Vystoupení JČ v televizi bylo zklamáním
V Ostravě středa 17. května 2000
Vážený pane Čulíku,
Včera jsem sledoval pořad Studio Netopýr a pokusím se k Vašemu
vystoupení v něm zde přidat několik poznámek.
Nejdříve však Vám chci poděkovat za Vaše Britské listy. Takové noviny,
demokraticko radikální, navíc nezávislé na zdejším dění, jsou velice
potřebné. Jde jen o to nesklouznout pro přílišnou pravověrnost za tu
nezřetelnou hranici mezi obskurním a ještě věrohodným.
Pokusím se dokumentovat na Vašem včerejším vystoupení :
Chyba 1) Profesionálně (míněno novinářsky) jste to nezvládl. Přitom
se naskýtala jedinečná příležitost. Jednoznačná otázka p. Přidala :
Fatální pokus politika o omezení novinářské svobody. Vskutku, domyšleno
do konce by se p. Roučkovi nejlépe zamlouval tzv. Zelenkův systém, kdy
ředitel ČT by byl člen vlády v rangu ministra. Nedržel jste se tématu,
nezakousl jste se do problému. P. Přidal by Vám v tom jistě nebránil.
Ale Vy jste pořád odskakoval k jiným problémům. Takže se divák z pořadu
nedozvěděl to podstatné : Že ve fungující demokracii, a nemusí to být
zrovna Anglie, stejně to platí pro Německo, Austrálii i Israel, by se
podbnou iniciativou p. Rouček natolik znemožnil a zesměšnil, že by ho
musel předseda vlády stejně odvolat, protože se bez medií neobejde. Že
je to v současnosti jinak, je dáno osobností pana premiéra a stavem
české žurnalistiky. Opakuji, nespolupracoval jste na odpovědi na otázku,
položenou na začátku a divák tak jasnou odpověď nedostal.
Chyba 2) Vycházíte ze špatných premis. Pokoušíte se naroubovat
systém, který znáte (a který je jistě správný, na tom se shodneme) tvrdě
na českou realitu. Ale to jednoduše nejde. Anglický systém, který dobře
znáte, se začal vyvíjet v době, kdy byla Británie největší velmoc a dále
se vylepšuje 150 let. Angličani jsou stále národ velký a sebevědomý. V
Česku je ale situace jiná. Na velké sebevědomí zatím nemáme, a pokus o
demokracii zde trvá teprve deset let. Žádný politik, ani žádný novinář
nemůže ignorovat pro koho píše. Přítel, šéfredaktor jednoho deníku mi
říkal, že ho němečtí majitelé, zcela v duchu toho, co jste také
navrhoval, a na co jsou z domu zvyklí, měli k tomu, aby na první stránku
dával velké světové události. S fotkou. "V tu ránu mi klesne náklad.
Lidi to nezajímá, mi řekl. Lidi chtějí vědět novinářské bomby z oblasti,
kam jejich zájem dosáhne. A to není ani Washington, ani Londýn, to je
tak maximálně Praha. Že to není dobře, je jasné. Ale bez "švýcarského"
sebevědomí to nepůjde. Je to hodně práce ještě hlavně před Vámi,
novináři, i když nadprůměrná ekonomická zdatnost země udělá se
sebevědomím taky dost. A to souvisí i s :
Chyba 3) (Vlastně podchyba 2a). Zbytečně jste se pokoušel sestřelit
pana Hodače dotazem na jeho plat. Oba jistě souhlasíme, že by to měla
být věc veřejná. Ale tak, jak jste to provedl, jste šel vlastně přímo
proti problému. V nedávných LN byl článek se sociologem p. Machoninem
(příloha Orientace 6.5.2000). Jedna z nejdůležitějších informací z toho
článku byla, že na základě velice širokého výzkumu zjistili, že po
zaváhání v letech 91 ? 92, kdy byla česká společnost novými poměry
zaskočena, se rychle navrátila k silnému rovnostářství. Ten rys tu, na
rozdíl od Anglie, je velice silný. No a Vy vybafnete na pana Hodače aby
uvedl sumu. Bez jakéhokoli uvedení té sumy do relací. To je stejné, jako
když dostali černoušci v buši znenadání, místo luků, automatické zbraně.
