanim, ktereho se jim dostava od americkeho pravnika zastupujiciho bratra M. Albrightove, Johna Korbela, dedici po rodine Nebrichovych uvazuji o soudnim rizeni, ktere by jim pomohlo k navraceni techto veci, ke kterym patri sbirka obrazu od starych mistru. Zaloba by take mohla byt dosti neprijemnym vzrusenim pro prvni americkou ministryni zahranicnich veci.

    "Ani nemohu verit tomu, ze ma americka ministryne poteseni z toho, ze  ji stribrnym priborem nasi rodiny", rekl minuly tyden Nebrichuv pravnuk. "Tyto veci musi byt vraceny nasi rodine".

    Albrightova, ktera jako dite s rodici uprchla pred nacismem a potom pred stalinismem, uvadi, ze tyto udalosti pomohly utvorit jeji nazor na svet. Kdyz Nemci okupovali Prahu, jeji rodina odesla do Londyna a bylo ji osm let, kdyz se navratila do ceskeho hlavniho mesta v roce 1945. Korbelovi vsak zjistili, ze nekteri jejich pribuzni, kteri neutekli a byli zide, zahynuli v  koncentracnich taborech. Jako odmenu za sluzbu pro ministerstvo zahranici dostal otec Albrightove luxusni byt v prvnim poschodi domu na  Hradcanskem namesti c.11. Tento byt byl odebran Nebrichovum, presdtoze nebyli cleny nasisticke strany. V Praze prozili v klidu valku jako obcane Rise, ale po jejim ukonceni se stali tercem novych ceskych mocipanu.

    Nebrichovi tvrdi, ze si Korbel vzal obrazy, stribro a starozitny nabytek, prestoze tyto veci nebyly uvedeny v rozkazu o zabaveni. "Vzal si vsechno, vzal i  ty hrebiky ze zdi" rekla dcera Nebrichovych, Doris Rennerova. Kdyz byl Korbel jmenovan velvyslancem v Jugoslavii, prestehoval svoji rodinu a  udajne i  tyto nepravem nabyte veci do Belehradu.

    O tri roky pozdeji byl v Ceskoslovensku prevrat a Korbel byl v nebezpeci. Cela jeho rodina odjela do Ameriky, kde se stal profesorem na Denverske universite.

    Dlouhou dobu hledali Nebrichovi v Americe nejakeho "dr. Korbela", ale az v 1996, kdy Albrightova jako americka velvyslankyne u Spojenych narodu navstivila Prahu, kde mluvila o svych krasnych vzpominkach, si teprve Nebrichovi uvedomili, ze ona je Korbelova dcera.

    Harmer zastupuje dve Nebrichovy dosud zijici deti, Doris Rennerovou, ktera je jeho prateta, a prababicku Ruth Harmerovou. Prave jeho prababicka zacala bombardovat urad Albrightove faxy a dopisy se seznamem veci, ktere jim Korbel udajne odebral. Mezi ne take patri 20 obrazu, jako treba dilo od benatskeho mistra Tintoretta a jeden od Andrea del Sarto, ktery byl nejvyznamnejsim umelcem sestnacteho stoleti.

    "Zila jste v nasem byte jako osmilete dite a tak jsem si jista, ze si pamatujete na obrazy v prilozenem seznamu", napsal Harmer Albrightove v  unoru 1997. Take navrhl, ze by se meli setkat. Odpoved vsak nebyla moc nadejna. Ministerstvo zahranicnich veci mu napsalo: "Jestli chcete, mel byste tuto zalezitost projednavat s vladou Ceske republiky". Neodrazen, Hamer letel loni do Washingtonu, kde navstivil pravnika Korbelovych. "V podstate nam rekl, ze nemame zadnou nadeji a varoval nas abychom moc nekriceli, nebot jde o velmi mocnou zenu".

    Pravnik odmitl o pripade hovorit a Korbel ,ktery pracuje pro ucetni firmu Price Waterhouse Coopers v Arlingtonu, Virginia, se k veci nechtel vyjadrit.

    Hamer uvazuje o zazalovani Albrightove, Korbela a jejich sestry Kathy. Nedavno vsak byl potesen tim, ze Albrightova se sverila zurnalistum pri psani sveho zivotopisu o tom, ze nektere obrazy stale jsou ve vlastnictvi jejiho bratra nebo sestry. Zadny z techto obrazu udajne nevisi v byte Albrightove ve washingtonskem Georgetownu.

