Institut pro výzkum veřejného mínění:

Co si myslí čeští občané o globalizaci a směřování světového vývoje

Zářijové šetření IVVM proběhlo ve dnech 4. - 11. 9. 2000 na reprezentativním souboru 1028 osob ve věku od 15 let. Rozbor sociodemografických skupin se ve zprávě uvádí jen v případě statisticky významných hodnot.

Očekávané pražské zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky vyvolalo řadu diskusí a úvah nad problémem globalizace a  směřování světového vývoje. Určitou možnost vyjádřit se k tomuto tématu dostali i respondenti IVVM.

Zjištěná data naznačují, že i když je česká veřejnost velkou měrou přesvědčena o  pozitivních celosvětových trendech, sleduje rovněž jejich nepříznivé doprovodné jevy. Téměř všichni dotázaní (90 - 91 %) se shodli v názoru, že k největším dvěma negativním rysům současného světa patří rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými zeměmi a  majetková diferenciace mezi obyvateli jednotlivých zemí.

Asi tři čtvrtiny respondentů (74 %) jsou přesvědčeny o rostoucím významu zisků plynoucích z organizovaného mezinárodního zločinu. Dále lidé vysoce (73 %) poukazují na fakt, že akcent na  ekonomický růst negativně ovlivňuje kvalitu životního prostředí na Zemi. Rovněž velmi kriticky se respondenti vyjádřili k  problému stěhování za prací - 72 % má zato, že tento jev vyvolává řadu sociálních problémů. Asi dvě třetiny (67 %) se víceméně ztotožňují s kritiky globalizace, když vliv nadnárodních společností považují za příliš velký, omezující možnosti rozhodování vlád a států.

Veřejnost vedle toho soudí, že dochází k řadě pozitivních vývojových tendencí. Dotázaní (80 %) jsou přesvědčeni o dostupnosti moderních technologií pro stále širší okruh zemí a  o zvětšujícím se přístupu světového obyvatelstva ke vzdělání (76 %). Uznává se dále urychlení pokroku ve zdravotnictví (68 %) a zmenšující se bariéry mezi zeměmi obecně (58 %). Výraznější názorovou polarizaci uvnitř české veřejnosti vzbuzuje otázka rozšiřování reálných šancí k úspěchu - část odpovídá kladně (41 %), poněkud větší počet však skepticky (47 %).

Analýza názorů jednotlivých skupin respondentů ukázala, že jejich vidění zjišťovaných aspektů celosvětového vývoje není příliš vzájemně odlišné. Jedinou výjimku tvoří otázka šancí k úspěchu, kde někdy nabyl převahy optimismus nad skepsí. Převážně optimisticky situaci vidí zejména stoupenci ODS s 64 % kladných odpovědí, dále podnikatelé a živnostníci s asi 56 %, vysokoškolsky vzdělaní s 54 % a mladí do 20 let s 50 % přesvědčených o zvětšujícím se okruhu jedinců s reálnou šancí k úspěchu. Velmi skepticky ("rozhodně ne") naopak odpovídá asi pětina dělníků a  občanů se základním vzděláním. Poměr optimismu mezi lidmi s dobrou a se špatnou životní úrovní tvoří 50 % : 25 %.

Celkově se, podobně jako v jiných výzkumech, potvrzuje celková větší kritičnost obyvatel vnímajících svou životní úroveň jako špatnou, stoupenců KSČM a  ve většině hledisek i důchodců, k nimž se někdy připojují zaměstnanci v dělnických profesích. Kritičnost, resp. menší spokojenost se projevuje jednak poněkud vyšším nesouhlasem s uvedenými pozitivními tezemi, jednak slabší intenzitou podpory těchto tezí; v případě negativ pak silnějším přesvědčením o jejich pravdivosti a o něco méně častým nesouhlasem s nimi.

Z dílčích názorových odchylek byla zachycena např. zvýšená citlivost Pražanů vůči problému špinavých peněz, větší uznávání vlivu nadnárodních společností ze strany vysokoškolsky vzdělaných respondentů a  hlubší skepse na  severní Moravě pokud jde o průnik moderních technologií do většího počtu zemí.

