pátek 12. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Martin Komárek a oslava vstupu do NATO:
  • MFD: Novináři dále vodí veřejnost za nos (Jan Čulík) Svět, středovýchodní Evropa a ekonomika:
  • George Soros: kapitalismus se ujal tam, kde komunismus nezakořenil Kritická reakce na článek Štěpána Kotrby:
  • Lustrace, tajní agenti a JZD Slušovice (Ferdinand) Sdělovací prostředky:
  • Pražský demokrat není žádný stranický časopis (Štěpán Kotrba) Dagmar Lastovecká:
  • Musial se naštěstí nezměnil (František Roček) Evropská politika:
  • Hnutí Zelených v krizi Velká Británie:
  • Britská vláda energicky proti nespravedlivě vysokým cenám Zamyšlení nad vědou:
  • Jistota a podstata vědy (Petr Vařeka) Postavení žen:
  • Rovnoprávné postavení žen a pánové tvorstva (Mirek Fojta)
  • O ženách v ČR a ústavě pro Petra Jánského (Jindřich Pařík)
  • Deset důvodů, proč je výhodné být ženou (Ivan Vágner) Dvojí občanství:
  • Odpověď Jiřině Fuchsové (Frank Třešňák)

    Kompletní Britské Listy

    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so. (Selected Britske listy articles in English now appear in the new electronic pages of the journal "The New Presence"). - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

    Co je nového v České republice

  • ČSSD zakázala kulatý stůl odpůrců NATO v Lidovém domě. Vedení České strany sociálně demokratické zakázalo diskusi u kulatého stolu, kterou na včerejšek svolali odpůrci Severoatlantické aliance do Lidového domu, pražského sídla ČSSD. Zákaz vedení ČSSD zdůvodnilo nevhodností kulatého stolu na dané téma v předvečer vstupu ČR do aliance, navíc v sídle vládní strany. I přes zákaz několik lidí na chodbě Lidového domu setrvalo a živě diskutovalo. Debatu měl uvést Dalibor Plichta informací o únorové varšavské poradě nevládních organizací evropských států, které se zúčastnili i někteří členové Evropského parlamentu. Účastníci porady nepovažují NATO za jedinou alternativu evropské bezpečnosti a usilují o  reformu Evropské unie. Nynější unie podle nich omezuje demokracii například tím, že přenáší pravomoci parlamentů členských zemí na Evropskou komisi, tedy na byrokratický, nikým nevolený orgán. - To je pravda, to je častá kritika nedemokratičnosti Evropské unie zejména z Velké Británie. - Plichta připomněl, že se členské země OBSE usnesly na vypracování Charty evropské bezpečnosti, která by zahrnovala celou Evropu. Tento dokument by učinil NATO zbytečným.

  • Michail Gorbačov se cítí zrazen Západem se v souvislosti s rozšiřováním Severoatlantické aliance o Českou republiku, Maďarsko a Polsko. Uvedl to v článku, který dnes zveřejnil americký tisk. "Cítím se zrazen Západem... Zdá se, že se na Západě rýsuje tajný záměr získat geopolitické výhody na úkor Ruska," napsal Gorbačov. Souhlasí s názorem ruského generála a  guvernéra Alexandra Lebedě, že rozšiřování NATO je pro Rusko "stejně ponižující", jako byla pro Německo Versailleská dohoda na konci první světové války. - Zde je další důkaz, že Rusové vnímají rozšiřování NATO do střední Evropy jako protiruský čin. A bylo zbytečné si je odcizit. Většina Rusů nejsou komunisté.

  • Žirinovskij jako strašák. Jeden čtenář napsal: Mé obavy, že bude rozhovor s Žirinovským v České televizi využit jako strašák, se ukázaly pravdivé. Už hned ve čtvrtek ráno, v rozhlase, okolo sedmé, redaktor, který se jmenuje Karel Moudrý a píše své komentáře ve stylu "dopisy Babičce" (od Boženy Němcové) vzal televizní vystoupení Žirinovského na paškál a už to šlo, jako když bičem práská. "Tady můžete vidě, co by s námi udělali komunisté, xxx, xxx, extrémisté, nebýt NATO. Pak lehce přešel na Masaryka a Beneše, jak nepoznali nebezpečí z Německa a jak to nyní máme dobré.

    Pro redaktory typu Karla Moudrého: pokud jste si nevšimli, studená válka před deseti lety skončila. Teď je situace jiná. Nyní hrozí vážné problémy, ale jsou poněkud jiné, než jaké byly, než padl komunismus. Karel Moudrý byl redaktorem československého a  posléze českého vysílání Svobodné Evropy: komunismus kritizovat bylo strašně lehké. Po pádu komunismu, natož deset let po jeho pádu, je situace poněkud složitější. Kéž bychom byli schopni vnímat celosvětovou debatu o tom, kam svět kráčí. Kéž bychom byli schopni osvobodit se od starých stereotypů a inteligentně předvídat, co se děje a co se stane ve středoevropském regionu. Znovu opakuji, že NATO není ani politická, ani humanitární, ani lidskoprávní, ani civilizační organizace. Je to pouhá vojenská aliance. Zmocní-li se v ČR vlády extrémisté, pochybuji, že se to bude řešit prostřednictví NATO. Znovu opakuji, že v Turecku se vraždí lidé na policejních stanicích a Severoatlantickému společenství to nevadí. JČ.

  • Dotuje česká vláda z peněz českých daňových poplatníků Evropskou banku pro obnovu a rozvoj? Má-li banka BERD vlastnický podíl v České spořitelně, pokud jiný podílník ve spořitelně, totiž český stát, do této banky na její záchranu strká nyní velké finanční částky, totéž přece musejí učinit i ostatní podílníci, včetně banky BERD. Pokud to neučiní, dává česká vláda část těchto peněz přímo do kapsy banky BERD. Čím to, že banka BERD, jak se zd, tyto peníze od české vlády mlčky přijímá a v ČR si toho dosud nikdo nevšiml? - Čtěte o tom článek Františka Nepila v tomto vydání BL.

  • Vyšlo páté číslo časopisu Tramvaj Načerno.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

    Výběr textů z posledních dní:

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    Čeští novináři nadále vodí národ za nos

    Jan Čulík

    V dnešní Mladé frontě Dnes se rozhořelo plamenné nadšení Martina Komárka nad vstupem České republiky do NATO skutečně intenzívně. Nebudí to u čtenářů trochu podezření, že všichni nyní mechanicky opakují, jak dokonalý je vstup ČR do NATO a že zabezpečí všechno? Není rolí novináře, který je skutečně užitečný své společnosti, hledat na vládních rozhodnutích chyby a předem varovat, předvídat možné problémy? Nebylo by od Mladé fronty Dnes serióznější, kdyby bývala referovala objektivně a nestranně o všech západních názorech na rozšiřování NATO do střední Evropy? Názor, který Komárek ve svém komentáři charakterizuje jako "ruský", a který, jsem si jist, bude v ČR bagatelizován jako "extrémně levičácký", totiž že studená válka skončila, že Rusko střední Evropě nehrozí a ani v ní nemá žádný vliv a že země, které Rusko může ohrožovat, totiž země pobaltské, do NATO jaksi stejně přijímány nejsou, byly zveřejněny anglosaskými sdělovacími prostředky a jejich nositeli jsou čelní angloameričtí odborníci na diplomacii, zahraniční politiku a vojenství.

    Komárek píše:

    (Poznámky JČ jsou uvedeny kurzívou.)

    Domov se vrací k nám

    To je formulace s nepřípustným emocionálním podtextem, který zamlžuje možnost racionální analýzy. Manipuluje občana. Ano, takto manipulují politikové, ale novinář, který je hrdý na nezávislost a etiku své profese, by se něčeho takového neměl dopouštět.

    "Vracime se domu," tak preklada spoluobcanum vstup do Severoatlanticke aliance polsky prezident Kwasniewski. Presnejsi je mozna tato veta: domov prichazi k nam.

    Zde Komárek exceluje: manipuluje čtenáře emocemi naplněnou větou ještě více než politik, výše citovaný polský prezident.

    Cesko, Polsko a Madarsko sice sdilely pohnute dejiny stredoveke Evropy, z niz vyrostl moderni Zapad, ale jejich misto mezi nevybojnymi demokraciemi nebylo predem urceno.

    Komárek předstírá, že rozumí historii Evropy a snaží se svůj komentář opatřit pseudovědeckou historickou patinou. "Moderní Západ" je nevýbojnými demokraciemi teprve velmi dávno. Dlouhodobější historie Evropy je obdobně krvavá jako historie jiných kontinentů. - Opakuji: NATO není Evropská unie. Přijetí ČR do NATO není a nemůže být náhražkou za přijetí ČR do Evropské unie. NATO je jen obranná organizace. Je otázka, zda budou kdy středoevropské země považovány za přímou součást Západu. V současnosti se sice přijímá Česká republika do NATO, ale když chci poslat do Prahy bankovním převodem z banky odsud v Glasgow peníze, bankovní manažer mě přesvědčuje, abych to nedělal, protože mi nemůže zaručit, že tam peníze opravdu dojdou a že je někdo neukradne. Možná že z neznalosti a z opatrnosti přehání, bankovního manažera v Glasgow vstup ČR do NATO (o němž ani neví, protože v britských sdělovacích prostředcích to v podstatě nebylo) nepřesvědčil, že je ČR součástí západní Evropy. To bude asi záležet na trochu jiných faktorech. - Jiná zkušenost: navrhl jsem univerzitní knihovně, aby kupovala české knihy přímo od jednoho pražského knihkupce, že to bude levnější. Zkusili to, dělali to jeden rok, pak přešli k německému dodavateli. Pražský knihkupec jim účtoval horentní částky za dopravu a nebyl schopen poslat knihy přesně podle požadavků univerzitní knihovny: vždycky přišlo - v důsledku přehlédnutí? - určité procento jiných knížek, které si knihovna nevyžádala. Myslím, že ani tyto knihovníky nepřesvědčí nynější vstup ČR do NATO, že je ČR nyní součástí západní Evropy.

    Rozhodnuti statu NATO prijmout tri nove cleny zasadne meni mocenskou rovnovahu v Evrope. Stredni Evropa uz neni uzemim nikoho, do nehoz expanduji regionalni ci svetove mocnosti podle momentalniho pomeru sil.