    Hamer mluvil o domnence jeho rodiny, ze pravdepodobne Korbel senior nektere obrazy prodal, aby mel na finacovani sveho zacatku v Americe. "Prijali jsme to, ze deti Josefa Korbela nejsou zodpovedny za jeho ciny", napsal ve faxu zaslanemu Korbelovu pravnimu zastupci, "presto vsak rozhodne od nich ocekavame, ze vsechny nase veci poctive sepisi do seznamu a  vrati nam je."

    Rennerova rika, ze si pamatuje, kdyz Josef Korbel argumentoval o naroku na  majetek Nebrichovych, nebot ho pry naciste pripravili o jeho majetek.

    "To, ze vsichni jeho pribuzni zemreli v koncentracnich taborech, je velmi smutne ale neopravnuje ho to zase vzit vsechno nam", rekla minuly tyden ze  sveho bydliste na brehu jezera Wolfgang nedaleko Salzburku.


    Albright's father 'took war loot to America'

    by Matthew Campbell, Washington

    A wealthy Austrian family is threatening legal action against Madeleine Albright, the American secretary of state, in an acrimonious row over a priceless collection of paintings and antiques that has its roots in the chaotic aftermath of the second world war.

    In a hitherto unpublicised dispute, descendants of Karl Nebrich, an Austrian industrialist, claim that Albright's father, Josef Korbel, a former Czech foreign ministry official who was Jewish, stole millions of dollars' worth of art and furniture from them, then fled with it and his family to America at the end of the war.

    Tired of endless brush-offs from an American lawyer acting for John Korbel, Albright's brother, Nebrich's heirs are considering legal proceedings to reclaim the property - including a collection of old masters - in what risks becoming an embarrassing distraction for America's first female secretary of state.

    "I cannot believe the American secretary of state enjoys eating with my family's silver," Philip Harmer, a great-grandson of Nebrich, said last week. "These things must be handed over to my family."

    Albright fled from Nazism and then Stalinism as a child and has cited these events as having shaped her world view. After escaping to London when the Germans marched into Prague in 1939, her family returned to the Czech capital in 1945, when Albright was eight. They found that several of the family's Jewish relatives who had stayed behind had died in concentration camps. A luxurious first-floor flat at 11 Hradsanke Street in Prague was assigned to Albright's father as a reward for his services to the Czech foreign ministry. It had been expropriated from the Nebriches, who, although not members of the Nazi party, had lived comfortably as citizens of the Reich during the war but then found themselves out of favour with the Czech authorities when the war ended.

    The Nebriches allege that Korbel took possession of paintings, silver and antique furniture, though these were not included in the expropriation order. "He took the lot, even the nails from the wall," said Doris Renner, a daughter of Nebrich. When Korbel was appointed ambassador to Yugoslavia, he moved his family - and, allegedly, the treasure trove of art - to Belgrade.

    Three years later, however, Czechoslovakia's communists staged a coup and Korbel, an opponent of the communists, was in danger. The family fled to America, where he became a professor at the University of Denver.

    The Nebrich family tried for decades to track a "Dr Korbel" in America. But it was not until 1996, when Albright - then America's ambassador to the United Nations - revisited her childhood home in Prague and spoke of her happy memories, that the Nebrich family realised she was Korbel's daughter.

    Harmer, acting for Nebrich's two surviving children - Renner, his great-aunt, and Ruth Harmer, his grandmother - began bombarding Albright's office with faxes, letters and lists of items allegedly taken by Korbel. Among them were 20 paintings - including one by Tintoretto, the Venetian master, and one by Andrea del Sarto, another of the most important artists of the 16th century.

    "You lived in our flat as an eight-year-old child and I am sure you will remember some of the paintings mentioned on the attached list," Harmer wrote to Albright in February 1997. He suggested a meeting. The response was not promising. "You may wish to raise this matter with the government of the Czech Republic," a State Department official wrote back.

    After more faxes from Harmer, Albright handed the file to John Korbel, her younger brother. Michael Jaffe, his lawyer, wrote to Harmer in October, 1997, saying: "There is no basis whatever for thinking that any artworks of the late Ambassador Korbel came to him improperly."

