Aktualizace v neděli dopoledne: skandál ohledně biologických zbraní

Sunday Times: V České republice se libovolným zájemcům ze světa prodávají za pár šupů bakterie pro biologické zbraně

"Druhá laboratoř, v České republice, souhlasila, že dodá reportérům, kteří se vydávali za podnikatele, bakterium "botulinum", který způsobuje botulismus, a to za méně než 20 liber (1000 Kč) za vzorek. Nikdo se neptal, k čemu budou bakterie využívány." Podle týdeníku Sunday Times nabídl tyto bakterie k prodeji veterinářský výzkumný ústav v Brně, a to za pouhých 50 marek (18.liber 50 pencí). Přestrojení novináři sdělili pracovníkům této brněnské organizace, že chtějí botulinum koupit pro laboratoř v Maroku. Bylo jim řečeno, aby vyslali zástupce, který by si bakterie odvezl. Botulinum je přitom hlavní bakterií, využívanou v programu biologických zbraní Saddáma Husajna.

Podrobnosti v pondělním vydání Britských listů.

Co je nového v České republice

Výběr textů z posledních dní:

• Případ Jan Kavan: exkluzívní rozhovor s Benjaminem Kurasem, Londýn: "Nikdy jsem netvrdil, že Jan Kavan spolupracoval s Stb po roce 1970"

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

Aleš Zeman

A.Z.

"Jen malý nástroj ve velké hře": Interview s bývalým agentem ČSSR Ladislavem Bittmanem ohledně aféry Helmut Zilk

Focus, c. 47, 1998, ptal se Peter Gruber

Byvaly agent StB Ladislav Bittman (nyni Lawrence Martin) popira spionazni cinnost byvaleho videnskeho starosty Zilka

Focus (dale F): Patril jste od r. 1966 do 1968 k spickovym spionum Prahy ve Vidni. Jake vztahy jste mel v te dobe s Helmutem Zilkem?

Martin-Bittman (dale M-B): Pratelske vztahy.

F: Byl to Vas agent, neformalni spolupracovnik nebo donasec?

M-B: Neoznacoval bych Zilka jako agenta. Byl nasi kontaktnim clovekem, velmi inteligentni, ktery toho hodne vedel o rakouske politice. Krome toho mel pred sebou skvelou karieru. Tim mel pro nas obzvlastni cenu...

F: Tedy investice pro budoucnost...

M-B: Cim mel vetsi moc, tim byl pro nas cennejsi, a tim tesneji jsme s nim udrzovali kontakt. Mel jsem spojeni se Zilkem od zari 1967 do srpna 1968. Ke vsemu, co se stalo pote, nemohu nic sdelit.

F: Znamena to, ze jste byl vudcim dustojnikem pro Zilka.

M-B: K tomu by on musel byt agentem. Ale tim on za mych dob nebyl. Zadne penize ode me neobdrzel...

F: ...tez ne 66 000 rakouskych silinku?

M-B: To nejcennejsi, co ode me dostal, byl darkovy kos s vinem a tvrdsim alkoholem. Nevzpominam si jiz, kolik ten kos stal.

F: Jake informace Vam Zilk vlastne dodaval?

M-B: Velmi vseobecne rozbory o politicke situaci v zemi. Nemohu se upamatovat na zadny material, ktery by spadal do kategorie "prisne tajne".

F: Ovsem z druhe strany byly Zilkovy rozbory pro Vas tak dulezite, ze jste ho pozadal, aby je nahral na zaznamnik v pripade, ze nebudete doma.

M-B: Pozadal jsem ho, zda by mohl nahrat nektere sve reportaze na kazetu, protoze to casto byva rychlejsi. Obdrzel jsem od neho tehdy dve ci tri kazety.

F: O co v nich slo?

M-B: O prognozy politicke situace v Rakousku. Kdo muze s kym? Kdo udela co? Zcela normalni politicke tlachy, ktere si kazdy muze vyposlechnout na  diplomatickych recepcich.

F: A kdo byl tak zvedav na drby z videnske kuchyne?

M-B: Rusove. Moskva byla naprosto posedla obdrzet informace ze Zapadu. My vsichni jsme byli nastroji KGB.

F: Bylo Zilkovi vubec znamo, ze ve Vasem pripade ma co do cineni se skutecnym spionem?

M-B: Ja mu to nikdy nesdelil. Pro Zilka jsem byl tiskovym attache ceskeho (melo by byt ceskoslovenskeho - pozn. prekl.) vyslanectvi. Vsechny nase schuzky se odehravaly bud v me kancelari nebo v me rezidenci. Jednou byl dokonce pritomen muj syn. S opravdovym agentem by takto clovek nikdy nepostupoval.

F: O koho se vlastne jedna v cele historce teto afery?

