úterý 13. ledna

O B S A H

ČR:

  • Zvyšování záloh za plyn a elektřinu: Teroristický útok českých podniků veřejných služeb vůči občanům (JČ)
  • Volby budou 19. června / komentář (JČ)
  • Neraď, nežiješ tady (Jiří Jírovec)
  • Podle mého selského rozumu: úpadek české ekonomiky (Jiří Němec) Věda:
  • Vědci začínají objevovat mechanismus stárnutí

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

    Adresa Britských listů je zde.

    (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)


    (Hyperlinky k nejdůležitějším textům z posledních dní jsou na konci tohoto úvodního příspěvku)

    Zvyšování záloh za plyn a elektřinu: Teroristický útok českých podniků veřejných služeb vůči občanům

    V úterním Slově vyšel tento článek:

    Ačkoliv zálohy na plyn či elektřinu vzrostly až o 110 %, stát tomu nemůže účinně bránit

    Ačkoliv v závěru minulého týdne řada lidí dostala do ruky novou výši záloh na platby plynu a elektřiny, leckdy vyšší až o 110 % oproti loňsku, a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) i ministerstvo financí (MF) výrazně pohrozilo některým dodavatelům elektřiny a plynu v souvislosti s tímto enormním zvýšením záloh pro domácnosti za dodávané energie, státní správa nemá podle našich informací v současné době přímé a dostatečné účinné mechanismy, jak neodůvodněnému nárůstu záloh zabránit. Jen stěží tak mohou zabránit tomu, že v některých případech energetické společnosti vlastně neoprávněně inkasují od spotřebitelů úvěr, který bude vyrovnán nejdřív koncem roku.

    Lidem, kteří jsou zděšeni z výše nových měsíčních záloh, tak v podstatě nezbývá nic jiného, než se pokusit projednat změnu výše těchto záloh s dodavatelem. Inkasní střediska totiž nemohou výši záloh nikterak měnit.

    Článek dále argumentuje, že občané jsou vůči tomuto terorismu podniků veřejných služeb zcela bezmocni. Mohou prý pouze udělat tyto čtyři věci:

    Postupy při nesouhlasu s výší zálohy:

    1. Jednání o výši sporné zálohy s příslušným dodavatelem (regionální energetická distribuční společnost).

    2. Stížnost podaná na ministerstvo průmyslu a obchodu - Úřad regulační správy nebo na Státní energetickou inspekci.

    3. Stížnost podaná na Úřad pro hospodářskou soutěž (tzv. antimonopolní úřad).

    4. Soudní žaloba.


    České státní orgány zase jednou tvrdě selhávají při plnění své povinnosti bránit právo a spravedlnost v zájmu občanů. Je neslýchané, aby pod záminkou zvýšení daně z přidané hodnoty na domácí spotřebu plynu a elektřiny si podniky veřejných služeb zvýšily vybírané zálohy až o 110 procent. Jakým právem chtějí odebírat na celý rok dopředu lidem peníze (a vydělávat na tom úroky)? Přitom jde o finanční prostředky, které možná nebudou ani spotřebou plynu a eletřiny vyčerpány?

    Samo zvýšení české daně z přidané hodnoty na domácí spotřebu energie na 22 procent, které prý bylo důvodem k nespravedlivému, horentnímu nárůstu záloh, je pochybné.

    Zdá se, že česká vláda zhoršuje životní úroveň svých občanů všemi možnými způsoby. Za naši neefektivnost a nekompetenci plať ty, občane z vlastní kapsy.

    Malý exkurs do Británie: shodou okolností se tam stala aféra se zvyšováním daně z přidané hodnoty na domácí spotřebu plynu a elektřiny jedním z hřebíků do rakve Konzervativní strany, která prohrála loni v květnu všeobecné volby.

    Celá řada položek (dětské ošacení, potraviny, veřejná doprava, knihy, noviny a časopisy - ty v zájmu kulturního rozvoje a svobody projevu) jsou od daně z přidané hodnoty v Británii zcela osvobozeny. Stejné do bylo donedávna i s domácí spotřebou plynu a energie. Bývalá konzervativní vláda se však před několika lety rozhodla, ve snaze zvýšit příjem do státní pokladny, zavést na domácí spotřebu plynu a elektřiny DPH ve dvou fázích, nejprve na 8 procent a pak na plnou britskou míru 17,5 procenta.