    Undeterred, Harmer flew to Washington last year to see the lawyer. "Essentially he said we have no case and warned us not to make a noise since this powerful woman is involved," Harmer alleged.

    The lawyer declined to discuss the case last week and Korbel, who works for the accounting firm Price Waterhouse Coopers in Arlington, Virginia, was unavailable for comment.

    Harmer is considering taking Albright, Korbel and their sister, Kathy, to court. He was heartened recently by Korbel's reported acknowledgment to a journalist writing a biography of Albright that at least some works on the Nebrich list belong either to him or to Kathy. None of the paintings is believed to be hanging in Albright's home in Georgetown, Washington.

    Harmer said the family believed that Korbel Sr might have sold some of the paintings to finance his start in America. "We accept that Josef Korbel's children are not responsible for their father's activities," he wrote in another fax to Korbel's lawyer last week. "However," "we definitely expected them to list any items honestly and to hand them over."

    Renner says she recalls Josef Korbel arguing that he was entitled to take the Nebriches' belongings as compensation for having lost everything to the Nazis.

    "All his relatives died in concentration camps," she said last week from her home on the shores of Lake Wolfgang near Salzburg. "That is very sad. But it doesn't justify him taking everything from us."



    Na útěku

    Britské ministerstvo vnitra se obává, že bude perzekvováno za to, jak zachází s uprchlíky. A taky by perzekvováno být mělo, napsal v sobotu v deníku Guardian Jeremy Hardy

    Svého času se chválilo podvádění jako inteligentní způsob, jak uprchnout. Britští školáci vyrostli s příběhy, jak angličtí váleční zajatci přelstili Němce prostřednictvím falešné totožnosti a falšovaných dokumentů.

    Vzhledem k tomu, že jsem dospěl při vědomí, že chce-li někdo odněkud uniknout, je nutno při tom využívat lstivosti a falešných dokumentů, jsme velmi zmaten tím, že britské úřady v současnosti zatýkají stále větší počty uprchlíků za podvádění. To, že britský Nejvyšší soud je při tom osvícenější než ministři britské vlády, je něco, na co si začínám pomalu zvykat. Tři žadatelé o asyl vyhráli minulý týden u britského soudu základní precedenční soudní případ, který má obrovský význam pro mnoho dalších případů. Paragraf 22 nového zákona o asylu, jehož působením by došlo k vzrůstu počtu takovýchto žalob, je nyní ohrožen.

    Neznamená snad to, že člověk k odjezdu ze své země použil falešných dokumentů, že jeho odjezd z té země byl problematický? Odstavec 31 konvence OSN o uprchlících jasně uvádí že osoba nesmí být trestána za to, že vstoupí do země ilegálně.

    Pokud budeme soudně stíhat lidi za to, že přijeli se zfalšovanými dokumenty můžeme je rovnou stíhat i za to, že mají na tváři výraz strachu.

    Samozřejmě, britská vláda nevězní jen uprchlíky, kteří přijeli s falešnými pasy. Takových případů je ročně přibližně 500 - 1000 ale podle Rady pro uprchlíky (Refugee Council) zadržuje britská vláda ve vazbě více než 10 000 přistěhovalců, mnohé z nich po dlouhé měsíce a bez soudu.

    Je to velmi obtížná oblast k prostudování neboť ministerstvo vnitra si chce udržet své tajnůstkářství. Toto ministerstvo by bylo možno obvinit ze strachu z otevřenosti, že se bojí, že by bylo možno zjistit že porušuje zákon a mohlo by být pohnáno před soud.

    Britské ministerstvo vnitra jasně uvádí, že většina lidí ve vazbě patří mezi případy, jimž byl odmítnut asyl a čekají buď na odvolání nebo na deportaci.

    Je to lež. Většina lidí je uvržena do vazby v britských přístavech. Ti, kteří přijedou s falešným pasem, mají sotva čas na to, aby otevřeli pusu.

