V Olbramkostele nebude spalovna, v Křečovicích kamenolom
V letosnim roce se podarilo nekolika obcanskym sdruzenim s pomoci
Centra pro podporu obcanu vyhrat jejich kampane. Vedle pomoci
obcanskym sdruzenim na Liberecku vyhrat kampan poti poradani MS v
klasickem lyzovani v roce 2003 v Jizerskych horach patri mezi
nejvyraznejsi letosni uspechy i vyhry ve dvou kampanich v
Olbramkostele na Znojemsku a v Krecovicich na Turnovsku. Na druhe
strane se nepodarilo korunovat uspechem napriklad snahu obcanskeho
sdruzeni na Hadovce v Praze 6 zachranit jeden z parciku pred
zastavbou.
Centrum pro podporu obcanu vzniklo v Detech Zeme jako samostatna sekce
zamerena na pomoc lokalnim a regionalnim obcanskym sdruzenim. Jeho
cinnost podporila granty rada nadaci: Ch. S. Mott Foundation, Nadace
Partnerstvi, Regional Environmental Center (v Budapesti i v Praze),
Nadace Slunicko, Milieukontakt Oost Europa a Nadace rozvoje obcanske
spolecnosti.
V Olbramkostele musela v letosnim roce firma Scarab upustit od sveho
zameru vybudovat zde zavod na zpracovani odpadu vcetne spalovny. Stalo
se tak pote, co mistni obcanska sdruzeni z Olbramkostela a sousednich
Zerutek dosahla u obecniho zastupitelstva v Olbramkostele zruseni
puvodniho predbezneho souhlasu se stavbou. Vystavbou zavodu mohlo
dojit ke znecisteni dosud vcelku cisteho zivotniho prostredi v
zemedelske oblasti Znojemska.
Firma Scarab sice svuj zamer verejne neodvolala, ale v reakci na
odvolany souhlas sdelila, ze do ctrnacti dnu usporada tiskovou
konferenci, na ktere oznami nahradni umisteni zavodu. Zatim tak
neucinila a ani nepozadala o zahajeni procesu EIA, ktery musi na
projekt zavodu probehnout.
V Krecovicich u Rovenska pod Troskami se mistnim obcanum podarilo
zabranit otevreni noveho kamenolomu, o ktere usilovala predevsim firma
GMS provadejici geologicky pruzkum. Oficialnim duvodem konce teto
kauzy podle sdeleni Dr. Haslara z MZP CR bylo bylo to, ze kamene
pozadovane kvality neni v Krecovicich dostatek. Geologicti odbornici
nad takovym oduvodnenim krouti hlavou, protoze k tomuto zjisteni bylo
mozne dojit jeste pred zapocetim geologickeho pruzkumu provedeneho
touto firmou.
Cely pripad pripominal prubeh kauz s geologickym pruzkumem zlata.
Souhlas s pruzkumem vydalo jeste Ministerstvo hospodarstvi CR, aniz by
pripustilo ucast obci v rizeni o jeho povoleni.
Olbramkostelskym Centrum pro podporu obcanu pomahalo pul roku (od
podzimu 1997 do jara 1998, kdy pripad skoncil hlasovanim
zastupitelstva v Olbramkostele). Krecovicti svoji snahu korunovali
uspechem po 2,5 letech.
Prilohy: Podrobnejsi udaje k popisovanym pripadum
Olbramkostel
O zameru firmy Scarab vystavet v Olbramkostele zavod na 80.000 tun
odpadu rocne spolu se spalovnou na 20.000 tun odpadu/rok se poprve
mistni obcane dozvedeli v listopadu 1996. Sesbirali 217 podpisu pod
petici proti jeho vystavbe a na zacatku roku 1998 zalozili dve
obcanska sdruzeni: Obcanske sdruzeni proti vystavbe zavodu ke
zhodnoceni odpadu a spalovny Olbramkostel a obcanske sdruzeni "Zerutky
- za lepsi zivotni prostredi"
Ekonomika:
Vystavba zavodu by podle prohlaseni firmy Scarab prisla na 2 miliardy
Kc. Cely zamer mel byt financovan z pujcky nemecke banky.