    Jestliže je rozšíření NATO do střední Evropy tak významnou změnou v rovnováze sil, proč o vstup do NATO intenzívně neusilují jiné evropské země, které by se měly ruskou hrozbou cítit neméně ohroženy, jako třeba Rakousko či Finsko? Že by si nepotřebovaly léčit komplex z komunismu?

    Stava se soucasti Zapadu a Rusko ztraci na jeji vyvoj vliv.

    Vstupem do NATO není zdaleka jisté, že byla střední Evropa přijata jako součást Západu. Sliby jsou krásné, ale ukáže to budoucí realita a budoucí vývoj. Někteří zahraniční vojenští odborníci poukazují na to, že z vojenského hlediska neexistují pro rozšíření NATO do střední Evropy žádné důvody,a že je otázkou, jestli tedy Západ splní své závazky. Bude dobře, pokud to učiní. Nevíme zatím. Střední Evropa by se stala součástí Západu, kdyby byla přijata do Evropské unie. Nato je jen obranná organizace. Rusko v současnosti na střední Evropu vliv nemá a je velmi nepravděpodobné, že by ho mohlo znovu získat. Uvědomme si to a zbavme se strachu, determinovaného posledními čtyřiceti lety. Dnes je situace jiná. V důsledku tohoto strachu Česká republika přešla na druhou stranu fronty ve studené válce deset let poté, co studená válka skončila! Není to trochu absurdní? Pohlížejme do budoucnosti a snažme se předvídat problémy, které přijdou, osvoboďme se od traumat, která nás trápila v minulosti.

    Proto silna slova z Moskvy: za recmi o tom, ze NATO je nepotrebne a Rusko mirumilovne, neni nic nez bolest nad ztratou mocenske sfery. Ztratou tak definitivni, ze by ji mohla zvratit jen svetova valka.

    Opakuji, že není dosud jasné, zda jsou skutečně občané Západu ochotni v případném vojenském konfliktu o Českou republiku umírat. V britském tisku nebylo o rozšiřování NATO do střední Evropy dosud napsáno příliš mnoho. Nikdo o tom neví a nikdo o tom nediskutuje. "Řeči o tom, že je NATO ve střední Evropě a obecněji nepotřebné", nepřicházejí pouze z Moskvy. Jsou součástí obecnější veřejné diskuse o NATO. Jeho důvod k existenci je v současnosti velmi nejasný.

    Vliv nestabilniho Ruska na stredni Evropu by mohl byt v nejblizsi budoucnosti neblahy.

    Pan Komárek si promítá do osudu střední Evropy historii minulých čtyřiceti let. Jakým způsobem by v "nejbližší budoucnosti" mohlo Rusko střední Evropu ovlivnit? V současnosti i v budoucnosti se rozhoduje, kdo má ve světě vliv, prostřednictvím hospodářství a mezinárodních finančních trhů. Ruská armáda je rozložena a "v nejbližší budoucnosti" se nezmůže na nic. Možná v delší budoucnosti ano, ale jak bude vypadat Evropa ekonomiky počítačových sítí za deset, dvacet, třicet let?

    Nemecko, dalsi osudova magneticka hora pro stredni Evropu, se stava spojencem sveho odvekeho nepritele - Polska - a po tisicileti problemoveho partnera - Ceska. Nehlede na ekonomickou silu frankfurtskych bankovnich domu jsme v ramci NATO Nemecku rovni.

    Přání je otcem myšlenky. I Velká Británie a další, menší země Evropy, se výrazně obávají přílišného vlivu velkého Německa v Evropské unii. Výrok "v rámci NATO jsme Německu rovni" je typickým příkladem léčení si českého komplexu méněcennosti a velmi dobře vysvětluje, proč vlastně Češi do NATO chtěli - aby se konečně mohli "vyrovnat Západu". (Rakušané takový komplex nemají). Budu velmi příznivě překvapen, ukáže-li se v praxi, že Češi jsou skutečně v NATO Německu rovni. Nedomnívám se však, že je si Česká republika Německu rovna v čemkoliv. Bohužel. Německo je nicméně naštěstí velmi demokraticky zamerikanizovaná a civilizovaná země.

    Z tohoto hlediska je vstup do NATO opravdu fantastickym uspechem zahranicni politiky. Ti, kteri mluvi o nejdulezitejsi udalosti v dejinach zeme, sice trochu prehaneji, ale vyslovuji seriozni prognozu. Je velmi dobre mozne, ze takto budou 12. brezen posuzovat dalsi generace Cechu, Madaru a Polaku. Presto, ze NATO nevyresi v teto chvili ani jeden z nasich problemu. Nezlepsi nam vladu, neoddluzi podniky, nenadela z chudaku bohace ani demokracii nam nezajisti jednou provzdy. V bezpecnem domove jsou vsak tyto bolesti snesitelnejsi a resitelne. Opravdove nebezpeci, genocida a ztrata svobody, uz nehrozi.

    Článek je materiálem k zajímavé analýze českých komplexů. - Od roku 1989 chválila Mladá fronta Dnes nekriticky privatizaci a vládu Václava Klause. V důsledku své tehdejší nekritičnosti a ideologické zabedněnosti tedy nese MFD dosti podstatnou zodpovědnost za to, že se celá Klausova ekonomická politika rozložila a uvedla ČR do velmi nezáviděníhodné situace. Nevede to však, jak se zdá, MFD k skeptickému posuzování reality ani dnes. Budeme nyní a v následujících měsících a letech číst v MFD opakovaně oslavné pajány na NATO, až do doby, kdy se za několik let zase ukáže, že situace nebyla tak černobíle jasná a přímočará a byla podstatněji složitější - novináři to měli odkrýt a předvídat a seznamovat místo oslavování své čtenáře s nejrůznějšími možnými alternativami - bohužel, budeme muset zase konstatovat, že selhali, kde jich bylo třeba? Proč MFD nepřinesla ke vstupu ČR do NATO i analýzy západních odpůrců vstupu do NATO, aby bylo možno posoudit, do jaké míry jsou jejich argumenty pošetilé a do jaké míry jsou nosné? Co třeba George Kennan, významný americký kremlolog, anebo Sir Denis Healey, čelný politik britské Labouristické strany, stojící na jejím pravém křídle? JČ.

    Výběr z názorů na rozšiřování NATO do střední Evropy naleznete zde.

    George Soros: kapitalismus se ujal v těch zemích, kde komunismus příliš nezakořenil

    Co si myslí mezinárodní finančník George Soros o posledních deseti letech od pádu komunismu? V exkluzívním rozhovoru, který poskytl listu Guardian ve své rodné Budapešti a který vyšel ve čtvrtek 11. března, Soros uvedl: " Celkem vzato je můj verdikt spíše záporný. Jsem zklamán. Jsem si vědom více nedostatků kapitalistického systému, než tomu bylo, když jsem čelil nedostatkům socialistického systému."

    Soros je přesvědčen, že kapitalismus funguje v posledních deseti letech nejefektivněji v zemích, kde nebyl komunismus příliš pevně zakořeněný. "V Maďarsku, v Polsku a ve Slovinsku se společnost začala pohybovat směrem k západní Evropě a ekonomiky těchto zemí dohánějí Evropskou unii. Demokracie tam funguje dobře."

    Ale pro země, jako je Rusko či Ukrajina, byl přechod od komunismu k volnému trhu "strašlivou zkušeností".

    Soros je přesvědčen, že jen pobaltské země a možná Moldova unikly hlubokému traumatu přechodu od komunismu, protože "komunismus tam nebyl tak hluboce přijatý". Uvádí také, že Bulharsko začíná nyní vzkvétat, navzdory tamější vysoké míře zločinnosti.

    List Guardian připomíná, že Soros působí prostřednictvím svých nadací pro otevřenou společnost, Open Society Foundations, ve snaze posilovat zákonnost, ochraňovat menšiny, zlepšovat vzdělání a podporovat ve střední a východní Evropě tržní hospodářství.

    Od roku 1989 vydal Soros na tuto činnost ve středovýchodní Evropě přibližně 2 miliardy dolarů. Částečně získal tyto finanční prostředky, když v roce 1992 vypadla britská libra z evropského směnného mechanismu a on spekuloval na mezinárodní trzích proti libře a proti anglické ústřední bance Bank of England.

    V Rusku mu trvalo několik let odstranit aparátčíky, kteří tam infiltrovali jeho nadace. Jen loni vydal na pomoc Rusku 428 miliónů dolarů.

    Naposledy vyvolal Soros mezinárodní pozornost, když loni v létě konstatoval, že program Mezinárodního měnového fondu se rozpadá, protože systém v Rusku ovládli "váleční magnáti". Varoval, že by se moskevský finanční systém mohl rozložit zevnitř.

    Okamžitě poté, co Soros promluvil, ruská ekonomika udělala krach, drasticky byl devalvován rubl a byly zmrazeny splátky západních půjček.

    Od té doby je Soros považován nejen za mezinárodního spekulanta, ale i za proroka, i když je často ostře kritizován.

    Ve východní Asii ho obviňují z toho, že tam vyvolal hospodářskou krizi, protože spekuloval proti asijským měnám. Na Západě se spekuluje o tom, že jeho filantropická činnost je jen maskou a že využívá svých schopností ovlivnit světové trhy tak, aby vydělával pro své investiční fondy.

    Avšak Soros je přesvědčen, že nejhorší problémy nové Evropy - občanské války a hospodářské potíže na Balkánu a měnový a instituční chaos v Rusku - je stále ještě možno vyřešit.

    Co se týče Balkánu, Soros konstatuje, že Západ dělá zásadní chybu, tím, že spoléhá na Mezinárodní měnový fond a doufá, že tato instituce vyvolá v oblasti hospodářský růst.

    Soros je přesvědčen, že obrovské finanční prostředky, které vydaly Spojené státy, Británie a NATO na vojenské operace na Balkáně, měly být investovány hned po pádu komunismu do hospodářských institucí v tamějších zemích - podobně jako to bylo, když Spojené státy financovaly po druhé světové válce regeneraci Evropy prostřednictvím Marshallova plánu.

    "Jsem přesvědčen, že je zapotřebí regionálního plánu," konstatuje Soros. "Vím, že se mi smáli, když jsem navrhl Marshallův plán už dříve (bylo to pro Rusko v roce 1989). Regionální plán by však měl zahrnovat plán hospodářské obnovy a nikoliv politické zásahy."