K optimističtěji naladěným skupinám se naopak zařadili stoupenci ODS a celkově lidé s dobrou životní úrovní. Lépe situaci hodnotili vysokoškolsky vzdělaní, podnikatelé a živnostníci, všichni opět rozhodnějším souhlasem s pozitivy, resp. méně častým nesouhlasem s negativy. Kromě toho vystoupili např. občané na jižní Moravě a v Praze se shovívavějším postojem k  nadnárodním společnostem a obyvatelé velkoměst s mírnějším hodnocením důsledků stěhování za prací. V Čechách a zvláště na jižní Moravě se pak zdůrazňuje zmenšování mezinárodních bariér. Konečně vysokoškolsky vzdělaní mírně častěji oponují tezi o vlivu zisků z organizované kriminality.

Veřejnost o zasedání MMF a SB.

Institut pro výzkum veřejného mínění ve svém šetření, konaném ve dnech 4.9. - 11.9. 2000, zjišťoval názory na některé okolnosti spojené s pražským zasedáním MMF a SB. K této problematice se vyslovilo 1028 osob reprezentujících populaci České republiky starší 15 let. (V textu jsou uváděna základní data, dílčí rozbor je proveden pouze v případě, umožňuje-li to dostatečné zastoupení respondentů.)

Pohled na některé mezinárodní organizace, mezi nimi i MMF a SB, sledovala otázka následujícího znění:

"V současnosti ve světě působí řada mezinárodních organizací a sdružení. Mohl byste říci, zda jim důvěřujete či nedůvěřujete či neumíte posoudit - případně zda je neznáte."

Nejpříznivěji je českou veřejností přijímána OSN. 58 % občanů ji důvěřuje a jenom 4 % ji vůbec neznají. Druhou nejdůvěryhodnější organizací je UNICEF s 37 % důvěřujících. Greenpeace má u téměř třetiny občanů důvěru, ale více než třetina ji projevuje nedůvěru. Světové bance vyslovilo důvěru 27 % populace a téměř stejná část dotázaných ji nedůvěřuje (25 %). V případě Mezinárodního měnového fondu převažuje nedůvěra (30 %), nad důvěrou (21 %). Další organizace jako Amnesty International, OBSE a OECD nezná polovina až dvě třetiny dotázaných.

Hlavní diference, týkající se důvěry a znalosti mezinárodních organizací, podle sociodemografických skupin, přiblíží následující analýza.

Nejvýraznější rozdíly v důvěře vůči OSN zaznamenáváme podle vzdělání. Mezi lidmi s nejnižším stupněm důvěřuje 50 %, se středním vzděláním bez maturity 58 %, s maturitou 62 % a ukončenou vysokou školou 72 %. Podle sympatií k politickým stranám důvěřuje této organizaci z příznivců US 77 %, ODS 74 %, KDU-ČSL 69 %, ČSSD 63 % a KSČM 36 %. Nižší důvěru vyslovují i lidé 60letí a starší (48 %).

V případě UNICEF projevuje relativně nejnižší důvěru nejstarší generace (25 %), současně téměř polovina tuto organizaci nezná (48 %). V závislosti na stoupajícím vzdělání se zvyšuje důvěra a klesá podíl neinformovaných. Ve skupině se základním vzděláním představuje poměr důvěry a neznalosti 27 % : 46 %, v kategorii lidí se středním vzděláním bez maturity 32 %: 44 %, s  maturitou 40 % : 28 %, s vysokoškolským vzděláním 66 % : 9 %. V Praze má tato organizace důvěru u 55 % dotázaných, zatímco v jižních Čechách u 27 %.

U organizace Greenpeace se mění poměr důvěry a nedůvěry v závislosti zejména na věku. Mezi nejmladšími lidmi do 19 let představuje 56 % : 18 %, ve skupině 20 - 44 let je to 34 % : 33 %, v podsouboru 45 - 59 let 28 % : 40 % a v okruhu nejstarších 20 %: 45 %. V kategorii lidí se středním vzděláním bez maturity vyslovilo důvěru 28 %, z vysokoškolsky vzdělaných 41 %. Z hlediska politických orientací důvěřuje této skupině ekologů asi polovina přívrženců US, kolem třetiny sympatizantů ODS, ČSSD a KDU-ČSL a pětiny KSČM.

