Nevalná Partie na Primě
Téma poslední Partie na Primě mě velice zaujalo, neboť jsem očekával, že s blížícím se zasedáním MMF a Světové banky budu konečně svědkem věcnější diskuse mezi zastánci a odpůrci globalizace. Leč mé očekávání opět nebylo naplněno.
Na obrazovce se střetla mladičká mluvčí antiglobalizačních iniciativ a známý ekonomický publicista Karel Kříž. Ten hned v úvodu s klausovsko-zemanovskou razancí vyzval antiglobalizátory, aby více studovali a méně chodili do hospod, čímž vyslal signál, že alespoň z jeho strany s nějakou věcností nemůžeme počítat. Což pak skutečně dodržel, neboť nám sdělil, že se během zářijových demonstrací budou opět krást z výkladů salámy. Dále se blýskl brilantní logickou úvahou, když tvrzení, že MMF svou politikou ožebračuje rozvojové země, vyvracel na příkladu Severní Koreje, která v MMF není a její ekonomická situace je přesto katastrofální. Tady doporučuji Karlu Křížovi, aby se více věnoval studiu (především logiky) právě on, pak snad shledá, že tvrzení o negativním dopadu MMF na rozvojové země může vyvrátit jen tak, že uvede příklady těch rozvojových zemí, které v MMF jsou a přesto prosperují. Příklad Severní Koreje jako nečlenské země MMF nevypovídá vůbec o ničem.p>
Nijak neoslnili ani novináři sedící v televizním studiu v pozadí. Např. novinář z Českého slova nemusel poznámkou o globálním charakteru masově využívaného internetu vůbec utrácet drahocenný televizní čas, kdyby si někde přečetl, proti čemu jsou protesty odpůrců globalizace vedeny.
Nejlépe z této diskuse vyšla mluvčí antiglobalizačních iniciativ, k čemuž jí jistě dopomohl její mladý mozek nezatížený všelijakým zbytečným haraburdím, ale v neposlední řadě i její přirozený dívčí půvab. Přesto však mám výhradu proti všeobecně používanému argumentu, který zazněl i z jejích úst. Jde o kritiku vměšování MMF a Světové banky do ekonomiky zemí, které si peníze z těchto institucí půjčují. Já se domnívám, že jestliže někdo někomu peníze půjčuje, pak má jako věřitel právo se zajímat o to, jak dlužník s těmito prostředky nakládá. Zvláště v těch případech, kdy dlužník očekává, že mu bude dluh prominut.
Sám za sebe považuji samotnou existenci MMF a Světové banky za užitečnou. Problém může být jen v tom, že své poslání tyto instituce neplní dobře. Rozumím i námitkám odpůrců globalizace, že se nadnárodní korporace svým ekonomickým vlivem stávají nebo mohou stát mocenským centrem, které nemá mandát vycházející ze svobodné volby občanů. Sporných otázek je však více a já se přimlouvám, aby BL poskytly prostor věcné diskusi mezi oběma stranami tohoto sporu.