    "V některých západoevropských zemích jsou lidé, kteří v této věci se mnou nyní souhlasí," konstatuje Soros a dodává, že své názory brzo zveřejní. "Potřebujeme pro jihovýchodní Evropu nové struktury, více kooperativní přístup."

    Soros se domnívá, že velké problémy Bosny, Kosova a Makedonie, které nebudou nikdy samy schopny fungovat jako samostatné hospodářské celky, by bylo možno vyřešit vytvořením "společného trhu", podobného takovému trhu, který vznikl po druhé světové válce v Beneluxu. Soros konstatuje, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj by mohla být klíčem k tomuto vývoji, protože už dokázala, že se umí vyhnout obrovským ztrátám, jaké zaznamenal státní sektor.

    Soros navrhuje, že by banky jako je BERD mohly zvýšit kapitálové investice do balkánského regionu, které by bylo možno investovat do zlepšení infrastruktury. "Skoro neexistuje komunikace mezi východem a západem v té oblasti. Všechno cestuje ze severu na jih, a tyto komunikace zadržuje Srbsko."

    Soros také požaduje, aby byla nová regionální struktura "zakotvena v Evropské unii." Měly by se politicky sdružit Řecko, Rakousko, Maďatsko, Slovinsko a balkánské státy. V poslední etapě stabilizace by měla vzniknout "velmi silná občanská společnost".

    Soros se narodil v Budapešti v roce 1930 v bohaté židovské rodině. Většinu druhé světové války strávil tím, že se skrýval před nacisty. V roce 1947 se přestěhoval do Británie a tam studoval na London School of Economics.

    Na LSE propadl vlivu filozofa Karla Poppera, jehož kniha z roku 1945 Open Society and Its Enemies, Otevřená společnost a její nepřátelé, je vzorem pro jeho práci ve východní Evropě.

    V Maďarsku působí Soros a jeho nadace od roku 1984. "Nehráli jsme žádnou roli při rozkladu komunistického systému," konstatuje Soros. "Komunismus se rozložil v podstatě proto, že se rozložil Sovětský svaz a jeho impérium. Hráli jsme určitou roli při přípravě Maďarska společensky a politicky pro změnu režimu. "

    V Rusku však Soros nezaznamenal příliš velké úspěchy.

    "Největším problémem v Rusku bylo to," konstatuje Soros, "že naše nadace nevedla lidi k otevřené společnosti. Museli jsme se zbavit aparátčíka ve vedení nadace, který zneužíval svého postavení."

    Soros odmítá názor, že jeho kritika postupu Mezinárodního měnového fondu vůči Rusku byla neodpovědná a že vyvolala v roce 1998 ruský hospodářský krach.

    "Představte si, kdybych nezasáhl - výsledek by byl úplně stejný. Kritikové se pouze snaží najít obětního beránka. Musím ale přiznat, že mé veřejné prohlášení toho, co jsem doporučoval, mělo záporný vliv."

    Soros je v současnosti velmi znepokojen, kam Rusko směřuje, a zejména budí jeho znepokojení růst antisemitismu.

    Navzdory tomu, že se dosud v Rusku nepodařilo vytvořit tržní hospodářství, Soros se nedomnívá, že je už všechno ztraceno. Podle jeho názoru závisí mnohé na tom, jestli budou držitelé moci v Rusku ochotni bojovat proti korupci.

    Avšak má-li Rusko získat důvěru Západu, musí uhradit své dluhy.

    Soros se domnívá, že bude nutno realizovat jeho původní myšlenku, ustavit "měnovou komisi", takovou, jaká existuje úspěšně v Argentině a v Bulharsku a jaká zabraňuje odlivu kapitálu ze země. Západ při tomu bude muset pomoci.

    Soros je přesvědčen, že Mezinárodní měnový fond, který původně nebyl vybaven na to, aby pomohl východní Evropě, nyní už má potřebné zkušenosti a finance a je schopen způsobit v Rusku hospodářské oživení.

    Hlavní problém je podle Sorose politický - je třeba nalézt takového premiéra, který by "věděl, jak si poradit s hospodářskou situací".

    Soros by zároveň chtěl už svou činnost ve středovýchodní Evropě omezit. "Výdaje se každý rok zvyšují. Nemám neomezený zdroj peněz," konstatuje.

    Lustrace, tajní agenti a JZD Slušovice

    Ferdinand

    Předem se omlouvám čtenářům, kteří mají pocit, že hrubě podceňuji jejich přehled a po pravdě řečeno i jejich zdravý rozum. Původně jsem měl v úmyslu se nad celou věcí zasmát a nechat ji plavat. Jenže mi to nedalo. Co když jsou všechna ta neuvěřitelná fakta, která pan Kotrba uvádí ve svém příspěvku pravdivá?

    Pan Kotrba píše: "Slusovice by bez tecto spionazi ziskanych poznatku nikdy nemohly vyrabet 'sve' pocitace". Měl jsem možnost se podrobně seznámit se třemi základními modely z dílny JZD Slušovice. Nenašel jsem nic, co by vyžadovalo pomoc tajného agenta. Nejstarší TNS byl postaven na procesoru Z80, počítače této koncepce si tehdy s oblibou stavěli kutilové podomácku. Návod byl k dostání v každém lepším odborném knihkupectví západně od Šumavy. Nepletu-li se, byl předobrazem TNS populární VideoGenie. Slušovické PC-XT byl šmejd (z deseti mi jich do týdne fungovalo sedm), který se na trhu objevil v době, kdy na západě XT mizely z trhu. Dost času pro klasicky reverzni inženýring. Slušovické PC-AT bylo slušovické jen proto, že ve Slušovicích jednotlivé v zámoří nakoupené desky namontovali do plechové krabice.

    Apropos - také jsem si kdysi podloudně přivezl počítač. Neschovával jsem ho před celníky německými, ale před těmi našimi. Ti němečtí se mne totiž jaksi na nic neptali. Také jsem si ho na rozdíl od těch uvědomělých vědců a techniků nevezl z lásky k vlasti, ale ze zvědavosti, jak ta bedýnka vlastně funguje.

    Pan Kotrba dále píše: "A kolik techto lidi jsme diky lustracni pomstychtivosti laickych 'vericich noveho poradku' nechali zestarnout a zemrit, aniz by sve odborne znalosti mohli uplatnit... ". Pobýval jsem po roce 1989 v dosti dlouho v akademickém prostředí. Naznám jediného docenta na univerzitě, registrovaného v seznamech spolupracovníků StB, který by v důsledku toho (vlastně ani z jiných příčin, kromě zdravotních) přišel o možnost přednášet. Pochopitelně s výjimkou kateder marxismu-leninismu, ty však s čtenářovým laskavým dovolením odmítám počítat mezi vědce. Kde tedy jsou oni "zestarli a zemreli" vědci? V ústavech Akademie věd? Zní to logicky. Některé se opravdu výrazně redukovaly, a když jde o místo, je každá rána dovolena. O žádném takovém případu nevím, ale jak říkám, zní to logicky.

    Je tu ještě jiné možné vysvětlení. Jestli vědecký pracovník stihl během deseti let zestárnout a zemřít, muselo mu být přes padesát, hodně přes padesát. V tomto věku už to s tvůrčím potenciálem nebývá nejlepší. Na jednoho aktivního badatele připadají desítky jiných, kteří se věnují raději činnosti přednáškové a (řekněme) organizační. Kdyby v mém okolí zmizel jeden jediný docent zpoza katedry, všiml bych si toho. Nezmizel. Nyní si však uvědomuji, že ze své pozice zmizel nejeden děkan, proděkan či vedoucí katedry. Ale to už se dostávám příliš daleko od původního pojmu "vědec" . Jednak tito pánové obvykle na školách zůstali, jednak to s tím výzkumem, na který najednou měli dost času, nebylo zpravidla až tak slavné. To už se ale opravdu pohybuji jen na poli dohadů.

    Po tomto nepříliš vstřícném úvodu vás jistě překvapí, že i já jsem proti tomu, aby byli lidé diskriminováni na základě jakýchsi seznamů agentů. Jsou příliš nespolehlivé a našel jsem tam příliš mnoho prokazatelně slušných lidí. A i kdyby ne, je zde ještě jeden důvod: obdivuji jedince, kteří obětovali svoji budoucnost a kariéru ve prospěch většiny. Tvrdím ale, že nikdo nemá právo takovou oběť po druhém vyžadovat (zejména, když  ta většina si v klidu melouchaří, občas si přikrádá a drží ústa a krok). Otevřeně se postavit proti nátlaku StB (nikoliv běžné nabídce spolupráce) znamenalo bezpečně si zlikvidovat existenci.

    Obraťme pozornost k článku samotnému. Formulace jako "a byli i jako marxiste perzekvovani za sve nazory" či "byli ochotni pro svou vlast i umrit" jsou mi povědomé. Jak vystřižené z listu kdysi největšího a nejčtenějšího.

    Zajdu na poli dohadů příliš daleko, pokud prohlásím, že v celé kampani (hlasů proti lustračnímu zákonu nám utěšeně přibývá) vlastně vůbec nejde o bývalé agenty StB? To byli většinou normální lidé a takoví na veřejné funkce zpravidla neaspirují. Zdá se mi však, že vítr fouká od druhé skupiny osob, postižených lustračním zákonem (http://www.psp.cz/docs/laws/fs/451.html)) - od bývalých aparátčíků (od úrovně okresního tajemníka výše). To jsou lidé, kteří si zvykli na výhody života v politice, těm musí lustrační zákon vadit dnes a denně. O sbližování KSČM a ČSSD si štěbetají i vrabci na střeše.

    Obě strany potěšilo, kdyby nepohodlný zákon zmizel. Je totiž těžké jít s někým do koalice, když partner kvůli pozitivním lustracím téměř nemá koho postavit do vlády. A při nejhorším, i takové misto ve správní radě některého stále ještě státního podniku se hodí...

    Mohu své spekulace něčím podepřít? Otevřeně přiznávám, jsou to jen moje domněnky. Ale přece: všichni mluví stále jen o agentech, ale nikdo nenavrhne, že bychom tedy měli agenty ze zákona vyjmout. Mluví se o zrušení zákona - tedy i s těmi aparátčíky a nomenklaturními kádry. Takže promiňte, pokud někomu nasazuji psí hlavu neprávem, ale přijde mi lepší dvakrát zbytečně varovat, nežli jednou pozdě bycha honit...

