Váš rozklad se zamítá
PŘEDSEDKYNĚ
ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU
Doc. Ing. Marie BOHATÁ, CSc.
V Praze dne 23. dubna 2001
Č. j.: 597/2001-1000
Doporučeně
Vážený pan
Tomáš P e c i n a
Slezská 56
120 00 Praha 2
Věc: Rozhodnutí o rozkladu
Ve smyslu ustanovení § 16 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vydávám
r o z h o d n u t í o r o z k l a d u ,
kterým nevyhovuji Vašemu podání ze dne 22. března 2001 a potvrzuji zamítavé stanovisko ředitelky odboru informačních služeb k Vaší žádosti o informace.
Odůvodnění:
Z Vašeho podání ze dne 27. 2. 2001 je zřejmé, že žádáte o poskytnutí:
- Souhrnu bezpečnostních opatření pro SLBD 2001
- Expertní zhodnocení dokumentu sub 1 od ing. Vladimíra Smejkala
- Expertní zhodnocení dokumentu sub 1 od ing. Jindřicha Kodla
- Expertní zhodnocení dokumentu sub 1 od ing. Jana Janky
Odbor informačních služeb posoudil obsah žádosti a vydal ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí ředitelky ze dne 19. 3. 2001, kterým byla Vaše žádost odmítnuta a odůvodněny skutečnosti, které k zamítnutí vedly.
Proti tomuto rozhodnutí o odmítnutí žádosti jste podal rozklad datovaný dne 22. března 2001 k povinnému subjektu.
Vlastním šetřením bylo zjištěno, že požadované posudky obsahují konkrétní bezpečnostní opatření, z nichž celá řada byla realizována. Z tohoto důvodu nelze dokumenty zveřejnit.
Vámi navrhované vyjmutí inkriminovaných oblastí z textu je nerealizovatelné, neboť z navazujících textů se dají příslušná opatření zpětně identifikovat.
Na základě výše uvedeného trvám na zamítavém stanovisku zaslaném Vám dopisem ze dne 19. března 2001, pod č. j. 13/2001-3210.
Rozhodnutí o odmítnutí žádosti je přezkoumatelné soudem podle zvláštního zákona.
S pozdravem
Marie Bohatá
Poznámka TP: Nejsem si jist, zda má za daného stavu význam podávat proti tomuto rozhodnutí správní žalobu. Věci jsou totiž jasné i bez posudků: ČSÚ při přípavě sčítání hrubě podcenil význam ochrany osobních údajů, a poté, co se o nedostatky začala zajímat média, pokusil se místo seriózního řešení problému uplatit stotisícovým honorářem tři soudní znalce, kteří mu měli vystavit dobrozdání, že zabezpeční dat je v nejlepším pořádku. Přepočítal se: dva ze tří znalců projevili pud odborné sebezáchovy a v expertizách označili datové zabezpečení sčítání za nevyhovující, ba katastrofální (a své prohlášení si, minimálně neoficiálně, nenechali pro sebe).
ČSÚ proto posudky prohlásil za tajné, ale přepočítal se podruhé. Neuvědomil si, že jeden z expertů se v minulém režimu aktivně podílel na potlačování lidských práv (jinými slovy, je pozitivně lustrován) a posudky proto už nebylo možno označit za tajné. Zatlačen do kouta, statistický úřad vytvořil paradoxní fikci o tom, že zveřejnění expertíz o kvalitě zabezpečení by mohlo ohrozit bezpečnost osobních údajů.
Rozchod "od skeneru a počítače" s absolutně nedůvěryhodným Deltaxem představuje krok správným směrem, a akceptuje-li ČSÚ požadavek úplné anonymizace dotazníků ještě před načtením na počítače (tj. odstranění rodného čísla, přesné adresy a identifikačních údajů z rámečku vpravo nahoře), lze dosáhnout stavu, že sčítání lidu nebude představovat z hlediska ochrany osobních údajů závažné riziko. K tomuto cíli však ještě zbývá poměrně velký kus cesty.
