pondělí 16. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Impuls 99:
  • Otázka týdne: Co si myslíte o Impulsu 99? (Jan Čulík, Radiožurnál)
  • Znovu o Impulsu - jak reagují lidé v novinách (Ondráš podotýká) Pražská energetika a jiné podniky veřejných služeb:
  • Spiknutí: Občan Čulík nepochopil souvislosti (Jiří Novák, Nezávislí)
  • Byrokracie v ČR (D. Válková)
  • Je třeba uzavřít nájemní smlouvu s nájemcem, který bude občanem ČR (J. Doležálek, vedení Pražské energetiky) Česká republika:
  • Banky (Ladislav Doležal, Radiožurnál)
  • Zatmění před očima (Ladislav Doležal)
  • Kůrovec a tolerance (Ladislav Doležal) Sdělovací prostředky:
  • Hájím se vůči kritice pořadu Tady a teď o Vladimíru Železném a  CET 21 (Jan Charvát, reakce Jana Čulíka)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.

  • Nové: Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.

    Co je nového v České republice

    Britské listy vycházejí pozdě v důsledku technických problémů v Internet Servisu. Čtenářům se omlouváme.
  • Soud zakázal Vladimíru Železnému vysílat některé pořady TV Nova, na které vlastní autorská práva ČNTS, Železný je ale asi přejmenuje. (Co vnitřní struktura pořadů?) Společnost CET 21, "majitel" (píše ČTK) licence na vysílání Novy, se nesmíří s předběžným nařízením Krajského obchodního soudu. Ten zakázal CET 21 vysílat publicistické pořady Občanské judo, Na vlastní oči a Tabu v případě, že je vyrobila jiná servisní organizace než Česká nezávislá televizní společnost . CET 21 chce dokázat, že soud rozhodl špatně a možná pod nátlakem. - Je fascinující, že nikomu v ČR nevadí, že Vladimír Železný zjevně odpojením ČNTS od vysílání a vytvořením samostatné vlastní stanice porušil veškeré smlouvy, které kdy uzavřel s americkou firmou CME, a že tedy nynější forma existence televize Nova je z mezinárodně právního hlediska asi velice sporná. Nevím, jestli bych považoval za zcela etické pro tuto stanici pracovat. České televizní "hvězdy" však neváhají, jednají, jako by se nic nestalo, jako by byla nová televize Nova normální zaměstnavatel, televize s autoritou. Někdy uprostřed minulého týdne jsem fascinován sledoval na nové TV Nova rozhovor s Evou Pilarovou k jejím šedesátinám. "Jak jste strávila své narozeniny?" ptala se reportérka. Pilarová byla Novou mesmerizována jak králík krajtou. "Televizně," odpověděla. "Ráno jsem byla ve Snídani s Novou a nyní znovu dělám rozhovor pro vás." Pak se postavila do jakéhosi okna a zvolala nějaký slogan, něco jako "Eva Pilarová pro televizi Nova!" Bylo mi stydno. Nemají tihle lidi vůbec žádnou osobní čest? Prodají se za cokoliv? - Uvažoval jsem i jak si věc asi racionalizují i dobří novináři, jako je například Pavel Zuna, původně z ČT, kteří si také zřejmě nedělají problémy s prací pro kontroverzní stanici. Zuna, zdá se, má na zpravodajství TV Nova pozitivní vliv (zpravodajství je podstatně lepší než zpravodajství ČT) a možná si myslí, jako když lidé vstupovali do komunistické strany, "já tam budu dělat něco dobrého", že jeho dobrá práce v oblasti zpravodajství v Nově zastíní skutečnost, že ta stanice má pochybný původ. Nevím. (Ale kam jinam v ČR jít, že, když chcete dělat novináře?) Ani nikomu jinému nevadí, že Železný a spol. prodali společnosti CME své podíly v ČNTS za přibližně miliardu Kč, umožnili jí, aby ovládla 99 procent podílů ČNTS, odváděli podniku CME všechny zisky - a když tu miliardu dostali, prodaný podnik víceméně zničili. Nezdá se to být příliš přijatelná podnikatelská taktika. - Je ale fascinující, že sdělovací prostředky pochybný původ nové TV Nova nezajímá, ani to, jaký dopad to všechno asi bude mít na mezinárodní podnikatelskou pověst České republiky. - Minulý týden byl Vladimír Železný interviewován dvěma moderátory v Radiožurnálu. Byli nepříliš dobře připraveni, a tak s nimi Železný zametl - známým způsobem si z rozhovoru udělal vlastní reklamu. Na závěr pořadu většina posluchačů, která se dovolala, Železnému gratulovala! - Železný argumentoval, že kroky proti CME a ČNTS nepodnikl on, ale firma CET 21. Je to zajímavý právnický argument. Železný tedy možná je osobně zcela svázán smlouvami o loajalitě s podnikem CME, jenže, argumentuje, kroky proti CME nepodniká on, ale firma CET 21 - to, že Železný vlastní nebo vlastnil (pokud už ho neprodal IPB) v CET 21 podíl 60 procent a běžně vystupuje jako hlavní aktér CET 21, je prý z právního hlediska irelevantní. Budu velmi zvědavý na verdikt mezinárodní obchodní komory. Zdá se mi, že u normálního britského soudu by Vladimír Železný s takovouto za vlasy přitaženou argumentací neuspěl - normální britský soud totiž bude rozhodovat na základě zdravého rozumu. - Důležitá je také otázka televizní licence. Je velkou chybnou, že se licence - jakým právem - považuje v současnosti za Železného majetek. Kdo nebo co ho oprávňuje k vlastnictví licence? Snad to, že s kolegy v roce 1993 předložil úplně jiný projekt a když licenci zadarmo dostali, původní projekt zahodili? - Televizní licenci pro komerční vysílání v normálních zemích propůjčují ve veřejném zájmu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání provozovatelům na dobu určitou. Železný má přirozeně licenci Novy také jen na omezenou dobu, původním úmyslem však nemělo být, aby ji vlastnil. - V aktuálním vydání časopisu Central Europe Review shrnuje nejnovější vývoj ohledně TV Nova anglicky Jan Čulík na tomto místě.

  • Karel Srp požádal o lustraci. Karel Srp, kandidát ČSSD do Senátu, požádal o lustrační osvědčení a současně o lustraci svého chování ve vězení. Srp byl koncem července obviněn ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností (StB). "O lustrační osvědčení jsem požádal, také o lustraci svého chování ve vězení, protože v další fázi by se mohlo přijít na to, že jsem měl nějaké delikty jako bývalý politický vězeň," řekl Srp.