    Zpet od dohadů k faktům. Rád bych poprosil pana Kotrbu, zda by se mohl vyjádřit k následujícím otázkám:

    1) Lustrační zákon (451/1) postihuje  § 2, odst.(1), písmeno a) příslušníky StB. Opravdu do této kategorie spadá vojenská či civilní rozvědka a kontrarozvědka a její spolupracovnící? To by se octla BIS rázem bez velitelského sboru...

    2) Tvrdíte: "znam lidi, kteri pracovali a riskovali svuj zivot pro rozvedku na poli technologicke spionaze". Drze si dovolím, zeptati se: odkud? V akademickém prostředí jsem takový případ dosud nezaznamenal. Užíváte množné číslo. To znamená, že byli nejméně dva...

    3) píšete "Slusovice by bez tecto spionazi ziskanych poznatku nikdy nemohly vyrabet sve pocitace." Trváte na názoru, že informace, potřebné k jejich konstrukci nebyly (či nemohly být) získány z veřejně dostupných zdrojů či analýzou výrobků a komponent, běžně dostupných na trhu?

    4) píšete "Kolik schopnych vedcu ci techniku pracovalo pro tajnou sluzbu na poli vedecke spionaze ci  kontraspionaze? A kolik techto lidi jsme diky lustracni pomstychtivosti laickych 'vericich noveho poradku' nechali  zestarnout a zemrit, aniz by sve odborne znalosti mohli uplatnit... "  Zkuste najít jediného, který by pracoval pro technologickou špionáž, a byl z tohoto důvodu zbaven možnosti, odborně se uplatnit. Pokud je mi známo, seznam agentů rozvědky a kontrarozvědky na veřejnost nikdy nepronikl.

    5) píšete " Vyleteli z klinik, vedeckych ustavu. Kazdy na ne naplival. Nekteri z nich emigrovali na zapad, aby mohli odborne pracovat". Řada mých kolegů je na krátko i dlouhodobých stážích na západě  prostě proto, že slovy Jana Wericha "vždy se u nás platilo líp za muziku, než za fyziku". Nevím o jediném, který by tam byl z politických důvodů. Opět užíváte množné číslo, jmenujte mi tedy alespoň dva, kteří emigrovali na západ po roce 89 z kvúli pozitivním lustracím.

    6) Jaký postup prosazujete v případě lustračního zákona? Zrušení celého zákona či vypuštění spolupracovníků StB?

    7) Jak se díváte na názor, že zákon (každý) by měl kromě výchovného působení především efektivně zabránit pachateli, aby spokojeně užíval majetkový či jiný prospěch, který svým činem získal?

    Pražský demokrat není žádný stranický časopis

    Rozhovor s vydavatelem a šéfredaktorem měsíčníku Pražský demokrat Štěpánem Kotrbou

    Štěpán Kotrba ostře protestoval, když jsme ho charakterizovali v BL jako "redaktora sociálnědemokratického časopisu Pražský demokrat". Vznikl z toho tento článek.

    Pane Čulíku, zlobíte mě, a to velmi. Jsem šéfredaktorem a zároveň vydavatelem. List se jmenuje Pražský Demokrat, nikoli Sociální demokrat. "Demokrat" je nazván od slova demokracie, protoze se domnivam, ze pestrost nazorů k demokracii patri a chybi v mediich v CR. Je to opravdu nezavisly mesicnik pro politiku.

    "Nezavisly" znamena, ze:

    NENI VLASTNEN, ani kontrolovan, ani ukolovan, ani jinak programove nespolupracuje s jakoukoliv stranou (včetně ČSSD). Což neznamená, že o politických stranách nepíše. Naopak. O každé tak, jak si podle našeho názoru zaslouží. Sociální demokracie JE vládní stranou (jako jediná), volila ji třetina národa, má náměstka primátora v hlavním městě a na 300 starostů po okresech. Je to prvá opoziční strana v ČR, která se dostala od r. 1989 k moci. Prozatím provádí politiku nápravy chyb předchozích vlád a smíření zahraničněpolitického s okolními státy. Aktivně se snaží spolupracovat se sociálními partnery a udržet co nejdéle v této zemi sociální smír. Já chci v této zemi žít. Nechci být svědkem bídy a úpadku českých podniků, nechci být svědkem tunelování bank a zločinů v ulicích.

    "Pro politiku" znamena, ze nepiseme o zahradkareni, pokud nejsou zahradkari ohrozeni pozemkovym zakonem, ci o kulture, pokud pripominky legislativni rady vlady neohrozuji tiskovy zakon (coz se stalo), ktereho je ministr kultury predkladatelem. Chválu i kritiku se snazime drzet v rovine vecne.

    Nemůžeme chválit ODA, neboť pod jejím laskavým protektorátem udělal FNM to, co udělal. Ministrstvo průmyslu se pod vedením jejich ministrů mělo přejmenovat na ministrstvo pro likvidaci průmyslu ci ministerstvo pro tunelovani Nemůžeme chválit ODS, jejíž manažeři a politici okrádali daňové poplatníky (kauza Srejbr ap.) a diky vlade V. Klause je stredoevropsky tygr plysovy ci spise pilinovy... A ODS dela ze ona nic, ona muzikant. Ackoliv cisla o ekonomickem propadu mluvi jasne, ackoliv o slove KRIZE uz se polemika nevede, ackoliv nezamestnanost dneska je dusledkem ekonomiky vcerejska.

    Nemůžeme chválit US, jejíž čelní představitelé seděli ve stejné vládě, nebránili špatným rozhodnutím a teď dělají, jako by jejich odpovědnost neexistovala. Byvaly ministr vnitra Ruml dopustil necinnosti svou i svych podrizenych (snad ve jménu "demokracie") šíření drog a obrovsky narust zločinu (nejen v ulicích Prahy).

    Opravdu - normální je nelhat.

    Nemůžeme bránit ale ani sociálne demokratickeho ministra Grégra, který je sám voják v poli "revitalizacniho boje proti vsem" (vcetne mistopredsedy vlady ci jeho poradcu) a bez konzultací se zahraničními partnery chtěl prosazovat koncepci budování jaderné elektrárny u Ostravy či jiné "myšlenky". Ani ministra financí Svobodu, který opět bez jakýchkoliv konzultací se cleny vlady souhlasil se zdražením telefonů nejen firmám, ale všem občanům, školy nevyjímaje. (A to prosazovala CSSD internet do skol a rozsireni informatiky ve statni sprave) Jeho privatizační činnost v Libertě nezkoumám, protože to za mě naštěstí (a doufam ze profesionalne) činí policie.

    Pražský demokrat - privátní tiskovina

    Jak funguje redakce privátní tiskoviny? Asi stejne, jako Britské listy... Pražský Demokrat je vydavan pouze mnou, (bohužel pouze) za me penize a bez naroku na honorare (bohuzel) pro vsechny prispevatele, fotografy, ilustratory i redaktory. Je divné, že jste nepochopil rozdíl mezi stranickými (partají cenzurovanými a financovanými) novinami (kterych si ja nevazim ani v jedne strane - Pravo lidu, Pravy uhel, Nase pravda, ODS98, atd.) a nezavislym listem, ktery nekterym myslenkam fandi vice, jinym mene a vyjadruje nazory nikoli nejake strany ci stran, ale nazorove spektrum sve redakce (Listy, Tyden, Marathon, Mezinarodni politika, Pohledy, Trend ap.).

    Britske listy ci Neviditelneho psa bych se take neodvazoval nazyvat unionistickymi ci odeesackymi. Britske listy jsou vase a vasich spolupracovniku, zaznivaji zde nazory, ktere by mely problemy v jinych mediich v CR a toho si ja vazim, i kdybych s nimi politicky nesouhlasil. Nejsem ideologicky predpojaty.

    Nesouhlasim naprikald s fanaticky nenavistnymi nazory Petrusky Sustrove ci Martina Schmarcze v LN, presto si myslim, ze zpravodajstvi "obycejnych" redaktoru LN je na vysoke urovni, coz se neda rici o vsech denicich a uz vubec ne o CT ci NOVE.

    Rozhodnutim predsednictva CSSD byl oznacen Prazský Demokrat za "nepratelsky" vuci CSSD a byla zakazana jeho distribuce od cisla 6 PRVNIHO rocniku.

    V soucasnosti pripravujeme treti cislo TRETIHO rocniku. Nesměju se, pouze konstatuji...

    Nekterym lidem - a to i v nejuzsim vedeni CSSD da velky problem pochopit obsah slova "demokracie" a "res publica", i kdyz maji pravnicke vzdelani. (Pro ne-latiniky podotykam "vlada lidu" a "vec verejna").

    A tak jim to v pristim cisle opet pripomeneme - rekapitulaci vyvoje strany od minuleho sjezdu do toho soucasneho. Aby si stranicti funkcionari nemysleli, ze jsou nekritizovatelni a neodvolatelni. A aby se mnohe v CSSD mohlo zmenit k lepsimu. Pokud k tomu prispejeme alspon malym dilem, budeme radi. Myslim si, ze delegati sjezdu (podle tech, ktere znam) maji vyvinuty cit pro realitu a zdravy rozum. To je nadeje na zmenu k lepsimu. Protoze soucasny stav se slovem lepsi neda oznacit ani nahodou a nedopatrenim.

    Spor s Petrou Buzkovou

    Buzkova se mnou vede "rozhodci rizeni" - jakysi vnitrostranicky soud pro pomluvu. Mel jsem se ho dopustit tím, že jsem Buzkovou označil za svazackou aktivistku. Mistopredseda CSSD Svoboda zakazal vzapeti nato sireni Pražského demokrata v ČSSD a všem sociálním demokratům zakázal s časopisem spolupracovat.

    Dodnes se ale nekonalo ani jedno jednani tohoto sporu. Asi paní Buzková tuší výsledek tohoto sporu dopředu.

    Víte, pane Čulíku, během týdne po naší kratičké poznámce v rubrice DRB-AGENTURA NEOVERENYCH ZPRAV potvrdil a zpresnil nasi informaci Vasil Mohorita (byvaly a do revoluce posledni predseda UV SSM) v rozhovoru pro CTK, dalsi vysoci funkcionari SSM z te doby se pridali. Asi jim to prislo divne.

    Mistopredseda Svoboda svou smernici porusil podle naseho nazoru ustavu a listinu prav a svobod, my jsme to rekli - i do televize, nicmene on sve rozhodnuti neodvolal a ani se nebranil. Skandal utichl stejne tak rychle, jak zacal. V nasem zajmu nebylo sirit spor, prestoze jsme vedeli, ze mame pravdu.

