Britské listy


pátek 29. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby O svobodě sdělovacích prostředků, zatímco policie hledá novináře:
  • Pecinův případ vyvolává znepokojení (James Pitkin, The Prague Post) Česká televize:
  • Marešova rada jednala správně: Audit Brna potvrdil, že Rychlík a Plachý vedli kampaň proti Drahošovi (Jana Dědečková) Spojené státy:
  • Je Henry Kissinger válečný zločinec? Nepřesnosti Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové:
  • Mýty o Černobylu (David Trunec) České školství:
  • Katastrofální názory ministra školství (Petr Jánský) Na konec školního roku: rozhovor s nestorem českých učitelů:
  • „Všeckoť na světě jen na obrátku, a  život lidský jako sen...“ - hovory, naslouchání a  mlčení s Bohumilem Sedláčkem (1. část, Ivo Fencl)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Nepřesnosti Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové

    Mýty o Černobylu

    David Trunec

    Kolega Zdeněk Bochníček uveřejnil 3.3. 2001 v Lidových novinách článek o jaderné energetice. Vytištěný článek byl pak vyvěšen na nástěnku na naší fakultě. Někdo neznámý posléze pod tento článek pověsil článek novinářů Petry Procházkové a Jaromíra Štětiny s názvem Zamořené království, který byl publikován také v Lidových novinách 21.5. 1999. Tímto článkem patrně chtěl oponovat faktům, uváděným v prvním článku. Bohužel článek Procházkové a Štětiny obsahuje závažné omyly, které bych chtěl nyní uvést na pravou míru. Naprosto chybný je následující odstavec ze článku Procházkové a Štětiny:

    ... Pan Josef se svým dalekohledem je připraven na všechno. Ví o trhlinách i naklonění krytu, ví i o teorii některých vědců, podle níž největší nebezpečí všechny obyvatele oblasti teprve čeká. Beton sarkofágu obsahuje ve svých pórech izotopy plutonia, jehož poločas rozpadu je 14,6 roku. Nyní uplynulo 13 let. Za několik měsíců se plutonium začne přeměňovat v izotop americia, jehož poločas rozpadu je už 400 let. A právě americium je schopno odstartovat tisíce mikroskopických jaderných reakcí. K tomu, aby americium explodovalo dosažením tzv. kritického množství, stačí, když se shromáždí jen několik miligramů této látky. Velký počet maličkých výbuchů může sarkofág proměnit v hromadu písku. ...

    Ve vyhořelém jaderném palivu je skutečně obsaženo plutonium, a to dokonce několik izotopů. Nejvíce je izotopu plutonia Pu 239, který vzniká z uranu U 238. Poločas rozpadu Pu 239 je ovšem 24 tisíc let. Pu 239 může zachytit neutron a vznikne Pu 240 s poločasem rozpadu 6563 let. Až po dalším záchytu neutronu vznikne Pu 241 s poločasem rozpadu 14.3 let. Tento izotop asi měli Procházková se Štětinou na mysli. Pu 241 se skutečně pak rozpadá beta rozpadem na izotop americia Am 241, které má poločas rozpadu 432 let. Nicméně plutonium Pu 241 se rozpadá na americium Am 241 ihned od počátku svého vzniku a po 14.3 letech se ho rozpadne právě polovina. Tak je totiž definován poločas rozpadu. Rozhodně jádra Pu 241 spořádaně nečekají, až uplyne oněch 14.3 let, aby se konečně začaly rozpadat. Rovněž americium Am 241 nemůže vyvolat řetězovou reakci v sarkofágu, však se to také doposud nestalo a nestalo se to i v žádném vyhořelém jaderném palivu, které také obsahuje americium Am 241. Procházková se Štětinou patrně také netuší, že americium Am 241 se používá jako radioaktivní zářič v technické praxi. Například se používá v ionizačních hlásičích kouře (hlásičích požáru).

    Tato takřka elementární fakta by Procházková se Štětinou měli znát nebo by si je měli nechat vysvětlit od nějakého odborníka, pokud chtějí psát o Černobylu.

    Chyby jsou i v dalších odstavcích.

    ... Odborníci odhadují, že dosud v důsledku havárie zemřelo v Rusku, na Ukrajině a v Bělorusku již 300 tisíc lidí. ...

    Odhady počtu obětí černobylské havárie se velice liší, od několika stovek osob až do stovek tisíc osob, podle různých pramenů. Podle mého názoru by se o tomto seriózní novináři měli zmínit. Zájemce o tuto problematiku bych opět odkázal na článek kolegy Bochníčka v Lidových novinách ze dne 28.4. 2001.

    ... Vladimir Eduardovič Linkjevič je jediným člověkem na světě, který dobrovolně žije v podivné přírodní rezervaci o rozloze více jak 2 tisíce kilometrů čtverečních, kde radioaktivní znečištění dosahuje až 1000 curie na kilometr čtvereční. Podle odborníků už 15 až 40 Ci škodí lidskému organismu. ...

    Curie je jednotka aktivity radioaktivní látky, která udává počet rozpadů za jednu sekundu, přičemž platí, že 1 Ci je rovno 3.7 x 1010 rozpadů za sekundu. Biologický účinek radioaktivního záření se udává pomocí dávkového ekvivalentu v jednotkách sievert (Sv). Přitom není přímočará souvislost mezi aktivitou a dávkovým ekvivalentem, dávkový ekvivalent závisí na energii předané radioaktivním zářením tkáni a na druhu záření. Např. alfa záření je pro člověka nebezpečnější než gama záření při stejné energii předané tkáni, ale na druhou stranu se alfa záření podstatně snadněji odstíní. Navíc jednotlivé druhy tkáně jsou různě citlivé na radioaktivní záření. Pro určení míry nebezpečí nějaké zamořené oblasti pro člověka je nutné použít jednotky sievert za hodinu.

    Článek Procházkové a Štětiny Zamořené království tedy obsahuje několik závažných chyb a je s podivem, že tito autoři publikují článek z oblasti, v níž zjevně nejsou odborníky, a že článek ani nedali ke korektuře nějakému odborníkovi na tuto problematiku. Od nynějška již budu přistupovat ke všem článkům Procházkové a Štětiny s krajní nedůvěrou.

    David Trunec je z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|