Co je nového v České republice

Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

Iva Nachtmannová

Dobry den,

na muj clanek o zpravodajstvi Radiozurnalu zareagovala Kancelar prezidenta republiky, bohuzel faxem pres nasi skolu, takze se ke mne dostal dost pozde. Presto jsem se pokusila na to reagovat a jeste to rozvest - myslim, ze to je docela diskutabilni, jaky je vztah prezidenta Havla k ceskym mediim. Sam uvidite. (I kdyz, po pravde receno, nemyslim, ze vyvolam diskusi mezi vasimi ctenari, kdyz se to napoprve nepovedlo.)

Opravdu prezident neupřednostňuje Český rozhlas?

Prezident Havel a česká média

Problém je v tom, že jsem nejasně formulovala to, co jsem měla na mysli. Měla jsem na mysli samostatné tiskové konference prezidenta, takové, jakou například uspořádal po svém znovuzvolení loni v únoru. V seznamu Kanceláře prezidenta takové nacházím jen asi dvě: právě tuto TK na začátek funkčního období a TK před odjezdem na dovolenou v dubnu.

Všechny další tiskové konference byly spojeny se setkáním s politiky a zaměřeny na konkrétní téma (např. setkání s ministrem vnitra a soudci: problémy justice, setkání s kardinálem a ministrem kultury: vztahy církve a státu, apod.). Neznamená to, že bych zpochybňovala jejich význam.

Přesto - když si probírám český tisk, nacházím v něm o názorech prezidenta Havla více spekulací než přímých vyjádření nebo citací. Pokud český tisk prezidenta Havla cituje, tak převážně přebírá citace z jeho rozhovorů pro Český rozhlas nebo se musí spokojit s jednou či dvěma větami prezidentova mluvčího Ladislava Špačka, který často celou věc vůbec nevysvětlí, nebo ji dokonce ještě zamlží. (Jako tomu bylo nedávno v případě reakce na průzkum veřejného mínění, ve kterém bylo přes 50% občanů pro prezidentovo odstoupení.)

Je to pouze chyba českého tisku? Nebo je to mediální strategie prezidenta, kterou tisk "bez řečí" respektuje? Proč se potom v tisku setkáváme (nebo donedávna jsme se setkávali) s různými vysvětlujícími interpretacemi a komentáři prezidentova jednání z pera jeho poradce, politologa Jiřího Pehe?

Domnívám se, že spekulace, které se vynořují v tisku kolem vnitropolitického vystupování prezidenta Havla ve svém důsledku prezidentovi spíše škodí. A upřednostňování Českého rozhlasu jako jediného média, které zprostředkuje prezidentovy názory, nakonec také.

Ještě k rozhovorům v Radiožurnálu

Martin Krafl z prezidentovy Kanceláře ve faxu píše, že moje hodnocení "vystupování prezidenta republiky v Českém rozhlase je subjektivní". To samozřejmě nepopírám, vycházím pouze z toho, co Radiožurnál odvysílal. Nevím tedy, jestli onen veskrze pozitivní obraz prezidenta nemá na svědomí Radiožurnál sám. Faktem je, že otázky, které jsou pokládány panu prezidentovi, jsou vždy tak opatrné, že vyvolávají dojem, jestli není skutečně předem konzultováno, jak by měly znít. Otázky, které by skutečně mířily "do černého", tedy k tomu, o čem se třeba diskutuje v novinách, jsem z těchto "zpravodajských" rozhovorů ani náznakem neslyšela.

Prezident má určitě právo se vyjádřit k čemukoli, co považuje za relevantní. Stejně tak má plné právo odmítnout odpovědět na to, co za relevantní nepovažuje. Z rozhovorů na Radiožurnálu si ale nepamatuji, že by taková situace někdy nastala - nebyla mu položena taková otázka, na kterou by odmítl odpovědět. Naopak, na všechny otázky, které mu byly položeny, celkem vyčerpávajícím způsobem odpověděl. Od jiných politiků ze všech stran politického spektra se často setkáváme s odpovědí "Bez komentáře", odseknutí či různých kliček. Nic takového u prezidenta. Nanejvýš někdy odpoví "nevím". Není to zvláštní?

Větší otevřenost by neškodila

Nevím, jestli by měl prezident dělat pravidelné tiskové konference každý týden, jako politické strany, možná by to ani nebylo nutné. Ale myslím, že větší otevřenost a jasnost prezidentových názorů, prezentovaná na tiskových konferencích věnovaných českému politickému dění - kde by se dostalo přímých odpovědí na spekulace v médiích, by byla prezidentovi jedině ku prospěchu. A přispěla by k větší demokratičnosti ve vztahu prezidenta k médiím.

Nebo že by novináři raději spekulovali, než by se na něco přímo zeptali?

Iva Nachtmannová

ing. Petr Šafránek

V souvislosti s tim, ze doslo k opozdeni nakupu zahranicni meny hl. m. Prahou a z toho vyplyva poskozeni mesta o castku presahujici 100 mil Kc, ocekavam, ze tato vec bude zarazena na program jednani Zastupitelstva hlavniho mesta Prahy dne 11.3.1999 minimalne formou informace primatora pred projednavanim rozpoctu.

Ocekavam ze budou zverejnena jmena osob odpovednych za tento stav a od techto osob pak ocekavam okamzitou rezignaci na funkci.

Nedovedu si totiz predstavit, ze by bylo zahajeno projednavani rozpoctu hl. m. Prahy, ktery v  mnoha pripadech nenaplnuje potreby obcanu Prahy, aniz by byl jednoznacne vyresen tento pripad.

Vysvetlovat napriklad starostum tzv. malych mestskych casti, ze mesto nema penize na vystavbu kanalizace, vodovodu ci rekonstrukci skoly v jejich mestske casti a nemit pritom jasno ve veci ztraty vice jak 100 mil Kc, by bylo zcela absurdni a trapne.

Pokud by se navic ukazalo, ze za celou vec zodpovida verejny cinitel, ocekavam zahajeni trestniho stihani dle par. 159 tr. z. (mareni ukolu verejneho cinitele z nedbalosti).

Zaverem podotykam, ze si cenim dosavadniho postoje primatora Jana Kasla k  teto veci, nebot z jeho strany zatim nedoslo k pokusu vec bagatelizovat, omlouvat ci zamlzovat.

Je to vyznamny posun v jednani vedeni radnice a lze si jen prat, aby takovy pristup panu primatorovi vydrzel po cele volebni obdobi.

ing. Petr Šafránek

clen ZHMP

Demokratická unie

http://www.deu.cz/praha.html

Vážený pane Čulíku,

v příloze Vám posílám oficiální stanovisko vedení ČT k zastoupení vážné hudby v programu České televize. Stanovisko jsme poskytovali novinářům v lednu tohoto roku.

S pozdravem

Renata Elhenická

Oficiální stanovisko vedení České televize k zastoupení vážné hudby v jejím programu

Na základě mylně interpretovaných statistických údajů informovaly některé deníky (např. Mladá fronta DNES 2. ledna 1999 v článku Mirky Spáčilové Česká televize tvrdí, že od nového roku mění svůj program k lepšímu, a Lidové noviny 6. ledna 1999 v převzaté agenturní zprávě ČTK Úbytek vážné hudby v ČT vyvolal většinou nesouhlasné reakce), že Česká televize v roce 1999 omezuje rozsah vysílání vážné hudby. Tato informace není pravdivá.

Legitimita Česká televize jako instituce veřejné služby spočívá mimo jiné i v tom, že je nositelkou významných kulturních tradic, k nimž náleží také důstojná a systematická prezentace vážné hudby. Proto v roce 1999 Česká televize zvýší celkovou stopáž premiér pořadů vážné hudby z 155 hodin v roce 1998 nejméně na 162 hodiny a rozsah repríz vzroste z 194 hodin v roce 1998 dokonce na 483 hodiny v roce 1999. V celkovém objemu to znamená růst z 349 na 645 hodin vážné hudby ve vysílání České televize v roce 1999 ve srovnání s rokem předchozím. Tyto údaje navíc nevyjadřují celý rozsah nárůstu, neboť čísla za rok 1998 zahrnují pořady skutečně vysílané, kdežto údaje za rok 1999 vycházejí pouze z objemu, který předpokládá stálé vysílací schéma. V praxi však Česká televize v obdobích tradičních svátků, především o Velikonocích a o Vánocích, vysílá vážné hudby podstatně více a proto lze důvodně předpokládat, že skutečný rozdíl bude ještě vyšší.