Pak už to nebyl sem tam mrtvý, ale rovnou půl milionu. A stejný
odjištěný granát jste vytáhl svým dotazem na stůl. To v naši společnosti
nejde. To by taky rychle mohlo vést, v důsledku známé české závisti, k
jeho odvolání, nebo k velkým problémům. Ptám se Vás, myslíte si, že máme
podobných odborníků tolik, abychom je museli takto odstřelovat ? Já
myslím, že nemáme a to je :
Chyba 4) (Vlastně podchyba 2b ? nerespektování omezení množstvím).
Český trh mediálních odborníků je malý. V podstatě jsem si už nedovedl
představit, kdo by mohl ředitele zpravodajství ČT dělat. Pan Hodač
takový odborník je. Věřím, že to povede směrem, kde by jste to rád viděl
i Vy. Ale to nepůjde za den, ani týden. Vždyť si vzpomeňte jak rychle
šel do kytek p.Kytka (Držel jsem mu prsty, ale vzal to moc rychle, do té
Evropy). Pro stejnou příčinu. Nerespektoval diváka. Přesně to vystihuje
vtip, který koloval po nástupu p. Puchalského, když se dělalo vše po
anglicku : ?Prý teď budou jezdit přenosové vozy taky po levé straně,
jako v Anglii?.
Chyba 5] Ještě k pani poslankyni. Správně jste ji řekl, že nezná
základy politologie. Ale zrovna na tom problému, kdyby jste šel k jádru
věci, tak se mohla dozvědět, že o zařazení zprávy do zpravodajství
nerozhoduje, jestli p. Zeman byl v Budapešti, ale kvalita toho co tam
udělal. Že redaktor, který soustavně nezařazuje zprávy, obsahující
významné informace se znemožní sám, neboť mu poklesne sledovanost a
prestiž mezi kolegy. A to je v rozvinuté informační společnosti horší,
než nějaké výtky od politiků, či Rady ČT. To ona zjevně netuší. Nelze se
jí však ani moc divit, neboť to tu tak zatím ne zcela funguje, jak je
vidět na dlouhodobém hulvátství pana premiéra.
Jen ještě k Vašim pochybám, jestli snad měl být hokej zařazen jako
úvodní zpráva. Samozřejmě měl. Musel. Je to dobrý krok ke zvýšení
národního sebevědomí, to zaprvé, zajímá to velikou většinu národa, to
zadruhé. A za třetí, neříkejte mi, že když Austrálie vyhrála mistrovství
světa v rugby, že to nebylo ve všech australských denících na první
straně.
Abych to uzavřel, dělejte Vaše noviny, proboha nadále. Ale zamyslete
se více nad sociologií českého příjemce těch informací. Velice snadno je
možno sklouznout do postavení obskurního "vševěda". Jak se to konečně
podařilo p. Kudláčkovi, nebo v politice paní H. (nemohu si vzpomenout na
její jméno). Oba chtěli jistš dobře pravicově. Zvolili však nepřiměřené
prostředky. Držím palce, ať Vás to taky nepotká. A doufám, že můj
příspěvek zveřejníte.
Poznámka JČ: Vzhledem k tomu, že pan Rouček neuvedl ani správná fakta, šlo z jeho strany o trapnost, která se sama okamžitě zneutralizovala. Šlo tedy o podružnou a banální záležitost.- Mimochodem i v Británii politikové vyvíjejí nátlak na novináře: tiskový tajemník Tonyho Blaira Alistair Campbell proslul tím, že jednotlivým novinářům říká adresně na tiskových konferencích, "To, co jste napsal, je crap (sračky). Pokusy o mediální manipulaci jsou v dnešních demokraciích silné a je možno je neutralizovat pouze jejich zveřejňováním. Dobré britské sdělovací prostředky to činí. V případě pana Roučka byla věc zveřejněna, ale jeho pokus byl tak trapně neprofesionální, že se snad už k věci nedá co dělat a rozbírat to dlouze v Netopýru by bylo naprosto nudné. Byla daleko závažnější témata a jsem velmi rád, že se je v podstatě všechna podařilo v Netopýru exponovat.
