Blbá nálada
Inercie mne stále ještě nutí sledovat události v České Republice. Připadá mi, že se z ČR stále více stává republika Kocourkov. Čeští politici jsou mladí lidé, kteří jsou poznamenáni výchovou za komunismu; následkem čehož mají úplně zkreslenou představu o demokracii. Většina se snaží vést národ zpět k "pražskému jaru" a ne k republice T.G. Masaryka. Je těžké jim to mít za zlé, poněvadž oni nic jiného neznají. Historie posledních dvou století českého národa jim je esoterickým tajemstvím; jména Dobrovský, Bolzano, Rádl jsou jim téměř neznáma.
Prezident České Republiky jedná takovým způsobem, že prestíž jeho úřadu katastrofálně klesá; totéž platí o úřadu premiéra. Záznamy jedné z nejpodlejších policejních organizací toho století (StB) jsou stále ještě považovány za věruhodné i když bylo mnohokrát dokázáno, že jejich pravdivost je úzce spjata s chamtivostí bývalých členů rozvědky StB.
Lidé kteří aktivně bojovali proti komunismu před a po roce 1948 (jako na příklad bratří Mašínovi) jsou stále ještě považováni za zločince, zatím co lidé kteří aktivně podporovali komunismus (jako na příklad Zátopek) jsou vyznamenáváni.
Věda je zanedbávána, lidé kteří chtějí vyniknout ve vědě musí, chtě nechtě, odejít do západních zemí. Průmyslu a exportnímu obchodu chybí vize, zdá se, že zodpovědní ministři a manažéři si vůbec nejsou vědomi, že obchod se západem vyžaduje úplně jiný přístup než obchod se zeměmi bývalého sovětského svazu.
Kultura je také zanedbávána, nádherný český folklór, zvláště hudba a tanec jsou pošlapány kýči přivezenými z Ameriky.
Lidé českého původu kteří chtěli pozvednout ekonomickou situaci novým podnikáním byli ve většině případech odrazeni diskriminačními zákony. Velmi často, zákony byly a stále ještě jsou formulovány tak nejasně, že jejich udržování záleží na osobní interpretaci úředníků. Neschopnost českých zakonodárců odradila mnoho mezinárodních podniků od vstupu do České Republiky. Diskriminace lidí kterým bylo odepřeno české občanství znemožňovala hladké jednání s nižšími úřady. V tom ohledu, čeští byrokrati poškozovali a stále ještě poškozují svoji republiku mnohem více než cizince; všechno co čeští cizinci ztratili byl čas a několik málo dolarů v podobě přemrštěných účtů za hotely a taxíky - co však Česká Republika ztratila byla možnost rychlého ekonomického rozvoje. Když analyzuji historii ekonomického dění po roce 1990, zjišťuji, že hrubá hloupost, chamtivost a sobectví jsou hlavní příčiny ekonomické stagnace. Nemuselo to tak být. S trochou zdravého rozumu a s pomocí zahraničních Čechů, vlastnictví větších průmyslových podniků mohlo zůstat úplně v českých rukách a samozřejmě také jejich výdělek.
Kdyby se Izrael choval k Americkým Židům tak jak se Česká Republika chová k Americkým Čechům tak by bylo možno říct bez nadsázky že stát Izrael by dnes buď neexistoval anebo byl jedním z nejchudších států na světě. Avšak Izraelští Židé se chovají k Americkým Židům velmi přátelsky a dvojí občanství je samozřejmostí o které není třeba vůbec mluvit. A Izraelští Židé mají být za co vděčni; biliony dolarů z Americké státní pokladny proudí ročně do státní pokladny Izraele. To neříkám proto že bych snad souhlasil s jednáním státu Israele (zvláště vůči Palestincům) , ale proto abych kontrastoval přátelský a plodný poměr příslušníků jednoho národa s poměrem nepřátelským a ničivým, tedy s poměrem domácích Čechů vůči Americkým Čechům.
Až na několik málo vyjímek, v českých zemích političtí uličníci jsou stále ještě u kormidla (a u krmidla také).
Není tedy divu, že Češi trpí "blbou náladou".