M-B: Urcite ne o Zilka. Ten je v penzi a tudiz pro tajnou sluzbu bezcenny. V mych ocich je jen nastrojem mnohem vetsi vnitroceske hry. Pravym cilem intrik je Havel. Prave v okamziku, kdy chtel Zilka vyznamenat nejvyssim radem zeme, vyplula afera na povrch a privedla tak Havla do nanejvys trapne situace. Tim chtel nekdo naprosto zamerne udelat na Havla podraz.

F: Kdo muze vezet za akci proti Havlovi?

M-B: Existuje mnoho skupin. Nikoho nejmenuji.

F: Frustrovani byvali agenti?

M-B: Ceska (opetovne ne ceskoslovenska - pozn. prekl.) tajna sluzba byla po KGB druha nejlepsi na svete. Kdyz byla po studene valce rozpustena, doslo pro nektere agenty k zhrouceni jejich svetu. Jsem si jist, ze  spolupracuji tez na takovychto spinavostech. Afera Zilk kazdopadne se vyznacuje jejich rukopisem.

F: Existuji z te doby jeste akta o jinych politicich?

M-B: V Moskve jsou jich mnozstvi. Rusove od kazdeho dokumentu obdrzeli kopii - tez akta se jmenem Zilk. Mnozi se dodnes tresou z mozneho odkryti.

F: Kdo napriklad?

M-B: Rakousko bylo v te dobe centrem spionu: brana jak na Zapad, tak i na Vychod. Kazdy politik a novinar byl obklopen agenty ze vsech koutu sveta.

F: Vy jste se po Prazskem jaru usadil v USA a vedete nyni centrum pro dezinformaci na Bostonske univerzite. Co prednasite svym studentum?

M-B: Ze maji byt skepticti ohledne informaci, kterym je jeste mozno duverovat.

F: Jak vlastne tajni agenti vyrabeji dezinformace?

M-B: Ovlivnovanim osob, ktere rozhoduji a vytvareji mineni zeme, tak aby z  toho mela uzitek jejich vlastni zeme.

F: Jak k tomu konkretne dochazi?

M-B: Vetsinou prostrednictvim osobnich kontaktu k politikum a novinarum, jak jsem to delal ja coby spoluzamestnanec vyslanectvi. Mohou take inscenovat zdanlive udalosti, aby uvedly veci do pohybu...V jednom pripade mela tajna aktovka se spisy dokazat, ze ceska spionaz kontroluje socialni demokraty v jejich vlastni zemi. Ovsem jenom male mnozstvi dokumentu bylo pravych a zadny z nich nijak usvedcujicich. Ale ucinek se dostavil.

F: Pak je tez pripad Zilk klasickou dezinformaci?

M-B: I zde jde v prvni rade o ovlivnovani.

F: Ktere zeme byly ve Vasi dobe na seznamu manipulace?

M-B: USA. Spojene staty byly nepritelem cislo jedna. Potom prisly staty NATO a Zapadni Nemecko. Chteli jsme vrazit klin do NATO za ucelem toto oslabit.

F: Jakymi metodami?

M-B: Casto jsme vytvareli naladu pomoci pomluv. To se darilo nejlepe prostrednictvim tisku. Tim jsme mohli usmernovat verejne mineni temer kazdodenne.

F: Vznika dnes dezinformace jinak nez za Vasich dob?

M-B: Mnohem rafinovaneji. Mnozi si mysli, ze dezinformace vzala za sve se skoncenim studene valky. Pritom je dnes napr. hure kontrolovatelna, napr. na internetu. Z informacni superhighway se vyvinula dezinfomacni superhighway. Tak jsou sireny falsovane informace a v protismeru vznikaji napojeni na pocitace Pentagonu.

F: Vlada USA stale vyviji ochranna opatreni proti utokum prunikaru (hackers).

M-B: Meli by si s tim pospisit. Nase pristi velka valka bude informacni valkou. Brzo tajne sluzby zaplavi pocitacovymi viry systemy svych protivniku - az tyto zkolabuji a vse ochromi. To je bitevni pole budoucnosti. Jen si pomyslete: jedna briliantni hlava u pocitace muze predstavovat ohrozeni cele velmoci USA.

Jindřich Pařík

Není to tak dlouho, co se president Havel pokusil ve svém projevu definovat zvláštní a jedinečný živočišný druh - intelektuála. Ano, nevymýšlím si, intelektuál v Havlově pojetí není označení člověka živícího se duševní prací, člověka jehož pracovním nástrojem je mozek namísto mozolnatých dlaní, svalnatých ramen nebo hbitých prstů. Havlův intelektuál - a teď prosím pozor - je člověk, který si šířeji, hlouběji a lépe než ostatní cosi uvědomuje.

Tedy ani slůvko o intelektu jako lidské vlastnosti nebo vzdělání jako výsledku lidské píle, kdepak nic takového.