    Nikdo pana Svobodu prilis nerespektoval, rozhovory s politiky CSSD byly hned v dalsim cisle a jsou dodnes, na hloupé rozhodnuti mistopredsedy pro rizeni CSSD Svobody se zapomelo a cas ho odplavil...

    Praxe ukazala, ze spektrum nazoru je potrebne v kazde strane a umlcovat nepohodlne nazory spolu s jejich nositeli nevede k nicemu jinemu, nez k totalite. Proto uz je to pryc.

    Jaké je rozdíl mezi partajním a svobodným tiskem?

    Pokusime se to objasnit na vztahu redakce PD k nekterym vyrokum politiku.

    Napr. k otazce vstupu do vojenske casti NATO ma nas list velmi ODMITAVY postoj (stejne jako polovina populace v CR), narozdil od predstavitelu CSSD. Trvame totiz na referendu k teto otazce (kupodivu stejne jako volici CSSD, kterym Milos Zeman refgerendum mnohokrat sliboval, ci jako komuniste).

    Myslime si, ze politika Aliance by se mohla prosazovat i jinak, napriklad mandatem OBSE (OSCE) ci RB OSN (stejne jako nekteri anarchiste ci nezavisli publiciste). Popirat ci zpochybnovat nutnost mandatu techto organizaci povazuji ja osobne za poruseni ustavy CR (stejne jako piskajici fotograf na Hrade). A nehodlam necinne prihlizet vyrokum generalu NATO, ze bychom si meli ustavu zmenit, aby jim se snaze velelo (oproti jednomu ceskemu deniku, ktery tento skandalni vyrok vysokeho cinitele NATO nechal bez povsimnuti a komentare, ci ministra Kavana, ktery diplomaticky prohlasil, ze ZPRAVIDLA - nikoliv vsak nutne VZDY by tento mandat mel byt). A to je jen jedna z problematickych otazek.

    Dalsi - vcetne meho vztahu k lustracim (kde se shodujeme s Radou Evropy, Evropskym parlamentem a dalsimi mezinarodnimi institucemi) ci ke Gregrovym "planum" (tam je nas postoj shodny s radou politiku, vcetne odboroveho predaka, senatora Falbra) a zdrazovani telefonu ministra Svobody (spolu s aktivitou IPM - O. Neffem, P. Zandlem) bych mohl uvadet, ale to bych vam musel prevypravet veskere clanky Prazskeho Demokrata.

    Píše Pražský demokrat výlučně o sociální demokracii?

    Náš zájem o ČSSD není tak intenzívní.

    Nebojim se davat celostrankovy rozhovor s mistopredsedou ODS Mackem o soucasne situaci v ODS, ci na druhe strane s poslancem za KSCM Ransdorfem o ekonomice.

    Prostor u nas najde i celostrankovy (22000 znaku, stranka A3) rozhovor o snahach katoliku obnovit cinnost katolicke - jezuitske - Klementinské univerzity , rozhovor s rytiri Maltezskeho radu, rozhovor s hrabetem Kinskym ci knizetem Lobkowiczem, prevzate projevy z Fora 2000 (Kissinger, rabin Meir Lau), clanky o Havlovych sporech s medii a Premyslem Svorou (kde hajime pravo Svory na svobodu projevu a odsuzujeme snahy prezidentskeho paru o zaloby na vsechny novinare, kteri o nich napisi neuctive), diskusi o globalizaci a MAI (o ktere v CR do te doby nikdo nevedel - vlada Klause i Tosovskeho tuto skandalni mezinariodni dohodu TAJILA i pred Parlamentem), ekonomicke studie Nezavisleho klubu ekonomu (blizkeho reformnimu kridlu KSCM), polemiku s ministrstvem vnitra ohledne Integrovaneho zachraneho systemu (Tetrapol versus TETRA - Pegas bez kridel), projev papeze v doslovnem zneni (z ledna 99) ci celostrankovou reportaz ze sjezdu US nyni (to jsou velke materialy z poslednich dvou, ci peti cisel.)

    Branili jsme i ucastniky Global Street party, davali jsme polemiku o drogach (nesouhlasime s legalizaci drog v JAKEKOLIV PODOBE)...

    Zverejnoval jsem i nazory vase, i kdyz byly polemicke - at nalevo ci napravo (nazory Labour Party a jejich oponentu ap.,), protoze jsem se domnival, ze mate "pres LaManche" co rici k ceske politice.

    Najdete podobnou politickou pestrost i v nekterem z vyse zminovanych partajnich medii? Myslim ze ne. Najdete ji stezi i v oficialnich, "nezavislych" periodikach. Tam je levicovym nazorum VSTUP ZAKAZAN.

    Na rozdil od nich netrpime predpojatosti k nekterym nazorum (s vyjimkou xenofobnich projevu - a tam je moje cenzura temer stoprocentni), ani kdyby byly konzervativne pravicove nebo naopak krajne levicacke.

    Může Štěpán Kotrba jako člen ČSSD vystupovat vůči sociálním demokratům kriticky a objektivně?

    Mohu. Protoze nejdrive jsem obcan, a pak teprve stranik. Chceme preci zdokonalovat obcanskou spolecnost...

    I CSSD potrebuje slyset kritiku. Nikoliv fanaticky utocny, apriorne negativni nazor, ale vecnou, konstruktivni kritiku, protoze i ona dela chyby. Znate snad stranu, ktera by chyby nedelala? A kdo by je mel videt lepe, nez jeji stranici? Kdyz se neco povede, chválíme, kdyz ne, kritizujeme. A polemice se nebranime.

    V redakci jsou členové ČSSD v menšině. V redakci pracuji ci s ni spolupracuji i clenove KDU-CSL, ODS ci KSCM, clenove cirkvi i zaprisahli ateiste, ekologove i "jadernaci". Svou partajni prukazku kazdy spolupracovnik nechava prede dvermi redakce. Pokud chce lobovat za sve partajni zajmecky, musi pocitat s kritickou polemikou hned uvnitr redakce (nedavno se tak stalo jednomu spolupracovnikovi - clenovi CSSD, a jelikoz jeho material byl opravdu nekvalitni, nevysel a nevyjde) ci okamzitou polemikou na teze strance od jineho clena naseho kolektivu. Kdyz jsem venoval zajmu KDU CSL - katolicke univerzite jednu tiskovou stranu, sesypal se na me zbytek redakce a zaplnil protiargumenty druhou tiskovou stranu...

    Myslite si, ze toto by mohlo byt ve stranickych novinach mozne?

    Pražský demokrat obhajuje zdravý rozum

    Obhajuji pouze zdravy rozum. Pokud je zdravy rozum soucasti politiky CSSD, pak obhajuji i tuto politiku. V mnoha pripadech tomu tak je. V nekterych nikoliv. Pokud je obsazen v programu jine strany, obhajuji tuto pasaz a tim i politiku jine strany.

    Jeden priklad za vsechny. CSSD tvrdi, ze plne podporuje demonopolizaci telekomunikaci. A ac se nekteri ministri ci opozicni partneri cukaji, nase redakce obhajuje nazor, ze cim drive, tim lepe.

    Tvrdost vuci monopolu Telecomu bude mit za nasledek konkurencni boj mezi silnymi investory, konecne nastane ekonomicke chovani SPT a nasledne zlevneni sluzeb.

    Nic, co v soucasne dobe Telecom dela, neni pro nej ztratove (ac to tvrdi). Pouze se snazi maximalizovat zisky drive, nez ze zakona stejne o monopol prijde.

    To je vec scitani a odecitani, to neni problem politicky. Pouze me pripada absurdni, ze socialnedemokraticka strana ve svem programu ma DEMONOPOLIZACI, a pravicova koalice PROSADILA MONOPOL.

    Jsme v tomto pripade na strane zdraveho rozumu, programu CSSD, a tim i proti cinnosti byvale vlady. Pripada vam to nelogicke?

    V Cechach se uz nekolik let nepremysli nad obsahem nejakeho vyroku - CO kdo rekl, ale nad tim, KDO co rekl. A pak se hledaji zaminky pro medialni popravu nikoliv nazoru, ale jeho nositele.

    Bohuzel to plati i pro verejnopravni televizi, jejiz nevyvazenost a politicka zaujatost uz je OPRAVDU SKANDALNI.

    Kdyz neco tvrdim, rikam nazor MUJ, nikoliv CSSD. CSSD mluvi usty svych predstavitelu a to mnohdy staci... Az budu nekdy ja rikat oficialni stanovisko CSSD, budu jej rikat jako jeji mluvci, kterym v soucasne situaci nejsem. Jsem tomu rad. A nezavidim mluvcimu CSSD ci mluvcimu vlady jejich role, ve ktere kolikrat mluvi o hluchych (politicich) s hluchymi (novinari).

    Ti chteji videt pouze krev socialnedemokratickeho politika, nikoliv pravdu. Pravda ovsem je, ze nekteri predstavitele CSSD si o tu medialne krvavou lazen temer zadoni... Jinak si nedovedu vysvetlit medialne vedene spory mezi mistopredsedou vlady a ministrem financi o vysi schodku rozpoctu, mezi ministrem prumyslu a ministrem zivotniho prostredi o Temelin a dalsi ukazky komunikacniho folkloru.

    Jaké přicházejí ohlasy na články?

    Nepřichází jich málo. Pulden pote, co vysel muj prispevek k toleranci a lustracim pod nazvem "Lustrace naseho svedomi" v Britskych listech, dosel mi mail od ing. Josefa Bukace. Autor v nem tvrdi, ze: "Zakladni princip je v tom, ze vy komousi jste lide nizsi neboli podlide. S temito podlidmi je treba zachazet jako s podlidmi a davat jim jejich nizkost najevo."

    Bez jakehokoliv duvodu sprosty utok.

    (Komunista osm let nejsem (byl jsem tri roky), a i kdybych byl, tak KSCM je soucasti parlamentniho systemu a voli ji 15 % obcanu CR).

    Chodi ale i rada dopisu daleko vecnejsich, souhlasnych i nesouhlasnych. Pokud nazory pisatelu jsou podlozene vecnymi, odbornymi argumenty, stavaji se z techto pisatelu nekdy i autori a spolupracovniky.

    A takova je i nase redakce. Politicky pestra. To, ze celkove vyzneni listu je levicove, je asi zpusobeno tim, ze nemame majitele v cizine ci nedavame reklamu CEZu ci Telecomu...