  • Němečtí celníci vrátili Romy. Skupinu dvaceti Romů, z toho devět dospělých osob a 11 dětí ve věku od jednoho do dvanácti roků, kteří cestovali linkovým autobusem ČSAD Ostrava na lince Olomouc - Londýn, časně ráno v neděli vysadili němečtí celníci na česko-německém hraničním přechodu Rozvadov-Waidhaus z autobusu a nepustili je do Německa. Romové neměli požadovanou finanční hotovost 100 marek na osobu a den.

  • Tři republikáni neodevzdali diplomatické pasy. Tři bývalí poslanci, kterým před rokem skončil mandát, neodevzdali své diplomatické pasy. Protože ministerstvo zahraničích věcí pasy automaticky zablokovalo, poslanci je používat nemohou, neodevzdáním dokumentů se dopustili přestupku neoprávněného držení úřední listiny.

  • Impuls 99 kritizuje v angličtině v  časopise Central Europe Review v článku nazvaném No Pulse 99 Jan Čulík.

  • Zájem veřejnosti i sdělovacích prostředků o podvody s přijímacími zkouškami na právnické fakultě UK jaksi pohasl. Podle našich informací ani policie nevyšetřuje případ příliš efektivně. Vlasta Leporská však upozorňuje na internetové stránky, zabývající se korupcí na právnické fakultě. Jsou na adrese korupce.misto.cz/posli_dal.html.

  • Za názor vyhozena z německého výzkumného ústavu známá česká historička a politoložka Eva Hahnová. Podrobnosti najdete v tomto článku od Matthiase Roesera.

  • Český superšpión a smrt princezny Diany. Případ podvodných dokumentů týkajících se údajné vraždy princezny Diany a svědectví českého zpravodajce za komunismu, Karla Koechera, že neměl s  případem nic společného, je k dispozici také v angličtině v časopise Central Europe Review. - Na jiném místě je v aktuálním vydání CER anglické shrnutí dosavadní historie televize Nova od Jana Čulíka.

  • Zmatečné myšlení v Mladé frontě Dnes. Srovnání, jak tutéž informaci o výroční zprávě OSN o lidském rozvoji zpracovala Mladá fronta Dnes a deník Guardian, si nyní můžete přečíst i anglicky v tomto čísle týdeníku Central Europe Review.

  • Česká média, Zemanovy nadávky a tiskový zákon. Jan Čulík shrnuje nejnovější kontroverzi týkající se českých sdělovacích prostředků v angličtině v tomto článku v týdeníku Central Europe Review.

  • Poznámky a komentáře Jiřího Loewyho. Někdejší vydavatel (před pádem komunismu) exilového sociálně demokratického čtvrtletního Právo lidu a nynější novinář, píšící do celé řady českých periodik, má své články na internetu na této adrese.

  • Dokonalé internetové zdroje o Češích, české kultuře a České republice v Japonsku. Velmi dobré internetové zdroje o všem, co je české, v češtině i angličtině, zpracované s  japonskou důkladností, najdete na internetových stránkách katedry slavistiky Hokkaido University na této adrese.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.


  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

    Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete na tomto místě.

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

    Otázka týdne: Co si myslíte o Impulsu 99?

    Jan Čulík

    Vysílalo se v  Radiožurnálu v neděli 15. 8. v 9. 10 ráno.

    Lidé, a to kupodivu i intelektuálové, hodnotí fakta mlhavě a emocionálně. Už jsem v Britských listech rozbíral dřevěný jazykový styl výzvy Impuls 99. Teď k věcným tvrzením výzvy. Některá jsou dost nepodložená.

    Autoři píší: "Veřejný život se uzavírá občanům..." Je to skutečně pravda? Co všechno to množství českých nezávislých nadací , či třeba ekologických asociací, veřejný život na vesnicích?

    Výzva praví: "Veřejný život začínají stále více ovládat velké politické strany" - Ale které? ČSSD ztratila za poslední rok skoro polovinu své volební podpory. Kdoví, jak to s ní dopadne.

    Výzva tvrdí: "Občané ztrácejí důvěru v politické instituce" - ale český parlament měl přece dvacetiprocentní podporu už rok po revoluci.

    Výzva varuje: "Objevuje se neprůhledné propojování hospodářské a politické moci" - Jaktože teď najednou signatáři prozřeli, to se přece v Československu děje už od roku 1991.

    Výzva tvrdí: "Ve veřejném životě narůstá konfrontace a arogance..." Že by až teď? Konfrontace a arogance je přítomna v české politice nejméně od roku 1993.

    Dva signatáři výzvy byli ve veřejném životě po celá devadesátá léta a jako ve výzvě není ani náznak přiznání odpovědnosti. - Česká republika je dnes v průšvihu, způsobeném SLABOSTÍ politických stran, ne jejich silou - strany jsou rozložené působením ekonomických, lobbistických tlaků. To je ale nutno napravovat ZEVNITŘ politických stran.

    Výzva Impuls 99 je podlehnutí náladě, podle níž sociální demokracie údajně vede zemi ke zkáze a ODS ji v tom ještě podporuje: signatáři chtějí jinou, takzvaně "pravicovou vládu", ale ne ODS, která zemi povede k vykoupení. Je to ale realistická analýza?


    Znovu o Impulsu - jak reagují lidé v novinách

    Ondráš podotýká - srpnová imprese

    Je začátek srpna, politici odjeli na dovolenou, začala okurková sezóna. Média si nemusejí vypomáhat učitelkami v útrobách žraloků na Jadranu, ani načasovaně vytahovanými kostlivci ze skříní politických stran či archivů BIS. Mají tu Impuls 99, spor o televizi Nova a příroda jim k tomu přihrála zatmění Slunce.

    Jeden známý se chtěl se mnou vsadit, že Impuls 99 do švestek nevydrží. Když jsem namítl, že švestky letos mohou přijít dřív, stanovil pevné datum: 1. září. Ale i tak jsem se nevsadil. Obávám se, že jeho šance na výhru je dosti veliká. Na druhé straně bych se zase rád vsadil já o to, že spor o televizi Nova švestky přežije a bude vyživovat média ještě celou podzimní sezónu. Bohužel, nikdo se se mnou vsadit nechce.