V roce 1999 sice zmizel z vysílacího schématu týdeník Ti nejlepší z klasiky a čtrnáctideník Návštěva u paní Hudby, ale nově se objevil Hudební klub, který svým plánovaným rozsahem přesahuje součet stopáže obou zrušených pořadů. Pořad Ti nejlepší z klasiky byl navíc založen na víceméně příležitostném nákupu starších záznamů koncertů a kvalita Návštěv u paní Hudby, zaměřené na nejmladší diváky, byla předmětem neustálé kritiky odborné i laické veřejnosti. Od Hudebního klubu si proto Česká televize slibuje aktuálnější a přitažlivější dramaturgii a od hudebních vstupů do nového dětského pořadu Žirafa vyšší kvalitu a lepší formu oslovení dětí vážnou hudbou. Česká televize samozřejmě zprostředkuje svým divákům také hudební festivaly Pražské jaro a Moravský podzim a zůstává pořadatelkou specializovaného hudebního televizního festivalu Zlatá Praha. Česká televize tedy svou podporu vážné hudbě nijak neomezuje, ale naopak ji zřetelně posiluje.

Kritika za omezení rozsahu vážné hudby ve vysílání veřejnoprávní televize je pouze důsledkem nesprávné interpretace statistických údajů, které Česká televize novinářům poskytla. Procento pořadů vážné hudby v jejím vysílání totiž skutečně klesá, ale pouze v důsledku toho, že v roce 1999 dramatickým způsobem vzroste celková plocha vysílání, neboť od ledna 1999 vysílá Česká televize i na okruhu ČT 2 dvacet čtyři hodiny denně. Tento relativní pokles, který se projevil i v grafech, zobrazujících proporce jednotlivých žánrů v plánovaném vysílání České televize v roce 1999, však v žádném případě neznamená snížení rozsahu pořadů, věnovaných vážné hudbě.

ČESKÁ TELEVIZE

Kavčí hory

140 70 Praha 4

tel.: 02/6113 1111

e-mail: info@czech-tv.cz

Paddington Tucker

Paddington Tucker je student posledního ročníku Glasgow University

Pořad České televize "Jednadvacítka", podobně jako "Newsnight" televize BBC, se vždy skládá z několika zpravodajských reportáží, po nichž následuje diskuse, vážící se k danému problému. Kromě toho pořady někdy obsahují jiné zpravodajství, které není doprovázeno následnou diskusí. Buď je takovéto zpravodajství krátké a podobá se konvenčním televizním novinám, anebo jde o delší formát minidokumentárního filmu. V případě pořadu Newsnight trvají tyto minidokumentární reportáže někdy až 25 minut.

19. října 1998 se například "Jednadvacítka" skládala ze tří hlavních částí, v každé z nichž následovala po zpravodajské reportáži diskuse. V druhé části pořadu se vysílaly tří další kratší reportáže na zahraničně politická témata. V tomto konkrétním vydání byly následné diskuse rozhovorem mezi moderátorem a jedním pozvaným hostem. Neexistovalo žádné dramatické napětí, protože ve studiu nebyl nikdo, kdo by mohl zpochybnit, co interviewovaná osoba říkala. Moderátor nereagoval na výroky pozvaného hosta, pouze předčítal ze seznamu předem připravených otázek. Tón interviewů byl proto nudný: interviewovaným osobám bylo dovoleno hovořit po dlouhou dobu, aniž byli přerušováni moderátorem. To, že se moderátor přidržoval předem připravených otázek, znamenalo, že interviewu chyběla veškerá spontánnost. Většina rozhovorů budila dojem neohrabanosti a škrobenosti.

Zábavnější pro diváka jsou taková interview, kdy moderátor hovoří s více než jediným hostem, zejména pokud interviewované osoby zastávají opačné názory. To totiž nutně vyvolává určitou míru konfliktu a napětí. Když jsou interviewované osoby zataženy do debaty, je větší pravděpodobnost, že řeknou něco spontánního, nepřipraveného a odchýlí se od scénáře. Celé vysílání pak budí daleko přirozenější dojem.

Hlavní rozdíl mezi pořadem "Jednadvacítka" a "Newsnight" spočívá v osobnosti moderátora. Moderátoři pro pořad Newsnight jsou vybíráni právě proto, že mají konfrontační styl a jsou schopni věcně zpochybňovat to, co pozvaný host ve studiu říká. Naproti tomu moderátoři pořadu "Jednadvacítka" se zdají být značně neobratní a někdy jsou sami sebou nejistí. Pokud je interviewovaná osoba zvyklá hovořit na veřejnosti, je-li moderátor nervózní, bude mít pozvaný politik nad ním ve studiu vrch. Proto bude politik schopen ovlivňovat rozhovor a vést ho podle toho, co chce říci. Pokud ale i pozvaný host ve studiu má trému, výsledkem je trapnost, jestliže se nechová ani moderátor, ani host uvolněně. Z tohoto hlediska závisí kvalita "Jednadvacítky" na moderátorovi, který má ten den službu: někteří moderátoři jsou lepší a sebevědomější než jiní.

Všeobecným jevem je to, že stejně jako ve hlavních zpravodajských relacích, čeští televizní moderátoři a reportéři jsou podstatně mladší než jejich britské protějšky.

Hlavním důvodem pro to je skutečnost, že britští novináři se musejí ve své profesi nějak vyznamenat, musejí výrazně prokázat své výjimečné schopnosti, než jsou pozváni, aby četli hlavní večerní zprávy anebo moderovali zpravodajské či publicistické pořady.

V České republice byly hromadné sdělovací prostředky nuceny začít před méně než deseti lety úplně znovu a nebyl čas ustavit princip, podle něhož by se stávali moderátoři zpravodajství a televizní publicistiky jen vynikající, zkušení novináři.

Z těch vydání Jedenadvacítky, které jsem sledoval, byl pravděpodobně nejenergičtější interview, který se vysílal 15. července 1998. Debata následovala po reportáži o tom, že vyšetřování konstatovalo, že policie neporušila lidská práva, když zasáhla v květnu 1998 proti Global Street Party, přestože ministerstvo vnitra předtím konstatovalo, že vinní policisté se budou muset zodpovídat před disciplinárním řízením. Nový předseda policejní komise, Ladislav Charvát, byl konfrontován mluvčím organizace na obranu lidských práv, Stanislavem Pencem, který se uměl velmi dobře vyjadřovat. Penc argumentoval přesvědčivě, že, jak bylo uvedeno v původní zprávě, policie zaútočila na nevinné přihlížející občany, stejně jako na pachatele nepokojů, o čemž svědčili svědci, kteří pozorovali demonstraci z oken a z balkónů. Ani Charvát, ani ministr vnitra, s nímž natočila "Jednadvacítka" rozhovor před tímto živým interview, nevysvětlili uspokojivě, proč se závěry vyšetřující komise lišily od původního prohlášení ministerstva. Moderátorka "Jednadvacítky" se skutečně zeptala Charváta, co bylo příčinou tohoto rozdílu, a na to předseda komise odpověděl, že on není tou správnou osobou, které by měla být tato otázka předkládána a že neví. To následovalo okamžitě po jiné otázce, týkající se individuální stížnosti ženy, která stála na stanici tramvaje a starala se o své věci, když na ni náhle zaútočila policie.