Havel definuje intelektuála na základě vlastního subjektivního pocitu definovaného "intelektuála", jde přeci o to jestli se zmíněný "intelektuál" vzpupně a neskromně domnívá, že si cosi uvědomuje lépe než ti "obyčejní" druzí. Může ovšem být ještě hůře, onen člověk "intelektuál" se snadno stane " intelektuálem" ve smyslu oné definice tak, že o intelektuálech a jejich úloze v dějinách dlouze a při všech příležitostech hovoří.

Nechci se stát praporečníkem průměrnosti. Jsem si jist, že mnozí lidé převyšují svým myšlenkovým obzorem nám ostatním smrtelníkům běžný horizont. Právě díky onomu duševnímu přesahu či nadvýšení skuteční velikáni ducha často zůstávají ve své době nepochopeni a jejich moudrost a velebnost bývá oceňována až po generacích, a to chvála Bohu nikoliv presidentskou dekorací metály "in memoriam" či úryvky v čítankách, ale tím, že jejich myšlenky a nápady jsou uskutečněny a žijí.

Ale i ti ostatní, kteří se díky svému intelekuálnímu rozpětí, inteligenci, vzdělání a nespornému přínosu pro všechny z nás uskutečnění svých myšlenek dočkali, ani těmto lidem není a nebyla vlastní soběstředná pýcha, ješitná nabubřelost a samochvalné velikáštví.

Nemyslím si, že zevšeobecňující označení "intelektuál" má své opodstatnění. Jsou dobří učitelé, znám skvělé lékaře, znamenité inženýry, nápadité vědce, umím jmenovat i hloubavé historiky nebo přemýšlivé filosofy. Potkávám i ve své profesi lidi průměrné a rozčilují mě pracovníci nedbalí, špatní, žvaniví či leniví.

Ale nenacházím v sobě odvahu prohlásit, že si tito lidé uvědomují něco hůře či lépe než třeba já, ty, vy nebo třeba a popovický strýc Jaroslav.

V tom je princip elitářství, který ve svém důsledku je vždy tragicky zničující. Představa, že existuje jistá "intelektuální smetánka" není tolik vzdálená od představy "panské rasy" nebo "historické úlohy dělnické třídy". Ze stejného rodu je i nápad posílat jednotky NATO tam či jinam (viz BL - Jírovec), představy potřeby či nutnosti zviditelňování jakýchsi elit jsou bláhové jen na první pohled.

Obloukem dospěji k zjištění, že vlastně havlovská definice "intelektuála" je přesná. Lidé, o kterých Havlel mluvil jsou přesvědčení o své výlučnosti, nadřazenosti a tím jsou potencionálně nebezpeční.

Považuji za svou povinnost toto Havlovo elitářské dělení spoluobčanů co nejhlasitěji odmítnout.

Jindra Pařík

14.11. 1998

Aleš Zeman

Matthias Roeser

Mily pane Culiku,

pan Roeser z Drazdan byl natolik laskav, ze mi pomohl s temi nepochopenymi paralelami mezi c. & k. mocnarstvim a komunistickou normalizaci v clanku prof. Kohaka. Doufam, ze z toho vznikla zajimava debata, ktera ty mozne podoby ozrejmi. Kazda doba zajiste krome spickovych vykonu vyrabi znacne mnostvi braku. Skutecny problem ma asi ta doba, v ktere vznika jen ten brak ci optimalne chaby prumer.

Me upravy vet a nazoru pana Roesera jsou naprosto kosmeticke a nepatrne. Stale se nestacim podivovat jeho skvele cestine.

Pozdravy do Glasgowa a Drazdan zasila

Aleš Zeman

Jak se c.k.mocnářství podobalo komunistické normalizaci?

Debatu vedli Matthias Roeser a Ales Zeman

M.R.:

Reaguji na Vas prispevek v  BL. Nejsem expertem na literaturu, takze si nedovolim posudek ohledne Schnitzlera, ale myslim si, ze vseobecne lze dat Kohakovi za pravdu. Komunisticky rezim v CSSR a mimochodem i v NDR nabidl obcanum v 70. letech pomerne slusne zivobyti vymenou za politickou poslusnost, ovsem na ukor udrzby, reinvestic atd. - zkratka, na dluh. K  tomu patrila i urcita kulturni nabidka, ktera se samozrejme musela prizpusobit potrebam pozdniho 20. stoleti. Neslo tedy o literaturu, ale treba o film a televizi. Zminil bych v teto souvislosti "Vesnicko ma strediskova", "Zena za pultem", "Nemocnice na kraji mesta", v NDR "Polizeiruf 110" a "Ein Kessel Buntes". Ideologicka napln techto filmu a  poradu byla mala, alespon ve srovnani s tim, co musel divak trpet v letech 50./60., a sledovanost byla skutecne vysoka.

V nemcine se mluvi v teto souvislosti o "Fuersorgediktatur".