    Není příliš lehké přijet do Británie, aniž by člověk už předem nebudil dojem, že sem jede jen jako turista. Britská velvyslanectví nejsou ochotna poskytovat vízum osobám, které jim předem řeknou, že chtějí v Británii žádat o asyl. Nejlepší by ale bylo napsat do rubriky "Účel návštěvy" něco jako toto: "Chci převzít velkou loděnici, získat na několik let obrovské státní dotace, a pak zmizet." Skoro všechny země, odkud přicházejí do Británie uprchlíci, mají vůči Británii vízovou povinnost. Na země, která mají s Británii bezvízový styk, je uvalován vízový režim, jakmile odtamtud začínají přicházet lidé do Británie ve větším počtu. To se stalo s naším přítelem Tureckem, které pronásleduje Kurdy jako je Dylan Sorani, který vyhrál minulý týden případ u britského Nejvyššího soudu.

    Jiný žadatel Chouki Adimi, majitel restaurace v Alžíru, kterého ohrožovali islámští extrémisté, sice už v Británii asyl dostal, ale státní prokuratura ho stejně žalovala za to, že do Británie přijel s falešným pasem. Avšak jak soudce Brown na to poukázal u Nejvyššího soudu,

    "dokud tito uprchlíci nevznesli žalobu proti britskému státu, žádný státní úřad prokuratura, ani nikdo jiný, vůbec nepomyslel na to, že Velká Británie má určité zásadní povinnosti vyplývající z článku 31 konvence OSN o uprchlících."

    Jestli to nebylo lepší za konzervativního ministra vnitra Michaela Howarda.


    Dodržuje i Česká republika konvenci o uprchlících, podle níž nesmějí být uprchlíci trestáni za to, že do nějaké země vstoupí ilegálně?


    Vyhýbá se časopis Vesmír informacím o kontroverzi ohledně geneticky modifikovaných potravin z ideologických důvodů?

    Ing. Erika Čeřovská

    Dobry den, pane Culiku,

    velice jsem privitala informace o problematice geneticke manipulace (GM) potravin, ktere se objevily na Britskych listech.

    Protoze jsem ctenar a odberatel prirodovedeckeho casopisu Vesmir a protoze mi pripadlo potrebne se v problematice GM (ktera se zda byt veci zasadni, hrozici nevratnou zmenou zivota na  Zemi) zorientovat, pozadala jsem dopisem redakci tohoto casopisu, zda by neprinesla v nekterem z pristich cisel clanek odpovidajici urovne zabyvajici se GM potravin.

    Chtela bych Vam a pripadne ctenarum BL dat vedet o tom, jak cela vec dopadla a proto na nasledujicich radcich najdete jak muj dopis, tak odpoved redakce Vesmiru (tato korespondece probehla v  breznu t.r.):

    Dobry den,

    z periodik, ktere pravidelne sleduji, jsem se dozvedela o "afere", kterou vyvolalo zverejneni vysledku vyzkumu britskeho vedce Dr. Arpada Pusztaie.

    Tento vedec, podle clanku, ktere jsem mela prilezitost cist, zkoumal vliv geneticky modifikovanych potravin na organizmus laboratornich krys a dosel k zaveru, ze behem velmi kratke doby doslo ke snizeni imunity zvirat, k poskozeni nekterych jejich organu a ke zmenseni objemu mozku.

    Geneticky modifikovane potraviny se pry vyrabeji zatim vetsinou v USA (predevsim kvuli vysokym nakladum, ktere predstavuje vyzkum a zavadeni vyroby v teto oblasti), ale cile se dovazeji do ruznych zemi sveta. Jedna se hlavne o vyrobky z modifikovanych rajcat, kukurice a soji.

    Protoze neexistuje zadne narizeni (u nas, ani v jinych zemich), ktere by zajistovalo oznacovani zbozi obsahujici geneticky upravovane potraviny, citim se znepokojena a chtela bych se o cele veci dozvedet vice.

    Vysledky vyzkumu Dr. Arpada Pusztaie rada vedcu odmitla nebo kritizovala, ale rada renomovanych vedcu je naopak potvrdila.

    Chtela bych Vas poprosit, zda by nebylo mozne ve Vasem casopise uverejnit preklad clanku, ktery Dr. Arpad Pusztai k vysledkum sveho vyzkumu napsal (ci aspon jeho dulezite casti), spolu s komentari nebo vyjadrenimi nekterych nasich vedcu.

    Take by me zajimala jmena vedcu, kteri vysledky jeho vyzkumu potvrdili, protoze prostudovani jejich praci, by mi mohlo pomoci zorientovat se v teto veci (zatim jsem mela moznost v nasem tisku cist pouze clanky o neskodnosti geneticky modifikovanych potravin, take v televiznich poradech vedci doposud uklidnovali).