Skutečnost, že první dvě otázky interview nebyly vůbec zodpovězeny, dokazuje, že tvůrci pořadu "Jednadvacítka" nebyli řádně připraveni. Došlo snad předem k dohodě ohledně toho, jaké mají být otázky? Namísto toho, aby odpověděl na otázky, které mu byly položeny, předseda policejní komise se vytasil s předem připraveným projevem, v jehož rámci zaútočil na organizátory demonstrace a obhajoval právo policie chránit majetek občanů a veřejný pořádek. Posléze, přestože nebyl schopen odpovědět na první dvě otázky, reagoval na implicitní obvinění svého protivníka, že závěry komise byly podvod, tím, že ujistil diváky, že komise dospěla ke svým závěrům zcela "objektivně". Na dotaz, zda by nyní, ze zpětného pohledu, organizoval šéf komise zásah proti demonstrantům jinak, Charvát odpověděl, že by ani z nynějšího pohledu policie svůj postup nijak nezměnila. Krátce řečeno, Charvát se skryl za závěry komise a otevřeně popřel, že policie nesla jakoukoliv vinu.

Vydání pořadu Newsnight z 19. října 1998, které se soustředilo na debatu o Pinochetovi, bylo velmi úspěšné v tom smyslu, že předložilo divákům nejrůznější odlišné názory proč vydat či nevydat chilského diktátora k soudu do Španělska. Mezi debatéry byl bývalý britský konzervativní ministr obrany Malcom Rifkind, která zastupoval názor konzervativců, že by mělo být diktátorovi povoleno vrátit se do Chile na základě přesvědčení, že se má dodržovat mezinárodní právo týkající se pohybu vysokých politiků, a  Carlos Raíz, oběť mučení Pinochetova režimu, který zastával názor, že by Pinochet měl být postaven před soud za to, že v jeho režimu docházelo k zločinům proti lidskosti a že když jde o těžké zločiny, legální precedent by neměl být respektován. Poslankyně Ann Clwyd, předsedkyně poslaneckého výboru pro lidská práva Dolní sněmovny, představovala v pořadu váhavé vládní stanovisko, že by měl být chilský diktátor zadržován po neurčitou dobu, až do chvíle, kdy o jeho osudu rozhodnou soudci v Horní sněmovně, v souladu s nynější "etickou zahraniční politikou" britské vlády, a pravicový šéfredaktor listu Daily Mail John Torode argumentoval, že jsme Pinochetovi zavázáni za podporu, kterou poskytl Británii během války o Falklandské ostrovy. Torode také cynicky interpretoval postoj britské vlády ohledně Pinocheta jako pokus zavděčit se Španělsku, kterážto země je pro Británii potenciálním spojencem v boji proti centralizujícím silám Evropské unie.

Totéž vydání pořadu Newsnight posléze obsahovalo investigativní reportáž, týkající se rakouských bank, které dosud zadržují židovské obligace z doby druhé světové války. Reportáž otevřeně kritizovala neochotu Rakouska převzít spoluodpovědnost za druhou světovou válku a vraždění židů a jeho tendenci prezentovat se jako malá země, kterou okupovalo Německo, přestože v roce 1938 velká většina rakouského obyvatelstva přivítala připojení Rakouska k Německu. Pořad interviewoval židovskou emigrantku, jejíž úspory jí byly ukradeny poté, co před válkou odcestovala z Vídně, a pak rakouskou velvyslankyni v Londýně Ewu Nowotnou, která přislíbila, že tito lidé dostanou od rakouských bank odškodnění. Po této reportáži následovala patnáctiminutová reportáž z Brazílie, která byla vlastně minidokumentárním filmem o nestabilitě brazilského hospodářství.

V těch pořadech Jednadvacítka, které jsem studoval, se nevyskytoval žádný takovýto investigativní žurnalismus v oblasti zahraniční politiky. Zpravodajství ze zahraničí bylo většinou velmi podobné standardním agenturním zprávám, byly to stručné informace a nikoliv analýzy. To je možná důsledkem skutečnosti, že Česká televize nemá finanční prostředky na to, aby tak jako BBC financovala investigativní novinářskou práci v zahraničí.

František Roček

V souvislosti se zprávami z arabského světa se naskýtá stále jako aktuální otázka: máme se bát islámských právních norem šarí'a - zákona založeného na Boží inspiraci? A džihádu - svaté války při šíření islámské víry? Určitou naději vzbuzuje opatrný růst laicismu a umírněnosti v Íránu. Vítězství umírněných v nedávných dobách naznačuje, že lidé už začínají být syti drsné svatosti fundamentalistů.

V souvislosti s tím není na škodu připomenout, že řekneme-li šarí'a, nemluvíme o ničem definitivním. Existují stoupenci středověkých šarí'atských hodnot, včetně trestně právních, založených na tehdejší interpretaci Koránu, tedy včetně ukamenování cizoložníků, ale svůj silný hlas mají také přívrženci upravených norem.

Někteří z nich pouze chtějí, aby zákony státu nebyly v rozporu s šarí'ou v obecném smyslu slova, ale aby respektovaly dnešní podobu práva s trestem smrti jen ve výjimečných případech. Podle šejcha M. S. Ašmáwího nemůže být šarí'a neměnným zákoníkem, když z  koránských veršů, které upravují právní vztahy mezi lidmi, zůstává z více než 6 000 v platnosti jen kolem 80.

Džihád nemusí být válka

Jaké hrozby lze očekávat od džihádu - svaté války? Džihád je v mírné formě obecnou snahou o neustávající šíření islámu, ale může být vykládán i jako brutální svatá válka fundamentalistů potírající nevěřící. Vyostřenou militantní podobu úsilí - džihádu odmítla již v dřívějších dobách většina sunnitských právníků.

Islám má být náboženstvím, ne právním systémem či politikou, protože islám ukazuje obecně správnou cestu, která je etická a vyznačuje se zvláště milosrdenstvím. "Nebudiž žádného donucování v náboženství!" (Korán 2:256)

Globální fundamentalismus

Slovo fundamentalismus vzniklo v USA ve dvacátých letech v souvislosti se snahou prosadit v protestantských církvích doslovné chápání Bible. Projevuje se také v rámci sekt, TV-evangelistů, vystupuje tvrdě proti interupci a právům homosexuálů. Dnes má křesťanský, židovský a muslimský fundamentalismus mnoho společného.

Židovští radikálové chtějí na troskách bezbožného státu vybudovat Izrael na židovském zákoně a ve světě omezují styk s nežidy. V katolické Evropě i v protestantské Americe se návrat ke Kristu koná na sociálním rovině s pomocí kazatelů a letničního charismatického hnutí. Čistí křesťané se připravují na hospodářskou recesi a následnou sociální a morální krizi jako zbraň proti směřování lidí ke konzumnímu obžerstvím a lhostejnosti k Bohu. Ale jen džihád je vysoce militantní. Proč?

Historický slovník

Korán podobně jako Bible obsahuje pestrou směs tvrzení, takže ospravedlnění svých činů tam nalezne kdokoli: člověk milosrdný i fanatický bojovník.

Obliba slova džihád, resp. strašení tímto slovem, vychází z historického pozadí Koránu. Život proroka Muhammada byl sérií bojů a vyjednávání z pozice síly. Jenom díky vojenským vítězstvím nábožensky sjednotil Arábii. Bez úspěšného svatého boje by byl Muhammad rozsekán na kusy a zapomenut.

V březnu r. 624 došlo k bitvě u Badru, kde Muhammadovo méně početné vojsko, které vytáhlo přepadnout velkou karavanu, zvítězilo nad vojskem Kurajšovců.

Kdyby byl Muhammad poražen, islám by již neexistoval. Muslimové zvítězili, protože bojovali za svatou věc islámu a věřili, že ti kdo padnou, přijdou rovnou do ráje.

Přesně o rok později bylo muslimské vojsko po prvotním úspěchu rozprášeno a Muhammed přežil jen proto, že Mekkánci, s nimiž se střetli, mysleli, že porážka muslimů je totální.

"Bylo zapotřebí mnoha veršů Koránu, než se muslimové vzpamatovali," píše o této události v úvodu překladu Koránu Ivan Hrbek.

