čtvrtek 30. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Spojené státy:
  • Madeleine Albrightová ztrácí v Americe vliv, píše Washington Post Velká Británie, špionáž a svět:
  • Britská rozvědka MI5 podporuje po světě tyranii (Observer) Věda:
  • Český příspěvek k pozorování planetek v roce 1999 (Luděk Vašta, Petr Pravec) Česká ekonomika:
  • Investice a pobídky (Ivan Hoffman) Česká politika:
  • Ministr O. Motejl neodstoupí ani přes skandál s vězeňstvím (Jaroslav Štemberk) Diskuse:
  • Daliboru Žůrkovi: Ještě jednou ke Kosovu (P. Možný) Náboženství:
  • Ještě jednou o Bohu (Vlasta Leporská)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Český příspěvek k pozorování planetek v roce 1999

    Že jsou u nás dobré výzkumné projekty, možná leckdo tuší, ačkoliv se o nich ve sdělovacích prostředcích moc nehovoří. Zde bychom chtěli naši veřejnost informovat o jednom oboru astronomie. Možná vás bude zajímat následující statistika pozorování planetek, kterou na základě publikovaných dat sestavil japonský astronom S. Nakano. Ukazuje, jaké postavení ve světovém měřítku zaujímaly v minulém roce jednotlivé hvězdárny v oblasti astrometrie planetek (pojem vysvětlen níže). Na úvod si však připomeňme některé pojmy.

    O planetkách

    Ve sluneční soustavě dominuje Slunce. Okolo Slunce obíhá několik planet - Merkur, Venuše, naše Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a obvykle se k nim počítá i Pluto. Kromě toho je ve sluneční soustavě i spousta drobnějších těles, jako jsou měsíce planet, planetky, komety, meteoroidy.

    Planetky (též zvané asteroidy) jsou pevná tělesa obvykle nepravidelných tvarů. Největší z nich je Ceres o průměru asi 900 km. Jsou i planetky, které naopak mají průměr jen několik metrů. Vlastně nelze přesně stanovit, kde je hranice mezi malou planetkou a meteoroidem. Kdybychom ze všech planetek uplácali jedno těleso, nově vzniklý objekt by měl průměr asi 1500 km, tedy méně než náš Měsíc s průměrem cca 3500 km.

    Většina planetek obíhá Slunce v tzv. hlavním pásu, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Některé planetky však mají dráhy velmi eliptické (protáhlé), takže se mohou dostávat za dráhu Jupiteru, jiné naopak blíže ke Slunci než Mars. A některé planetky se přibližují i k Zemi či dráhu naší domovské planety dokonce kříží.

    Na Zemi existuje speciální odrůda lidí, kteří planetky pozorují. Pozorují a objevují. Tito astronomové měří pozice planetek na obloze (astrometrie), nebo měří jasnosti planetek (fotometrie). Astrometrická pozorování jsou důležitá pro spočtení dráhy planetky, takže pak lze s jistou přesností předpovědět, kde bude planetka v budoucnosti. Z fotometrie se pak dá určit například rotace nebo tvar planetky.

    U nás se planetkami zabývají především dvě hvězdárny: Kleť, která se zaměřila na astrometrii, a Ondřejov, kde je hlavním programem fotometrie.

    Troška statistiky

    Teď tedy k výše zmíněné statistice. V posledních dvou sloupcích tabulky uvedené na konci článku jsou pro každou stanici (hvězdárnu) uvedeny celkové počty publikovaných astrometrických pozic planetek (Total Obs.) a celkový počet objevů planetek (Total *). Je patrné, že v minulém roce dominoval program LINEAR (stanice č. 704, Lincoln Lab. ETS, USA), na jehož konto připadá 66 % všech změřených pozic a také 66 % všech objevů. Dalši tři velké vyhledávací programy (Catalina Sky Survey, LONEOS a Spacewatch, všechny v USA) mu už jen sekundovaly (na počtu měření se podílely 9 %, 8 % a 6 %). Tyto čtyři automatizované vyhledávací stanice jsou zaměřené na objevy, kdežto české hvězdárny Kleť a Ondřejov se specializují na potvrzování a další podrobné sledování a zkoumání již objevených těles.

