Mají Britské listy komunistické myšlení?
Kdysi davno, v dobach komunisticke totality, vydali ti, kteri s rezimem
nesouhlasili, petice Dva tisice slov (1968), Charta 77 ci Nekolik vet
(zacatek roku 1989). Jak se k tomu postavila tehdejsi nomenklatura? texty se
ji samozrejme nehodily do kramu. A tak v Rudem Pravu (i jinych novinach)
zacaly vychazet clanky, jak jsou tyto petice pomylene a spatne. Nikdy nikde
nevysel cely prepis, aby si ctenar mohl vytvorit vlastni nazor, jen kritiky. *)
V soucasne dobe se na Blistech kupodivu setkavame se stejnou praxi: nikde
neni moznost srovnani tolik kritizovanych textu p. Penase ci p. Smida. Jen
odsudky. Tato praxe prilis nesvedci o profesionalite tvurcu Blistu. Pokud
chci neco kritizovat, musim predlozit podklady. Nemohu prece jako ctenar
zaujmout stanovisko, pokud nevim, z ceho kritika Blistu vychazi, co presne
kritizuje.
Stejne tak patri ke komunistickym praktikam prestat diskutovat s nekym, s
kym nesouhlasim, protoze mi dosly argumenty. Kdyz mi editor Blistu nejen
nezodpovi na polozene otazky, ale v kratke noticce na zaver jen napise:
"Nemam cas se handrkovat o samozrejmostech," vyzniva to spise jako pohrdani
jinym nazorem.
Rovnez v dobach komunismu manipulovali s tim, co kdo rekl ci napsal. Napr.
ja jsem vcera v e-mailove vymene s editorem Blistu napsal, ze nelze
uverejnit odsouzeni dvou lidi, aniz bych uvedl dukazy a fakta. Na to jsem
dostal tuto odpoved:
"Zatreti nekdo, kdo doporucuje, aby se knihy palily, neni pro me
literarni kritik. Pro vas ano? Pan Penas si mohl alespon spravne povsimnout
autoru knihy, kterou nevecne odsoudil. Neni to kniha Culikova, vice textu v
ni napsal druhy autor, Pecina. Tyto nepresnosti nevadi?
Zactvrte nekdo, kdo vytvari nepodlozene myty, jako pan Smid, protoze ma
kamarady v CT, neni pro me nezaujaty pozorovatel. Pro vas ano?"
Nepodlozene myty zde vytvari pisatel, protoze opet vznasi nepodlozena
obvineni.
Pote jsem napsal:
"Samozrejmosti jsou overene a podlozene informace. Vy ve svem prispevku
(kde chvili mluvite v 1. osobe mnozneho cisla a jednou ve 3. osobe
jednotneho cisla) napadate dva lidi, aniz byste predlozil jasne dukazy.
Uverejnete text p. Penase z MF Dnes, uverejnete Penasovu recenzi knihy V
hlavnich zpravach: Televize (at si mohou ctenari Blistu utvorit vlastni
nazor, ne predzvykany), a uverejnete dukazy, ze pan Smid se zaprodal
prazskym radoby intelektualum a ze je "bojacny"."
A prisly mi tyto odpovedi:
"Pokud pan Penas vezme fakta, uvedena v knize, a racionalne je zpochybni,
je to neco jineho. Pan Travnicek napsal pro Nove knihy recenzi, kde
konstatuje, ze sice kniha obsahuje celou radu rozhovoru s Hodacem,
Chmelickem, Samalem, cleny Rady, celou radu dokumentu, ale jak "muzeme
dokazat, ze jsou prave, ze jsme si je nevymysleli"? Proti takovemu argumentu
nelze argumentovat nijak. Pan Travnicek ma na svuj nazor samozrejme pravo a
ja ho respektuji.
Jeste drobna poznamka na vysvetlenou, snad se vam to objasni.
Je to stejne jako s tou pornografickou vystavou v Rudolfinu. Kdyz tady ukazu
komukoliv ty "obrazy", jak vysly v Reflexu, neni o tom vubec sporu: lidi
jsou sokovani, jak muze seriozni casopis brat tuhle voajeristickou, spinavou
pornografii vazne.
Nemam cas se handrkovat o samozrejmostech."
Jak vidno, pan editor vubec neodpovida na mnou polozene dotazy, naopak
obraci rec jinam.
Pote se mnou prestal pan editor komunikovat.
Proto si zacinam klast otazku, zminenou v uvodu: Maji Blisty komunisticke
mysleni?
*) Poznámka JČ: Prohlášení Dva tisíce slov (kompletní text je v BL zde) nebylo apriori antikomunistickým dokumentem (jeho autor, Ludvík Vaculík, byl komunista), apelovalo na občanskou aktivitu. Text vyšel na jaře roku 1968 v týdeníku Literární noviny s nákladem 300 000 výtisků a také v hlavních denících. Nikdo proti němu nepublikoval žádné útoky. Naopak text podepsal velký počet občanů. - Petice "Několik vět" nebyla vydána "na začátku roku 1989", ale koncem jara toho roku.
Články Milana Šmída jsou v jeho Louči (www.louc.cz), na niž pravidelně Britské listy odkazují. Nemůžeme přetiskovat texty z časopisu Týden, který je běžně k dispozici.
Po pěti letech existence Britských listů je, přiznám se, poněkud únavné znovu a znovu opakovat tatáž fakta a principy. Proto zavádíme zásadu, že argumenty a diskuse budeme publikovat v BL pokud možno jen jednou, protože nemá cenu se kruhovitě vracet znovu a znovu k témuž a znovu a znovu přesvědčovat nepřesvědčitelné osoby. Fakta, jejichž opakování pan Lipšanský vyžaduje, jsou zjevná a byla v BL průběžně publikována. Nebudeme se k nim vracet, přestože je pan Lipšanský není schopen vnímat už v jednou zveřejněné verzi. Na své názory má samozřejmě právo.
