úterý 14. prosince

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Rozhovor s Petrem Cibulkou:
  • "V českých firmách působí tisíce a tisíce estébáků," říká Petr Cibulka (Milan Vybulka, Slovo a Zemské noviny) Sdělovací prostředky:
  • Co přinese valná hromada Central European Media Enterprises (CME)? (Petr Bradáč) Česká politika:
  • Politika přes média (Ivan Hoffman) Genetika:
  • Američtí vědci se chystají vytvořit v laboratoři život Umírající Jan Pavel II:
  • Kdo bude příštím papežem? Miloslav Vlk? (Guardian) Reakce:
  • Jak učit v českých školách (Ludvík Vavřina)
  • Česká vláda nebojuje proti korupci (Jan Kameníček)
  • Hnutí Duha: pan Trunec má pravdu, ale jen částečně (Jindra Vavruška) Děti Země:
  • Občané mohou připomínkovat těžbu ve Velkolomu Čertovy schody



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Američtí vědci se chystají vytvořit v laboratoři život

    Jejich experiment by možná zodpověděl nejzákladnější otázky biologie: jak vlastně vzniká život a co způsobuje, aby vznikl.

    Vědci požádali skupinu nezávislých náboženských vedoucích představitelů a filozofů, aby se začali zamýšlet nad tímto kontroverzním krokem do neznáma.

    Vědci chtějí nalézt minimální počet genů, jichž je zapotřebí, aby vznikl živý organismus, schopný přežít a rozmnožovat se. Plánují provést experiment, který by byl ještě před několika lety nemožný.

    Experiment, v jehož důsledku prý vznikne umělý chromozom, bude založen na schopnosti číst a kopírovat DNA, chemický scénář života. Vědci vezmou jednobuněčný organismus, odstraní z něho původní DNA - čímž z něho odstraní život - a naplní ho pak tím, co považují za minimální genetické informace, potřebné pro život. Budou pak buňku sledovat, zda přežije a zda se začne rozmnožovat.

    Clyde Hutchinson, Scott Peterson a šest kolegů z Ústavu pro genomický výzkum v městě Rockville v americkém státě Maryland uvedli v časopise Science minulý týden, že k experimentu využijí mikrobu známoho pod názvem mycoplasma genitalium. Má velmi malý počet genů, jen 517, ve srovnání s přibližně 100 000 geny v lidském těle.

    Vědci systematicky pozměňovali geny v těle tohoto mikrobu, aby přestaly řádně fungovat, avšak organismus stále dál produkuje bílkoviny, které potřebuje k přežití a k rozmnožování.

    "Začali jsme se zabývat základní otázkou v biologii. Pokusili jsme se definovat geny, které jsou životně důležité pro přežití buněk," uvedl dr. Peterson. "Měnili jsme po řadě nejrůznější geny a vždycky jsme dospěli k závěru, ano, tak dobře, organismus dokáže přežít i bez tohoto genu. Takže jestliže jsme zjistili, že organismus dokáže přežít, odstraníme-li z něho až 200 genů, znamená to, že bychom mohli ten organismus vytvořit a bude žít a fungovat?"

    Vyplývá z toho, že ke vzniku života je asi zapotřebí jen 250 - 350 genů. Více než 100 těchto genů má nám dosud neznámé funkce. Takže vytvoříme-li co nejjednodušší mechanismus, vědci z toho získají lepší porozumění, jak dokáží vzniknout složitější organismy.

    Vědci zdůrazňují, že nehodlají vytvářet život úplně od začátku, ale že jen budou radikálně pozměňovat jeho už existující formu. "Jen dáme dovnitř jinou DNA," uvedl dr. Peterson.

    Institut, kde se tento výzkum provádí, financuje J. Craig Venter, který založil komerční korporaci, která se rychle snaží zmapovat kompletní recept DNA pro lidstvo a předhonit při tom vládou financované vědce v Evropě a ve Spojených státech. Dr. Venter už zažádal o 6500 patentů na nejrůznější délky DNA.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|