    Takže Impuls 99. Necítím potřebu rozmnožovat řady hodnotitelů a komentátorů tohoto textu. Zaujalo mne spíše následné reagování. Zaujalo mne, jak v diskusi všichni hájí demokracii a nějak se o ní nemohou dohodnout. Není divu, když každý si pod pojmem politická demokracie představuje něco jiného.

    Pro někoho je to pouze boj o politickou moc, který je na rozdíl od totalitních systémů pluralitní a teoreticky dává šanci každému; boj o moc, kde vítěz má právo na to, aby bral vše. Tuto skupinu bych nazval písmenem a).

    Jiní lidé, zařaďme si je pod písmeno b), však vědí, že politická demokracie je ještě něco navíc, že je politickým systémem, kde soupeření o politickou moc prostřednictvím politických stran je pouze jedním z jeho atributů, a že smysl zastupitelské politické demokracie je mnohem širší - v naplňování vlády lidu zvolenými reprezentanty na základě dohodnutého ústavního pořádku, jenž chrání některá individuální a kolektivní, menšinová práva. O tom, jak velká část českých politiků a publicistů patří ke skupině a), jsem psal už jednou, před rokem v Britských listech (Ondráš podotýká - květen 1998). Bohužel, dnešní "poimpulsní" diskuse ukázala, jak málo se v našem politickém životě mezitím změnilo, a jak i nadále demokracie pro některé politiky a publicisty začíná a končí u metody získání politické moci.

    Klasickou ukázku poskytl opět Miroslav Macek (LN 26.7. Impuls 99 aneb Mluvením rýži neuvaříš), který obviňuje signatáře Impulsu 99 z toho, že chtějí "mít politickou moc, avšak bez zásadního rubu každé politické moci, tedy bez nutnosti získat ji v jediné regulérní soutěži, dle které se přiděluje, tedy ve volbách..."

    Petr Kratochvíl, umělecký šéf divadla Ta Fantastika, který před dvěma lety sám veřejně vyzýval, aby všichni občané ČR "se ze všech svých sil, ať už slovem či písmem, vyjadřovali na podporu premiéra a celé současné vlády" (placené inzeráty v LN 31.5.1997, 7.6.1997), se dnes dočkal toho, že tentokráte vyzývá někdo jiný, a to "politiky, aby se konečně začali zabývat reálnými problémy naší země a nezaměřovali se pouze na mocenské hry." (Impuls 99).

    Ve svém příspěvku Zkuste hrát s Klausem fér (LN 4.8.1999) pak říká "Je dobré a poučné přečíst si iniciativu Impuls 99. Lepší a smysluplnější je však nedovolit zpochybňování parlamentní demokracie, soutěže politických stran a výsledku politických voleb."

    Tak vida - zpochybňování demokracie, která se scvrkává na soutěž politických stran, tedy opět vše začíná a končí u metody získání politické moci. Jak se s tou mocí potom nakládá, to je zřejmě pro zastánce demokracie skupiny a) vedlejší.

    Já vím, že citování cizích autorit je jakousi berličkou politických diskusí. Přesto si dovolím citovat profesora Masaryka z jeho Světové revoluce:

    "V demokracii, protože je vládou všech všem, neběží již o panování, nýbrž o správu a samosprávu a o harmonisaci všech státotvorných sil ve státě. Ideálem demokracie by byla vláda a správa přímá; ale při rostoucí početnosti všech národů a států demokracie může být jen nepřímá, prováděná zvolenými představiteli občanstva, parlamentem, zvoleným všeobecným právem hlasovacím..."

    Masarykova "samosprávná" definice je sice jen jistým ideálem, který nelze beze zbytku naplnit, ale je to nicméně ideál, který ukazuje směr, a pokud se ten ideál na cestě ztratí, pak jsme na nejlepší cestě k demokracii zastávané skupinou a), "kde vítězové... si rozdělí mocenské pašalíky a pak už jen hrají vůči občanům přesilovku." Tenhle výraz jsem převzal z článku Martina Palouše v Lidových novinách z 5.1.1998, tedy z článku, který byl napsán ještě dlouho před tím, než spatřila světlo světa smlouva, obecně označovaná jako "opoziční".

    Právě v souvislosti s diskusí o Impulsu 99 se mi dostalo pozoruhodného vysvětlení, proč opoziční smlouva vlastně vznikla. Podal mi jej Martin Daneš v MF DNES 4.8.1999 (Široký konsensus místo opoziční smlouvy?):

    "Jedna z důležitých otázek, potřebná k analýze nynější politické krize a jíž se iniciátoři výzvy vyhnuli, je následující: Co přimělo včerejší nepřátele na život a na smrt, Miloše Zemana a Václava Klause, k jejich pozdějšímu a zdánlivě nečekanému sblížení? Nebyli jsme to, ruku na srdce, také my, hradní elita, a naše neúspěšné pokusy z let 1997-98 získat zpět politickou moc, o níž jsme předtím ve volebním procesu přišli?"

    Takže opoziční smlouva je podle pana Daneše logickým vyústěním politiky "hradní elity" stejně jako Impuls 99 je "bičem na ODS a Václava Klause." To bych od člověka, který si říká politolog, nečekal.

    Protože politolog hodný tohoto pojmenování by věděl, že smlouvu mezi ČSSD a ODS o vytvoření stabilního politického prostředí zvanou "opoziční" nezapřičinili nějací "hradní elitáři", analýza politických kroků by mu ukázala, že tato smlouva je spíše logickým důsledkem postoje převažujících proudů v našich nejsilnějších politických stranách, těch proudů, jež chápají demokracii výhradně jako soutěž o politickou moc, a strany jsou pro ně pouhým nástrojem, jak k té moci přijít, to všechno navíc kořeněno českým prostředím, v němž se volební sliby nejen neplní (což jest jev obvyklý i v politicky civilizovanějších krajinách), ale kde se to pokládá za zcela normální věc, kde není třeba se za to stydět ani omlouvat, kde je možné své voliče mobilizovat proti úhlavnímu nepříteli, se kterým se po volbách zeširoka přátelsky obejmeme.

    Vždyť logika tohoto činu je - z hlediska skupiny a) - velice prostá a legitimní: předstoupil jsem před voliče, oni mi dali mandát, získal jsem politickou moc, ta moc však nebyla dostatečně veliká, abych ji mohl účinně vykonávat, a tak jsem se rozhodl spojit s dalším mandatářem politické moci. Který to bude? Ten, jehož volební program má alespoň některé styčné body s programem mým, abych dostál slibu voličům? " nikoliv. Bude to přece ten, který mi umožní vykonávat politickou moc. To je oč tu běží. Co je na tom tak neobvyklého? Kdo protestuje? Porušil jsem snad nějaká demokratická pravidla? Vždyť nikdo nikomu nebrání, aby to zkusil ve volbách také. A volební programy? K těm se přeci vrátíme zase až před volbami.

