Britské listy


pondělí 23. dubna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby České zdravotnictví:
  • Zdravotnická dokumentace a právo pacienta na informace (Milan Cabrnoch) Z prvního dne promítání v Olomouci:
  • Autorsky nezvládnuté filmy z České televize (Jan Čulík) Česká politika:
  • Klaus dal ODS k výročí aféru s mobilním telefonem (Petr Jánský) Věda:
  • Nesmrtelnost na dosah - no to to trvalo... (Radek Batelka) Rasismus na Slovensku:
  • Bieda Britských listov (Edo Velecký) Sčítání lidu:
  • Tisková zpráva ÚOOÚ (Ladislav Hejlík) Transformace:
  • Výstavba postkomunistického hospodářství (Jaroslav Teplý) Glosa:
  • Chcete být milionářem? (Fabiano Golgo) Sdělovací prostředky:
  • Historie boje o Rádio Pacifica II. Dopis ministru školství:
  • (Vážený) pane ministře (Andrea Studencová)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Nesmrtelnost na dosah - no to to trvalo...

    Radek Batelka

    Chtěl bych tímto veřejně vyjádřit svou upřímnou podporu snažení pana McFaddena o zkvalitnění našich životů. Člověk je dnes doslova pronásledován různými zdravotními neduhy a moderní medicíně patří rozhodně obrovský dík za souboj s nimi. Největší naděje jsou nyní - jistě právem - vkládány do genové terapie. Vymýcení dnes neléčitelných nemocí a především pak odstranění stárnutí, na to přece lidstvo po staletí čekalo. Stav nesmrtelnosti, to je jeden z nejdávnějších snů a jeho dosažení bude nesporně obrovským úspěchem vědy a lidstva.

    Velmi se však pozastavuji nad reakcemi lidí, kteří tuto snahu o vylepšení člověka odmítají, či se k ní staví kriticky. Pevně věřím, že jejich zpátečnická a tmářská snaha o zastavení pokroku, o jakýsi návrat zpět do jeskyní nebude úspěšná. Rozhodně nemůžeme přijmout jejich omezování naší svobody k poznání. Jejich tvrzení, že člověk ke své svobodě nepřibírá stejný díl odpovědnosti, jsou veskrze falešná. Ve vědě pracují nejlepší mozky naší planety a ti jsou jistě schopni zvážit veškerá pro a proti a  posoudit všechny následky svých činů. Představa, že by jejich činnost mohla jít proti prospěchu celého lidstva, je naopak výplodem chorých mozků s utkvělou představou o globálním spiknutí.

    Kdo však jsou tito odpůrci ? Velmi často se jedná o lidi s nízkým vzděláním, bez základních znalostí složitých oborů, mezi které genetika patří. Co můžou tito lidé vědět o tajemstvích života ? Pokud budeme popřávat lehce manipulovatelným laikům více sluchu než školeným odborníkům, tragicky tak zbrzdíme náš pokrok ve všech jeho oblastech. To nesmíme připustit, byla by to obrovská škoda.

    Dejme si pozor na demagogický argument, že každý objev nikoli může, ale zcela jistě bude zneužit. Lidé již dávno prokázali, že jsou schopni cítit odpovědnost za své činy. Jako příklad si vezměme například rozbití atomového jádra. Tento fenomenální objev nám dal do ruky obrovskou zásobárnu energie. Zároveň však taky ničivou zbraň. Jelikož jsou si lidé vědomi míry jejího destrukčního účinku, dobrovolně se rozhodli tuto zbraň (až na pár nepodstatných výjimek v historii) nepoužívat. Veškeré napětí ohledně atomu pak jen uměle rozdmýchávají jisté reakční síly, manipulující veřejnost nepravdivými informacemi. Za vzor může sloužit třeba zveličování nehody v Černobylu. Veřejnosti jsou předkládány údaje o stovkách mrtvých a postižených, avšak - jak naprosto exaktně zdokumentoval například nadějný český novinář Ivan Brezina - obětmi bylo pouze několik jednotlivých osob.

    Technologie, která dokáže zachránit či prodloužit byť jen jeden jediný lidský život, nemůže než být považována za prospěšnou. A lidstvo se přece nesmí okrást o pokrok, přinášející tyto technologie, jen kvůli teoretické možnosti zneužití konkrétní technologie. Vždyť žádná cena, zaplacená za lidský život, nemůže být dostatečně vysoká, aby jeho cenu vyjádřila.

    Pan McFadden správně argumentuje, že genetické změny probíhají i bez zásahu člověka - v režii přírody. Není tedy nejmenší důvod se domnívat, že by totéž v režii člověka mělo přinést negativní následky. Vždyť toho dnes již víme o světě a o životě tolik.

    Zdá se, že nás nyní tyto vědomosti zavedou až tak daleko, že se zbavíme nemoci nejobtížnější - stárnutí. Této nemoci již podlehly stamiliony lidí a jedná se bezesporu o nejhorší pandemii v dějinách. Proti stárnutí je AIDS či Ebola jen kýchnutí. Zastavení stárnutí by tedy logicky mělo být jedním z hlavních cílů vědy.

    Neléčit tuto chorobu na podkladě argumentů o přelidněnosti, překročení únosných limitů prostředí a vyčerpání zdrojů by bylo mylné. Vždyť nové technologie nám jistě umožní tyto problémy řešit - například kolonizací okolních planet.

    Stejně tak neobstojí různé filosofické a etické pseudonázory, neboť s konečnou platností zjišťujeme, že člověk a život není víc, než pár genů a různé haraburdí, nahodile poskládané dohromady.

    To, že toto vše objevil právě a pouze člověk, potvrzuje jeho vedoucí úlohu mezi všemi biologickými druhy.

    Nebojme se tedy genetických manipulací a hleďme směle vstříc budoucnosti. Tak světlé zítřky, jako nyní, nás ještě nikdy nečekaly.

    Autor tohoto článku je přesvědčen o své nepostradatelnosti pro lidstvo, proto by uvítal zaslání "balíčku nesmrtelnosti" na svou adresu ihned poté, co tento bude vynalezen.

    P.S.: Můj soused trochu kulhá a často kleje, tomu to neposílejte.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|