Díky nutnosti boje slovník Koránu věnuje velkou pozornost boji za víru a zdá se nám militantním. Ale v období klidu a stabilizace se Muhammad věnoval teologické a sociální problematice, a ve chvílích potřeby zákonodárným kapitolám upravujícími tehdejší společenské vztahy.

Skřípění zuby

Zdrojem fundamentalistické nemilosrdnosti je zčásti historický odpor proti protektorské politice tzv. křesťanských států v 19. a 20. století, nekonečná válka proti Izraeli a bída jako protiklad spokojené Evropě a severní Americe.

Na počátku masového růstu fundamentalismu v šedesátých letech bylo skřípění zuby z chudoby a z rozčarování nad arabskými vládami, které nedokázaly pozvednout státy na vyšší úroveň. K rozvoji fundamentalismu přispělo i vítězství Izraele v roce 1967 a 1973. Zklamali i marxisté a jejich místo zaujali fundamentalisté. Zastánci agresivního džihádu povstávají především z chudinských čtvrtí velkých měst (která se neustále rozrůstají) a z univerzit. I lidé technicky a vědečti vzdělaní tíhnou stejně jako chudí bez vzdělání k dobrodiní jistot a řádu.

Past agresivní bídy

K násilí dochází ale také mezi jednotlivými skupinami muslimů. Pakistánský sociolog Násir Ahmed říká, že chudí lidé jsou znechuceni zkorumpovanými politiky a stále více dopřávají sluchu nejrůznějším islámským fanatikům a demagogům. Ti slibují, že ze země vymrskají hnědé sáhiby, kteří jen cídí boty Západu. I když fundamentalistické strany chtějící přeměnu Pákistánu v teokratický islámský stát, nedopadly v posledních volbách slavně, nepokoje a atmosféra strachu nahrávají jejich plánům. Existuje východisko?

Lenost zničí fundamentalismus?

Napjaté vztahy mezi Izraelem a Palestinci reálně opadnou, až Palestinci dosáhnou vysoké ekonomické prosperity, která změní prioritu jejich hodnot. Fundamentalismus opadne teprve tehdy, když budou vyřešeny hlavní sociální problémy. Zvýší-li se výroba a obchod, zvýší se tím životní úroveň obyvatelstva a zlepší se současně i vzdělanost, neboť růst vzdělání je podmínkou rozvoje výroby.

Dojde přitom k růstu komfortu - civilizačních hraček mezi lidmi. Lidé s vyšším civilizačním standardem opouštějí radikalismus, protože jim nemůže dát tolik co konzum výrobků. Zároveň se snižuje porodnost. V Evropě tato fáze již došla do stádia, kdy množit se lidé považují za velkou zátěž a újmu v kariéře a v prožívání života!

Spojitost s předky a vhled do budoucnosti stále více partneři realizují jen pomocí jednoho dítěte a zbytek vášní prožívají s antikoncepcí.

Za Alláha položí život v boji především deprimovaný člověk. Proto vlády islámského světa odstraní fundamentalistický džihád pomocí sociální stability a obdobného nasycení spotřebním zbožím jako v euro-americké zóně. Je to ale vůbec reálné při charakteru dnešních vlád a ekonomické situace států, kde dnes bují fundamentalismus?

Je to v rozporu s principem udržitelnosti a bude to znamenat explozi energetické spotřeby. Ale jiná cesta asi neexistuje a neobejde se bez podpory vyspělých zemí. Potom se islámská oblast stane stejně neškodnou jako liberálně - křesťanská oblast, kde má fundamentalismus jen mizivé možnosti.

Vratislav Kuška

"total travel market is $3.2 trillion"

Celkovy objem svetoveho cestovniho ruchu je 3.2 trilionu americkych dolaru. Pres Internet se zatim prodavaji necela dve procenta z teto obrovske castky. To predstavuje obrovske moznosti pro prodej sluzeb cestovniho ruchu prostrednictvim Internetu zvlaste v zemi jako je CR. Propagaci v Americe, i velice levnou, si muze dovolit jen par podniku v CR. GLOBALNI propagaci na Internetu si mohou dovolit temer vsechny. Nejde o to, kolik se do propagace na Internetu investuje, ale jak je udelana.

Vetsina podniku cestovniho ruchu v CR je zamerena na evropsky trh, na kterem neni nutne, podle dosavadnich zkusenosti, prilis prodavat CR jako turisticky cil, staci pouze nabizet pritazlive ceny. Nechci urazet, ale neda mi to, abych nezopakoval jednu ze vseobecnych marketingovych poucek.

Pri maximalnim zjednoduseni rika, ze "Konkurovat cenou vetsinou dokaze kazdej trouba". Jsou samozrejme vyjimky, ktere potvrzuji pravidlo, jednou z nich je napr. svetoznamy "lidovy vuz" "Volkswagen", ktery dosahl dominace na svetovych trzich relativne nizkou cenou pri relativne vysoke kvalite, dalsi je napr. MacDonald. Ale tak, jako kazdy restaurater nevidi vrcholny uspech v masovem prodavani hamburgeru, tak i v cestovnim ruchu by nemeli vsichni videt jako uspech masovou turistiku za nizke ceny. Nebudu se poustet do problematiky nizkych a vysokych cen, ktera je v CR velmi problematicka. Predpokladejme, ze toto uz nekteri podnikatele v cestovnim ruchu zvladli a maji, nebo jsou schopni vytvorit atraktivni nabidky za atraktivni ceny (jak pro kupujiciho, tak pro prodavajiciho, mercedes za pul milionu korun je vynikajici koupe, Trabant za pet tisic ne).

V cestovnim ruchu samozrejme existuje tez kategorie "lidovych cen", ktera je, tak jako v jinych oblastech podnikani, jednou z nejvetsich. Ale proc nabizet svetozname lazne, ubytovani na zamcich, prvotridni restaurace, ale i kulturni podniky za vyprodejni ceny, neumoznujici napr. v lazenskem sanatoriu, ktere by se mohlo radit k tomu nejlepsimu, co se v lazenstvi ve svete nabizi, nejen platit odpovidajici mzdy (zacinajici recepcni s maturitou a znalosti jazyku ma mesicni prijem kolem ctyr tisic korun), ale ani nakup odpovidajiciho zarizeni a inventare. Tvari-li se hotel jako luxusni a na pokojich ma napr. nejlevnejsi dratena raminka, nemuze dlouhodobe dosahovat odpovidajicich cen. Takze napr. mnoho prazskych hotelu, ktere OFICIALNE nabizeji pokoje az za deset tisic korun za jednu noc je neoficialne vyprodava i za ctyricet marek za jednu noc. Slevy, zvlaste pro skupiny, jsou ve svetovem turistickem ruchu bezne, ale devadesatiprocentni slevy, pokud se vyskytnou, jsou zcela mimoradnou vyjimkou. Jeden znamy brnensky hotel, uctujici oficialne za pokoj a noc kolem ctyr tisic korun (ceny jsou ruzne nejen podle sezon, ale hlavne podle dat ruznych veletrhu), vyprodava pokoje bezne pry i za patnact marek na jednu noc.

Vedouci pracovnici hotelu samozrejme neradi prodavaji za nizke ceny (zamerne vynechavam pripady, kdy dalsich patnact marek za pokoj a noc jde do kapsy reditelu a dalsich vedoucich pracovniku, kteri jsou vetsinou spatne placenymi a SPATNE kontrolovanymi zamestnanci), ale pri nedostatku zajmu nemohou uctovat vice. Zvyseni zajmu a prodeje se da docilit hlavne propagaci, ktera je draha a pri soucasnych nizkych cenach a ziscich (jsou samozrejme vyjimky) na ni hotely nemaji. Nejen ve vyspelych zemich je bezne, ze cim vice hotel uctuje za pokoj a noc, tim vice vydava na reklamu. Za minimum se poklada deset procent z hrubych trzeb, ale tricet az padesat procent nebyva vyjimkou, zvlaste u novych nebo nakladne renovovanych hotelu. Znovuotevreny luxusni hotel v Torontu napr. uctuje za ubytovani na jednu noc od ctyrset do patnacti set dolaru (podle soucasneho kurzu od deviti tisic do priblizne petatriceti tisic korun za pokoj nebo apartma a noc). Pri techto cenach nejen neni problem investovat az padesat procent z trzeb do propagace, ale je to v podstate nutnost. Neobsazene pokoje predstavuji tak velkou financni ztratu, ze je nutne udelat maximum, aby k ni nedochazelo.