Vstupni investice pri uvazovane zivotnosti zavodu 25 let by znamenala
zatizeni jedne tuny odpadu 1.000 Kc, a to bez zahrnuti nakladu na
provoz zarizeni a dovoz odpadu. Cena likvidace tuny odpadu se dnes
napriklad na skladce pohybuje okolo 600 Kc za tunu.
Zajem na vybudovani zavodu v Ceske republice ma dodavatel technologie
trideni a vyhnivani odpadu - firma Herhof, ktera si od toho slibuje
rozsireni sveho trhu.
Ekologicke aspekty:
Zavod by mel z hlediska zivotniho prostredi radu prinejmensim spornych
aspektu. Nebylo jasne napriklad, co by se delo s toxickym popilkem -
bud by sel na skladku toxickych odpadu anebo by koncil v umele hmote,
z niz chtel Scarab vyrabet kanalizacni trubky. Toxicke latky v popilku
by se tak dostaly mimo kontrolu.
Dalsim spornym mistem byly tezke kovy koncici napriklad ve vytridenych
kovech.
Hlavne vsak slo v pripade Olbramkostela o to, ze do takoveto krajiny
prumyslovy provoz tohoto rozmeru nepatri. Jedna se o krajinu v
sousedstvi klidove oblasti Jevisovka a narodniho parku Podyji a
znamenalo by to zde vytvoreni jakesi prumyslove zony. Neopomenutelna
by take byla degradace esteticke hodnoty zdejsi krajiny.
Krecovice
V oblasti Ceskeho raje (v casti Kozakovskeho hrbetu) chtel u obce
Krecovice (mistni casti Rovenska pod Troskami) otevrit Ceskomoravsky
prumysl kamene Hradec Kralove novy kamenolom na paleoryolit.
Geologicky pruzkum pred otevrenim lomu provadela firma GMS Praha,
s.r.o.
Proti tomuto zameru se postavili mistni obyvatele a chalupari. V
cervnu 1996 vzniklo Obcanske sdruzeni ZLOM vedene Nadezdou Podobskou.
Petici obcanu proti zahajeni geologickych praci a tezby u Krecovic
podepsalo pres 400 lidi. Na stranu protestujicich se pridala i
poslankyne Poslanecke snemovny CR, pani Vlasta Stepova.
Cilem geologickeho pruzkumu predchazejiho tezbe melo byt cca 50.000 m3
paleoryolitu permokarbonskeho stari.
Navrzene pruzkumne prace mely probihat na plose 1 x 2 km. Lom mel
dosahnout rozmeru 250 x 300 m. O dekoracni kamen projevila zajem
spolecnost Ceskomoravsky prumysl kamene Hradec Kralove. Nebylo vsak
zrejme, kde bude vyuzit, zda v Ceske republice anebo v zahranici.
Podle udaju firmy CMPK Hradec Kralove obsazenych v dopise Lesum CR by
se pri predpokladane maximalni vysi tezby hrubych 1000 m3 za rok u
Krecovic tezilo zhruba sto let.
V rizeni nazvanem "povoleni geologickych praci" se podle dopisu MH CR
podepsaneho ing. Richardem Nouzou nemohlo pry prihlednout k zapornemu
stanovisku obci. Stejny pak, bohuzel, byl i pristup Ministerstva
zivotniho prostredi za ministra Skalickeho.
V listopadu 1998 navstevou Dr. Haslara na geologickem odboru MZP CR
zjistila Nadezda Podobska z Obcanskeho sdruzeni ZLOM, ze firma od
zameru tezby upustila.
Preji dobry rok 1999!
Happy New Year!
Jindrich Petrlik
- predseda Deti Zeme
Deti Zeme, Chlumova 17, 130 00 Praha 3
telefax p.: 02-22 78 00 52, tel.d.: 02-232 53 79
E-mail: jindrich.petrlik@ecn.cz
URL: http://www.ecn.cz/detizeme