    Dekuji Vam a preji mnoho zdaru pri praci.

    Ing. Erika Cerovska

    A zde je odpoved:

    Vazena pani inzenyrko,

    v tuto chvili chci jen potvrdit prijem Vaseho dopisu. Dostanu se k teto veci koncem tydne. Vzhledem k tomu, ze pristi utery mame redakcni radu, projedname tento namet bezprostredne. Jde o tema se silnym ideologickym (a ja se obavam take ekonomickym) podtextem, takze nebude jednoduche dopracovat se k informacim, ktere budou od techto zajmu oprostene.

    Se srdecnym pozdravem

    Ivan Boháček

    Do teto chvile se v zadnem z cisel Vesmiru, ktere vyslo, zadny clanek zabyvajici se touto problematikou bohuzel neobjevil.

    Zato se vsak objevily dalsi zpravy o tom, ze "vyroba" GM potravin se zacina testovat ve Velke Britanii, kde se navzdory verejnemu mineni vedci ani vlada nehodlaji svych projektu vzdat.

    Soubezne s tim v nasich sdelovacich prostredcich, na obrazovce CT, se uskutecnilo podobne setkani (ekolog vs. vedecky pracovnik) a argumentum, otazkam a pochybam k neskodnosti technologie GM ze strany ekologa celil s mirnym usmevem a obehranymi argumenty vedec-biolog.

    (Mohu poskytnout zvukovy zaznam v rm formatu - cca 5 minut, 500kB)

    Byla bych rada, kdyby se mi prostrednictvim BL podarilo iniciovat zajem Vesmiru, nejakeho jineho ceskeho vedeckeho casopisu nebo nejake odborne a intelektualne zpusobile skupiny lidi k praci na skutecne objektivnim a ucelenem posouzeni cele veci z pohledu soucasne biologie, ekologie a hospodarstvi.

    Skutecne by me zajimalo (nejaky ten patek tu jeste budu zit, ale hlavne proto, ze jsem ve veku lidi, kteri by nyni meli rozhodovat o  soucasne a tim i o budouci podobe sveta), zda technologii geneticke upravy (manipulace) potravin potrebujeme a pokud ano, tak co nas to bude stat.

    Nechci se zde nyni zabyvat tim, co asi rozumel pan Bohacek z  Vesmiru tim "silnym ideologickym podtextem", nicmene prohlasuji, ze ja bych se na celou vec rada podivala normalnim lidskym rozumem.

    Dekuji a zdravim Vas

    Erika Čeřovská

    Poznámka JČ: Argumentace pana Boháčka se zdá být trochu jako výmluva, protože k dané problematice je v anglosaských materiálech obrovské množství dokumentace. I kdyby, jak píše, byly tyto materiály "ideologicky zaujaté", nic časopisu Vesmír přece nebrání, aby vedle sebe zveřejnil argumenty obřích firem, jako je Monsanto, které genetické potraviny vyrábějí, a jejich odpůrců, kteří nejsou jen z řad "šílených" ekologických aktivistů. Lidem v Británii skutečně není jedno, co si dávají do úst a pod tlakem veřejného míněny rozhodla řada supermarketů vyřadit z prodeje potraviny s geneticky modifikovanými přísadami.

    Hlavním argumentem, pokud jsem debatu v Británii sledoval, je to, že se dost dobře neví, jaký mohou mít geneticky modifikované potraviny dlouhodobý vliv na zdraví člověka. Druhým argumentem je, že nelze zabránit, aby včely a jiný hmyz nepřenášely pyl z geneticky modifikovaných plodin na přirozené plodiny a nešířily tak modifikované geny do životního prostředí. O dopadu těchto změn neví také nikdo nic.


    Cesta z Prahy do Saska přes Most po R28 je reálná

    Děti Země

    Vlada ve svem usneseni dne 21.7.1999 akceptovala navrh Deti Zeme na vybudovani nove rychlostni silnice R28 v useku Postoloprty - Most - Mnisek. Podle usneseni vsak jeji vystavba bude zaviset "na souhlasu nemecke strany z hlediska navaznosti na nemeckou siť". Tato podminka je realna, neboť nemecka strana stejne uvazuje modernizovat spolkovou silnici B101, ktera na R28 navazuje a konci na nemecke dalnici A4. Otazka zda dalnice D8 nebo silnice R28 se tak stala aktualni.