Rozdíly ve vnímání Světové banky je možné zaznamenat hlavně podle věku a vzdělání. Z generace ve věku 20 - 29 let a nejstarších dotázaných má důvěru 21 %, z věkových skupin v rozmezí 30 - 59 let 33 %. Mezi lidmi se základním stupněm důvěřuje 20 %, se středním vzděláním 28 % a nejvyšší úrovní 45 %. V severních Čechách se vyskytuje důvěra u více než třetiny dotázaných, zatímco na jižní Moravě u pětiny. Z podnikatelů důvěřuje této finanční instituci 39 %. Snaha volit politické strany se odrazila v poměru důvěry a nedůvěry takto: ODS 42 % : 18 %, ČSSD 31 % : 27 %, US 29 % : 25 %, KDU-ČSL 26 % : 19 %, KSČM 19 % : 39 %.

Pohled na MMF je diferencovanější, než v předchozích případech Nedůvěřuje 35 % mužů a 25 % žen, současně nedokázalo posoudit 34 % mužů a 45 % žen. Podíl nedůvěry je nejvyšší ve skupině 20 - 29 let a 60letými a staršími (34 %) , zatímco v okruhu mladší střední generace 30 - 44 let je relativně nejvíce důvěřujících (26 %). V kategorii lidí se základním vzděláním vyslovilo příznivý názor 13 %, mezi vysokoškolsky vzdělanými 40 %. Této organizaci věří v Praze 27 % a v jižních Čechách 13 %. V důvěře zaměstnanců a podnikatelů není prakticky žádný rozdíl ( 30 %, 32 %). Minimální důvěru cítí vůči MMF lidé v obcích do 500 obyvatel (11 %). Podle politických sympatií je stav důvěry a nedůvěry následující: ODS 39 % : 18 %, US 35 % : 25 %, KDU-ČSL 26 % . 23 %, ČSSD 11 % : 36 %, KSČM 10 % : 45 %.

Amnesty International posuzuje s důvěrou 19 % mladých ve věku 15 -19 let, zatímco u 60letých a starších je to 13 %. Se zvyšujícím se vzděláním narůstá i podíl důvěry a nedůvěry. V okruhu lidí se základním stupněm představuje 11 % : 4 %, se středním bez maturity 16 % : 5 %, s maturitou 19 % : 10 % a ukončenou vysokou školou 39 % : 13 %. V Praze a západních Čechách důvěřuje AI 26 % dotázaných. Z voličů politických stran mají důvěřující následující zastoupení: US 35 %, ODS 26 %, KDU-ČSL 23 %, ČSSD 15 %, KSČM 6 %.

OBSE patří k méně známým organizacím. Nemá o ní informace 54 % mužů a 66 % žen. Na úrovni lidí se základním vzděláním je neznámá pro 71 %, se středním vzděláním bez maturity pro 66 %, s maturitou pro 54 % a vysokoškolským vzděláním 25 %. V důsledku toho je důvěra na nejnižším vzdělanostním stupni 6 %, nejvyšším 28 %. Podle volebních preferencí nezná OBSE 68 % sympatizantů KDU-ČSL, 65 % příznivců KSČM, 58 % ČSSD, 49 % ODS a 31 % US.

Znalost OECD je rovněž nízká. Nezná ji 56 % mužů a 71 % žen. Podle skupin vzdělání od nejnižšího po nejvyšší je zastoupení neinformovaných : 74 %, 71 %, 59 %, 24 %. V obcích do 500 obyvatel se s informacemi o ní nesetkalo 76 %, ve velkoměstech nad 100 000 obyvatel 56 %. Z hlediska politické orientace neznalost vypadá takto: KSČM 72 %, KDU-ČSL 63 %, ČSSD 62 %, ODS 55 %, US 37 %.

Význam samotného zářijového jednání byl zjišťován otázkou následujícího znění:"Koncem září bude v Praze jednat Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Hodnotíte tuto událost ..."