    Toto vládní rozhodnutí vyvolalo v Británii obrovské protesty, podpisové akce a demonstrace, zejména penzistů, kteří měli být v důsledku svých nízkých příjmů zvýšením DPH na domácí spotřebu energie nejvíce poškozeni. Hodně se hovořilo o tom, že důchodcům nespravedlivě hrozí v domácnostech zima a mnoha stovkám z nich v zimním období předčasná smrt na podchlazení.

    Rozdíl mezi českou a britskou reakcí, když česká vláda loni rozhodla, že zvýší DPH na domácí spotřebu energie, byl markantní. V Británii se silnými protesty v podobné situaci zaktivizovala občanská společnost, v ČR si loni na jaře této záležitosti skoro vůbec nikdo nepovšiml.

    Mimochodem, tehdejší argumentace české vlády, že DPH na spotřebu domácí energie v ČR zvýšena na 22 procent být musela, protože to vyžaduje Evropská unie, není příliš přesvědčivá.

    V důsledku protestů britských občanů se bývalá britská konzervativní vláda nakonec neodvážila zvýšit DPH na domácí spotřebu energie na plnou míru 17,5 procent. A po loňských květnových volbách snížila nová labouristická vláda s výslovným souhlasem Bruselu DPH na domácí spotřebu energie z 8 na 5 procent.

    Jak je tedy možné, že v ČR musejí občané nyní platit na domácí spotřebu energie horentní DPH ve výši 22 procent, protože to prý chce Brusel?

    A jak je možné, že dvaadvaceti procentní zvýšení DPH vyvolá až 110 procentní zvýšení záloh za plyn a elektřinu?

    Už samotný princip placení záloh za domácí spotřebu energie je nemravný. V Británii dostávám jednou za dva měsíce, respektive jednou za čtvrt roku, účet za elektřinu či plyn. Žádné zálohy neplatím. Proč bych měl být povinován poskytovat dodavatelské společnosti za službu peníze předem?

    A kdyby se pokusila dodavatelská společnost zavést tak horentní zálohové platby, jaké nyní vyžadují české podniky veřejných služeb od občanů, došlo by v zemi k revoluci. Kromě toho, v Británii se nyní postupně ruší monopoly plynáren a elektráren. Týmž jednotným plynovým potrubím či týmž elektrickým vedením začánají dodávat do domácností a do podniků plyn a elektřinu navzájem si konkurující soukromé společnosti. Konkurence vede ke snižování cen za plyn a elektřinu. Kdyby se některý z podniků veřejných služeb nyní pokusil vnutit občanům nutnost platit horentní zálohy za plyn a elektřinu předem, udělal by bankrot.

    Proč nevyzývají české sdělovací prostředky občany, aby tyto nemravné zálohy prostě distribučním podnikům hromadně odmítli platit? Občanská neposlušnost je na místě, alespoň do té doby, než se vzbudí vládní orgány a zavedou vyhlášku, která zamezí monopolním podnikům veřejných služeb se vůči občanům chovat teroristicky. Odmítne-li nemravné zálohy platit větší množství občanů, distribuční podniky si s občanskou neposlušností neporadí. Občané, chovejte se tržně! Udělejte revoluci.


    Výběr textů z posledních dní:

    Americké velkofilmy:
  • Film Titanic překonává všechny rekordy.Proč? (JČ) Čeho by si měla všímat česká vláda:
  • Richard Rosecrance: Vzestup virtuálního státu, část 1.
  • Richard Rosecrance: Vzestup virtuálního státu, část 2. Týrání dětí v ČR:
  • Proč musela malá Lucie zemřít? Co na to české soudnictví? (Informace z Fondu ohrožených dětí, Praha) Česko-německé vztahy:
  • Dokumentace z archívu Václava Žáka, část 1.
  • Dokumentace z archívu Václava Žáka, část 2.