Problematikou "tiche spolecenske smlouvy" se zabyva nejnoveji (avsak jen okrajove) v cestine Karel Durman: "Utek od praporu". Praha: Karolinum 1998.

A.Z.:

Dekuji za Vas zajimavy komentar k memu prispevku pro BL. Jen sam prof. Kohak by asi mohl spravne vysvetlit to srovnani konce rakousko-uherskeho mocnarstvi a komunisticke normalizacni kultury, ktera, jak uvadite, ma sve analogie i v kulture tehdejsi NDR.

K tomu, co pisete. Nemam zadnych idealu o umelecke kvalite cs. televiznich serialu z te doby a vim, ze byly velmi popularni. Kdyz k tomu priradite film Jiriho Menzla: "Vesnicko ma strediskova", tak jiste nejde o film ideologicky (tech jiz jsme meli probuh dost), ale o komedii. Pro me to spatny film nebyl a Menzla povazuji za jednoho z nejtalentovanejsich ceskych reziseru (jeho "Ostre sledovane vlaky" na Hrabaluv namet bych asi radil na prve misto). Nemam tez prilis valne mineni o soudobe ceske literature, ale to je jine tema.

Ted to srovnani s "duchem doby" (Zeitgeist) poslednich let habsburske Vidne. Ja bych se spise domnival, ze vidensky zivot v letech pred prvni svetovou valkou byl velmi plodny, originalni a tvurci. Na mysl prijdou napr. lide jako Robert Musil, Arnold Schoenberg, Gustav Klimt, Egon Schiele, Oskar Kokoshka, Ludwig Wittgenstein a v neposledni rade i Arthur Schnitzler. Mlady Tomas Masaryk se svoji sociologickou studii o sebevrazde, sepsanou prave ve Vidni tusim u Franz Brentana, mi tez plne zapada do tohoto pestreho kulturniho milieu. V cem ma umelecky velmi liberalni habsbursky rezim, jehoz socialni a kulturni prostredi tihne k nihilismu, pesimismu, pozitivismu (filozofickemu programu Wiener Kreis), ale i k hodnotnym avantgardnim umeleckym formam (rozhodne ne libivym), podobu s tou divaka konejsici kulturni "smirou" popularnich televiznich serialu a sedeho umeleckeho prumeru normalizacnich let? Je to nejak podobna "Fuersorgediktatur" (za tento termin, ktery neznam, jsem Vam povdecen)?

M.R.:

Na jedne strane Vam dam urcite za pravdu - videnska kultura na sklonku c.k. mocnarstvi byla mnohem bohatsi nezli ta ceskoslovenska. nebo enderacka, ale na druhe strane se dnes vzpomina jenom na jeji nejsvetlejsi stranky a  zapomina se na mnohem pocetnejsi "brak", treba hloupe (a brzo zapomenute) operety druhoradych skladatelu a ekvivalenty "rodokapsu". Tato "kultura" byla urcite vyznamnejsi pro masy; "avantgarda" je, jak uz naznacuje samotny nazev, "predvoj" a tudiz najde ohlas jen v malych kruzich spolecenskych elit. [Jeden z podprumernych videnskych umelcu se prece nakonec vypracoval do nejvyssich statnich funkci v Nemecku.]

Druha vec je, ze asi najdeme Vami postradane paralely, jakmile se podivame na stav videnske kultury za prvni svetove valky. Spolecnost byla stejne jako cesk(oslovensk) a v 70./80. letech ve vyjimecnem stavu - pluralita nazoru byla zakazana, Jeho Velicenstvo se nesmelo urazet atd. Jestli do tohoto obdobi patri Schnitzler, to nevim, ale urcite tam patri brakova literatura vyrabena na bezicim pasu, lehke operety atd., urcite za  blahovolneho prihlizeni statu, kteremu se timto zpusobem zajistil politicky klid. V base sedeli jenom nepoucitelne zivly z okrajovych provincii, nejaci Rasinove, Kramarove, Preissove... ;-)

Problem je opravdu, ze prof Kohak se nevyjadril prilis presne, a my se muzeme jen dohadovat, co asi mel na mysli.

Děti Země

Ministr životního prostředí
RNDr. Milos Kuzvart
Vrsovicka 65
100 10 Praha 10

V Plzni 17.11.1998

Otevreny dopis ve veci stanoviska MZP CR podle zak.c.244/1992 Sb. ke stavbe D5-0510 (dalnicni obchvat Plzne)

Vazeny pane ministre,

dne 15.10.1998 predal RNDr. Miroslav Martis posudek na dokumentaci o hodnoceni vlivu na životní prostředí k vyse uvedene stavbe. RNDr. Martis byl vybran na zaklade konzultaci MZP CR se vsemi zucastnenymi stranami vcetne investora stavby, mesta Plzne a dotcenych mestskych obvodu. Vsechny tyto subjekty s vyberem jeho osoby jako zpracovatele posudku souhlasily.

