Globální oteplování: Evropa nemá jinou možnost než se horku přizpůsobit
Zpráva pro Brusel varuje, že na jihu vzniknou pouště a na severu bude docházet k bouřím
V minulých dnech byla Anglie postižena vichřicemi a nejhoršími povodněmi za posledních padesát let. Mnozí z toho usuzují, že je to přímý důsledek globálního oteplování. Potvrzuje to i nová zpráva britských vědců, vypracovaná pro Evropskou komisi.
Evropa se bude muset přizpůsobit podnebným extrémům, v jejichž důsledku vzniknou na jihu nové pouště a na severu bude docházet k povodním a větrným smrštím, konstatuje nová zpráva pro Evropskou komisi.
Zpráva, kterou vypracovali odborníci na podnebné změny, varuje, že tradiční turistické oblasti ve Středozemí přijdou o pláže, protože stoupne voda v mořích, teplota v těchto oblastech stoupne tak, že bude nepříjemné tam pobývat a mnoho starých lidí zemře na přílišné horko. Alpy přijdou o většinu svých ledovců a nepravidelná sněhová pokrývka vyvolá problémy pro lyžařský průmysl.
Zemědělství na jihu bude trpět, protože dojde k vyčerpání podzemních vod a zmizí letní deště, které jsou už tak relativně vzácné. Nebude dost vody na pěstování ovoce a zeleniny pro severní supermarkety. Do roku 2020 se budou horká léta vyskytovat dvakrát tak častěji než dosud a ve Španělsku pětkrát tak častěji. Po celé oblasti stoupne počet lesních požárů.
Brodiví ptáci, kteří žijí v močálech ve Středozemí, vyhynou, protože stoupne hladina moří. Do Evropy přijdou z Afriky vlny ekologických uprchlíků, protože tam nebudou moci vydržet horkem.
Nejméně bude trpět podnebnými změnami severozápad Evropy, který má také technologii na to, aby se s podnebnými změnami vyrovnal. Severozápad Evropy zaznamená určité zisky; lesy porostou rychleji, bude méně sněhu a budou menší náklady na topení. Studené zimy se budou do roku 2020 vyskytovat o polovinu méně často než dnes a zůstanou pak jen na dalekém severu.
Mezi vzniklými nebezpečími budou sucha, povodně, bouře, přílivové vlny a hmyz, který přinese nové nemoce.
Editorem 350 stránkové zprávy pro Evropskou komisi je Matthew Parry z Jackson Environment Institute v University of East Anglia. Profesor Parry konstatuje, že už nyní jsou podnebné změny měřitelné a že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vytváří teplejší a bouřlivější svět. "Je nutné, abychom se začali už nyní přizpůsobovat podnebným změnám tím, že zahrneme vznikající změny do ekologické a regionální politiky," uvedl.
I když je možné, že budou zdi proti mořským záplavám stavěny vyšší, budovy budou novým podnebným podmínkám přizpůsobeny, bude se šetřit vodou a změní se zemědělství, aby to odpovídalo novému podnebí, je jasné, že mnoho přírodních druhů vyhyne. Vysokohorské alpské rostliny přestanou existovat a některé druhy ryb, které žijí ve studené vodě, jako losos a jeseter zmizí z jižních řek. Dr. Joergen Olesin, spoluautor zprávy z Dánska, uvedl:"Zemědělské produkty se budou posunovat v průměru o padesát kilometrů na sever za každých deset let."
Časopis New Scientist uvedl, že v důsledku stoupající teploty moří hromadně odumírá korál v Karibské oblasti.