Podivate-li se na Internet, zjistite, ze prave ty podniky cestovniho ruchu, ktere uctuji maximalni ceny, investuji relativne velke castky do propagace na Internetu, ktera, JE-LI DELANA EFEKTIVNE (zatim 90% propagace na Internetu je spatnou kopii ruznych verzi tistenych propagaci, s minimalni, casto nulovou, ucinnosti, coz mnozi vidi jako dukaz neefektivnosti propagace na Internetu) je jednou z nejefektivnejsich.

Zvlaste u podniku v CR, ktere maji, pokud jde o propagaci na Internetu, zatim vyhodu velice vyhodnych cen, je vsak viditelny predevsim amatersky pristup k Internetu. U vetsiny podniku jde spise o to, aby mohli rikat ze jsou na Internetu a mohli si dat internetovou adresu na visitky a dopisni papiry. Takze v mnoha, mozna vetsine pripadech, nejde o ziskani dalsich zakazniku, ale o spolecenskou zalezitost - hlavni cil je predejit tomu, aby dotycny odpovedny pracovnik nevypadal pred kolegy nebo na spolecenskych vecircich zaostale, nemaje internetovou adresu.

Ani klasicky marketing neni v CR silnou strankou vetsiny podnikatelu a ridicich pracovniku a pokud jde o internetovy marketing a jeho specifika, jde v CR o "pole neorane". Pritom jde o pole tak urodne, ze by mohlo rodit tolik co Hana, Ukrajina a kanadske obilnarske provincie dohromady. Jen v cestovnim ruchu CR rocne ztraci neuveritelnou castku patnacti az padesati miliard americkych dolaru rocne. Za ni by se mohly nakoupit do vetsiny hotelu nejen lepsi raminka a platit alespon polovicni platy zamestnancu napr. nemeckych hotelu, ale predevsim investovat do celkove urovne, ke ktere patri krome uroven sluzeb a zarizeni tez uroven propagace.

Pritom internetova propagace, narozdil od klasicke propagace, ktera vetsinou neumoznuje mezinarodni propagaci s malymi investicemi (jeden inzerat v New York Times nebo Time magazine, nebo jedna navsteva veletrhu bez podpurne, dlouhodobe propagace v jinym mediich neprinasi vetsinou zadne vysledky) umoznuje zacit skromne, reinvestovat zisky a dosahovat relativne rychle mimoradnych vysledku.

Jelikoz vetsina pracovniku v cestovnim ruchu v CR o Internetu a moznostech, ktere nabizi, bud nevi, nebo ma naprosto nespravne predstavy, bylo by pravdepodobne nejlepsi, kdyby ti, kteri moznosti Internetu znaji a UMI JICH VYUZIT (technici vetsinou neumi, tak jako u filmu je dulezitejsi reziser nez kameraman, nebo i pri stavbach architekt nez stavitel, protoze on urcuje styl a tudiz pritazlivost nebo odpudlivost vysledku, tak pri internetovych presentacich musi mit hlavni slovo "Internetovi architekti", t.j. navrhovatele SPECIFICKY INTERNETOVYCH konceptu a internetovi scenariste, samozrejme ve spolupraci s techniky, kteri hledaji, vytvareji a aplikuji nejefektivnejsi technicka reseni) nabidli sve sluzby jako partneri, t.j. za podil na vysledcich. Tento zpusob ma radu vyhod. Napr. neumoznuje uplatky. Autor internetove presentace je zaplacen pouze tehdy, dosahne-li urcitych vysledku a cim lepsich vysledku dosahne, tim lepe je zaplacen. Vzhledem k reservam, ktere v dnesni CR v cestovnim ruchu existuji, by ti nejlepsi mohli byt v tomto pripade placeni tak dobre, ze by jejich prijem mohl nekolikanosobne prevysovat svetovy prumer danych profesi.

K podobnym pokusum jiz i v CR dochazi, ale zda se, ze "pracovat zadarmo" jsou ochotni pouze ti, kteri moc neumi a jejich vysledky pak pouze potvrzuji vseobecnou domnenku, ze propagace na Internetu se bud nevyplaci, nebo neni (zatim, rikaji ti informovanejsi) tak ucinna jako klasicke formy propagace. A vetsinou jde o techniky, kteri ac mohou byt vybornymi techniky svetoveho formatu, jsou vetsinou pouhymi amatery "lokalniho formatu" pokud jde o vyuzivani Internetu k UCINNE propagaci. Jak jinak lze vysvetlit, ze jen zlomek podniku v CR voli pro svou domenu .cz misto ve svete z hlediska mezinarodni presentace jedine uznavane .com. Pokud jde o mistni presentace, pro holice v Kotehulkach samozrejme je dulezitejsi mit domenu .cz, nebo, jeste lepe, .KY (Kotehulky), nez domenu .com, ale tak jako mistni presentace jsou casto opakem mezinarodnich presentaci, tak domena .cz je z mezinarodniho hlediska opakem domeny .com (mistni versus mezinarodni).

Napr. i mesto Cesky Krumlov, v CR dostatecne zname, je polooficialne presentovano pod domenou .cz a ne pod domenou .com. Je naivni si myslet, ze kazdy American, Japonec nebo i Holandan, Ital nebo Nemec vi, co "cesky" znamena, a ze tudiz automaticky vi, ze Cesky Krumlov je v CR. Hodne lidi, mozna vetsina uzivatelu Internetu, zacina vyhledavani intuitivne a napise do radku pro adresu v Netscape jen hlavni titul, napr. Toyota, Sony, IBM, Mercedes atd. Netscape prida automaticky .com (takze jakykoli jiny domain, vcetne .net timto zpusobem nefunguje!) a zbytek adresy. Vetsinou to vychazi, kdyz ne, jen malokdo zkousi totez s .net a, mimo CR, temer nikdo s .cz (jestlipak napr. vite jakou domenu maji Filipiny, Jizni Afrika, Madagaskar, Kirgizie apod.? S domenou .cz je to v mezinarodnim meritku stejne). Vetsina lidi zkusi par hlavnich vyhledavacu, kde se nikdy zminovane stranky CeskyKrumlov.cz neobjevi v prvnich dvaceti-triceti. Objevi se mu vsak v prvnich desitkach jine stranky o Ceskem Krumlove, takze stranky na CeskyKrumlov.cz i kdyby byly nejlepsi a nejkompletnejsi informaci o Ceskem Krumlove, s temi nejlepsimi a nejvhodnejsimi turistickymi nabidkami, jsou z hlediska propagace a ucinnosti mimo CR naprosto ztratovou investici. Temer jakoby neexistovaly a pro vetsinu lidi mimo CR, hledajicich informace o Ceskem Krumlovu (minimalne nazev Cesky Krumlov se pravidelne objevuje ve stovkach clanku o CR, je pripominan jeho status vyznamne pamatky zarazene do seznamu vyznamnych svetovych pamatek atd.) neexistuji. Zda se, ze stranky CeskyKrumlov.cz byly vytvoreny predevsim pro domaciho zakaznika, pravdepodobne pro zaky skol nizsich stupnu, kterym snad maji nahradit nedostatek informaci v ucebnicich, takze z hlediska turistickeho ruchu do Ceskeho Krumlova nejde o zadnou ztratu. Ale pritom neexistuji opravdu representativni, UCINNE stranky v anglictine, ktera se pomalu stava oficialnim jazykem Internetu, PRITAHUJICI zahranicni turisty schopne a ochotne platit za mimoradny zazitek mimoradne ceny, do Ceskeho Krumlova.

