Neuvěřitelná nevšímavost občanů o své okolí:
Krize bydlení pro mladé lidi
Vážený pane Čulíku,
současná situace v možnostech bydlení pro mladé lidi je dána
především bytovou výstavbou po roce 1989. Ze statistických ročenek se dá
vyčíst, že v letech 1969 až 1989 bylo postaveno 1,46 milionů bytů, roční průměr
je přes 69 tisíc bytů. Výstavba pak dále klesá, v letech 1994 až 1998 bylo
dokončeno v průměru 16,4 tisíc bytů ročně. V současné době se jeví mírný ale
zcela nedostatečný růst. Podle zpráv v tisku po roce 1989 asi 50 tis. bytů
ubylo. Zhruba se dá říci, že v dnešní době činí dluh bytové výstavby proti
"předpřevratovému" období asi 500 tisíc bytů, t.j. nejméně 500 miliard Kč
(počítáme-li, že hromadná výstavba by byla lacinější než dnešní).
Hlavní příčinou je dle mého názoru neuvěřitelná nevšímavost
našich
občanů k obecným záležitostem a problémům druhých lidí. Zde selhala
především česká inteligence, jejíž hlavní činností by mělo být používání
mozku ve prospěch celého státu.
Například když asi před pěti lety začal být
trochu zřejmější nedostatek bytů pro potřebné rodiny, vyšla vláda s čistě
propagačním trikem o hypotékách. Na třípokojový byt, který tehdy stál jeden
milion Kč, by při dvacetiletém splácení a tehdy uváděném ročním úroku 8 %
činila měsíční splátka 8 364,- Kč. A k tomu banky vyžadovaly pojistku cca
2000,- Kč měsíčně.
Pro 99 % rodin to tedy bylo zcela nedosažitelné. To si
mohl každý inženýr a učitel matematiky nebo fyziky spočítat. Protože lidé
neprotestovali, stál v loňském roce nový třípokojový již byt 1,8 mln. Kč a
ceny stále stoupají.
Zde je zajímavá teorie o tom, jak při uvolnění nájemného tržní
nájemné "dramaticky" poklesne a bytů bude dostatek. Při dnešních cenách bude
na třípokojový byt měsíční splátka 13 000 Kč, a nájemné v takovém bytě musí
být vyšší než holá splátka. Připomínám, že průměrný hrubý měsíční plat je
v ČR nyní 12 500 tis. Kč a dvě třetiny zaměstnanců mají plat nižší.
Domnívám se, že dokud se Češi nezačnou o veřejné věci intenzivně
zajímat s cílem je ovlivnit, nikdy nedojde k zásadnímu obratu ve vývoji
společnosti nejen v otázce bydlení. Akce typu IMPULS 99 nebo DĚKUJEME,
ODEJDĚTE !, směřují spíše jen k předstírání, že se něco děje. Jejich
výsledky budou nulové.
Začít je možno i v relativně drobných věcech. Například
nedávno bylo
v televizi, jak majitelé jednoho činžovního domu mají v bytech mráz, protože
majitel jejich peníze, určené na plyn utratil jinak a plynárny přerušily
dodávku plynu. Závěr pořadu byl takový, že majitele nemohou sehnat a že
s tím stejně nic nelze dělat.
Přitom majitel příslušné peníze zpronevěřil a
v důsledku toho ohrožuje nejméně zdraví svých nájemníků. Věřím, že kdyby
sousedé uvedených nešťastníků důrazně intervenovali u příslušných
funkcionářů, jistě by se řešení rychle našlo.
Sám jsem se několikrát pokusil nějakou akci zorganizovat, ale
narazil jsem na naprostý nezájem okolí. Takže to skončilo tak, že sám si
většinou své právo vybojuji, ale celkový stav se nezmění.
Václav Špíka