    Zkušený politolog tady může namítnout, že opoziční smlouva je pouze českým vydáním toho, co se děje i ve vyspělých demokraciích. Podle takové interpretace je tu jen jeden rozdíl, a to, že zatímco tam se jedná o nepsané tiché dohody a o dodržování pravidel tolerování menšinových vlád za předpokladu, že tyto dodrží jisté, zpravidla rovněž nepsané, podmínky, pak u nás, v prostředí všeobecné nedůvěry, Miloš Zeman a Václav Klaus potřebovali k dosažení podobného stavu explicitně napsanou smlouvu.

    Budiž, může tak být, nejsem zkušený politolog, nevidím do zákulisí politických stran. Přesto se však nemohu zbavit tísnivého pocitu, že tu opoziční smlouvu nepotřebují ani tolik Václav Klaus s Milošem Zemanem, jako páni Mackové, Čermákové a Šloufové a všichni, co byli a jsou na ně napojeni, tedy ti, pro něž jsou politické strany pouhými společnostmi s.r.o., do nichž se investuje proto, aby přinášely investorům zisk. A pokud toto pojetí politiky u nás bude převažovat, pak se nelze divit, že s takovou politikou, při níž jde nejdříve o rozdělování pašalíků a teprve potom o voliče, lidé příliš nadšeni nejsou a nebudou.

    A tak jsem se dostal od Impulsu 99 k opoziční smlouvě, ačkoliv - jak to vypadá - příčinné souvislosti mají spíše opačný směr.

    Co mne však i po letech stále překvapuje, je určitá rozplizlost našich novinových debat o politickém systému a demokracii. Do pojmu demokracie si projektují své nejrozmanitější představy jak impulsisté, tak jejich názoroví protivníci, a nakládají na bedra té chudinky všemožné úkoly - provádět efektivní politiku, osvobozovat od byrokratů (Lobkowicz MFD 3.8.), vyvádět z Bermudského trojúhelníku Havel- Zeman-Klaus (Doležal, LN 27.7.), vyzývat českou inteligenci ke vstupu do politiky (Tigrid MFD 2.8.) poskytovat nástroj na získání politického vlivu k prosazování vlastních názorů do praxe (Macek LN 26.7.) atd. atd..

    A přitom ve věci definování základních pojmů nebo určení hlavních problémů fungování politické demokracie existuje už docela slušný konsensus zachycený v odborné literatuře, dnes už nejen cizojazyčné. Být šéfredaktorem kteréhokoli z celostátních deníků (na výběru nezáleží), vyhnal bych své komentátory do univerzitní prodejny v Celetné ulici, aby si tam zakoupili některou z učebnic politologie, je jich tam dost - jsou zahraniční i domácí provenience (paradoxně zde nikoli z Prahy, ale z Olomouce a Brna - není to trochu pro úroveň pražské politické kultury symptomatické?).

    Možná, že jsem idealista, ale třeba by jejich komentáře po studiu těchto textů začaly český politický život hodnotit na základě funkčních kritérií demokracie - padni komu padni. A třeba by ubylo nejen spekulací o "hradních elitách", ale také černobílých obrazů Klausů či Zemanů viděných deformující optikou předem nastavených ideologických brýlí, které mohly autorům snad docela dobře sloužit kdysi v Českém deníku, ale do moderních "mainstream" novin se příliš nehodí.

    A co Impuls 99? Na můj vkus jsou ta slova příliš obecná a deklarace příliš deklaratorní. A navíc ten text při "pojmenovávání pravého stavu věcí" vykazuje jeden z typických postojů našeho současného politického života, který se mi - nejen u politiků, ale i u ne-politiků - nelíbí, a to: "Já nic, já muzikant". Nechám se překvapit, zda Impuls 99 vydrží i po švestkách.

    Ondráš, 9.8.1999


    Občan Čulík nepochopil souvislosti

    Jiří Novák

    Poslední průzkumy potvrzují vzrůstající oblibu socialismu u občanů ČR. Pravicové politiky to vyděsilo a mnozí začali nenápadně zvažovat svůj návrat do komunistické strany a jiní naopak možnost, jak svoji doposud pravicovou stranu transformovat na středolevý subjekt. Někteří byli i pobouřeni nevděčností občanů a poslali je do sklepa, aby si ve starých novinách našli, jak to opravdu bylo. Už přesvědčení, že v totalitních novinách se někdo dočte, jak to opravdu bylo stojí za pozornost.

    Pravou příčinou jsou neustálé pokusy jak připravit občany o peníze a neschopnost tyto pokusy eliminovat už v začátku. Od roku 1996 upozorňuje politické hnutí NEZÁVISLÍ na šikanování občanů při platbě za elektrickou energii a plyn. Jsem přesvědčen, že nebýt osobní zkušenosti, bylo by toto téma nezajímavé i pro BL.

    Podobný článek, jako zasílám nyní, jsem poslal do BL už v roce 1998. Myslím, že tiskový mluvčí PRE dostane další šanci, jak vysvětlit důvody pro současný postup.

    Ten je následující. Počítač podle zcela debilního programu vypočte zálohu, kterou od zákazníka bezhotovostně vybere. Potom provede vyúčtování zákaznického účtu a na zjištěné rozdíly (přeplatky nebo nedoplatky) vyhotoví soupisku. Ta se potom předá specializované firmě, která vytiskne poštovní poukázky typu H. Tyto poukázky se poštou za poplatek rozešlou zákazníkům a každý musí k poštovní přepážce buď zaplatit, nebo naopak peníze si vyzvednout. Říká se, že vracení peněz výhodnější, protože peníze na účtu IPB leží déle. Dokonce už vznikly specializované firmy, které tyto poukázky kradou a počítají s tím, že zákazník si nevšimne, že poukázku nedostal a peníze mu vlastně nechybí.

    Tiskový mluvčí Pražské energetiky by měl vysvětlit, proč v roce 1996 ztratila PRE schopnost vyřešit platbu za dodávku elektrické energie bezhotovostním převodem. To, co komunistům nepůsobilo před deseti roky problémy, dnešní technika nedokáže.