    Výběr nejzávažnějších příspěvků z vánočního a novoročního období

    Zamyšlení na vánoce a k Novému roku:
  • O kritickém myšlení (Karel Čapek, Hovory s TGM)
  • Labyrint: Poutník prohlédá ryňk světa a z světa utéci chce (Komenský)
  • Liberalismus a dnešní světová náboženství - jaká je cesta vpřed? Konference nejvýznamnějších náboženských a politických myslitelů dneška Česká republika:
  • Pár poznámek k předsilvestrovské Tošovského vládě (JČ)
  • Vláda bez mandátu (Ivan Kytka)
  • Česká politika roku 1997: politikaření a plané, bezkoncepční spory. Změní se to nyní? (JČ)
  • Mírná mečiarizace české politické scény?
  • Kožený likviduje Harvardský holding - okrade české akcionáře? (Aleš Hodina)
  • Mé podvratné (komunistické?) názory (Jiří Jírovec) Média:
  • Ještě jednou naposledy v roce 1997: MFD klesá do hlubin vulgárnosti: příklady a srovnání Telekomunikace a občanské svobody:
  • Máte-li u sebe mobilní telefon, úřady mohou zjistit, kde přesně jste všude byli až za celý poslední půlrok Velká Británie:
  • Nová Británie? Co se změnilo na britských ostrovech během roku 1997?

    Volby budou 19. června

    dohodly se podle novopečeného ministra - mluvčího Tošovského vlády, dříve "nezávislého" novináře Vladimíra Mlynáře skoro všechny české politické strany. Je to přiznáním skutečnosti, jak už jsme v Britských listech psali mnohokrát, že v nové situaci nemá vláda mandát a je nutno, aby se konaly co nejdříve všeobecné volby.

    Přitom je do očí bijící, jak neohrabaná je česká ústavní struktura, která jen s velkými obtížemi a kličkami umožňuje, zkrácení mandátu nynější sněmovny. Jsem přesvědčen, že by měla být zjednodušena. Snad by mělo být užito britského vzoru, kdy první parlamentní vyjádření nedůvěry vládě automaticky vede k rozpuštění sněmovny a k vypsání nových všeobecných voleb.

    Neumím si totiž dost dobře srovnat v hlavě - možná jsem příliš ovlivněn britskou praxí - že může vláda fungovat i nadále bez souhlasu parlamentu, když ztratí při nějakém hlasování podporu většiny voličů.

    Kontroverze ohledně finančních skandálů uvnitř ODS - i když je nyní zřejmé, že to byl zástupný, i když závažný problém, vzhledem k tomu, že šéfové ostatních koaličních stran to už s Klausem nemohli vydržet - měla být řešena v parlamentě, nikoliv v kuloárech. Klaus měl předstoupit před poslance, když byla zveřejněna první obvinění ve šrejberovské i švýcarské aféře, a požádat je o vyjádření důvěry. Pokud by mu ji nedali, měly se konat všeobecné volby.

    Potvrzením Klause v čele ODS se z ní stává protidemokratická strana

    Není zřejmé, nakolik si aktivisté Občanské demokratické strany uvědomují, že potvrzením Václava Klause ve funkci šéfa ODS na poděbradském sjezdu ohrozili další demokratický vývoj České republiky. Proměnili totiž ODS ve frakcionářskou, mečiarovskou, nevolitelnou stranu fanatických proklausovských sympatizantů. Tím, že ODS rozštěpili, se přičlenili k extrémistickým, nevolitelným stranám, jako jsou sládkovci a komunisté. Proklausovská ODS těžko obdrží v nadcházejících všeobecných volbách tak drtivé množství hlasů, aby mohla vévodit případné nové vládní koalici. Z politické arény možná odčerpá nějakých 15 procent hlasů a tím přispěje k destabilizaci a dalšímu tříštění české politické scény.

    Jan Čulík

    Neraď, nežiješ tady

    Jiří Jírovec

    To rceni si mozna jeste nekdo pamatuje: "Nerad, nebyl jsi v Rusku". Politicky uvedomelejsi jedinci pak nahrazovali "Rusko" korektnejsim "Sovetskym svazem". Ted je naopak v mode rikat: "Neraď, nezijes tady". Neraď, protoze my si tady (doma) resime unikatni problemy, ktere nikdo nikdy v cele historii neresil, a zmakneme to, protoze jsem kosove.

