Blair, opilci a tradice
Minulé pondělí britský premiér vyzval policejní představitele, aby zakročili proti opilcům a kriminálníkům s cílem obnovit důvěru občanů v právo a pořádek. Jednou z příčin, pro kterou je podle Tonyho Blaira třeba "vyslat jasný a praktický signál", je nedávné chování britských fotbalových fanoušků v Belgii.
Že neudělali Británii dobrou reklamu, lze konstatovat i z toho, jak nízkou podporu získala britská žádost o pořádání mistrovství světa v kopané v roce dva tisíce šest. Když premiér navrhoval, aby opilcům byla policií na místě udělována pokuta sto liber, jistě ho nenapadlo, že se z jednoho zvracejícího opilce v centru Londýna vyklube jeho vlastní syn.
Situace, kdy musel jít s šestnáctiletým klukem na policejní stanici, aby policie mohla mladíkovi udělit pokárání, byla zřejmě jedním z nejtrapnějších okamžiků Blairovy politické kariéry.
Nemluvě o tom, že mu příště opilci řeknou, ať se raději stará o vlastního syna. My se na britský politický skandál můžeme přes kanál podívat velkoryse: Něco takového se prostě může stát i ve slušnější rodině.
Mladý Blair má určitě jiné starosti než zabývat se kariérou svého tatínka a to, že přebral, ještě neznamená, že z něj vyroste notorik.
Z našeho pohledu je spíše než ostuda prominentního otce zajímavé to, co na nápad vybírat od opilců pokuty řekli Blairovi policejní představitelé:
"V britské policejní službě nemáme takovou tradici. Určujeme pevné pokuty, ale odpovídající organizací pro jejich vybírání je policejní soud."
Tato slova naznačují, proč Británie, na rozdíl od nás, patří k zemím s velice nízkou korupcí. Jestliže policista nevybírá pokuty, je obtížnější ho uplatit.
Škoda, že nemáme politiky, kteří by uměli říct: "Skvělý nápad!" Spíše řeknou, že máme jinou tradici, ke které korupce patří. Bohužel.
7. července 2000