Nemusejí být na titulních stránkách novin zprávy ze zahraničí, ale musejí tam být relevantní a dobře vyšetřené zprávy z domova.
Dobrou, seriózní, průraznou investigativní žurnalistiku by občané České republiky sledovali s napětím.
Co se týče vítězství ve sportovních soutěžích, které Česká republika mylně interpretuje jako důkazy toho, jak "jsme světoví" (ve většině zemí světa se hokej vůbec nehraje a Českou republiku stále nikdo nezná, obávám se - musel jsem se usmát když jakýsi důchodce pražském metru usoudil, že "nyní jsme po celém světě známí" - k tomu by došlo teprve, kdyby ČR něco opravdu nového a moderního vyráběla a vyvážela do celého světa, jako to dělá Čína) - toto zástupné jásání je naopak zemi velmi škodlivé, protože vytváří virtuální realitu. Sportovní úspěch několika jednotlivců, spojených do sportovního družstva, o němž se arbitrárně rozhodně, že reprezentuje určitý "národ" vůbec nic nevypovídá o pověsti ani šancích toho národa na světovém fóru a je zneužitelný nacionalisticky. Ve zpravodajství BBC by v žádném případě nebylo na prvním místě, že Anglie vyhrála fotbal - to by bylo ve sportovních zprávách či na titulních stránkách bulvárních deníků. To, že se to octlo na prvním místě zpravodajství ČT, je bulvár
Angličané jsou i nejsou sebevědomý národ. Vůči přistěhovalcům jsou mnozí z nich bohužel rasisticky arogantní, ale vůči sami sobě jsou nesmírně kritičtí a neustále se jaksi "bičují". V Británii dost vládne představa, že všechno, co je britské, je druhořadé a že Britové nezvládnou nic.
Odmítám i představy pana Javorského, že do ČR chci neústrojně implantovat jakési "britské" představy: představa, že se nemá krást, že platí zákony (podívejte se, jak to "ve světě" špatně dopadá s Koženým a se Železným, budou oba tvrdě za své podvody potrestáni) že se v práci pracuje a nikoliv intrikuje, že účelem chození do zaměstnání není pohodovost, ale - určitě u novináře - co největší nasazení v zájmu pravdy, při němž musí novinář riskovat i život - to nejsou žádné "britské imperiální principy", ale naprosto obecné, normální principy běžného provozu. Přestaňme argumentovat výjimkami, nutnými pro "český prostor". Teto prostor je tak malý, že je to směšné. Nemá nárok na úlevy v rámci pohodovosti a pokud na nich bude trvat, dopadne všechno špatně.
Kytka nebyl vypuzen ze zpravodajství ČT "divákem", ale spiknutím v redakci zpravodajství, den poté, co mu někdo objevil v počítači nově vypracovanou strukturu redakce zpravodajství, v jejímž rámci plánoval povýšit schopné lidi a odebrat pravomoce lidem neschopným, ale vlivným.
Není pravda, že v ČR nejsou žádní dobří novináři ani manažeři, kteří by ze zpravodajství ČT nemohli udělat vynikající redakci.
To, zda je v ČR rovnostářství či nikoliv, nemá naprosto nic co dělat se skutečností, že Česká televize je placena z povinných poplatků českých občanů a je povinována jim sdělovat, co se s těmi penězi děje. Utajování platů v ČT je skandální byzantská praxe. Kdyby bylo zjevné, že redaktoři zpravodajství ČT mají podstatně nižší platy než reportéři televize Nova, zavdalo by to podnět k diskusi a možná by to vedlo i ke zvýšení těchto platů.