    No, jinde take resi unikatni problemy a radam se nebrani. Treba v Rusku, kde slo o to, jak prostrednictvim znovuzvoleni (odhlaseneho) komunisty Jelcina presidentem zabranit tomu, aby se jiny, jeste neodhlaseny, nedostal k moci. Vzhledem k  chaosu, ktery Jelcin a jeho komanda v zemi zpusobili (cimz si proti sobe popudili znacnou cast volicstva) to byl ukol nad domaci sily. Americti experti na manipulaci verejneho mineni radi v zakulisi vypomohli, poradili par tanecku a hodne slibu a bylo to.

    Je tedy pravda, ze opacna situace, totiz ze by poradce v papase radil treba Clintonovi, jak zmanipulovat verejne mineni v USA, by tezko mohla nastat. Neni dokonce vyloucene, ze by to tam bylo protiustavni. Neni tedy poradce jako poradce a rada jako rada.

    Vratme se ale od velmoci do skromnejsich (malych) ceskych pomeru. Obdobi spravedliveho hnevu nad potlacovanim svobody projevu za komunistu je zrejme pomalu u konce. Je treba jit vpred a zajistit dosazene. Zabranit otoceni povestneho kola dejin zpet. Jenze najednou je zde problem s urcitou casti prosteho lidu, ktera tak nejak nevi, co je pokrok a co ne (viz upadek popularity ODS) a mohla by se nechat zmast ideove nespravnymi informacemi. Takze trochu cenzury asi prece jenom nemuze skodit (viz clanek Jana Lipsanskeho o TV Nova, BL, 19.12. 1997), kdyz to je v zajmu nove ideologie.

    Nepochybuji o tom, ze jsou lide, kteri vidi nebezpeci treba i v BL a radi by s nimi zatocili. Ale nepisu kvuli BL, ale kvuli sobe. Aby vsichni videli, ze to myslim dobre, prestoze jsem odtrzen od mas. Snad se tim vyhnu tomu, aby me nejaky dobre oholeny pravoverec nekopnul za trest okovanou botou do holene - az se mi podari jednou dorazit do Prahy.

    Zpytoval jsem svedomi ohledne toho proc pisu. Jiste je, ze ne pro pro penize. Nevim jestli je Jan Culik uz opravdovym Skotem, nebo to tak proste v novinach chodi, ale nic mi neplati. Mohu tedy s klidnym svedomim prohlasit, ze neni mym chlebodarcem, a ze nezpivam jeho pisnicku, jak by v opacnem pripade pozadovalo ceske uslovi.

    Nejsem ani megalomanem, ktery by chtel zachranovat lidstvo vyzvami o bdeni. Takze nejspis to je vsechno kvuli otazce, ktera se mi zacala vtirat zhruba od te doby, co jsem se se docetl o tom, jak (udajne senilni) profesor AMU sveril Slavii do rukou trzne ekonomickych pratel a pak o tom, jak to dopadlo.

    Ptam se, proc jsou si lide tak jisti, ze je vsechno, jak ma byt, a proc si mysli, ze se prave jim (a v obecnejsim smyslu Cechum) nemuze nic stat. Ja bych si tak jist nebyl a tak se zminuju o tom, co vidim kolem sebe. At si to kazdy prebere.

    Ted jsem treba narazil na zajimavou zpravu v mistnich novinach. Je castecne positivni - na nasem okrese pribylo 23 pracovnich prilezitosti. Budou se starat o zhruba 1200 lidi na socialni podpore. To vse v ramci noveho programu nucenych praci. Onech 23 lidi vybrali z 2700 uchazecu. Myslim si, ze by podobna zprava mohla vest ctenare k hledani odpovedi na otazku, zda se neco podobneho nemuze stat jemu samotnemu (ze nebude mezi temi 23 ale treba onemi 1200). Nejde o radu, ale o rozsirovani obzoru, nic vic. K one zprave bych snad jeste mohl dodat, ze tech 2700 zadatelu se snazilo ziskat praci, ktera je spojena s onemi jistotami, ktere podle nekterych ceskych expertu nutne paralyzuji spolecnost.

    Neradim, ale nekdy se pozastavuji. Treba nad tim, jak je mozne, ze v klausovskem obdobi mohlo dojit k tak neuveritelnemu potlaceni informaci o tom, co se deje doma i za humny. O potlaceni kritiky a kontroly nad moci ani nemluve.

