Firma InnoVatio má pro své analýzy sdělovacích prostředků vynikající mezinárodní pověst
Vážený pane Čulíku,
Na Britských listech jsme nalezli dopis Jakuba Puchalského ze dne 16.12.1999
a stanovisko Christiana Blankenburga respektive Petera Vosse z ARD. V dopise
bylo mimo jiné tvrzeno, že serióznost našich kvalitativních a kvantitativních
analýz televizního zpravodajství je pochybná a že tuto zkušenost má jak ARD,
tak Česká televize.
Pro Českou televizi jsme zpracovávali jednorázovou analýzu zpravodajství za
období 8.3. - 8.4.1999 dle specifického požadavku šéfredaktora redakce
zpravodajství Zdeňka Šámala. Až do doby zveřejnění srovnávací studie
zpravodajství za první pololetí roku 1997 a stejné období roku 1999, kterou
si u nás objednaly nezávisle na sobě redakce Lidových novin, Týdne a
Respektu, nebyly vzneseny vůči předložené zprávě žádné námitky.
Stanovisko vedení České televize stejně jako stanovisko ARD je pro nás
iritující také proto, že vlastně pracujeme s podobnými cíli, usilujeme o
jednoznačnou definici veřejnoprávní služby a tím také o vymanění se z pod
vlivu politických stran a partikulárních zájmů.
Tvrzení, že nezveřejňujeme naši metodiku je prokazatelně nepravdivé. V každém
časopise Media Monitor, v každé prezentaci stejně jako na internetových
stránkách jsou k dispozici metodologická východiska. Obvinění, že odpovědi
šéfredaktora časopisu Media Monitor na metodologické pochybnosti pana
Puchalského byly v tisku opakovaně nevěcné je rovněž nesmyslné a potvrdí je
každý, kdo si veřejnou diskusi prostuduje (třeba na www.innovatio.cz ).
Daleko pravdivější je tvrzení, že Česká televize o žádnou diskusi nestála,
což je možné doložit také reakcí během našeho setkání s J. Puchalským a Z.
Šámalem 22.10.1999 nebo následnou e-mailovou korespondencí mezi Z. Šámalem a
InnoVatiem.
Knihy "Grundversorgung - Pflichte und Rechte" se stanoviskem
Prof. Dr. Ernsta Mahrenholze, který se v SRN na úrovni Ústavního soudu
zabýval problematikou definice "veřejnoprávní služby", se během jednání nikdo
z vedení ČT ani nedotkl.
Vedení České televize nikdy nezveřejnilo své
vlastní výsledky nebo výsledky jiných organizací, ačkoliv tvrdí, že se jejich
údaje od našich výsledků liší. Směšný je útok vůči mezinárodnímu renomé
našich výzkumů a zpochybňuje nejen nás, ale také práci desítek vědců, kteří
se oborem komunikace a obsahovou analýzou zabývají akademicky, přičemž
využívají naše data.
Když jsme konzultovali naši metodologii s ZUMA (Zentrum
fuer Umfrage, Methoden und Analysen Mannheim - zabývá se rozvojem metod
sociologického výzkumu), prof. Nanny Wermuth vyjádřila nejen nadšení nad
detailností a propracovaností, ale označila náš standard práce za budoucnost
oboru obsahové analýzy médií.
Stejně pozitivní jsou stanoviska například
Prof. Maxe Kaase z Wissenschaftszentrum Berlin, který se řadí k
nejvýznamnějším vědcům zabývajícím se problematikou televizí. Dr. Steven
Coleman z Hansard Society resp. London School of Economics dokonce ve své
zprávě "Electronic Media, Parliament and the People - Making Democracy
Visible", která byla předložena zástupcům všech politických frakcí britského
parlamentu a také stanicím BBC a ITN hovoří o tom, že InnoVatio/Media Monitor
International předložilo nejrozsáhlejší obsahovou analýzu nejdůležitějších
zpravodajských pořadů stanic ve Velké Británii od doby, kdy kamery vstoupily
do Parlamentu. (This is the most extensive content-analysis of main UK news
broadcasts conducted since cameras entered the Commons).
Libor Mihalka a Marek Prorok