Zpracovatel posudku ve svem zaverecnem doporuceni vybral k dalsi realizaci jako optimalni reseni kombinaci obou hlavnich variant (SUK2 a KUO). Soucasne zavery posudku doporucuji vyznamna opatreni k omezeni vlivu stavby na zdravi obyvatelstva v k.u. Cernice (kryty zarez, prodlouzeni tubusu prekryvajiciho dalnici i na most pres ňhlavu atd.).

I zastupci mesta Plzne v prvnich medialnich reakcich uvedli, ze "se jedna o odborny posudek a neveri, ze jej bude chtit nekdo zpochybnit"1. Velmi nas proto prekvapily vyroky nekterych predstavitelu plzenske socialni demokracie, ktere prakticky prebiraji nepravdivou argumentaci investora stavby o moznych dusledcich schvaleni posudkem doporucene trasy. Jsme vsak znepokojeni zejmena tim, ze tito cinitele pripousteji, ze vyuziji svych kontaktu k ovlivnovani dotcenych ministerstev2.

Bylo to pritom prave nahrazeni odbornych argumentu politickou manipulaci, ktere v dobe vlady pravicove koalice dovedlo causu plzenskeho obchvatu az pred Vrchni soud a k soucasnemu neutesenemu stavu. Verime, ze Vase ministerstvo a cela vlada se podobne cesty vyvaruje.

Vazeny pane ministre,

zadame Vas proto, aby MZP CR prijalo stanovisko k uvedene stavbe v podobe navrzene zpracovatelem posudku a nedovolil jste, aby bylo do procesu posouzeni vlivu stavby na životní prostředí zasahovano jinymi nez odbornymi argumenty.

S pozdravem

za Deti Zeme RNDr.Jindrich Petrlik

za Spolecnost pro trvale udrzitelny zivot prom.biol. Pavel Sremer

za Greenpeace Ing.Cestmir Hrdinka

za Hnuti Duha Jakub Patocka

za Callu - Sdruzeni pro zachranu prostredi Ing.Edvard Sequens

za Cesky a Slovensky dopravni klub RNDr. Miroslav Patrik

za Ekologicky pravni servis Mgr. Pavel Doucha

za Sdruzeni pro ochranu vrchu Val Zdenek Drnec

za ňstav pro ekopolitiku, o.p.s., Tomas Gremlica

za obcanske sdruzeni Topol Plzen Eva Kunzova

za Plzenskou ekologickou nadaci Miroslav Suta

za Spolek pratel mistnich drah Plzen Vit Rousal ml.

za Program energetickych uspor Ing. Petr Hlobil (vykonny reditel)

za Klub alternativniho zivota Kladno Pavel Bartak

za Pratele Prirody Ústi nad Labem Ing.Marian Palenik

Děti Země

Akciova spolecnost Termizo jako investor vystavby nove velke spalovny odpadu v centru Liberce a dosavadni spicky liberecke politicke sceny se jiz delsi dobu snazi o zmenu zakona o odpadech. Duvodem k jejich snaham je spalovna odpadu a predevsim obavy o jeji naplneni. Byvale zastupitelstvo mesta se totiz zavazalo splatit v pripade nutnosti pujcku na vystavbu spalovny ve vysi 1,3 miliardy Kc. Termizo i primator Jiri Drda si nejspise zacali uvedomovat, ze jejich vize naplneni spalovny odpadem muze byt velice daleka skutecnosti.

O moznosti zmeny zakona o odpadech a navazujicich predpisu bude nejspise rec i behem dnesni navstevy ministra zivotniho prostredi Dr. Milose Kuzvarta v Liberci. Zmena by podle predstav Termiza mela nejspise tkvet v tom, ze spalovani odpadu bude oznaceno za jejich vyuziti a uvolni se tak ceske statni hranice pro dovoz odpadu do spalovny v Liberci z Nemecka ci Polska.

Liberecka spalovna take nebude vybavena ve svete pouzivanym filtrem na zachycovani nebezpecnych dioxinu. Nesplni tak emisni limit pro dioxiny bezne pozadovany po spalovnach v zapadoevropskych zemich (0,1 ngTEQ/m3). Prekroci ho dvanact- az dvacetkrat.

Ekonomika:

Vystavba spalovny ma prijit na 1,6 miliardy Kc. Filtr na dioxiny, kterym bude muset byt v budoucnu nejspise dovybavena, stoji v nynejsich cenach 0,7 - 1,2 miliardy Kc.

Na stavbu spalovny pujcila penize IPB a zarucily se za ne mesta a obce z Termiza. Nejvetsim dilem ruci mesto Liberec - celkove za 1,3 miliardy Kc. Splatky za urokove sazby se smluvne zavazal hradit SFZP.