    Ačkoli si PRE z mého konta čerpá částky podle vlastního uvážení, najednou se dostane do situace, kdy je nutno, abych vyzvedl peníze a šel zaplatit na poštu poukázku, kterou mi z neznámých důvodů pošle. Současně mě upozorní, že při nezaplacení mi bez předchozího upozornění vypnou dodávku elektrického proudu.

    Vzorový příklad vztahu dodavatele k zákazníkovi, který nejen řádně platí, ale dokonce mu dal právo vybírat si z konta částky podle vlastního uvážení. Při mém sporu s PRE dokonce došlo ke svévolnému snížení zálohy, kterou jsem si sám určil. Oni nechtěli peníze, které jsem jim nabízel, a hrozili mi odpojením. A nejen hrozili, dokonce asi na hodinu opravdu odpojili.

    Nezbývá než pátrat, proč najednou není možné vybírat z konta zákazníka pravidelné zálohy a občas je vyúčtovat a dovybrat nedoplatek, nebo vrátit přeplatek. Nebo dokonce, jako je tomu v civilizovaných státech vybírat si z mého konta poplatek za skutečně dodanou elektřinu nebo plyn.

    Vysvětlení je jednoduché. Jde o další hru mafií o peníze. Když nemohu vkladatelům domluvit, aby po špatných zkušenostech svěřili své peníze bankám, musím najít způsob, jak je k tomu donutím.

    Jedním ze způsobů je, že začnu co největší množství peněz posílat poštovními poukázkami. Tyto peníze putují přes Investiční a poštovní banku, která je má po určitou dobu k dispozici.

    Dokonce má možnost si tuto dobu upravovat. Když vyplatí peníze o den nebo dva později, nikdo si toho nevšimne, ale v objemu prostředků, kterou mohou být půjčeny na úrok 18 nebo více procent, to jsou miliardy.

    Také to byl důvod, proč právě IPB byla pro privatizaci zajímavá. Zdánlivě to je zcela nevinné. Nikdo přece nebyl poškozen. Funguje to lépe, než tiskárna peněz. Jenže když někde peníze přebývají, musí jinde chybět. Ve skutečnosti to přece musí někdo zaplatit. Částečně občan a částečně PRE.

    Tím však dojde k tomu, že PRE má nedostatek peněz a požaduje zvýšení cen elektrické energie. To však zaplatí opět občan. Občan dokonce zaplatí i zbytečnou administrativu, tisk poštovních poukázek, rozesílání a ještě je donucen, aby svůj čas věnoval na vyzvednutí peněz, cestu na poštu, čekání ve frontě a cestu zpět.

    Nikdo mě nepřesvědčí, že to je způsobeno neschopností. Jenom bych chtěl vědět, kdo to vymyslel a proč mě stát jako občana před takovým šikanováním nechrání. Vždyť si ho právě proto platím.

    Ve skutečnosti jsem byl okraden čtyřikrát. Potom se přistihnu, když i já zapřisáhlý odpůrce komunismu, si v duchu říkám, tohle by se za komunistů stát nemohlo. Nejhorší na tom je, že by se to opravdu stát nemohlo, a že to není jediné, co by se nemohlo stát. Nic na tom nezmění ani to, že na druhou stranu jsou věci, které se nemohou stát nyní.

    Praha 10.8.1999

    Jiří Novák

    místopředseda NEZ


    Byrokracie v ČR

    D. Válková

    Vazeny pane Culiku,

    cetla jsem vas clanek o vasi anabazi v Prazske energetice a take reakce na nej. Nevim, zda jsem jeste in, ale ale bych se s vami rada podelila o sve zkusenosti, tentokrat s monopolnim Telecomem.

    Kdyz manzel pred peti lety zemrel, protoze telefonni stanice znela na jeho jmeno, domnivala jsem se, ze bude hrackou prevest telefonni stanici na sebe. Naprosto naivni mysleni. Dozvedela jsem se totiz, ze telefonni stanice je predmetem dedictvi a ze mi telefon neprevedou, dokud nedonesu od soudu usneseni, ze jsem dedickou po manzelovi.

    Dobre, co? Ale nevim, co je vlastne predmetem dedictvi. Zda draty, ktere k telefonnimu pristroji vedou, nebo onen telefonni pristroj, ci poskytovane telefonni sluzby.

    At tak, ci tak, je to naprosty blud. Bylo mi receno, ze mou telef. linku by mohl zdedit i jiny spoludedic, i kdyz bydli treba uplne jinde.

    Dodneska mi zatvrzele odmitaji telefonni stanici prevest a ja nemohu reklamovat stale se zvysujici ucty. To je ale nahoda.

    Jina vec je ono dedictvi, take pekna byrokracie a navic zvule. Je se mnou jednano jako s recidivistou v ochrannem dohledu, jako bych sveho manzela snad zavrazdila.

    PS: Jen jedna ponekud ochotnejsi pracovnice Telecomu mi sdelila, ze jedina moznost je, odhlasit starou linku a objednat si novou, ovsem za 3000 Kc a s cekaci dobou, mozna i rok, dva. Rada proste nad zlato.

    D. Válková


    Je třeba uzavřít nájemní smlouvu s nájemcem, který bude občanem ČR

    Vyjádření ing. J. Doležálka z kanceláře vedení Pražské energetiky. Ale já JSEM občanem ČR. (Pozn. JČ.)

    Vážený pane,

    po prostudování Vašeho obsáhlého vyjádření k záležitosti uzavření Smlouvy o odběru elektřiny ve Vašem družstevním bytě v Praze, který jste zdědil, mohu pouze zopakovat návrh, který byl v reakci na Vaši nespokojenost zveřejněnou v Britských listech, uveden.

    Je třeba uzavřít nájemní smlouvu s nájemcem, který bude občanem ČR (nebo půjde o cizince s dlouhodobým i krátkodobým povolením k pobytu v ČR). Pražská energetika uzavře s tímto nájemcem smlouvu, ve které bude uvedeno číslo Vašeho sporožirového účtu, ze kterého bude spotřeba elektřiny hrazena. To je vše; k projednání je třeba se osobně dostavit na příslušnou Městskou obchodní služebnu.

    Tento postup je používán z jednoduchého důvodu snadné dosažitelnosti případného dlužníka. Pokud by všichni zákazníci bez problémů hradili účty za spotřebovanou elektřinu včas a ve správné výši, pak by tento postup nebyl nutný. Bohužel pracovníci, kteří smlouvy uzavírají, nejsou schopni rozeznat osobu důvěryhodnou od osoby, která se v budoucnu stane dlužníkem.