    Uvedme prodej Skodovky jako priklad. Rekneme, ze slo jen o 51% za onech 200 milionu. Pokud tato cena odpovidala skutecne hodnote, byla by celkova hodnota tovarny 400 milionu marek, coz je castka, v jejimz svetle vypada slibenych 8 miliard investic velmi podezrele (dvacetkrat vic nez puvodni hodnota). Druha moznost je, ze hodnota Skodovky byla vyssi a pak ji vlada prodala se ztratou. Je-li, ze odhad byl 2 miliardy marek, tak je otazka proc se onou transakci nezabyvali nejen svobodni novinari, ale hlavne svobodni prokuratori a soudci?

    Nicmene je ticho po pesine. Ze alespon toho Sladka dali do lapaku, ono to trochu odvede pozornost.

    Kdyz BL naznaci, ze neco takoveho by v Britanii jen tezko proslo, dostane se jim pouceni, ze jde prece o ty unikatni ukoly, ktere museji resit cesti machri a ne nejaci samozvanci. Cituji volne z Fora BL: Mame snad poskytnout prostor prvnimu samozvanemu troubovi, ktery prohlasi, ze vi jak na to? To jiste ne. Je vsak dost dobre mozne, ze k tomu skutecne doslo a  ze kdyby se byly mozne varianty dukladne studovaly na zacatku, nemely by ted BL o cem psat.

    Musim pripustit, ze nekdy pisu ze smutku nad promarnenou sanci osvobodit mysleni. Co jineho muze clovek pocitovat, kdyz vidi, ze uz chybeji jen oslavne basnicky na oslavu vudce a par obrazu, tentokrate s podnikatelskym nametem, aby to bylo jako driv. Je mi smutno, kdyz vidim, jak rychle vsichni zpapalasovali, vcetne Havla, ktery se dusoval, ze k tomu nedojde. Abych pravdu rekl, tohle byla jedna z mala veci, kterou jsem mu veril. Myslel jsem si, ze by bylo krasne mit ceskeho Olafa Palmeho, tedy cloveka, ktery zamkne ministerskou kancelar a jde po svych, jako jakykoli jiny obcan (protoze ani vic neni). Bohuzel vidim jen maleho ceskeho cloveka tak krasne sybolizovaneho guvernerem ceske banky s choti, ktery se nedokaze zamichat mezi chatru cestujici prvni letadlovou tridou.

    To jsem ale trochu odbocil. Chtel jsem jen sdelit svetu, ze nikomu neradim. Ostatne mam dojem, ze to je pripad vetsiny autoru BL.

    Jiří Jírovec


    Podle mého selského rozumu

    Jiří Němec

    Ve čtvrtek 8. ledna uveřejnil Václav Bělohradský v příloze Salón deníku Právo svou úvahu o vlivu jazyka na naše vnímání a hodnocení skutečnosti (Jazykový bolševismus a naše nynější krize). Netroufam si polemizovat s  uznavaným filosofem o základní myšlence této úvahy, zdá se mi naopak velmi rozumná a ve shodě se skutečností. Nemohu ale souhlasit se dvěma argumenty, které Václav Bělohradský použil pro zdůvodnění svého názoru.

    První důvod je stav hospodářství. Věřím panu Bělohradskému že české hospodářství je na tom podle měřítek EU, lépe než třeba maorské. Jen bych dodal - doposud a zatím. Pokusím se to doložit nyní věcně.

    V první vlně kupónové privatizace připadl na jednoho DIKa majetek ve výši přibližně dvacet sedm tisíc korun, v druhé vlně přibližně sedmnáct tisíc. Po započtení vlivu inflace by se tedy měla současná hodnota tohoto majetku blížit osmdesáti tisícům. Akciový majetek musí také přinášet dividendy, jinak by přeci neměl smysl. Výnos akcie musí být smozřejmě nad úrovní inflace. Nemohli jsme jistě chcít, aby byl nad úrovní inflace o tolik, kolik je toto zhodnocení třeba v EU. I tak mi ale vychází, že dividendy z tohoto majetku mají vynést standardnmu DIKovi minimálěn asi deset procent průměrné čisté mzdy.

    V době kupónové privatizace se dalo odhadovat, že kdo bude do odchodu do důchodu pracovat ještě patnáct až dvacet let a celou dobu bude výnos z akcií ukládat do nějaké formy důchodového pojištění, ten potom, srovnatelně se systémy takového pojištění ve fungujících ekonomikách, bude moci očekávat nadlepšení své penze o téměř dvacet procet průměrné mzdy po dobu sedmi a deseti let očekávaného dožití.