    Musial se naštěstí nezměnil

    František Roček

    Vyčetl jsem v ČTK: Senátorský slib 10. března slavnostně složila Dagmar Lastovecká (ODS), které Ústavní soud v únoru potvrdil platnost jejího mandátu. Na právě zahájené druhé schůzi horní parlamentní komory tak Lastovecká doplnila počet senátorů na kompletních 81. "Blahopřejeme paní senátorce Dagmar Lastovecké a srdečně ji vítáme mezi námi," řekl po jejím písemném stvrzení slibu místopředseda Senátu a jeho nejstarší člen Jaroslav Musial (ČSSD). Lastovecké potom její kolegové předali květinový dar, v němž každý květ podle Musiala představuje každý den nejistot, které musela senátorka prožít od loňských senátních voleb do konečného rozhodnutí Ústavního soudu. "Pro člověka se smyslem pro čest, pravdu a spravedlnost nebylo těžko prohlédnout politickou účelovost tohoto politováníhodného zpochybňování volby," prohlásil na schůzi Musial. "Bylo to nemravné, a» protest podal kdokoli," dodal pro ČTK.

    Co k  tomu říci?

    V čtvrteční Staromladé dnešní frontě bylo k tomu, že dodal nejmenovaný Zemanův senátor: "Pana Musiala na klubu zataháme za vlasy. Bude nám muset vysvětlit, co ho vedlo k takovému jednání," řekl a bylo napsáno.

    Pan inženýr Musial je hodně starý pán. Ale stále to je kluk ve foglarovském smyslu slova a duchu zároveň. Pamatuji si ho jako přednostu okresního ouřadu v Teplicích. Tak veselého, bystře reagujícího a vnímavého člověka v podůchodovém věku a na státně vyplácené funkci jsem ještě neviděl.

    Má osobitý náhled na život, který jde napříč spektrem stran a náboženství a kdykoli jsem s ním hovořil zajímal se nejen o problémy, ale také jak z nich co nejrychleji ven. Podezříval jsem ho z jisté mladické nerozvážnosti, protože být starý, optimistický a veselý není normální, ale v tom to asi je, že normalita je igelitový pytel na vzdechy a bolesti zad, ne časoprostoromíra duše.

    Proto se nedivím tomu, co řekl. Pokud řekl, že nebylo těžko prohlédnout politickou účelovost tohoto politováníhodného zpochybňování volby, choval se stejně jako když jsme spolu mluvili na okresním úřadě v Teplicích. Nebylo to politicky kulantní, ale řekl si co si myslel.

    Osobně mě kauza s občankou Dagmar Lastoveckou zarazila. Bylo sice na zváženou, zda v době předvolebního finišového klidu poskytnout nějaké povídání médiím - to považuji za možnou účelovou záležitost, ale vždyť stačilo (nějak) zaplatit uveřejnění několika článků a rozhlasových relací, kde by se šikovně mluvilo ve prospěch občanky Lastovecké, aniž by to bylo napadnutelné a posekáno...

    V tomto případě naopak byly mediální prohřešky vázající se na její tělo a duši spíše formálního charakteru a proto Musialova slova chápu jako celkem oprávněnou výtku.

    V Musialově říkání mně však chyběla mravně-poučující myšlenka: po této zkušenosti budiž všem jasné, že po skončení předvolební kampaně nechť adepti na senátorství drží jazyk za zuby a hrají si raději doma na piano nebo se psy, protože stejně toho moc již nemohou ovlivnit.

    Dokladem jsou poslední senátorské volby, kdy např. v okrese Ústí nad Labem se dostal na senátorskou židli telnický starosta komunista Doubrava. Po republice to bylo velké překvapení, že rudý je senátorem, ale na Ústecku vůbec ne. ČSSD, která čekala že vztyčí vítězný prapor, nasadila naprosto všedního a nevýrazného kandidáta, který zaujal jen tím, že neměl čím zaujmout, dosavadní starosta městského obvodu za ODS byl již příliš obnošený a všední, ale přece jen o něco působivější než muž z ČSSD.

    Doubrava vyhrál proto, že se všichni diví, jak tak rozumný člověk jako on, může být ještě v KSČM. Doubrava má svým jednáním pověst rozumného komunálního politika. To, že je členem KSČM, chápali i jeho pravicoví sympatizanti, kteří ho volili, za roztomilou úchylku. Každý má přece právo na určité výstřednosti. Nebo ne?

    Senát je skutečně více komorou osobností než stranické příslušnosti. Proto občanka Lastovecká nemohla na poslední chvíli něco ovlivnit a žaloba se mi proto zdála dvojnásob podivná.

    Ale když jsme u těch senátorů, v Ústí nad Labem byl před pár lety poprask, když se volili senátníci, že trmický starosta Otto Neubauer byl v rozhlasové debatě pár dnů před volbami obviněn anonymním telefonátem do rozhlasového studia, že je hitlerjugendským hajzlíkem, protože za války aktivně v tomto nacistickém "pionýru" vystupoval. A teď si hraje na Čecha.

    A úplnou "shodou" náhod druhý den v jednom českém deníku o tom vyšel článek s reakcemi odborníků - historiků, kteří ale byli "vytěžováni" na toto téma již několik dnů předem. Čili článek byl připraven předem a jenom se čekalo na "anonymní" telefonát.

    Pikantní na celé záležitosti je, že chlapec Otto v době války byl "mrzákem" svíraným v korzetu, který byl rád, že vůbec byl schopen vydržet ve škole při vyučování. Pokud se někdy ukázal mezi chlapci z modelářského a podobných kroužků, které spadaly pod Hitlerjugend, byla to věc klukovské zvídavosti. V HJ nikdy nebyl a také by si do této organizace žádného "kripla" nevzali...

    A Otto Neubauer se tím senátorem nakonec stal. Když se ukázalo jaký na něj byl ušitý podraz, volili tohoto socana i pravičáci. To jen tak na dokreslení, když už jsem začal psát o senátu, Lastovecké, Musialovi a devadesátihlavé kytce.. Suma summarum jsem rád, že se Musial naštěstí nezměnil.

    Hnutí Zelených v krizi

    Loni ovládli ministerstva pro životní prostředí v Německu, ve Francii, v Itálii a ve Finsku. V Británii se hovořilo o zavedení proporčního volebního systému a že to v blížících se volbách ve Skotsku a ve Walesu může vytvořit prostor pro stranu Zelených. Ve volbách do Evropského parlamentu loni v červnu získali Zelení celkem 27 z 626 křesel (i když dvanáct z nich je z Německa).

    Ale od té doby, píše list Guardian, utrpěli němečtí Zelení tvrdou porážku ve volbách pro zemský parlament v Hessensku. Mladí voliči je ve velkém počtu opustili, i jejich liberální postoje vůči přistěhovalectví a národnímu cítění. Odmítli také potenciálně záporný dopad zelených daní na zaměstnanost a na průmysl.

    Francouzská podpora ekologickým aktivistům se rozplynula, protože Francouzi velmi podporují ochranu dotací pro francouzské zemědělce, a ti nejsou zrovna ekologicky naladěni.

    Nedávno se pokusil Danny Cohn-Bendit kandidovat ve Francii za stranu Zelených do Evropského parlamentu: francouzští liberální obhájci zájmů venkova po něm házeli vajíčka a křičeli na něho "blbče", "žide", "Němče"!

    A v Británii, navzdory nedávnému poplachu ohledně geneticky modifikovaných potravin, nemá strana Zelených výraznější podporu. Je to elitářský jev, konstatují sociologové.

    Ekologické hnutí má dávnou historii. Je poněkud příliš pestrá - kořeny německého myšlení Zelených prý přispěly k ideologii nacismu. Nejúspěšnější byli Zelení v osmdesátých letech. Pod vedením Antoine Waechtera získali ve volbách do Evropského parlamentu v roce 1989 francouzští Zelení 10 procent hlasů. Němečtí Zelení se poprvé dostali do německého parlamentu před 16 lety.

    Ale volební podpora pro ekologické aktivisty není systematická. Podle mnohých pozorovatelů bylo překvapivé, když se němečtí Zelení dostali v NSR letos k moci jako součást Schroederovy "rudozelené koalice". A přes to v zářijových federálních volbách se Zelení málem ani nedostali přes minimální hranici pro vstup do parlamentu. Britská strana Zelených zaznamenala také největší podporu v osmdesátých letech, v roce 1994 však získala ve volbách do Evropského parlamentu jen 3,4 procenta hlasů.

    Proč jsou Zelení nakonec tak neúspěšní? Guardian argumentuje, že je to stará známá historika: v opozici jsou Zelení čistí, jakmile se dostanou k moci, dělají kompromisy. Němečtí Zelení byli vždycky amorfní, hádavé hnutí, asociacie regionálních lobby, hnutí, podezřívavé vůči bílým límečkům a kravatám a centralizovanému řízení. V poslední době se však decentralizovaná strana "normalizuje": byla vytvořena nová celostátní exekutiva a firma na výrobu cigaret, Reemtsma, dokonce dotovala nedávný kongres Zelených v Lipsku, poskytla delegátům cigarety, potraviny, telefony a nápoje.

    Zelení se dostali v Německu k moci s tím, že je nutno změnit německé zákony o státní příslušnosti, aby bylo možno do země lépe integrovat 7,3 miliónů osob, kteří žijí v Německu, jsou ale "neobčani". Schroederova vláda přislíbila, že zlikviduje definici němectví, která je založena na krevní příslušnosti. To by znamenalo, že turecké dítě, které se narodí v Německu, by automaticky mělo nárok na německý pas a nebylo by celý život klasifikováno jako "cizinec". Ale proti tomu se postavili křesťanští demokraté, sociální demokraté ztratili převahu v horní komoře německého parlamentu a Schroeder musel udělat kompromis. Reformní balík zákona o občanství sice dovolí dvojí občanství při narození, ale dospělí se budou muset rozhodnout jen pro jedno. Ze selhání jsou obviňováni Zelení a jejich neústupnost a Schroder možná přesune svou náklonnost od Zelených ke svobodným demokratům.

    V důsledku toho, že se dostali do německé vlády němečtí Zelení, se stalo Německo první velkou západní zemí, která přislíbila, že postupně zlikviduje jaderné elektrárny. Ale šlo o pracovní příležitosti - a kdo zaplatí likvidaci 19 jaderných elektráren, které produkují třetinu elektrické energie v Německu? Francie a Británie si stěžovala, že se Němci chystají porušit existující smlouvy o zpracování vyhořelého paliva. Celý balík protijaderných reforem byl odmítnut.