    Kleť a Ondřejov jsou na pěkném 6. a 8. místě; co se týče počtu pozic to však znamenalo již jen příspěvek 0,6 % a 0,5 % (v počtu objevů pak 0,3 % a 0,6 %). Je tedy zřejmé, že český příspěvek k astrometrii a objevům planetek je v současnosti z globálního pohledu malý, i když tato statistika, jako ostatně každá statistika, poněkud zkresluje a zjednodušuje. (Např. nevypovídá nic o kvalitě měření, která je u obou českých stanic nadprůměrná, ani o tom, jaké objekty byly měřeny - v případě vyhledávacích stanic samozřejmě dominují měření pozic těles nejpočetnější skupiny, tedy planetek hlavního pásu, zatímco české stanice se více soustřeďují na zajímavější a cennější tělesa, zejména blízkozemní planetky - tedy tělesa přibližující se k Zemi.)

    Můžeme říci, ze český příspěvek k astrometrii planetek byl v minulém roce z globálního pohledu drobný, ale nepřehlédnutelný. I když jednoznačně dominují USA, je Česko na třetím místě, za druhým Chorvatskem (což je stanice Višnjan), v těsném závěsu za Českem je Japonsko (řada malých stanic provozovaných astronomy-amatéry). Za Ondřejov lze říci, že pro nás je 8. místo uspokojivé, neboť se v tomto případě jedná o náš doplňkový program k našemu hlavnímu, fotometrickému programu.

    Statistik různého druhu existuje více, z různých úhlů pohledu. Je zajímavé vědět, jak si vedeme v celosvětovém měřítku.

    Luděk Vašta (spolupracovník Štefánikovy hvězdárny v Praze)
    Petr Pravec (pracovník Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově)

    Pozorování a objevy planetek v roce 1999

    
    
    

    Celkem Celkem
    Poř. Čís. Hvězdárna pozorov. objevů
    -------------------------------------------------- 1 704 Lincoln Lab. ETS, NM 722.690 22.567
    2 703 Catalina Sky Survey 96.896 1.590
    3 699 Lowell Obs. LONEOS 92.343 372
    4 691 Kitt Peak-Spacewatch 62.831 5.285
    5 120 Višnjan 15.726 923
    6 046 Kleť 6.806 104
    7 106 Crni Vrh 5.594 62
    8 557 Ondřejov 5.517 199
    9 411 Oizumi 4.211 422
    10 327 Peking Obs. Xinglong 3.935 190
    11 610 Pianoro 3.476 3
    12 910 Caussols-ODAS 3.431 256
    13 426 Woomera 3.381 71
    14 118 Modra 2.997 26
    15 684 Prescott 2.519 158
    ... kráceno
    --------------------------------------------------
    Celkem 265 hvězdáren 1.101.853 34.245

    Poznámky k tabulce:
    • Na 14. místě je slovenská hvězdárna v Modre.
    • Druhý sloupeček představuje číselný kód stanice

    Slovníček

    Asteroid, planetka
    Malé těleso ve sluneční soustavě, průměr řadově několik desítek metrů až několik stovek kilometrů.
    Meteoroid
    Drobné tělísko obvykle velikosti řádově milimetrů, centimetrů až metru; při průletu zemskou atmosférou je obdivujeme jako meteor a pokud nějaký zbytek dopadne až na zem, říkáme mu meteorit.
    Hlavní pás
    Oblast mezi drahami Marsu a Jupiteru, ve které je většina planetek.
    Astrometrie
    Měření pozic (planetek)
    Fotometrie
    Měření jasnosti (planetek)

    Odkazy



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|