středa 28. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Evropská unie:
  • Zabrání odpor Rakušanů vůči Evropské unii rozšiřování západoevropské organizace do středovýchodní Evropy? (Guardian) Sdělovací prostředky:
  • K návrhu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání (pracovník jedné čelné mediální instituce)
  • Snaha o kontrolu médií v Evropě ČR diskvalifikuje (Iva Peringerová) Česká televize:
  • Pondělní Fakta ČT: reklamní pořad na objednávku ODS (Jindra Vavruška) O tajných službách v ČR:
  • Článek pana Bradáče nebyl útokem na Kavana, naopak (Štěpán Kotrba) IPB a česká ekonomika:
  • Toč kolo toč a Midas po česku (Jaroslav Pour) Reakce:
  • Nač máme Ústav pro jazyk český? (Jiří Janeček) Volební systémy a volební zákon v ČR:
  • O volebním zákoně a proporčním a většinovém systému (Jaroslav Štemberk)
  • Havlovo veto a většinový a proporční systém (Vojtěch Polák) Automobilismus:
  • Zákon o silničním provozu (Ivan Hoffman)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • O volebním zákoně a proporčním a většinovém systému

    Jaroslav Štemberk

    Vážený pane Čulíku,

    k Vaší )poznámce k textu Ivana Hoffmana:

    Rozhodně nemohu souhlasit s tím, že vláda ČSSD "skutečně vládne" díky tzv. opoziční smlouvě. K určitému zlepšení vládnutí u nás došlo, podle mého názoru zcela přirozeně, tím, že se k moci dostala strana, která byla delší dobu v opozici a dostala šanci změnit to, co jako strana opoziční kritizovala. Vytvoření vlastní vlády bylo pro politiky ČSSD velkou výzvou a  motivací, aby přesvědčili občany o svých schopnostech. Naopak, pokud by ČSSD nebyla smluvně svázána s ODS - představitelkou předchozího způsobu vládnutí, její vláda by s největší pravděpodobností dosáhla výsledků ještě výraznějších. Ohledy na smluvního partnera jí mnohdy brání v razantnějším postupu (zejm. pokud jde o výměnu některých neschopných vysokých státních úředníků a členů představenstev a dozorčích rad podniků se státní účastí - členů ODS, akci "čisté ruce", revitalizační programy atd.) Tzv. opoziční smlouva sociálnědemokratické vládě pouze zaručuje setrvání u moci do příštích voleb, avšak "skutečné vládnutí" jí nijak neusnadňuje, ale naopak ztěžuje.

    Nový volební systém, který ODS prosadila, odstraňuje demokratické výhody systémů většinového a poměrného zastoupení.

    Ve většinovém systému může získat mandát i politik, který nemá podporu celostátně významné strany, ale má širokou podporu voličů ve svém volebním obvodu a naopak nezíská mandát politik, který sice má silnou pozici ve velké straně, ale nemá mnoho sympatií u voličů. V tomto systému může silná strana získat nadpoloviční většinu v  parlamentu za předpokladu, že dokáže voličům nabídnout dostatek přitažlivých osobností. Oproti systému poměrného zastoupení je pevnější vazba poslance na svůj volební obvod a slabší vazba na  politickou stranu.

    Systém poměrného zastoupení zajiš"uje spravedlivé rozdělení mandátů mezi politické strany podle jejich voličské podpory. Zda to, že na základě tohoto systému se do parlamentu dostávají i představitelé minoritních, avšak ne bezvýznamných, a třeba i extremistických, politických proudů a zpravidla žádná strana nezíská nadpoloviční většinu mandátů, jsou výhody nebo nevýhody, považuji za diskutabilní, osobně si myslím, že by to nemělo být na škodu, předpokladem však je schopnost politiků dosahovat konsensu mezi různými stranami. Pro tento systém je typická silná vazba poslance na politickou stranu.

    V existujících kombinovaných volební systémech je část poslanců volena většinovým způsobem a další mandáty rozdělovány poměrně.

    Schválený volební zákon, který vytváří podivný a bezprecedentní hybrid obou systémů. V pěti či šestimandátovém volebním obvodu, aby strana získala mandát, bude muset získat kolem 15 % hlasů a strana, která zvítězí výraznějším rozdílem bude podstatně zvýhodněna (pokud vítězná strana dosáhne 30 % hlasů a žádná jiná strana nepřekročí 20%, vítězná strana získá nadpoloviční většinu mandátů). Tento systém směřuje k tomu, aby silná politická strana mohla vytvořit "jednobarevnou" většinovou vládu při zachování silné závislosti poslanců na straně. To by znamenalo, že o základních politických otázkách se, stejně jako před listopadem 1989, nebude rozhodovat veřejně v parlamentu, který bude pouze formálním "odhlasovávacím strojem", ale v uzavřeném grémiu vládnoucí strany. Rozdíl by byl jen v tom, že voliči by měli možnost v dalších volbách jednu skupinu oligarchů vyměnit za jinou, aniž by měli přímý vliv na složení těchto skupin.

    Souhlasím s názorem, že přijetí této změny volebního zákona bez změny ústavního pořádku je protiústavní a pokud bude podána ústavní stížnost, nezbude Ústavnímu soudu ČR, nebude-li chtít opustit linii, kterou si vytýčil předcházejícími nálezy (viz např. nález č. 37/97 Sb. NU: "Zvyšování hranice omezovací klauzule nesmí však ohrozit demokratickou substanci voleb."), než tento zákon zrušit pro rozpor s články 5 a 18 odst. 1 Ústavy ČR a článkem 22 Listiny práv a svobod.

    Jaroslav Štemberk



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|