    Současný stav legislativy v  ČR pak v případě vzniku pohledávky nedává věřiteli jistotu, že své peníze dostane v plné výši a hlavně v přijatelně dlouhé časové lhůtě zpět. Tak se může snadno stát, že věřitel čeká na splacení dluhu několik let. Jistě lze pochopit, že při velkém množství dlužníků se může dostat do nezaviněných problémů i jinak ekonomicky - zdravá firma. A jist lze tedy pochopit, proč takto postupuje i Pražská energetika.

    Možná i tento (zdaleka ne jediný) důvod je příčinou možné, dle Vašeho názoru, zbytečné byrokracie.

    Tolik tedy k Vašemu konkrétnímu problému.

    Dovolte mi malou poznámku k názoru uvedenému ve Vašem vyjádření, že - PRE je firma zákazníkům nepřátelská atd. . Mohu Vás ujistit, že přístupu k zákazníkům je věnována odpovídající pozornost. O významu Vámi (resp. jak je uvedeno ve Vaší reakci - lidmi) použitém slově - nepřátelství lze dlouho a obsáhle polemizovat, ale pokud budete mít zájem je možno i pro tenáře Britských listů konkrétně doložit, co PRE pro své zákazníky dělá.

    Klienty se sídlem v Praze o těchto skutečnostech pravidelně informujeme prostřednictvím zákaznického časopisu, který je distribuován do každé pražské domácnosti.

    S úctou

    Ing.J.Doležálek

    Kancelář vedení společnosti Pražská energetika

    Ještě jedna poznámka JČ: Děkuji ing. J. Doležálkovi za vyjádření, ale stále není jasné, zda mi bude Pražská energetika prostřednictvím osoby s trvalým nebo dočasným pobytem, které byt na Žižkově případně pronajmu, účtovat elektřinu za normální, anebo za zvýšený "nebytový" tarif.


    Banky

    Ladislav Doležal, Český rozhlas 1, Radiožurnál

    V poslední době se v  České republice na peněžním trhu prosazuje a velmi úspěšně nový bankovní produkt - nenávratná půjčka lupičům. Jak jinak nazvat neuvěřitelný růst přepadení bank, pošt, směnáren. Proti loňskému roku jde o fantastický, několikasetprocentní vzestup této kriminality. Už, už se chce zvolat - co ta policie dělá, jak je to možné, člověk aby se bál vyjít na ulici. Tahle častá argumentace je ale vůči policii nespravedlivá a zavádějící. U každé kampeličky prostě stát nemůže.

    Když si pojišťujete byt, každý elév pojišťovák vám položí otázku, jaký máte na svém příbytku zámek, dveře, případně bezpečnostní systém. Pokud váš dům nejeví alespoň elementární zabezpečení proti vloupání, nikdo vás nepojistí. Jistě byt není banka, i sebelépe zabezpečené peněžní ústavy ve světě přepadením občas neodolají. Ale ono jde právě o to slůvko občas. Pokud se tak u nás děje na denním pořádku, a to prostě posledních šest loupeží za týden je, pak bych se ptal - nešetří se na ochraně peněžních ústavů až podezřele mnoho.

    Českým bankám vůbec osud nepřeje. Po dobu transformace je provázela statisticky opravdu neuvěřitelná smůla v  podobě nedobytných pohledávek. A teď, když zas pro jistotu nepůjčují vůbec nikomu, půjčují si u nich loupežníci. České banky se podle všeho prostě o naše peníze nestrachují. Řešit situaci tím, že v pobočce bude méně peněz, je možná krátkodobě efektivní, nikoli systémové. Jako by tam všude seděli někdejší špatně placení socialističtí referenti, kteří se s  majetkem, který spravovali, opravdu ale ani náhodou neidentifikovali. Proč taky. Ale že se tak chovají novopečení soukromí bankéři, pravda mnozí ještě polostátní, to už logiku postrádá. Nebo opravdu vítězí to staré socialistické, z  cizího krev neteče.

    10. srpna 1999

    Poznámka JČ: Že by "po dobu transformace" nedobytné pohledávky českých podniků, které postihly české banky, skutečně způsobila "opravdu neuvěřitelná smůla", nebo že by důvody byly složitější? - Ve Velké Británii vedlo k velmi výraznému poklesu zločinnosti na veřejných prostranstvích v podstatě pokrytí veškerých veřejných prostor v zemi rozsáhlou sítí videokamer, jejichž záznamy se čtyřiadvacet hodin nahrávají. Dojde-li k trestnému činu, policie má okamžitě k ruce jeho videozáznam.


    Zatmění před očima

    Ladislav Doležal, Český rozhlas 1, Radiožurnál

    Tak tedy dnes. Ano, jak jinak, zatmění slunce. Půlka zeměkoule je na nohou, média šílí. I  rozhlas, který nemá ani obrázky ani fotky, vysílá o téhle astronomické nádheře. Varuje před poraněním zraku a přináší průzkumy, podle kterých se nás pětina zatmění slunce obává a téměř polovina ho považuje za významnou událost.

    Připusťme na okamžik a jen jako modelovou situaci, že dnes je konec světa. Představte si, že jste uvízli v ponorce a dochází vám kyslík. .Zkusme si říci, co uděláme za těch zhruba pět hodin, co nás dělí od apokalypsy. Ta představa je tak absurdní, že ji nelze brát vážně. Neumíme se do ní vžít, ještě nikdo to neprožil, aby nás poučil. Tak na koho se obrátit ? Věřící jistě pohlédnou k Bohu, budou připraveni.

    Co ale ti ostatní, kterým víra schází nebo ji ztratili. Obrátí se k autoritám? Snad. Kdo by vás napadl, koho bychom chtěli slyšet těsně před branami věčnosti? Našla by se v naší malé zemi osobnost, na které by se většina shodla, že má právo posledního slova, vlastně práva rozhřešení? Kdo by to měl být. Ne nedopustím se té troufalosti, abych jmenoval kandidáty. Snad se ale dá odhadnout, ať už by mluvil kdo mluvil, co by na  naší zemi našel dobrého a co zlého. A vystavil účet.

    Ale to je jen hypotéza, malá literární licence, konec světa tak blízko není. Ještě mnohokrát budeme vyhlížet k obloze a nejen k ztemnělému slunci. Jak to vím. Důkaz je bohužel jasný. Copak by na prahu konce celé planety mohla právě začínat nová kavkazská válka, copak by Všemohoucí dopustil, aby další šílenec střílel v židovské školce v  Los Angeles,. A proč by u nás dopustil věčně rozhádanou, upachtěnou politickou scénu. Uznáte jistě, že tyhle argumenty nás mohou naplňovat naprostým klidem. Tak snadno to Zemi neprojde.