    Skutečný stav je ovšem poněkud jiný, než takováto předběžná kalkulace. Hodnota majetka z kupónové privatizace na jednoho DIKa je dnes jen desetinou hodnoty očekávané, výnos z dividend je nulový, očekávání důchodového přilepšení je v ... Ano, přesně tam. Nemyslím, že jsem do kupónové privatizace investoval jen ty dvě tisícikoruny, jak se mne snažila přesvědčit reklama některých fondů. Investoval jsem do ní to, co mi socialistický stát sebral na nadměrných daních za těch dvacet čtyři let, co jsem v něm pracoval a platil daně. Investoval jsem celý svůj podíl na přibližně jedné třetině národního majetku. Hodnotil by pan Bělohradský skutečně jako úspěšný akciový podnik, který za pět, šest let nejenže nevyplatil dividendy, ale ztratil devadesát procent své hodnoty? Byl by pan Bělohradský tak spokojen s takovým hospodařením, kdyby od jeho výsledků odvozoval výši i své penze? Domnívám se, že nikoliv.

    Druhý důvod je bydlení. Václav Bělohradský označuje snahu bránit nadměrnému růstu nájmů za levicovou, a v podtextu zavrženíhodnou praktiku. Z čeho chce ovšem dovodit přiměřenou výši nájemného? Z ceny nového bytu? Pokud jsem dobře informován, činí v Evropě měsíční nájemné (velmi přibližně) jedno procento nákladů na postavení bytu nového. U nás to ale představuje dvojnásobek průměrné čisé mzdy. To asi nepůjde.

    Měli jsme a máme nemalou část bytového fondu v družstevní formě vlastnictví. Družstevníci platili a platí náklady na bydlení v plné výši. Co bránilo tomu, aby už třeba v devadesátém roce bylo stanoveno nájemné ve státních bytech na úrovni nájemného v družstevních? Zároveň e toto nájemné mohlo stát základem, regulativem nájemného vůbec . Těžko lze něco namítat proti deregulaci cen a nápravě cenových deformací obecně.

    Mám ale jisté pochyby a reálném provádění této politiky. Není to náhodou tak, že deregulovat (čti rychle zvyšovat) cenu se dovolá vždy jen ta nejsilnější lobby? Nevznikají tím nové cenové deformace? A nezapomíná se občas na to, že mzda je taky cena?


    Vědci začínají objevovat mechanismus stárnutí

    Američtí vědci objevili v buňkách droždí mechanismus stárnutí. Časem by mohl tento objev umožnit zpomalování procesu stárnutí u lidí.

    Vědci zjistili, že buňky droždí se postupem času ucpávají malými svitky genetického materiálu kyseliny dezoxiribonukleové, které se odlamují z chromozomů. Tyto svitky časem buňku úplně zahltí a buňka uhyne.

    "Je pozoruhodné, že tento mechanismus stárnutí v buňkách droždí je na molekulární úrovni tak jednoduchý," napsali v časopise Cell (Buňka) profesoři Leonard Guarante a Dr. David Sinclair z Massachussetského technologického institutu. "Je myslitelné, že budou nalezeny způsoby, jak zpomalit tento proces stárnutí, což by mohlo vést k zpomalení procesu stárnutí i u vyšších organismů."

    Vědci nalezli celou řadu genů, které jak se zdá určují délku života buňky. Zjistili, že "úlomky" těchto genů se přesunují do nukleolu (struktury v buněčném jádře) a nukleolus se nakonec rozpadne, čímž zabrání buňkám droždí se dále rozmnožovat. Nejnověji vědci zjistili, co zabraňuje nukleolu se zvětšovat. Je to právě nahromadění svitků DNA. Vznikají z kousků DNA, ktere se odštěpují od chromozomů při dělení buněk. Čím je buňka starší, tím obsahuje více těchto svitků. Nakonec zabrání množství těchto svitků normálnímu dělení buněk a buňka odumře.

    Nyní bude nutno zjistit k obdobnému procesu dochází i v tzv. kmenových buňkách savců, které se vyskytují v kůži, v ledvinách, v játrech a v krvi.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|