Toto by se dalo generalizovat a zevseobecnit na vetsinu turisticky pritazlivych mist v CR a i na CR jako celek. Vetsina internetovych stranek snazicich se propagovat CR nebo urcita mista v CR se dopousti tri nejzakladnejsich chyb mezinarodni propagace na Internetu

1. nevhodnou domenu, t.j. .cz misto .com

2. nevhodna koncepce, t.j. nevhodne, vetsinou pouze informativni, slovnikove, zpracovani zakladnich informaci, neprehlednou formou neumoznujici rychlou orientaci, casto okopirovane z nekterych ze stovek internetovych mist poskytujicich ty same, pouze VSEOBECNE informace

3. zpracovane vetsinou bez scenare, nebo na zaklade spatneho (z hlediska Internetu nevhodneho) scenare

Vysledek je vetsinou takovy, ze ti mene rozumni ho pokladaji za dukaz, ze propagace na Internetu se nevyplaci. Staci se vsak jen trochu zamyslet, zauvazovat nejen nad uspechem napr. Amazon.com (nebo alespon popularitou, zda jde o uspech prokazi nejblizsi leta, soucasny stav muze byt pokladan jak za uspech, tak za prohru, zalezi jaka meritka se uplatni) a dalsich, ale i nad uspesnym, kazdym rokem se zdvojnasobujicim prodejem cestovnich a turistickych nabidek nejen v Americe, ale i v Evrope, napr. na nejpopularnejsim miste o cestovnim ruchu v nemeckem jazyce TII.de (pripravuji mezinarodni verzi v anglictine, ktera bude samozrejme .com).

VHODNE nabidky podniku ceskeho cestovniho ruchu na TII.com by mohly prinest temer okamzite zisky, protoze samozrejme na TII.com nemusi byt umisteny stranky ceskych podniku, ty mohou byt na vhodnych serverech v CR, staci pouze na TII.de a jinych mistech jak v Evrope a Americe tak v Asii, stranky umistene na ceskych serverech propagovat. Z prvnich zisku se vse muze podporit reklamou v tradicnich mediich (reklamou na reklamu, t.j. neprilis drahymi inzeraty upozornujicimi na zajimavost nabidek a oznamujicimi jak je mozne ziskat dalsi informace na Internetu nebo "sneci" postou) a Amazon.com cestovniho ruchu, nejen ceskeho, muze byt po techto prvnich kruccich na svete.

Jak rika klasicky bonmot: NEJTEZSI A NEJDULEZITEJSI JE VZDY PRVNI KROK. To ostatni je pak uz hracka. Ale nesmi to byt krok vzad, nebo po kroku vpred nesmi nasledovat dva kroky vzad.

S pranim uspechu vsem, kteri si vezmou ne z teto kratke poznamky, ale z moznosti, ktere Internet nabizi pouceni

Vratislav Kuska

Marketingovy poradce

ABC International Ltd.

117 Westmoreland Rd.

Kingston, Ontario

Kanada K7M 1J6

Tel. (+1-613) 545-3885

Fax (+1-613) 545-9458

Mailto:vkabc@canada.com

Koncepty a scenare UCINNYCH

internetovych lokalnich nebo GLOBALNICH presentaci, hodnoceni

ucinnosti a navrhy vylepseni

existujicich internetovych stranek.

Ukazka: http://www.sagar.cz/nno/

Lidové noviny: "Internet jako zdroj drog..."

Peter Erbák

Vazeny pane Culiku,

v  uternim vydani Lidovych novin jsou dva clanky na tema drogy a internet. ("Shanite drogy? Hledejte na internetu" a "...Chces nejakej fet, domluvime se...).

Povazuji oba clanky od autora Jana Hrbacka za tendecni a silne zavadejici.

Cilem je podle meho nazoru vytvaret za pomoci zjednodusujicich schemat negativni postoje k internetu.

Z obou clanku plyne, ze internet nelze hlidat a kontrolovat, a je tudiz mozne zneuzivat ho pro obchod s drogami. Policie je bezmocna, spolecnost vystavena obrovskemu riziku drogoveho zamoreni po inernetu.

Ale to je naprosta demagogie. Podobne by bylo mozne napsat clanek o alarmujicim stavu ve volnem prodeji kuchynskych nozu a uvest hruzne pripady vrazd kuchynskymi nozi... Je to naprosto stejna logika.

Zda se mi, ze v pozadi techto clanku jsou snahy k omezeni Internetu jako svobodneho, prakticky necenzurovatelneho a demokratickeho media.

Je to snaha vyvolat v podvedomi ctenaru negativni emoce v  souvislosti s internetem.

A to uz vubec nemluvim a deformovanem pohledu na uzivatele drog.

V clanku uz chybi pouze zminka a sireni detske pornografie po internetu, aby byl obraz dabla kompletni.

Peter Erbák

Josef Stehlík

Pane Culik, dobry den,

videl jsem oba porady TV a myslim si,ze vylevate s vanickou i dite.Ne za by nebylo co v TV zlepsovat ale oba porady mely svoji kvalitu.

Žirinovskij

Je to ambivalentni, kdyz se objevi celebrita v české TV. Na jednu stranu se zda, ze je novinar (zde Dorazin) dobre "zaveden" (vzpomínate na argumentaci bruselskeho zpravodaje Boudy? - že měl Solanu jiz 3x na rozhovoru?) Ale dostat zprofanovaneho Žir. do televize není mozna takovy kumst.

Mozna ze je Z. rad, ze se o nej dnes nekdo seriozni zajima, nabizi se paralela se Sladkem.

Rozhovor jsem videl, byl plny vyhruzek. Rikal jsem si, kdybych byl manipulatorem a chtel presvedcit obyvatelstvo o nutnosti vybudovat mrize, tak bych jim predvedl zleho tygra, aby se bali. Z. pusobil depresivne ale muze udelat to, čím vyhrozoval?

Reportaz byla personalne nevyvazená.

Je pravda,ze predcházel rozhovor s jinym ruskym politikem, který byl strizlivý, sedy a nevyrazny a priznal, ze Rusko v soucasne situaci nemuze proti CR delat nic ani ekonomicky ani politicky. Rikal to ale velice civilnim projevem. Zirinovskij po nem pusobil jako andel zkazy.

Zkratka davat do kontrapunktu Z a druheho ruskeho politika bylo dle meho nazoru chybne, protoze jak vime, spise zaujme vyraz a rasance nez kunkani.

Pořad o Slovensku

Byl dobry a libil se mi. Pravda take je, ze byl udelan jaksi "usmevne". Co si ale nezaslouzi, je kritika mistnich hodnostaru. Delaji co mohou. Nez ja nekoho kritizuji, vzdy si kladu otazku co bych delal ja na jeho miste! Kdyz si toto clovek nerekne, nebo je k sobe neuprimny pak je pro smich a ma -li moc, skodi,treba neumyslne.

Ja jsem plně chapal rozhorceni reditele zamedelske skoly, kde zacli pestovali brambory a zeleninu a uroda jim byla ukradena.

Promitnete se pane Culiku do teto situace sam-budete cely rok pracovat na poli a pak nekdo "sklidi" za Vas a Vy proto projevite plne pochopeni?! To je mirne receno nerealne. A k tomu rozhovoru s "vajdou" romske osady. Zminil jste pouze cast jeho odpovedi (vlastne to byl pan TP)....Vzorně nepředpojatý byl i rozhovor s nezamžstnaným Romem: "Za komunistů jste pracovali, a teď ty peníze dostávate zadarmo... ".onen Rom pak pokracoval a jednoznacne rekl, ze by radsi pracoval ale ze prace neni! To bylo dulezite a v clanku to bylo opominuto!