    I v otázce zahraniční politiky se snaží Zelení manévrovat mezi tradičním pacifismem, antiamerikanismem a novým realismem. Ministr zahraničí Joschka Fischer loni na podzim vyvolal kontroverzi, když požadoval, aby se NATO vzdalo zásady prvního jaderného úderu. Na druhé straně Zelení potlačili své zásady a schválili plány NATO na bombardování Srbska kvůli Kosovu, i když NATO nemělo k tomu mandát Rady bezpečnosti. I v otázce zelených daní dojde zřejmě v Německu ke kompromisu.

    V roce 1997 získali francouzští Zelení sedm křesel při všeobecných volbách a jeden z jejich tří mluvčích se stal ministrem životního prostředí. Avšak úspěch francouzských Zelených byl částečně důsledkem jejich vyjednávání s jinými francouzskými politickými stranami.

    Britská vláda energicky proti nespravedlivě vysokým cenám

    Ve snaze posílit konkurenci a podnikavost přislíbila tento týden britská vláda, že bude ostře bojovat proti příliš vysokým cenám výrobků a služeb.

    Britský ministr obchodu dostává nové pravomoci, aby mohl zasáhnout proti obchodům i firmám veřejných služeb, které prodávají své výrobky za vyšší ceny, než za jaké se prodávají v zahraničí. Podniky budou pokutovány, jestliže budou porušovat předpisy podporující konkurenci v podnikání.

    Vláda bude zkoumat ceny počítačů, módních oděvů, elektrického zboží a hodinek, stejně jako výši záloh, kterou zákazníkům účtují v různých oblastech Británie elektrické podniky. Vláda už v současnosti zkoumá ceny automobilů, potravin v supermarketech a soukromých lékařských služeb.

    Podle zákona o konkurenci mohou dostat podniky pokutu až ve výši 10 procent jejich ročního obratu, pokud se zjistí, že jednají proti konkurenci.

    Týdeník Sunday Times už delší dobu vede kampaň proti příliš vysokým cenám zboží v Británii a doporučuje čtenářům, aby si kupovali výrobky prostřednictví úvěrových karet a telefonu, případně internetu, přímo ze Spojených států.

    Je známo, že počítače stojí ve Spojených státech v dolarech tolik, co v Británii v librách, tedy v Británii asi o třetinu více. Automobily stojí v Británii podstatně více než v některých západoevropských zemích a obdobné rozdíly objevil týdeník Sunday Times i v případě mnohých jiných výrobků, zejména potravin.

    Před časem zuřila v Británii kontroverze ohledně audiocédéček, které jsou v Británii také podstatně dražší než ve Spojených státech.

    Je zjevné, že pouhé konkurenční prostředí pro snížení cen nestačí. Zákazník musí být informován, že jinde existují lepší služby, než v jeho prostředí, a tyto služby musejí být pro něho dosažitelné, má-li se situace změnit. V tom může hrát vláda významnou roli.

    Jistota a podstata vědy

    Petr Vařeka

    Clanek pojednavajici o podstate vedy v BL mne zas poskytl inspiraci ke kratkemu zamysleni, ci spise variaci na tema, ktere jsem v BL zapredl uz driv.

    Chapeme-li pojem "jistota" ryze matematicky, pak si v zivote opravdu ne- muzeme byt cimkoliv jisti. Skutecne, co nas opravnuje k pevnemu presved- ceni, ze slunce vyjde zitra zase ? Krome ocekavani dane silou zvyku nic. Tendence naseho mysleni vyvozovat na zaklade opakovanych zkusenosti kategoricke zavery si vsimnul uz anglicky filosof David Hume.

    To ze se nedotykame horkych predmetu, je zpusobeno tim, ze jsme se nekolikrat uz spalili - skutecne nic jineho za tim neni, ac nas touha po poznani (kterou si neumime uspokojive vysvetlit a ktera muze hranicit az s chorob- nou utkvelou predstavou - obsesi) svadi k tomu, abychom se zabyvali tim, ze kamna pali "objektivne".

    A pri abstraktnich uvahach, v nichz mame zvlastni a nepochopitelne zalibeni pak zapominame na to, ze jistota, kterou jsme ziskali blizsim seznamenim s kamny nas opravnuje jen a pouze k tomu, abychom tento kontakt jiz vickrat nenavazovali.

    Vyse nastinenymi banalitami jsem chtel ilustrovat jen to, ze vyznam mysleni a reci, ktera slouzi k formulovani objevenych pravd (ci radeji zjisteni), je hlavne prakticky. Mysleni a rec proste vyrostly "ze zdola" na zaklade prirozene potreby komunikaci mezi lidmi a prirodou.

    Z ryze praktickych duvodu si clovek spredl sit pojmu, ktera mu vyznamne usnadnila orientaci v prirode. Poznali jsme kuprikladu vlastnosti ruznych materialu a i to, jak si pomoci z nich vytvorenych predmetu ulehcit a zpri- jemnit zivot; poznali jsme toho nekonecnekrat vic a udelali jsme se tim, kym jsme. A uplne nakonec jsme se do te site tak zamotali, ze jsme zapomeli jak to vsechno zacalo. Matematickou metodu extrapolace pro odhadnuti prubehu funkce mimo znamy obor, jsme zacali pouzivat mimo oblast ji prislusici a dostali se tak az k pocatku vzniku vesmiru, zivota, duse a buhvikam jeste.

    Uverili jsme ruznym "objektivnim pravdam", aniz bychom se soucasne ptali po jejich praktickem prinosu. (Omlouvam se za slovo "prakticky", ktere mne pripada v teto souvislosti ponekud vulgarni, ale nic vhodnejsiho mne nenapadlo.)

    Nevim co "objektivne" znamena to, ze pri velkem tresku explodoval casoprostor, prestoze se nad tim taji dech. Vim jen to, ze v poznani zachazime az tam, kde nestaci bezna zkusenost. Neprozkoumanych smyslu pouzivame k objevovani podobne neprozkoumanych veci; "nezname" objevujeme pomoci "neznameho".

    Predstavme si malire kresliciho svuj autoportret. Skutecnemu umelci vsak nestaci zvladnout techniku kresby. Nechce aby tento obraz byl pouhou podobiznou, ale snazi se vyjadrit i hnuti mysli v zobrazovane tvari. Predstavme si vsak, ze by chtel do platna vmalovat i svou touhu po sebezpodobneni...

    V poznani sveta dominuje egocentricnost se kterou se JA chce zmocnit intelektualni nadvlady nad vesmirem. Chceme vse pochopit, pricemz nechapeme samotny vyznam slovesa "chapat".

    Chce se mi nekdy az rict, ze svetlo chytame do pytle, ktery je navic deravy.

    Poznavat lze vsak i jinak. Zaposlouchejme se pozorne napr. do nektere Beethovenovy klavirni sonaty a s uzasem zjistime, jak obrovsky vesmir se pred vami otevre. A pochopime i beze slov.

    Petr Vařeka

    Rovnoprávné postavení žen a pánové tvorstva

    Mirek Fojta

    Obvykle to nedelam, ale clanek p. Parika uverejneny v BL 9.3. me donutil sednout a napsat k tomu par slov. Vlastne jsem se k nemu dostal az pres reakci p. Janskeho z 11.3., zvedav, na co to p. Jansky reaguje. Dovoluji si pridat reakci vlastni.

    Musim rici, ze me Parikuv text znechutil. Netusil jsem, ze mezi nami chodi "panove tvorstva" tohoto razeni, kteri se jeste k tomu nestydi ke svym postojum hrde hlasit. Kdybych chtel vyuzit slovnik p. Parika, rekl bych ze se mi "ekluji" nikoli sebevedome karieristky, ale prehnane sebevedomi karieriste obeho pohlavi stejne jako "nepostradatelni" zivitele rodin, davajici na odiv svou (casto domnelou) dulezitost a  nepostradatelnost a stavejici vlastni zenu do role hospodyne, chuvy, sluzky apod. (Ze si to nektere nechaji libit, to mi nejde na rozum.) Zahadou mi je, v jakem ohledu je tento model rodiny "efektivnejsi".

    Ovsem libi se mi, jak se pan Parik sam charakterizoval v poslednim odstavci sveho prispevku. To mnohe objasnuje. Dovolim si v podobnem duchu nabidnout model, ktery funguje, a myslim, ze dosti "efektivne", u  nas: zatimco zbytek rodiny dosud spi, JEDEN Z NAS vstane rano v pul pate, aby byl v sest v praci. DRUHY Z NAS vypravi deti do skoly a do skolky a pote svisti do prace. PRVNI ve tri odpoledne bere decka ze  skolky a z druziny, jde domu, kde se venuje detem, pripravi veceri a  ceka s detmi na prichod DRUHEHO. Bruslit chodime s detmi OBA (oba nas led unese, grog nepiju), stejne jako za jinou zabavou. Role prvniho a  druheho si menime a jsme schopni se zastoupit prakticky ve vsem (ja nezehlim, manzelka nevykonava zednicke prace a nema ridicak). Deti vnimaji oba rodice rovnocenne a nemaji nejasny pocit, ze tatinek je takovy ten pan, co se doma objevi v nedeli k obedu a ostatni dny jim chodi dat pusu na dobrou noc. A myslim si, ze rovnopravnost prospiva i  memu vztahu s manzelkou. Ale, jak pan Parik napsal, proti gustu zadny disputat.

    P.S. Ani ja nemam rad militantni feministky. Bylo by ale dobre si uvedomit, ze tento druh zen (ano, pane Pariku, porad jde o zeny) je vlastne vyplodem diskriminace ze strany "panu tvorstva". Podle pravidla - nejlepsi obrana je utok.

    Mirek Fojta

    O ženách v ČR

    Jindřich Pařík

    K této poznámce JČ za mým článkem: Vidím, že se mi dostalo reakce, která mi chyběla v recenzované americké knize - totiž mužské reakce z České republiky. Nejsem si úplně jist, zda toto veřejné přiznání, že život v České republice musí být založen na oběti ženy, zatímco chlap se realizuje, je ženám skutečně přijatelný. Pane Paříku, asi se zhrozíte nad dokumentem "Proč je skvělé být mužskej" - viz poslední článek dnešních Britských listů - který, představte si, v ČR podvratně rozšiřují ženy. Že by to byly lesbičky? (A i kdyby, proč by to mělo vadit?)

