Tříštivé bomby, NATO a Human Rights Watch
Pane Čulíku,
Chtěl bych Vás upozornit na rozličnou interpretaci a výběr
detailů v informaci o Zprávě americké Human Rights Watch.
Zatímco MfDnes uveřejnila pasáž, podle které Američané používali
tříštivé kuličkové bomby,( zbraň proti živé síle) které údajně do 13.května
zabily nejméně 150 civilistů do vydání zákazu používání těchto bomb
Američany právě v květnu.
Británíe těchto bomb používala i nadále, praví se dále. (Zřejmě
až do konce kampaně - ale to je můj výklad článku).
Nevěděli Britové o tomto americkém opatření ? Anebo prostě neměli
nic jiného k použití ?
Podle této organizace došlo k útokům na cíle, které neměly
naprosto žádnou vojenskou funkci.
Moje otázka - není za těchto okolností rozhořčování západu nad
ruskou kampaní v Čečensku obyčejné pokrytectví ? Co na to britský tisk ?
Anebo mojí mizernou latinou Co sluší Jovovi, nesluší volovi ?
Prostě se jednalo o kolektivní potrestání srbského národa za
Miloševiče zničením infrastruktury. Jak praví proroci politické
korektnosti, kolektivní tresty jsou nepřípustné.
Tato zpráva konstatuje, že se NATO dopustilo porušení
mezinárodního humanitárního práva.
Informace Hosp. novin byla daleko zdrženlivější - zmíněné bomby
nezmiňuje.
Nevím, jak si mám vysvětlit reakci G. Robertsona, který na jedné
straně tuto zprávu ( obviňující) přivítal, nicméně zopakoval, že Nato se
úzkostlivě a puntičkářsky snažilo zabránit zranění civ. obyvatelstva.
To použití protipěchotních bomb a zfušovaný průzkum ( čínská
ambasáda ) to opravdu dokazují.
Copak se ani trochu nestydí ? Anebo si brání svou kůži ?
Poznámka JČ: Zde je k této záležitosti překlad zprávy z
internetových stránek BBC ze 7.2. 2000:
Pochybnosti ohledně počtu mrtvých ve válce o Kosovo
Tuto zprávu BBC naleznete v angličtině s obrázky na této adrese.
Asi 500 civilních osob bylo usmrceno leteckými útoky NATO proti
Jugoslávii během loňského konfliktu o Kosovo, uvádí nezávislé vyšetřování.
Newyorská organizace Human Rights Watch konstatuje, že byli usmrceni
civilisté asi v devadesáti incidentech - je to asi trojnásobek počtu
incidentů, než kolik jich přiznává sama aliance NATO.
Zpráva Human Rights Watch odmítá tvrzení jugoslávských úřadů, že
bylo prý pravděpodobně usmrceno během leteckých úderů v Kosovu a v Srbsku
až 5000 civilistů.
Avšak konstatuje, že NATO mohlo učinit víc, aby minimalizovalo počet
nevojenských osob, usmrcených při náletech, a kritizuje užívání tříštivých
bomb.
Je pravděpodobné, že se zprávou obnoví kontroverze ohledně chování NATO během války a ohledně toho, že se NATO spoléhalo jen na bombardování z velké výšky.
NATO nikdy nezveřejnilo odhad, kolik civilistů bylo usmrceno jeho akcemi.
Avšak mluvčí Pentagonu už dříve přiznali, že mohlo dojít k tomu, co
nazývají "vedlejšími škodami" asi ve 20 až 30 incidentech.
Mnoho pozorovatelů je přesvědčeno, že je asi nemožné přesně zjistit,
kolik obětí na životech způsobila letecká kampaň.
Letecká kampaň kritizována
Zpráva organizace Human Rights Watch byla vypracována po návštěvách
do více než 90 jugoslávských měst a vesnic. Je to první nezávislé
zhodnocení, založené na podrobném průzkumu. Uvádí, že došlo k umrtím
civilistů asi v 90 samostatných incidentech. Asi ke třetině těchto
incidentů došlo v Kosovu a některé se vztahují na letecké útoky proti
silničním konvojům.
Zpráva uvádí, že piloti NATO měli učinit více, aby indentifikovali
své cíle pořádně, ale také poukazuje na důkazy, že nejméně v jednom případě
použila jugoslávská armáda civilistů na cestě jako lidských štítů.
Zpráva obzvláště kritizuje, že NATO užívalo tříštivých bomb nedaleko
obydlených oblastí. Tvrdí, že po jednom zvlášť politovánihodném incidentu,
kdy se v městě Nis tříštivé bomby minuly cílem, přestaly Spojené státy
těchto bomb používat, ale uvádí, že britská letadla je používala i nadále.
Zpráva Human Rights Watch také konstatuje, že malý počet cílů
leteckých útoků nebyla legitimní vojenská zařízení. Mezi ně počítá srbský
rozhlas a ústředí srbské televize v Bělehradě.
NATO trvá na tom - stejně jako to činilo během letecké kampaně - že
bylo učiněno všechno, co bylo v jeho silách, aby byly minimalizovány
civilní ztráty.
A konstatuje, že daleko větší počet úmrtí mezi civilními etnickými
Albánci způsobily jugoslávské polovojenské jednotky.
Selhání v důsledku bombardování z veliké výšky
Kritikové však už dlouho obviňují NATO z toho, že zacházela se
životy jugoslávských civilistů neopatrně.
I když se piloti NATO vyhnuli dostřelu srbské protiletecké obrany
tím, že létali ve velkých výškách, omezilo to přesnost jejich zaměřování a
zvýšilo to počet civilních mrtvých a raněných.
Mnoho komentátorů konstatuje, že byla tato taktika částečně vyvolána
obavami, že kdyby začali piloti NATO přicházet o život, ochromilo by to
jednotu členských zemí NATO při užívání vojenské síly k ukončení srbského
etnického očišťování v Kosovu.
Avšak důsledkem byla celá řada chyb, kdy NATO zasáhlo nemocnice,
civilní vlaky a konvoj uprchlíků.
Při nejtrapnějším incidentu bylo téměř úplně zničeno čínské
velvyslanectví v Bělehradě, i když totožnost budovy byla jasně označena na
mapách města.
NATO posléze popřelo následná tvrzení sdělovacích prostředků, že
zásah čínského velvyslanectví nebyla chyba a že cílem bylo zlikvidovat
srbské komunikační středisko, které Čína tajně povolila srbské armádě
umístit na území velvyslanectví.
