pátek 4. prosince

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Česká politická kultura:
  • Ne konfrontace, ale spiklenecké srozumění. Nevládní organizace, svoboda projevu a česká společnost (David Brown) Reakce:
  • K článku Stevena Saxonberga "Znovu o nesnášenlivých českých studentech neboli o potřebě společenské vědy" (Jiří Jírovec) O dvojím občanství:
  • Mít či nemít (Václav Pinkava) Hlas lidu:
  • O intelektuálech (Jindřich Pařík) Zdraví:
  • Kouření je zvlášť ničivé pro ženy
  • Třetina všech mužů v Číně zemře na následky kouření
  • Jaké bude lékařství v budoucnosti: prognóza British Medical Journal Analýza:
  • "Stará levice", "Nová levice", "Staronová pravice" nebo "Nový střed?" ČSSD si musí vybrat (Steven Saxonberg)
  • "Old Left," "New Left," "New-Old Right" or "New Middle?" The CSSD Must Choose (Steven Saxonberg) Oznámení:
  • Vyšel časopis Hurontaria č. 17 Děti Země:
  • Přežije přírodní park Košíře - Motol rok 2000?



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Mít či nemít

    Václav Pinkava

    Ve své analýze má Jiří Jírovec v zásadě pravdu. Od roku 1993 nelze získat občanství cizího státu, a přitom si zachovat české.

    Je však možné mít dvojí občanství, zcela legálně. Jsem toho důkazem.

    Pan Jírovský se mýlí ve své domněnce

    "Pokud byly podmínky pro nabývání a pozbývání státního občanství ČSSR a později České a Slovenské Federativní Republiky shodné s podmínkami zákona 40/1993 Sbírky (až na Část třetí), pak je pravděpodobné, že existuje mnoho lidí, kteří získali jmenované občanství neoprávněně a s tím i výhodu jak při získání státního občanství České republiky (pouhým prohlášením podle § 6 (1)) tak při restitucích. "

    když argumentuje

    "Pokud existuje větší počet státních občanů České republiky, kteří mají dvojí občanství, znamená to buď, že české úřady samy nedodržují zákon 40/1993 Sbírky, nebo velký počet žadatelů získal státní občanství protizákonně na základě tvrzení, že nemůže z jiného státního svazku vystoupit nebo takové potvrzení získat (obé se dá lehce ověřit dotazem na příslušném velvyslanectví). "

    (zvýraznil jsem dvě klíčová slova)

    Za dob ČSSR a ČSFR totiž nepozbyl náš občan svého občanství při nabytí občanství cizího státu pokud to nevyžadovala vzájemná dohoda států (například vztah s USA,) nebo pokud daný stát nevyžadoval pozbytí původního občanství před udělením vlastního (například Británie). Kuriozní je, že nejtvrdší v tomto směru je ústava první republiky, která přímo a nekompromisně vylučuje v samotné ústavě dvojí občanství, bez odkazu na upřesňující zákon - z pohnutek tehdy snad pochopitelných, dnes méně.)

    Několik let po emigraci jsem se stal nezletilým britským občanem právním aktem tzv. naturalisation (přeložme jízlivě neologismem jako zpřirozenění !) a nepřestal však být občanem československým, čili "nebyl propuštěn ze svazku republiky".

    Po rozdělení federace jsem se stal občanem českým jakožto československý Čech, právě na základě zákona "Zvláštní ustanovení o státním občanství České republiky v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky", který pan Jírovec zmiňuje jen okrajově.

    A to britské občanství jsem už tehdy měl, a mám dosud, aniž jsem jej musel znovu získat až jako občan ČR.

    Naštěstí pro mne (a Jana Kavana) "mít" je jiný pojem než "získat".

    Připomíná mi to anglické pořekadlo: "Posession is nine tenths of the law" (Zákon je z devíti desetin o vlastnictví, neboli zákon bývá na straně držitele)

    A už je to tady. Snad nevyhnutelně jsme opět u těch restitucí, o které jistým krajanům až příliš zjevně jde.

    Nicméně Evropská unie dvojí občanství i právo na majetek v zahraničí uznává, tak je to vše jen otázka času.

    Václav Pinkava



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|