    Vite, Jene, jde o uhel pohledu. Pro nektere zeny je umyvani posraneho zadecku ratolesti obet, ztrata casu ci prinejmensim ponizujici ukon. Takove mimino z jejich pohledu jen zere a sere (fakt jsem tenhle obrat slysel). Jsou zeny, ktere se tresou, aby mimino mohli odlozit do nejakeho ustavu - jesli ci skolky a dulezite behat z lejstry po chodbach generalniho reditelstvi jakesi svetozname firmy ci banky.

    Jsou zeny, pro ktere je pece o deti radostnym poslanim a ty neciti ze se obetuji pro rodinu, ony proste se realizuji v tom, ze maji deti, vzdelavaji je, vytvari jim krasne prostredi. Mam stesti ze jsem takovou zenu nasel.

    Jindra

    Poznámka JČ: Nevím, kolik žen má takto záporný vztah k dětem, nemyslím, že mnoho, ale spíš by mě zajímalo, zda není pro "některé muže umyvání posraného zadečku ratolesti oběť, ztráta času či přinejmenším ponižující úkon."

    O ústavě panu Jánskému

    Jindřich Pařík

    Nejen dle ustavy, listiny prav ale podle meho nejvnitrnejsiho presvedceni jsou si lide rovni. Tim ze nenalezam zalibeni v zenach. ktere uprednostnuji karieru pred peci o rodinu se nedopoustim niceho protiustavniho ci nezakoneho. Nevolam po zbaveni zen prava na vzdelani a nasledne jeho uplatneni ve vybrane profesi.

    V bezne rodine, dle meho soudu, lze ovsem tezko realizovat to cemu pracovne rikam "dvojkarierni manzelstvi". Poctiva prace (at jde o praci vedce nebo treba jen drobneho podnikatele) vyzaduje celou osobnost - stoprocentni koncentraci po 16 hodin denne. Pokud teto "horecce" podlehnou oba rodice, odnesou to deti (sluzka matku nenahradi).

    Vubec nepisi o zenach, ktere jsou bezne zamestnany, ty se vrati z prace domu a maji hlavu cistou - mohou se venovat rodine. Takove zeny, si bezne berou muze stejneho typu a delba rodinneho udelu je namiste.

    Spickove vykony ovsem vyzaduji celeho chlapa, nebo celou zenu. Za spickove vykony by mela byt spickova odmena a ta by mela umoznit tomu druhemu se prevazne venovat peci o rodinu, protoze ten prvni to proste nestiha.

    Chapu pane Jansky ze to nemuzete pochopit. Jsem ale hluboce presvedcen, a vse nasvedcuje tomu ze se nemylim, ze vyspely svet dozeneme pouze spickovou praci. Dva prumerne vykony ovsem jeden spickovy dohromady nikdy nedaji.

    Moc slozite na pochopeni?

    P.S. Mimochodem, moje matka byla lekarka, otec inzenyr - stavar. Byli jsme tri sourozenci. Taky to slo.... Jin

    Deset důvodů, proč je výhodné být ženou:-)

    Ivan Vágner

    Vazeny pane Culiku,

    precetl jsem si "Proc je skvele byt muzskej" a dovolil jsem si zaparafrazovat malym desaterem, proc je vyhodne byt zenou;-)

    I.V.

    Deset důvodů, proč je výhodné být ženou:-)

    1. Nikomu nemusíte přidržovat dveře v průvanu tak dlouho, dokud vám nedopoví, co se stalo včera u večeře.
    2. Když sedíte s pohmožděnou nohou v autobuse, nemusíte se cítit trapně.
    3. Nemusíte si odkládat stranou dvacet korun, abyste měli na kávu a přesvědčovat sama sebe, že jste si je jen zapomněli v kapse.
    4. Když vaříte, nikdo od vás neočekává, že to bude něco jiného, než jste vařili včera a předevčírem a že v tom bude slanina, worchester a pomeranče.
    5. Když jedete v pátek večer na chatu, nemusíte sedět v autě vlevo (na Starém kontinentě).
    6. Můžete pronést cokoli, aniž by jste se trápili s tím, jestli to bude logické.
    7. Můžete plakat, kdykoli budete chtít a jak dlouho budete chtít a přitom z toho mít hluboké uspokojení.
    8. Cokoli nejde povolit, utáhnout, otevřít nebo zavřít, můžete si pomyslet, že nejste na světě od toho, aby jste to právě vy povolovali, utahovali, otevírali nebo zavírali.
    9. Nemusíte se zajímat, kolik má mít průměrný člověk na hlavě vlasů.
    10. Rozzuřeného šéfa neuchlácholíte tím, že si přehodíte nohu přes nohu a vyzývavě se usmějete.

    Poznámka JČ: Mějte mě za suchara, no ale i toto stejně vypovídá o podřízeném postavení žen.

    Výzva Jiřině Fuchsové

    Frank Třešňák

    Vazeny pane Culiku,

    Jsem skutecne potesen, ze pani Fuchsova se konecne ozvala, je to potesitelne a doufam, ze budeme moci zacit slusny a rozumny dialog prosty vsech emoci a invektiv, ovsem pokud mi vysvetli posledni slovo v odstavci 6. Slovo je doufam...

    Protoze jeji odpoved na muj clanek je slusne receno - nepresna, lze rici ze mi pripomina Clintonovu depozici: Co nejde zatlouci, tak prekroutit, nebo alespon zamlzit, a v nejhorsim pripade zmenit predmet diskuse. Pokud mi date misto, rad bych se na jeji diatribu pokusil odpovedet. A protoze pani Fuchsova byla tak laskava a itemizovala to, vezmu to odstavec po odstavci:

    1) Vsichni Cesi vsude ..... zapomela dodat "i Tresnak ma dvoji obcanstvi" , Jak je to ale mozne, kdyz nejaky imbecilni trouba z Kanady, ze ne pani Fuchsova? U osoby jejiho rozhledu, styku a kalibru, je nad slunce jasne, ze MUSELA vedet, ze v Ceskoslovensku a potom v Ceske republice byla ZAKONNA DOBA pro zpetne ziskani ceskeho/slovenskeho obcanstvi pro vsechny emigranty BEZ ROZDILU.

    2) Skoro jo, potazmo k chovani k ceskym uradum.

    3) ????

    4) s Hurychem nemam problem, je pravdepodobne, ze on ma take dvoji obcanstvi, pokud ho ma, bylo by treba poucne hlavne pro pani Fuchsovou se ho zeptat KDY ho nabyl. Jinak naprosto s Hurychem souhlasim o restitucich, snad bych mel jen dodat ze pripady osob nepratelskych Ceskoslovensku v letech 38-45 by se mely resit podle Postupimskych dohod. Mne taky doma nevratili pozemek.

    5) Rad se necham poucit, hlavne v anglictine, je sice dobra, ale ne up to par.. Jinak mam dojem, ze i V TOMTO PRIPADE se ma ctena spoluemigrantka bodla, protoze veta: cituji" ...vlna vitriolickych komentaru..", je naprosto spravna, aspon v ceskocestine, je ovsem mozne, ze v amerocestine, nebo lepe kaliforniacestine se to pise tak, jak ctena pani stezovatelka navrhuje. Pokud se do toho chcete michat Vy pane Culiku, rad prijmu Vase rozhodnuti, pomalu nabyvam dojmu, ze jste skoro nestrany. Jinak muj osobni dojem je ze v tomto smyslu je vitriolivity naprosty nesmysl, ale... jsem clovek omylny a rad se necham poucit.

    6) o kvalite pomniku a lejno na nem? Ale, ale, to nebylo hezke, smrdi to Goebelsem, a trochu NKVD hlavne to "zaznamenavame- to". Hele to asi bude neco jako ze na hranicich" to stare dobre ameriky bude moje fotka s nazvem; Francku, ty nenáviditelníku a hanobiteli (hanobici) nekterých amerocechu sem nelez. "Ganz und Gut: Juden, Boehmen und Franzerl nicht Zuganglich" A ze jsem si plivl? A na koho? A proc? Pokud zde nekdo pliva ci prska jedovate sliny zasti, ja to nejsem.

    V teto casti se pokusim oslovit pani Fuchsovou:

    Vazena pani, pokud se snad jeste budete v budoucnosti obtezovat s moji bezvyznamnou malickosti, rad bych se dozvedel (konecne) nasledujici polozky, na ktere se az doposud zrejme bezvysledne ptam, staci ANO - NE.

    1) Zda li vedela, ze znovuziskani obcanstvi v CR (CSR) (CSFR) bylo mozne od 90 - 93 roku.

    2) Pokud to vedela, zda li o to usilovala ve stanovene, (zakonne) dobe.

    3) Pokud to vedela a neusilovala - proc ne?

    4 )Chovala li by se take tak "srdnate" pred parlamentem kdyby mela pas naprosto bezvyznamne zeme? Priklad: Belize.

    5) Nebylo v tom trosku divadylko? viz "instant" pritomnost televize.

    Vyhrozovani... ted jsem smrtelne vazny...bylo ne sproste, ale ubohe. Laskave si uvedomte ze jsem byl vyslychan na Ruzyni a nepokakal jsem se. Nezlobim se na Vas, Jste jaka Jste, a ja Vas nepredelam, a ani nechci, ale boli mne ze mezi nami jsou takovi kteri se schyli k nizkosti hodne domovni duvernice.

    Pro klid sve duse bych byl rad, kdyby se "Zaznamena-vame to" vysvetlilo jako preklep. Pokud ne, potom se skutecne stydim, ze jsme vzesli z jedne zeme.

    Tresnak

    douska: Pane Culiku, na clanek pani Fuchsove odpovidam celkem nerad, nevadi mi kdyz na mne nekdo kali, nebo mi nadava do cehokoliv, to je cena za strkani cumaku na verejnost, to vite jiste i Vy. Ale vyhrozovani -- a od nasincu --mam vsechny stejne rad, i kdyz se do nekterych sem tam "strefim" a to same cekam od nich, nejsme prece z cukru, a trocha "soudruzske kritiky" nevadi, ale vyhrozovani a zrejme mineno vazne, je -- nevim jak to popsat,.. ubohe, nizke, proste hnus.

    Zdravi Vas smutny Tresnak.


    • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|