    Myslenka propojit CR a Sasko dalnici D8 vsak nebyla zatim opustena. V usneseni vlady je totiz ministr zivotniho prostredi Milos Kuzvart vyzvan, aby ve spolupraci s MDS a MMR "urychlene resil problematiku vedeni dalnice D8 CHKO Ceske stredohori", pricemz vlada pocita s tunely pod nejcennejsimi castmi CHKO.

    Tento pozadavek vsak MZP nemuze ovlivnit, protoze Reditelstvi silnic a dalnic odmita odboru ochrany prirody MZP, ktere vede rizeni o vydani vyjimky ze zakona c.114/1992 Sb. o ochrane prirody a kraji ny, predlozit variantu trasy dalnice D8 s dlouhymi tunely pres CHKO. Tento pozadavek byl vznesen jiz na ustnim jednani ucastniku spravniho rizeni dne 14.5.1999 na MZP a od te doby reseni problemu pro "bojkot" RSD dale nepokrocilo. Dalsi vyznamny posun lze ocekavat az v zari 1999.

    Deti Zeme na zaklade sve odborne studie odhaduji, ze naklady na stavbu cele silnice R28 delky 40,2 km a s tunelem v Krusnych horach dlouhym 3,5 km jsou temer 13 miliard Kc. Avsak systemem vystavby o d hranic do vnitrozemi po polovinach by k odklonu dalkove kamionove dopravy z Cinovce doslo do 7 - 10 let za cenu jen 7,2 mld. Kc. Naproti tomu se zprovoznenim dalnice D8 s tunelem v delce min. 4 km v CHKO a soucasne s dostavbou nemecke casti A17 se jiz nyni realne pocita kolem roku 2010 (napr. saska strana priznala, ze nema penize na usek Pirna - statni hranice). Naklady na usek Lovosice - Us ti nad Labem - statni hranice v delce 37,9 km jsou odhadovany az na 18 miliard korun, coz je o 40 %, resp. o 150 %, vice nez v pripade silnice R28. Plany na vystavbu dalnice D8 jsou tak obtizne obhajitelne.

    "Predpokladam, ze celkove naklady, doba vystavby a nas odpor proti dalnici D8 a kolegu v Sasku proti A17 urychli jednani ceske strany se saskou vladou o prioritnim vedeni nove silnicni trasy pres Mo st, misto pres Usti nad Labem. Proto vitame vysledky nedavneho jednani tripartity v Hrusovanech na Chomutovsku, ktere rozvoj Mostecka vidi zejmena ve zlepseni silnicniho spojeni mezi Prahou a Saskem . Silnice R28 je zcela optimalnim resenim teto vize pro severozapadni Cechy," rekl vedouci dopravni sekce Deti Zeme Miroslav Patrik.

    Srovnani dalnice D8 a rychlostni silnice R28

    Zakladni charakteristiky tras 0805 0805a 0805b 0807 0805a +0807 R28

    Delka trasy [km] 16,4 14,6 13,5 23,3 37,9 40,2

    Delka tunelu [km] 0,63 4,0 10,6 2,39 6,4 3,5

    Investicni naklady [mld. Kc] 4,6 6,8 13,4 11,21) 18,0 12,92)

    Relativni naklady pres CHKO [%] 100 148 291 - - -

    Relativni naklady celkem [%] - - - - 100 72

    1) naklady vcetne decinskeho privadece (1,3 mld. Kc)

    2) konecny soucet nakladu, i kdyz lze vystavbu R28 rozdelit v case a dostavet plny profil az po cca 15 letech

    0805 =dalnice D8 Lovosice - Rehlovice, navrh RSD s 2 kratkymi tunely pres CHKO Ceske stredohori

    0805a =dalnice D8 Lovosice - Rehlovice, navrh s tunelem delky 4 km pres CHKO

    0805b =dalnice D8 Lovosice - Rehlovice, navrh s tunelem delky 10,6 km pres CHKO

    0807 =dalnice D8 Trmice - statni hranice (s 2 tunely)

    0805b+0807 =dalnice D8 Lovosice - statni hranice

    R28 =rychlostni silnice Postoloprty - Chanov (Most) a Sous - statni hranice dle navrhu Deti Zeme


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|