středa 24. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Moderátor Jednadvacítky připravil veřejnost o důležité informace:
  • Diskriminace pacientů s Alzheimerovou chorobou (Bohdana Marvalová) Ministerstvo zdravotnictví ignoruje občanské petice:
  • Proč nesmí být schopný a čestný lékař nadále šéfem špičkového pracoviště? (Jitka Slaměníková) Romové a Češi:
  • Rasistické úlety pana Pospíšila (Karolina Bánomová, Kanada)
  • Žalujete? Sami sebe žalujte, Romové! (Josef Pospíšil)
  • Otázky ohledně Romů v ČR (Petr Možný)
  • Rasismus? (Ladislav Jodlovski) Česká televize:
  • Dvě poznámky ke znepokojivému vývoji v Radě ČT (Tomáš Pecina) Česká společnost:
  • Neziskový sektor - nevstupujte bez vyzvání! (Martin Prokop) Diskuse:
  • Internetové stránky a rakovina prsu: má cenu kritizovat chyby v tisku? (Ladislav Dušek, Daniela Macháčková)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Diskriminace pacientů s Alzheimerovou chorobou (páteční Jednadvacítka)

    Moderátor Jednadvacítky připravil veřejnost o důležité informace

    Bohdana Marvalová

    Motto: Po osmdesátce trpí Alzheimerovou chorobou každý druhý člověk.

    Na konci páteční 21 byla přislíbena informace o Alzheimerově chorobě. Rozhovoru s paní MUDr. Holmerovou - předsedkyní České Alzheimerovské Společnosti - předcházely dva šoty :

    V prvním nás jakási psychiatryně varovala před tím, že pacienti s Alzheimerovou chorobou mohou být nebezpeční - mohou přivést do našeho domu úplně cizí lidi, mohou jim věnovat naše zlato i jiné cennosti a tím nás poškodit.

    V druhém šotu nás nějaký lékař informoval o tom, jak asi dlouho nás naši blízcí mohou svou chorobou obtěžovat - v lepším případě 3 roky, v tom horším i 8 let.

    Po dotazu moderátora na průběh choroby se pokusila paní doktorka Holmerová stočit rozhovor úplně jinam a snažila se informovat veřejnost, že - v rozporu se všeobecným názorem - existují na stařeckou demenci Alzheimerova typu léky, které jí sice nemohou vyléčit, avšak dokáží její průběh podstatně ovlivnit a zlepšit kvalitu života pacientů. Tyto léky mohou naši specialisté předepisovat, jsou u nás akreditovány, avšak nejsou pro většinu pacientů dostupné z finančních důvodů.

    Podle názoru paní doktorky Holmerové jsou pacienti s touto chorobou v naší společnosti diskriminováni, neboť tyto léky nejsou ani zčásti hrazeny nemocenským pojištěním. Použila, možná nešťastně, srovnání s cukrovkou, která je rovněž nevyléčitelná, avšak nikdo nepochybuje o tom, že je nutné léky na ni pacientům hradit.

    Moderátor však měl zjevně o průběhu rozhovoru zcela jinou představu, která byla zřejmá již z předchozích šotů. Přerušil paní doktorku, opakoval svou původní otázku a posléze rozhovor ukončil s tím, že ve studiu nesedí ministr zdravotnictví, aby mohl odpovědět.

    Připravil tak veřejnost o velmi důležité informace, ke kterým není běžně přístup.

    Zároveň také připravil Českou Alzheimerovskou Společnost o možnou podporu jejích snah širokou veřejností. Právě o tuto podporu paní doktorce Holmerové šlo.

    Každá rodina, která má bolestnou zkušenost s onemocněním některého svého člena Alzheimerovou chorobou, by jistě uvítala jakoukoli možnost zlepšit jeho stav. Bohužel, 3-4 tisíce korun měsíčně, které dnes stojí léky, je nad možnosti většiny z nich.

    Ošetřování postiženého je velmi náročné a ošetřující musí opustit svoje zaměstnání a věnovat se plně pacientovi. Většinou rodina péči o postiženého nezvládne a pacient končí v ústavu. Při tom již několikaměsíční užívání moderních preparátů zlepšuje stav pacienta natolik, že by mohl v klidu dožít v kruhu svých blízkých. Jistě by bylo zajímavé srovnat výdaje, které společnosti vzniknou umístěním pacienta v ústavu, s částkou potřebnou na léky.

    V moderní společnosti by však měla být důležitá i stránka lidská a otázka kvality lidského života by měla hrát jednu z hlavních rolí. Postoj naší společnosti k pacientům s Alzheimerovou chorobou není jen diskriminační, ale i nehumánní.

    Moje rodina je jednou z mála, která má to štěstí, že se dověděla o možnosti léčení a která je zároveň může i zaplatit. Za všechny, které tuto možnost nemají, se cítím diskriminovaná a podvedená.

    Bohdana Marvalová



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|