Co bylo vylozene dobre, byl rozhovor s historikem (jmeno jsem bohuzel zapomnel) ktery nasel silu a upozornil na mnoho mist v slovenskych učebnicích, kde se cilene pestoval a zaseval pocit ublizenosti (narazky na hospodarsky pad Slovenska za prvni republiky s podtextem ze Cesi, Madari atd atd.)

Ten historik mluvil dobre a take to pekne formuloval...hledat, co nas s druhymi narody spojuje a nikoliv zasevat nenavist.

Josef Stehlík

Poznámka JČ: Nemohu než opakovat, že výroky o Romech v pořadu o Slovensku, které citoval Tomáš Pecina, jsou hrubě rasistické a v normální společnosti by se neměly vyskytnout v žádném sdělovacím prostředku. - Je jistě smutné, když někdo rozkrade úrodu na poli, není možno z toho přece ve sdělovacích prostředcích paušálně obviňovat Romy!! Vina je vždy INDIVIDUÁLNÍ a tak o ní musejí reportovat i sdělovací prostředky zejména v prostředí které je silně rasisticky naladěno proti menšinám. Jak k tomu jinak přijdou Romové, kteří nekradou! Jak by se to líbilo vám, pane Stehlíku, kdyby byla vaše pověst paušálně poškozována jen proto, že někteří příslušníci vaší komunity např. kradou...?

"Americké sufražetky se snaží aktivizovat naše maminy"

Nemám slov

Petr Jánský

Pseudolidové rychlokvašené výlevy Jindřicha Paříka kvalitu BL rozhodně nezvyšují. Normálně bych na tuto úroveň nereagoval, ale protože se poslední příspěvek dotkl žen netaktním, až hrubým způsobem, nezbývá, než uvést věc na pravou míru.

Pokud má pan Pařík doma maminu, která se stará o chod domácnosti a spokojenost rodiny, je to jeho věc a nikdo mu do toho nebude mluvit. Napíše-li však "chapu, ze nektere proste maji jine ambice. Tyto ovsem sam pracovne oznacuji nikoliv za zeny, ale za nechlapce nebo nemuze. Sebevedome karieristky v kostymku s kufrikem se mi ekluji... " člověk zalapá po dechu. Je to provokace nebo výplod chorého ducha?

Nemá smysl dát Paříkovi přečíst Ústavu a Listinu práv a svobod, podle kterých jsou si lidé rovni. On má vlastní zákon - vše, co má vyšší než základní vzdělání a toto vzdělání chce uplatnit v praxi, přestává být ženou. Učitelky, lékařky, právničky, úřednice, hudebnice, podnikatelky ..., to vše jsou neženy a pokud mají zrovna na sobě kostým a v ruce kufřík, Paříkovi se eklují.

Pane Paříku navštivte psychologa, případně psychiatra. Ve vztahu k ženám trpíte duševní úchylkou.

Petr Jánský

Miloš Chlouba

Vazeny pane Culiku,

rad bych reagoval na poznamky Mirka Kolara v  BL ohledne rovnopravnosti druheho obcanstvi v USA.

Nejsem sice zasveceny (nikdy jsem v USA nebyl), ale shodou okolnosti jsem pred casem prelozil knihu Jeffreyho A. Cohena "The American Imigration Book", kterou pod ceskym nazvem "Jak se dostat do USA" vydalo bratislavske vydavatelstvi Motyl (1996).

Pan Cohen je vseobecne povazovan za spickoveho odbornika v oblasti pristehovalectvi, obcanstvi a pribuznych otazek, a proto dovolte, abych pro Mirka Kolara a ostatni pripadne zajemce ocitoval pasaz o obcanstvi, v niz se najde i odpoved na otazku, jak je to s tou rovnopravnosti.

Dvojité občanství

Nekteri lide, kteri se chteji stat americkymi obcany, mohou mit prani podrzet si soucasne i drivejsi obcanstvi. To muze byt dulezite, jestlize vase puvodni vlast pozaduje, abyste byli jeji obcanem, chcete-li tam vlastnit pudu, nebo firmu. Jestlize podrzeni obcanstvi vasi puvodni vlasti je pro vas dulezite, musite si zjistit, zda vase vlast umoznuje "dvojite obcanstvi", jelikoz kazda zeme ma v tomto smyslu sve vlastni zakony. Vase vlast vas muze automaticky vaseho obcanstvi zbavit, jestlize se stanete naturalizovanym obcanem USA.

Prisaha vernosti, kterou se stanete naturalizovanym obcanem USA, od vas pozaduje, abyste se vzdali jakekoliv jine zeme. Lhani behem prisahy vernosti muze byt duvodem pro pozdejsi odneti americkeho obcanstvi.

Avsak technicky vzato, prisaha nevyzaduje, abyste potvrdili, ze uz nejste obcane zadne jine zeme. Krome toho se nepozaduje, abyste vratili predchazejici pas, jestlize vase byvala zeme umoznuje dvojite obcanstvi a jestlize vam dovoli pas si nechat. Trebaze vlada Spojenych statu "neuprednostnuje" dvojite obcanstvi, prece toto neni americkymi zakony prisne zakazano.

Avsak jste-li dvojitymi obcany, musite byt opatrni v tom, jak postupovat, a nezpusobit podezreni americkych uradu ohledne vasi opravdove vernosti.

Jiste chovani muze vase americke obcanstvi ohrozit, zvlaste stali-li jste se americkymi obcany naturalizaci.

Napr. americky zakon obecne pozaduje, aby americky obcan pri cestovani do zahranici a zpet do Ameriky pouzival americky pas. Jestlize jste naturalizovany americky obcan a nadale pouzivate pas sve predchazejici vlasti, nebo jinymi zpusoby naznacujete, ze se stale povazujete za obcana sve predchazejici vlasti, americke urady si mohou pomyslet, ze jste behem vasi nauralizacni prisahy lhali, kdyz jste prisahali o ukonceni zavazku k jakekoliv jine zemi.

Jak jsme konstatovali vyse, zakova lez by mohla byt duvodem pro odneti americkeho obcanstvi.

(V nekterych pripadech nekteri dvojiti obcane mohou byt legalne zadani svou druhou vlasti, aby pouzivali svuj druhy pas, kdyz do teto zeme vstupuji, nebo z ni odjizdeji; to nemusi nutne americke obcanstvi ohrozit.)

Nekteri Americane maji dvojite obcanstvi vzhledem na misto narozeni.

Nektere osoby, narozene v zahranici americkym rodicum, mohou byt obcany i zeme jejich rodicu. Americky zakon nepozaduje, aby se obcane s dvojitym obcanstvim na zaklade mista narozeni po dosazeni dospelosti mezi temito dvema statuty museli rozhodovat.

Podle americkeho zakona si muzete podrzet obe obcanstvi.

Miloš Chlouba

Odpověď Franku Třešňákovi

Jiřina Fuchsová

Vazeny pane redaktore,

1) Vsichni Cesi vsude, Vasi dopisovatele, pani ministri, doktori, magistri, geologove, psychiatri, fotbaliste, hokejiste, pounorovi Cesi v USA a mnozi dalsi dnes MAJI dvji neb vicera obcanstvi.

2) Dle pana Tresnaka, ceske vlady a nekterych medii v CR jsou ti Cesi jako Fuchsova ci Bufka neprijemnym hmyzem...

3) Vse, co se dvojiho obcanstvi tyka, bylo na techto strankach uverejneno za posledni dva roky. Kdo chce cist, at cte... (a to na tomto místě tematického archívu BL, pozn. JČ)

4) Honza Hurych prekrasne odpovedel.

5) Nerika se "vitriolicky", ale "vitriolovity", kdyz uz...

6) O kvalite pomniku svedciva i lejno na nem... Tresnak se nezmohl ani to... Jen si tak trosicku plivl. Zaznamena- vame to.

V Los Angeles, 10. brezna 1999

Jiřina Fuchsová

Jiřina Fuchsová

Vazeny pane redaktore, NOVY DOMOV (Toronto, Kanada) z 27. unora 1999 prinasi obsazny a velmi informativni clanek RESTITUCE-NOVA LHUTA PRO UPLATNENI NA FINANCNI NAHRADU.