    11. srpna 1999


    Kůrovec

    Ladislav Doležal, Český rozhlas 1, Radiožurnál

    Střední a starší generace si jistě dobře pamatuje masová nasazení pracujících, žáků i studentů proti polnímu hmyzu a škůdci - mandelince bramborové. Vzpomněl jsem si na ni v souvislosti s jiným hmyzem, kůrovcem. Ale pointu si nechám na závěr.

    Ekologičtí aktivisté už čtrnáct dní brání vlastními těly v šumavském pralese Trojmezná těžbě stromů napadených kůrovcem. A se správci rezervace se vzájemně obviňují z porušování zákona. Ne nezařadím se do zástupu arbitrů tohoto nepochybně klíčového ekologického sporu. Ostatně, je asi velmi těžké pro opravdu odpovědného ochránce přírody vydat absolutní stanovisko. Tedy těžit nebo netěžit.

    Na tomto sporu je ale zajímavá ještě jedna věc a zdá se neméně důležitá. Vedení Národního parku Šumava včera ústy svého ředitele Ivana Žlábka potvrdilo, že vůči demonstrantům z Hnutí Duha nechce razantně zasahovat. Jinými slovy, i když k incidentům dochází, nepožádá policii, aby aktivisty z lesa vynesla na svých bedrech.

    Ať už je Žlábkova motivace jakákoli, řekněme na rovinu, že je moudrá. A to z  mnoha důvodů, zmiňme se aspoň o dvou. Jednak v sobě může obsahovat skrytou pochybnost, kterou by jistě vedení parku nahlas nepřiznalo, že vymýcení napadených lesů nemusí být jediným správným receptem.

    A za druhé, a to je opravdu cenné, uznává tak najednou právo na protest. Na protest ve smyslu práva a povinnosti občanů překročit zákon. Ano, to není kacířské volání po anarchii, ale legitimní právo na pochybnosti, které nám bylo padesát let upíráno.

    Vedení šumavské rezervace si je stejně jako ekologové svou pravdou jisté. Přesto svým výrokem, který se dá přeložit jako - demonstranty mlátit nebudeme, prokázalo velkou míru citu. Má to ostatně mnohem složitější než brigádníci, kteří bojovali s mandelinkoui.

    Když na ni totiž v  šedesátých letech volali, jak jim bylo doporučeno anglicky - mandelínka bramborová go home, ozvalo se sporadické - já něpanimáju.

    12.8.1999


    Hájím se vůči kritice pořadu Tady a teď o Vladimíru Železném a  CET 21

    Jan Charvát

    Pane Čulíku, jako Váš pravidelný čtenář si Vám dovoluji napsat pár poznámek k Vaší kritice ze 6.srpna na mnou vytvořený pořad Tady a teď, zabývající se situací okolo ČNTS vs CET 21.

    1) ČT se rebelií Vladimíra Železného vůči ČNTS a CME zabývala - velmi povrchně - i po hlavních zprávach, v pořadu Tady a teď, který se obyčejně snaží trochu podrobněji, na prostoru několika minut, rozebrat jediné téma dne.

    Správně jste postřehl, že se v denním vydání Tady a teď snažíme věnovat aktuálním tématům na větším prostoru. V danném případě se však jednalo, jak jste si dozajisté všiml, o publicistické pokrytí události z téhož dne, z čehož samozřejmě kvůli časovým možnostem vyplývá i méně hlubší zpracování.

    2) Libovým hlasem komentovaný pořad neinformoval televizní diváky dostatečně kompetentně o podstatě sporu Železný CME, například ani o tom, že Železný vlastně už ČNTS podniku CME jednou prodal, a to velmi výhodně, a teď ji Američanům úmyslně znehodnotil.

    Jste první člověk, který můj hlas označil za libový. Pokud se budu držet významu slova "libový", pokládám tento přívlastek za kompliment. V případě, že mělo ironický nádech, poraďte mi prosím jestli má být příště sametový, drsný nebo nelibový. Krev se mi ovšem pění při čtení následujících řádek o "nekompetentnosti". Kdyby jste sledoval zpravodajství ČT a pořady TaT pravidelně, věděl by jste, že se sporem mezi Železným a CME/ČNTS zabývám od samého počátku. Narozdíl od drtivé většiny novinářů (snad vyjma Jardy Plesla z Eura) jsem byl asi jediným, který si dopodrobna prostudoval stovky stránek materiálů o Železného "akcích" v čele ČNTS a využil je - tak jsem například v pořadu TaT věnovanému kauze Korunní kvůli nim přistihl Vladimíra Železného a jeho právníka Aleše Rozehnala když ne při lžích, tak přinejmenším při zjevných rozporech. Informaci o tom, že Železný prodával ČNTS firmě CME jste si zřejmě spletl s nákupem podílů v CET 21, protože ČNTS byla založena CME jakožto investorem.

    3) Pořad se zřejmě ani neobtěžoval podívat na internetové stránky na informace, z nichž vyplývá, že Železný byl velmi pevně uvázán do podniku CME svou společenskou smlouvou. V žádném případě je neukázal na obrazovce. Nezmínil se o tom, že Železný používá obchodní značky TV Nova neoprávněně, ani nezpochybnil, jak je možné, že mediální rada i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s Železného tahem souhlasí.

    Nevím, jak se pořad může někam dívat, ujišťuji Vás však, že mám samozřejmě veškeré informace (včetně těch, o kterých jste psal v BL) k dispozici. To, že jsem je neukázal na obrazovce, pokládám za své autorské právo (navíc se jedná o informace již známé) - stejně tak jsem neukázal záběry z pořadu Volejte řediteli, či dokumenty v nichž se Železný zavazuje k tomu, že nebude proti CME konat akce v její neprospěch. A také jsem si dovolil neukázat sám sebe. O sporu okolo používání logotypů jsem již informoval v Událostech zrhuba týden před inkriminovaným pořadem. Navíc pro Vaši informaci - Železný používá značky Nova na obrazovce legálně - používat je nemůže mimo obrazovku. Ohledně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání - pokud vím vydala k situaci pouze předběžné prohlášení, v němž konstatovala, že krok Železného jako držitele licence byl legitimní a situací se bude zabývat na svém pravidelném zasedání. Vzhledem k tomu, že nejsem komentátor, ale reportér, tak rozhodně nebudu nikoho zpochybňovat - pevně věřím, že můj názor diváky nezajímá a jakožto osoby samostatně myslící nechávám posuzování na nich.