Az do uvedeni spalovny do provozu - az do ukonceni zkusebniho provozu za bankovni uver ruci dodavatel (z valne casti svycarsky Von Roll).

Oproti predpokladum Termiza se neda ocekavat, ze spalovna bude schopna uver splacet jiz vzhledem ke sve predimenzovanosti. Jedine moznosti pro ni budou:

1) dovoz odpadu ze sirsi oblasti, vcetne Nemecka ci Polska

2) preneseni ekonomickeho dopadu na obyvatele ci do rozpoctovych polozek mest a obci.

Spalovnu mela uverovat Komercni banka. Ta na pujcku nepristoupila. Citujeme posudek Komercni banky Praha z 5. cervna 1991: "Organizace zabyvajici se likvidaci komunalniho a zdravotnickeho odpadu nejsou vydelecne (ziskove)". A dale je podle nej "nutno pocitat s poplatkem na likvidaci odpadu v rozmezi 1,0 - 2,0 Kc/t" (v cenach roku 1991) a nikoliv pod jednu Kc, jak ocekava Termizo.

Příloha

CO JSOU DIOXINY ?

Jako dioxiny je souhrnne oznacovano celkem asi dveste chemickych latek ze dvou skupin odborne nazyvanych jako polychlorovane dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorovane dibenzofurany (PCDF).

Pokud se dioxiny dostanou do prostredi, kontaminuji diky sve vysoke stabilite potravni retezce. Degradovany (zniceny) mohou byt fotolyzou nebo reakci s hydroxilovymi radikaly. Polocas odbourani dioxinu v povrchove vode je asi 1,5 roku, v hornich vrstvach pudy 1-3 roky, ve spodnich az 12 let.

Koncentrace dioxinu se udava v ng (10 -9g) nebo fg (10-15g) TEQ (toxickeho ekvivalentu) na m3.

Norma platna podle direktivy EU je pro emise dioxinu ze spaloven nebezpecnych odpadu 0,1 ngTEQ/m3. Pri merenich v Praze (ale i dalsich mistech CR) byla tato hodnota casto mnohonasobne prekrocena.

Účinky dioxinu na lidské zdraví

V prumeru jsou dioxiny asi ctyricetkrat jedovatejsi nez kyanid draselny. Nejnebezpecnejsi 2,3,7,8 - tetrachlorodibenzodioxin je dokonce petsetkrat jedovatejsi nez zmineny kyanid.

Pri intoxikaci podkritickym, ale vysokym mnozstvim dioxinu, ke ktere muze dojit napriklad u pracovniku v chemickych vyrobach, nebo pri havariich, je nasledku nekolik. Na kuzi se otrava projevuje v podobe chlorakne (nemoci zpusobene chlorem ci jeho slouceninami) ktere muze prerust az v neodstranitelnou jizevnatou poruchu kuze. Postizeni nervove soustavy otravou se projevuje hlavne slabosti a unavou, bolestmi hlavy a koncetin, podrazdenosti, poruchami spanku, depresemi, zmatenosti a zmenou osobnosti. Otravou byvaji postizena i jatra.

Tyto poznatky byly ziskany pri mnoha havariich v chemickem prumyslu, z nichz asi nejznamejsi se stala v roce 1976 v italskem Sevesu.

Pri dlouhodobe expozici dioxiny, ke ktere dochazi hlavne potravou, ale i dychanim a kontaktem kuzi se muze toxicita dioxinu negativne projevit na nasem zdravotnim stavu. Jeden z dioxinu byl Mezinarodni agenturou pro vyzkum rakoviny zarazen na seznam karcinogennich latek. Prokazan byl ucinek dioxinu jako karcinogenniho promotoru. Coz znamena, ze v soucinnosti s jinymi v prostredi se vyskytujicimi latkami prokazatelne vyvolavaji rakovinne bujeni. Uspokojive dosud nebyla vyloucena ani jejich teratogenita, cili moznost poskozovat plod v materskem lune.

Dioxiny patri mezi latky negativne ovlivnujici muzskou plodnost a imunitni system cloveka.

Pomozte nam snizit emise dioxinu v Ceske republice, podepiste petici "Konec dioxinu v Ceske republice" - muzete i na Internetu:

URL: http://www.ecn.cz/dioxin

Michal Málek

Tak jsem si zase jednou pocetl o problematice, ktera se nasi rodiny uzce dotyka. Jsme ovsem vyjimkou, protoze, ac v USA od roku 1985, jsme obcany Ceske Republiky. Clanek pana Parika v poslednich Britskych listech mne donutil k usmevu. Libi se mi jeho napad, jak tuto situaci vyresit, dokonce moc. Nechat nam k cizimu obcanstvi i ceske, ovsem se vsem,i s povinnostmi z nej vyplyvajicimi.

