úterý 10. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Panoptikum mezi Sazkou a Českou televizí:
  • Točíme o vás reportáž. My o vás taky, paní! (Tomáš Pecina):
  • Klekánice (Ivan Hoffman) Další svědectví o brutalitě české policie:
  • V Praze došlo k ekvivalentu nevyhlášeného stanného práva (Matthew Price, Max Planck Institute for the History of Science, Berlín) Prohlášení, které podepsalo několik desítek zadržovaných:
  • Podmínkou přijetí ČR do EU musí být radikální reforma policie Reakce:
  • Brutalita policie: jak to chodí v USA (Tomáš Vojkovský)
  • Brutalita policie ČR: Asi to skutečně bude normální, běžná praxe (Ondřej Čapek)
  • Lidové noviny porušily mlčení o policejní brutalitě proti nevinným lidem (Jan Čulík)
  • Policejní brutalita a orientační měřítko společenské vyspělosti (Vojtěch Polák) Křeče českého myšlení:
  • Žižka jako Hitler? (Milan Valach) Špatně provedená privatizace:
  • Proč nedostanete svou penzi (Radek Bubeník) Penzijní zabezpečení:
  • K objemu "třetího pilíře" penzijního systému (Miloš Štěpánek) Polemika o nových maturitách:
  • Kdo je Radek Sárközi? (Radek Sárközi)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Brutalita policie: jak to chodí v USA

    Selhaly české sdělovací prostředky

    Tomáš Vojkovský

    Vážený pane Čulíku,

    jsem šokován brutalitou české policie.

    Aby nedošlo k nedorozumění, i na Západě policie často používá nevybíravé prostředky, v Seattlu tuším nezacházeli s demonstranty zrovna v rukavičkách.

    Ale systematické týrání, ponižování a mrzačení zadržených, náhodné zatýkání mladých lidí v takovém neslýchaném rozsahu, toho by se tu opravdu málokdo odvážil.

    Policejní brutalita je hnusný problém; v USA jsou její obětí často chudí obyvatelé vnitřních částech velkoměst.

    Jenomže když se na to přijde, noviny a televize obvykle spustí pořádnou kampaň, vysílá se to na celonárodních okruzích atd.

    Nedávno byly v Oaklandu vyhození, že zaměstnáni čtyři policisté za prokázané soustavné zastrašování, týrání a obtěžování příslušníků minorit, které považovali za podezřelé z prodeje a konzumace drog.

    Samozřejmě, drogy jsou v Oaklandu velký problém; ukázalo se však, že policie prováděla razie bez povolení k domovní prohlídce, namátkou napadala a mlátila výrostky které považovala za podezřelé (někdy rovnou před školou), zadržené zastrašovala výhrůžkami násilí a trestního stíhání proti jejich rodinám.

    Na tomto případě, stejně jako na předchozím skandálu v L.A. (policejní jednotka RAMPART) je typické, že policie si vybírala k zastrašování oběti, které považovala za naivní, slabé a nedůvěryhodné.

    Aniž bych se chtěl a priori zastávat všech chudých a barevných a výrostků, neumím si představit sebe v posici člověka, který si stěžuje na policii a  nemá peníze na právníka, je barevný, je bez vzdělání a má (případně) i záznam v rejstříku.

    Oaklandský případ se provalil teprve, když na něj upozornil policejní nováček, jenž byl plný ideálů z policejní akademie a s praktikami svých kolegů nechtěl mít nic společného. (Předchozí stížnosti zatčených nikdo nebral vážně.)

    Teprve potom se záležitosti začala zabývat prokuratura. No, a nyní má Oaklandsky policejní šéf plně ruce práce s vysvětlováním, že se jednalo o izolovaný, netypický případ a že probíhající vyšetřování prokuratury je dostatečně nezávislé.

    Na uvedeném srovnání je patrné nesmírně selhání sdělovacích prostředků v Čechách. Představa, že by o takové brutalitě noviny v USA nepsaly, ale naopak se zastávaly našich statečných příslušníků a šířily paniku o sfetovanych násilných výrostcích je směšná.

    Sdílím Vaše přesvědčení, že praktiky policejního týrání v Praze mají své kořeny v komunistické policejní mentalitě:

    1) Příslušník se zodpovídá svému řídícímu orgánů, straně a vládě.

    2) Policie, prokuratura a soud jsou jeden a týž orgán

    3) Soudy a prokuratura hájí zájmy strany a vlády

    Mnohé z těch, kteří v Praze demonstrovali, bych si k sobě domů (anebo do Prahy) opravdu nepozval. Jenže, i kdyby policie skutečně zatýkala pouze nebezpečné násilníky a ne převážně náhodné chodce, násilí, kterého se na zatčených dopustila, připomíná staré špatně časy.

    Na okraj bych chtěl uvést ještě jeden příběh: Za starých časů (tuším v roce 1986 nebo 87) navštívila jedna dáma své příbuzné v Rumunsku. Na Západě žila již delší dobu a proto z jejího vzezření nebylo patrné, že se v Rumunsku snadno vyzná a domluví. Nuže, stalo se, že ji v Brasově nějaký lump vyhodil z vlaku (její kufry si ponechal). Paní se však rychle dovolala pomoci a na následující stanici už na lumpa čekala policie. Policisté pak tu paní přivezli na policejní stanici a ukázali jí lumpa - přivázaného k židli - a zbitého do krve. "Je to von?" ptali se bodří policisté (celí šťastní, že zas někoho dopadli). "No tak si poďte taky bouchnout," říkali té paní, "ještě mu pár zubů zbylo".

    Doufám, že díky tomu, co se v Praze stalo, si nyní lidé v Čechách uvědomí, že příště se mohou na jedné takové policejní židli ocitnout sami.

    Tomáš Vojkovský



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|