    4) Nezpochybnila ani jediným slovem povrchní blábol, v jediné větě si protiřečící, jímž Železný uvedl před novou vysílací budovou svou novou stanici a nové působiště. Nezmínila se ani o varovné skutečnosti, že jestliže české oficiální struktury Železného v jeho nynějším pozoruhodném boji proti podniku CME, ohrozí to zahraniční investiční výhledy České republiky, protože to vážněji poškodí její podnikatelskou důvěryhodnost.

    Správně konstatujete, že "povrchní blábol" si v jedné větě protiřečil. Napadlo Vás, že se takový názor, ať je vysloven kýmkoli, zpochybní sám a dalších komentářů netřeba? Soukromě s Vámi sice mohu souhlasit v názoru na investiční stránku věci (ostatně v komentáři bylo zmíněno, že bez Američanů by dnešní Železný neexistoval), nejsem ale expertem na obchodní právo (scházím se s mnoha právníky a každý má na kauzu jiný názor) ostatně pevně věřím v profesionálnost a nestrannost mezinárodních arbitrážních soudů, které se kauzou budou v dohledné době zabývat.

    Závěrem: na prostoru pěti minut se prostě nedá postihnout vše. Stejně tak nemohu v každém pořadu opakovat fakta, která již byla publikovaná na úkor fakt aktuálních. Zpochybnit se dá ale všechno.

    Se srdečným pozdravem

    Jan Charvát

    Poznámka JČ: Nepřesnou informaci o užívání loga TV Nova (která vyplývala z rozhovoru Vladimíra Železného pro Prague Business Journal) jsme uvedli na pravou míru hned v následujícím vydání BL. Co se týče prodeje ČNTS Vladimírem Železným firmě CME, nic jsme si nespletli. Viz Britské listy z 22. srpna 1999, nebo také zde, níže. Jde o základní informace, které by novináři, zabývající se touto problematikou, měli znát.

    Ať to vypadá před Barrandovem na schodech k novému sídlu TV Nova jakkoliv dramaticky, nejdůležitější jsou mezinárodní právní aspekty celé kontroverze. Těmi by se měly sdělovací prostředky zabývat především, mimo jiné i proto, že výsledek tohoto sporu ovlivní investiční situaci České republiky na dlouhá léta dopředu. s Mělo by být jasné, že každá novinářská zpráva či pořad k určitému tématu musí obsahovat základní přehledné informace od samého začátku problému.

    Minulý týden byl Vladimír Železný interviewován v Radiožurnálu dvěma naprosto k problematice nepřipravenými moderátory. Manipuloval s nimi co nejobratněji a nikdo nebyl schopen se mu efektivně postavit s fakty. Argumentoval, že smlouvy ohledně loajality podepsal s firmou CME prý za vlastní osobu, kdežto vysílací práva odebral nyní podniku CME (ČNTS) nikoliv Železný ale firma CET 21 (!) - Nejsem si jist, zda mezinárodní soud dokáže přijmout takovouto argumentaci. Opakuji, že to bude mít vážný dopad na investiční pověst České republiky.

    Velmi sporným problémem je Železného vlastnění licence pro TV Nova. Někdo by měl nastudovat, jak to chodí v jiných zemích světa. Představa že státní orgány udělí soukromníkovi licenci (zadarmo) pro televizní vysílání (mimochodem pro projekt, který pak soukromník nesplní) a soukromník začne propůjčenou licenci považovat za svůj majetek, a všichni mu to schvalují, je poněkud obscénní. Heroizace Železného (viz následné příspěvky posluchačů v Radiožurnálu, z nichž pět z šesti Železnému "drželi palce" - svatá prostoto!) je produktem zmatených myslí.


    Britské listy z 22. srpna 1997:

    Podnik CME ovládl 99 procent podílů TV NOVA

    V nejnovější podnikatelské zprávě podniku CME S-3/A ze 14. srpna 1997 se praví, že CME koupila 11. srpna 1997 od Vladimíra Železného a některých partnerů skupiny CET 21 za 28,537,000 dolarů (splatných postupně do 15. února 2000) firmu Nova Consulting, která dosud vlastnila 5,8 podílu ČNTS Nova. Tím získala firma CME právo na zisk televize Nova z 99 procent jejího kapitálu, rozhodovací právo má u 97 procent podílu TV Nova. (Dvě procenta hlasovacího práva má Česká spořitelna.) Už jen jedno procento TV Nova vlastní společnost CET 21. CME prý v budoucnu nabídne minoritní podíl akcií českému kapitálovému trhu.

    (Mimochodem, Peter Kršák, který se snaží soudně zamezit už uskutečněnému přesunu 43,31 procent podílů CET 21 na Vladimíra železného, je, jak se zdá, z této transakce zcela vyloučen. Vypadá to, že už není považován za vlastníka podílu ČNTS Nova, ač by měl mít 2 procenta akcií.)

    Původní majetkové rozložení ČNTS NOVA bylo totiž toto:

    CME: 66 procent

    Česká spořitelna: 22 procent

    CET 21: 12 procent (rozděleno rovnou měrou mezi šest podílníků, vlastníků skupiny CET 21, každý tedy vlastnil 2 procenta ČNTS Nova.)

    Do CET 21 posléze vstoupila i Spořitelna i CME. Malý podíl jim prodal Fedor Gál. Nové majetkové rozložení podílů v CET 21:

    Josef Alan 16, 67 procent

    Peter Hunčík 16, 67 procent

    Vlastimil Venclík 16, 67 procent

    Peter Kršák 16, 67 procent

    Vladimír Železný 16,67 procent

    Fedor Gál 14,15 procent

    CME 1, 25 procent

    Česká spořitelna 1, 25 procent

    Vzhledem k tomu, že CET 21 vlastnilo 12 procent podílu v ČNTS Nova, každý vlastník 16,67 procent CET 21 tím vlastnil 2 procenta ČNTS Nova. Protože Peter Kršák se nikomu svého podílu CET 21 (pokud víme) nevzdal (když se soudně stále snaží zamezit transferu podílů od CET 21 k Železnému, jak uvádějí oficiální zprávy CME), měl by vlastnit stále 2 procenta ČNTS Nova.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|