Memu synovi je, vlastne vcera bylo devatenact. Je tomu uz vice nez rok, kdy jsem napsal na nasi ambasadu ve Washingtonu, jak je to v jeho pripade s vojenskou sluzbou. Je cesky obcan, a tim padem se na nej vojenska sluzba vztahuje, ze.

Moc se mu, a mne taky, dokonce jsem mu i trochu zavidel, myslenka sluzby v Ceske armade libila. Po skonceni univerzity, ovsem. Uz se tesil, jak pojede do Brna, tam jsme bydleli, k zapisu, potom k odvodu. Pak bude kazdy tyden na jeden den letat do Cech, na vojenskou katedru (i kdyz tim jsme si nebyli jisti, zda to jeste takhle funguje) a na zaver pak na vojnu. Tu a tam snad dostane opustak, taky dovolenou, bude v Cechach jako doma.

Trochu nam zkazilo radost zjisteni, ze dnes se slouzi co nejblize mistu trvaleho bydliste, tady v Boise ceska posadka neni a pokud vim ani v Idahu. Pak se nam ale rozjasnila tvar, nejblizsi je asi v Asi, eventuelne v Chebu.

Napsali jsme tedy na ambasadu, ze syn dovrsil osmnact, a dosud nedostal zadnou zpravu od vojenske spravy, ze je obcan Ceske Republiky a nechce se vojenske sluzbe vyhybat, jenom nevi co ma udelat.

Odpoved nasi ambasady byla necekana a velice salamounska, totiz zadna.

Uplne nas ignoruji v nasi snaze dostat obcanskym povinnostem.

Protoze Britske listy jsou hodne cteny, doufam, ze se nekdo zodpovedny ozve aspon ted. Ono to cele totiz neni vymysleny vtip, ale popis naprosto realne veci.

Michal Malek, Boise, Idaho

My homepage: http://netnow.micron.net/~michal

Jiřina Fuchsová

Vazeny pane redaktore,

k clanku v BL od pana Parika:

To, co proponuje pan Parik, tedy "vyjimku" ze zakona o JEDINEM OBCANSTVI jsme puvodne navrhovali i my v zahranici.

Byli jsme ale upozorneni dnesnimi mladymi Cechy v Ceske republice, dale temi, kteri dnes jsou v zahranici na stazich, za praci, za turistikou, ze v pripade, ze by oni z nejakeho duvodu ziskali JINE obcanstvi nez CESKE, neradi by obcanstvi sve rodne zeme ztratili.

Na zaklade techto naprosto legitimnich pripominek - (dnes v USA ziji jako americti obcane prislusnici vice nez CTYRICETI TRI! ruznych demokratickych zemi po celem svete, kteri navic mohou ve volbach te ktere sve rodne zeme dat svuj hlas!) jsme pripravili nas IAC NAVRH ZAKONA O CESKEM OBCANSTVI.

Bohuzel, moderni svet speje ( a praktikuje, s vyjimkou CR) k naproste TOLERANCI dvojiho nebo trojiho (atd) obcanstvi.

Pan Parik tedy, bohuzel, svym navrhem na to, aby CR jako JEDINA STREDOEVROPSKA ZEME bolsevicky ZNARODNILA druhe obcanstvi vsem tem Cechu, kteri je jiz pozivaji, (vcetne panu Kavana a Lanskeho, napr.) zustava, dle nazoru mnohych, ponekud za duchem casu...

A jeste neco: vsichni Cesi v USA, kteri nabyli americke obcanstvi pred 7. kvetnem 1957, vzdy DVOJI OBCANSTVI MELI!

Z toho titulu si mohli vyridit restituce, a prileti-li v dobe voleb do Prahy, mohou odvolit, jako Aja Vrzanova, treba na letisti....

Az na tyto pripominky, se zaverem pana Parika, ze CR ma dnes v praktikovani zakladnich, ustavou zarucenych, a mezinarodnimi dohodami odsouhlasenych OBCANSKYCH a LIDSKYCH PRAV naprosty bordel, je nutno uplne souhlasit.

Jirina Fuchsova
pristi prezident CR
v soucasnosti zlocinne
bez obcanstvi ceskeho

Miloš Kuhn

Inercie mne stále ještě nutí sledovat události v České Republice. Připadá mi, že se z ČR stále více stává republika Kocourkov. Čeští politici jsou mladí lidé, kteří jsou poznamenáni výchovou za komunismu; následkem čehož mají úplně zkreslenou představu o demokracii. Většina se snaží vést národ zpět k "pražskému jaru" a ne k republice T.G. Masaryka. Je těžké jim to mít za zlé, poněvadž oni nic jiného neznají. Historie posledních dvou století českého národa jim je esoterickým tajemstvím; jména Dobrovský, Bolzano, Rádl jsou jim téměř neznáma.