Je nutno podekovat Generalnimu konzulatu CR v Montrealu, ktery "touto cestou chtel seznamit krajanskou verejnost s informacemi, ktere nyni ziskal u Ministerstva financi CR a jez se tykaji financni nahrady za majetek, ktery za komu nistickeho rezimu presel na stat a jenz byl specifikovan zakonem c. 87/1991 Sb. o mimosoudnich rehabilitacich, ve zneni pozdejsich predpisu (dale jen zakon).

Je nutno ocenit, ze montrealsky konzulat tyto informace od Ministerstva financi nyni ziskal. Bylo by zadouci, aby tyto informace vsem Cechum t.c. v zahranici oznamily i dalsi ceske konzulaty na severoamerickem kontinente.

Osobne, ackoliv od ceskeho konzulatu v Los Angeles dostavam pozvanky na desitky filmovych festivalu, vystav ethnickeho umeni etc, informace o tom, co se deje na ceskem ministerstvu financi s moji restituci jaksi cesky konzulat nadale, po sesti letech meho snazeni, ponechava stranou...

Cili Cesi na kozulate v Montrealu si zasluhuji uprimny dik!

Jinak je clanek, ktery mimo jine uvadi, ze lhuta o dalsi, nove zazadani o ukradeny majetek je jednorocni a konci dnem 8. cervence 1999, plny dalsich klicek, podminek a zakrutu, na jejichz presnem a byvalymi komunisty stanovenem vyplneni zavisi, uvidi-li ten ci onen stastny Cech v zahranici po deseti letech po 17. listopadu 1989 svuj ukradeny majetek nebo ne...

Na prvem miste, ovsem, by clanek v NOVEM DOMOVE nemeli cist ti Cesi v USA ci jinde, kterym je dodnes v CR protipravne upirano jejich ceske obcanstvi...

OSVEDCENI O CESKEM OBCANSTVI zustava totiz prvni a skalni podminkou dalsiho obnoveneho "uplatnovani nove zadosti o financni nahradu na Ministerstvu financi CR".

Jak znamo, dnes snad uz vsem zijicim Cechum kdekoli, ceske obcanstvi je dnes prostredkem nestoudneho kupceni s vlasti, s pravy na cokoli v Ceske republice, s pravem byt ve sve rodne zemi DOMA, doma, v plnem pravnim smyslu toho slova....

Koncem roku 1992 vydalo ceske velvyslanectvi v USA clanek, jimz vyzyvalo Cechy v zahranici, aby si do konce roku zazadali o potvrzeni o ceskem obcanstvi. V clanku bylo vyslovne uvedeno, ze tato vyzva "se nevztahuje na ty Cechy v USA, kteri byli tamtez naturalizovani po 7. kvetnu 1957."

Uvadim to proto, ze se dnes ve sdelovacich prostredcich doma i v zahranici TVRDI, ze "vsichni tenkrat MOHLI, ale oni to vlastni VINOU NEUDELALI..."

Tedy nekteri Cesi, ti, jichz se, nanestesti, prekrasne informace naseho konzulatu v Montrealu OPET, DISKRIMINACNE! netykaji proste proto, ze DODNES NEMAJI OSVEDCENI O SVEM CESKEM OBCANSTVI, by clanek v ND cist nemeli, stoupl by jim opet tlak...

Tem stastnym mezi nami, ktere, dle veleslozitych informaci co vsechno budeou muset vypapirovat, vyridit a zaridit, aby se konecne nejakeho talirku cocky od byvalych bolseviku v Praze docakli, ceka vyreseni jejich deset let trvajicich nespravedlnosti, uprimne gratulujeme...

V nedavne dobe zemreli dalsi dva clenove nasi Asociace... Tech, kdo se nedockali, uz je sest....

Sest z tech, kdo od roku 1993 bojujeme za sve nepromlcitelne pravo byt doma DOMA....

My ostatni, my, bez osvedceni o svem ceskem obcanstvi, zlocinne a svevolne ze strany dosavadnich ceskych vlad, cekame dal.

Cekame, jak kdysi zpivaval Spiritual kvintet, "cekame dal, cekame dal, my cekame dal AZ SE K NAM PRAVO VRATI...."

Jako obvykle, nenechame si to cekani jen pro sebe...

A kdyz us jsme v tom rozkryvani "pravd", polopravd, lzi i pololzi, jeste toto:

"Lhuta je jednorocni a konci dnem 8. cervence 1999."

Ve svem dopise datovanem 26 ledna 1999 v Praze, pise mi jisty Ing. Zdenek Petricek v leta se tahnouci veci me zakonne restituce:

"Dopisem ze dne 9. zari 1998 jste byla NEPRODLENE! informovana o novem nalezu Ustavniho soudu c. 153/1998 Sb, ktery umoznuje osobam, ktere se staly OPRAVNENYMI osobami na zaklade US c. 164/1994 Sb. uplatnit zadost o financni nahradu, kdyz novy zakon upravil lhuty....." etc etc etc....

Jak kazdy vi, a jak mne nekolikrat osvetlila svymi pripisy drivejsi namestkyne ministra financi, dnesni vladarka Senatu ceskeho a nova ceska Pramati Libuse prijmim Benesova, protoze jsem deset let nedokazala z vlasti rodne vydobyt OSVEDCENI O CESKEM OBCANSTVI na zaklade ani sveho plzenskeho, ani na zaklade osmi dalsich rodnych listu svych predku do sedmeho kolena, "OPRAVNENA OSOBA" i nadale NEJSEM...

Jakoz, ovsem, ani dalsi z tech zbyvajicih bezprizornych Cechu dnes v USA, kteri se zde nestihli znaturalizovat do toho roku 1957....

Z toho duvodu NENI PRAVDA, ze "LHUTA JE JEDNOROCNI..." Pro nas NENI LHUTA ZADNA.

Mozna z toho duvodu v dobe me prazske hladovky a rozhovoru s pany Lanskym (troji obcanstvi), Grulichem a Henychem (Min. vnitra) poukazovali vsichni panove na to, ze nova "novela o obcanstvi musi projit nejmene trojim ctenim v parlamentu, a ze mozna, ale to neni jiste, bude uvedena ve skutek ve tretim ci CTVRTEM! ctvrleti leta Pane 1999!

Vzhledem k tomu, ze dle montrealskych instrukci nova zadost musi byt obdrzena "NEJPOZDEJI vsak do 8.7. 1999", je nabiledni, ze cesky komunisticky vlk se znovu nazral, a jeho koza zustala cela...

Ale vse neni tak docela ztraceno, mili, byvali cesti, byt v Cechach narozeni spoluobcane! Instrukce z Montrealu nas v zaveru clanku povzbuzuji: "BUDOU-LI CHYBET NEKTERE DOKLADY, BUDOU TYTO NASLEDNE MINISTERSTVEM FINANCI VYZADANY, PRIPADNE BUDE ZASLAN NOVY FORMULAR!!!

Hodne stesti, Cesi v zahranici! Narodili jsme se kdysi v srdci Evropy... Dnes, ve svete, kde kazdy druhy clovek ma dvoji obcanstvi, kdy, take diky nasemu padesat let trvajicimu osvobozeneckemu usili v zahranici o vice svobody a demokracie maji dnes obcane nasi republiky moznost volneho pristupu k informacim, mohou cestovat, kupovat v zahranici majetek, mohou se do sveho domova kdykoli vracet, muze nam byt utechou v rozhorceni nad nespravedlnosti pachanou za bileho dne snad pouze vers ceskeho basnika, Pavla Javora:

"My pripravovali jsme urodu, i kdyz snad nekdo jiny bude sklizet...."

Zda se, ze jiz prilis, presprilis dlouho v nasich milovanych Cechach, na Morave a ve Slezsku nami pripravovanou urodu sklizi nekdo jiny.....

V Los Angeles, o svatku Anezky Ceske, l.P. 1999

Jiřina Fuchsová