37 % občanů posuzuje zasedání mezinárodních finančních institucí příznivě, 32 % nepříznivě a 31 % nedokázalo zaujmout stanovisko.

Pozitivní názory se objevují relativně nejčastěji ve věkové skupině 45 - 59 let (43 %) a nejméně často v řadách nejstarší generace (30 %). Se stoupajícím vzděláním se zvyšuje zastoupení kladných stanovisek a klesá nerozhodnost. U lidí se základním vzděláním je poměr 24 % : 43 %, se středním bez maturity 36 % : 33 %, s maturitou 41 % : 24 % a ukončenou vysokou školou 64 % : 13 %.

Ve skupině dělníků vnímá zasedání příznivě 28 %, nezaměstnaných 37 % a podnikatelů 58 %. Z Pražanů a Severomoravanů má pozitivní názor 44 % z Jihočechů 27 %. V okruhu lidí s velmi dobrou životní úrovní hodnotí událost jako významnou 51 %, velmi špatnou 14 %. Z hlediska politických preferencí se kladné hlasy objevily u 60 % sympatizantů US, 59 % ODS, 40 % ČSSD, 38 % KDU-ČSL a 19 % KSČM.

Míra pozitivnosti hodnocené akce se promítá do důvěry vůči SB a MMF. Mezi dotázanými s velmi kladným oceněním zasedání důvěřuje SB 73 % a MMF 69 %. Se spíše kladným stanoviskem je podíl důvěřujících 45 % a 39 %, se spíše záporným vnímáním 17 % a 10 % a velmi záporným 11 % a 5 %.

Stejná otázka byla pokládána ve výzkumu v červnu (1) letošního roku. Změny v názorech přibližuje tabulka č.2.

Zatímco se kladné hodnocení za uplynulé 3 měsíce prakticky nezměnilo, podíl záporných stanovisek se zvýšil o 6 procentních bodů na úkor zejména původně nerozhodných. Zajímal nás i názor na razanci policejního zákroku, pokud by se demonstranti projevovali agresivně. Doporučení vzniklo jako odpověď na otázku: "V průběhu pražského zasedání těchto institucí se chystají protestní akce, během nichž může dojít k výtržnostem a násilnostem. Měla by policie proti nim zakročit..." Občané se domnívají, že policie by měla postupovat:

V případě výtržností a násilností se převážná většina (61 %) přimlouvá za rozvážný a přiměřený zákrok, zatímco čtvrtina radí postupovat tvrdě, bez zbytečných ohledů.

Představa tvrdého zákroku stoupá s věkem a klesá se zvyšujícím se vzděláním. Z nejmladších dotázaných by schvalovalo razanci policie 17 %, ve skupině 20 - 44 let 21 %, 45 - 59 let 26 % a v okruhu nejstarších 34 %. Mezi lidmi s nejnižším vzděláním by podporovalo tvrdý postup 29 %, s maturitou 18 %. Z mužů souhlasí s razantními zásahy 28 %, ze žen 21 %. Téměř třetina dotázaných z Prahy (31 %) je rovněž za tvrdý zásah. Podle politické orientace by schvalovala tvrdý zásah třetina příznivců KSČM, zatímco mezi sympatizanty ostatních parlamentních stran je to pětina až čtvrtina.

Podobné postoje projevovala veřejnost v červnu. Už tehdy převažovalo stanovisko protestní akce připustit (72 %). Opačné mínění "protestní akce by se neměly povolovat", bylo v menšině (24 %). Dominoval názor, že k zákroku v průběhu demonstrace by mělo dojít při skutečném ohrožení majetku či občanů (92 %). V případě slovních projevů, poškozovat majetek či ohrožovat občany, doporučovalo 65 % dotázaných zakročit a 24 % bylo proti. Se zásahem před konáním demonstrace, např. izolováním možných nebezpečných účastníků souhlasilo 44 % respondentů a takový krok odmítalo 41 %. Proti tomu, aby se policie vyhýbala jakýmkoliv zákrokům, bylo 84 % občanů a jen 4 % pro.

Vydáno dne: 25. září 2000