Prezident České Republiky jedná takovým způsobem, že prestíž jeho úřadu katastrofálně klesá; totéž platí o úřadu premiéra. Záznamy jedné z nejpodlejších policejních organizací toho století (StB) jsou stále ještě považovány za věruhodné i když bylo mnohokrát dokázáno, že jejich pravdivost je úzce spjata s chamtivostí bývalých členů rozvědky StB. Lidé kteří aktivně bojovali proti komunismu před a po roce 1948 (jako na příklad bratří Mašínovi) jsou stále ještě považováni za zločince, zatím co lidé kteří aktivně podporovali komunismus (jako na příklad Zátopek) jsou vyznamenáváni. Věda je zanedbávána, lidé kteří chtějí vyniknout ve vědě musí, chtě nechtě, odejít do západních zemí. Průmyslu a exportnímu obchodu chybí vize, zdá se, že zodpovědní ministři a manažéři si vůbec nejsou vědomi, že obchod se západem vyžaduje úplně jiný přístup než obchod se zeměmi bývalého sovětského svazu. Kultura je také zanedbávána, nádherný český folklór, zvláště hudba a tanec jsou pošlapány kýči přivezenými z Ameriky. Lidé českého původu kteří chtěli pozvednout ekonomickou situaci novým podnikáním byli ve většině případech odrazeni diskriminačními zákony. Velmi často, zákony byly a stále ještě jsou formulovány tak nejasně, že jejich udržování záleží na osobní interpretaci úředníků. Neschopnost českých zakonodárců odradila mnoho mezinárodních podniků od vstupu do České Republiky. Diskriminace lidí kterým bylo odepřeno české občanství znemožňovala hladké jednání s nižšími úřady. V tom ohledu, čeští byrokrati poškozovali a stále ještě poškozují svoji republiku mnohem více než cizince; všechno co čeští cizinci ztratili byl čas a několik málo dolarů v podobě přemrštěných účtů za hotely a taxíky - co však Česká Republika ztratila byla možnost rychlého ekonomického rozvoje. Když analyzuji historii ekonomického dění po roce 1990, zjišťuji, že hrubá hloupost, chamtivost a sobectví jsou hlavní příčiny ekonomické stagnace. Nemuselo to tak být. S trochou zdravého rozumu a s pomocí zahraničních Čechů, vlastnictví větších průmyslových podniků mohlo zůstat úplně v českých rukách a samozřejmě také jejich výdělek. Kdyby se Izrael choval k Americkým Židům tak jak se Česká Republika chová k Americkým Čechům tak by bylo možno říct bez nadsázky že stát Izrael by dnes buď neexistoval anebo byl jedním z nejchudších států na světě. Avšak Izraelští Židé se chovají k Americkým Židům velmi přátelsky a dvojí občanství je samozřejmostí o které není třeba vůbec mluvit. A Izraelští Židé mají být za co vděčni; biliony dolarů z Americké státní pokladny proudí ročně do státní pokladny Izraele. To neříkám proto že bych snad souhlasil s jednáním státu Israele (zvláště vůči Palestincům) , ale proto abych kontrastoval přátelský a plodný poměr příslušníků jednoho národa s poměrem nepřátelským a ničivým, tedy s poměrem domácích Čechů vůči Americkým Čechům.

Až na několik málo vyjímek, v českých zemích političtí uličníci jsou stále ještě u kormidla (a u krmidla také). Není tedy divu, že Češi trpí "blbou náladou".

Miloš Kuhn

http://www.megalink.net/~bmkmjk/eseje.html

Robert Nohejl

Mam opravdu porozumeni pro citeni 101 lete Winfired Deaconove, jez ma stale pred ocima hruzu bitevniho pole, kde pozvolna umiraly stovky vojaku a smrt si vybirala svou dan, zatimco jini pocitali penize, zatimco jini pocitali, o kolik jim pribylo na zisku z "podnikani", a jak sama uvedla, tito lide jsou vetsinou daleko od letajicich kulek nesouci smrt a nestesti do rodin pozustalych.

Hluboce mne dojal jeji postoj, ktery zaujala pri vypuknuti druhe svetove valky, kdyz do popelnice vyhodila vyznamenani z prvni svetove valky, nebot poznala, ze lide jsou nenapravitelni.

Dal jsem se do psani pro "Britske listy", protoze me znalosti z historie pouze potvrzuji, co pani Deaconova rika.Vsak i jini se vyjadrili, ze hrdinove nejsou Ti, co umiraji na bitevnim poli, ale Ti, kterym se podarilo je tam dostat. A tak bych nasim ctenarum predlozil k posouzeni kratky vynatek z australskeho tisku te doby, ktery jsem nasel pri hledani v archivech knihovny, vsak posudte sami.

Zprava byla poslana z  New Yorku 4. listopadu 1918 a obevila se v mistnim australskem tisku v "Rannim bulletinu" - v periodiku zvaném The Morning Bulletin.

Robert -Australie