Říjen a březen - spojité nádoby tragédie
V březnu si připomínáme čas vstupu nacistických vojsk v roce 1939 do
okleštěného Československa, což byl laškovný dovětek října 1938.
Události, které proběhly pro Henleinovu stranu SdP v říjnu vítězně, byly
zároveň i varováním. První varující signály přišly velmi krátce po okupaci
pohraničí.
Poprava spolkového života
Henlein slíbil Hitlerovi dar za osvobození Sudet. Nějaké 4 miliardy Kč.
Proto byla zřízena nenápadná organizace STICO, zabývající se likvidací
organizací. Měla likvidovat české a německé spolky nepřátelské říši. Ve
skutečnosti STICO začala od nejbohatších, u kterých si ihned vyžádala
účetní knihy. Některé z nejbohatších spolků i stědře podporovaly nacisty. Za
odměnu byly zrušeny a za léta naspořený spolkový majetek byl konfiskován.
Takto se postupně dostalo na všechny! Tento fígl byl elegantně zastřen tím,
že mělo dojít ke sjednocení s říšskými spolky, jejich filiálky se zde
zřizovaly. Nelze se divit, že např. z více než 700 spolků v policejním
okrese Ústí nad Labem fungoval po několika měsících záboru jen jeden -
Reitklub (jezdecký klub), jehož členstvo většinou tvořily prominentní
nacisté.
Transfer nábytku a nádobí
Již v září a začátkem října 1939 byly zaznamenány protikladné tendence. V
některých lokalitách utíkali před říšským záborem ve větší míře Němci než
Češi! V dokumentech Archivu města Ústí n. L. je také zpráva četnické stanice
v Bohosudově z 5. října 1938, obsahující přehled uprchlíků české a německé
národnosti podle stavu ze dne 25. 9. 1938. Zatímco z některých obcí utíkali
jen Češi, v Bohosudově uteklo 120 Čechů a 140 Němců, z dalších obcí např. v Maršově 27 Čechů a 30 Němců, v Nových Modlanech 19 Čechů a 32 Němců.
Naproti tomu v některých místem došlo přímo k rychlému útěku českého
obyvatelstva, protože některé rodiny byly německými sousedy vyhnány.
Ústecký archivář PhDr. Vladimír Kaiser vzpomíná, jak v sedmdesátých létech
byla nalezena na jiřetínském smetišti ,"vrstva" dobře zachovaného nádobí a
dalších předmětů, včetně smaltované cedule s prvorepublikovým státním znakem
a nápisem Prodej tabáku nahoře a Tabakverkauf dole.
Byla to záhada. Jak se
může objevit na smetišti tak unikátní vrstva nepoškozených věcí?
"Vysvětlení bylo nakonec prosté: V takzvaném Niederlandu, jak Němci
nazývají kraj kolem Varnsdorfu a Rumburka, bydlelo před válkou jen málo
Čechů, většinou pošťáci, financové a železničáři, zato tam byli nejzuřivější
nacisté, kteří hned 12. září 1938 po Hitlerově projevu v Norimberku
rozpoutali pogrom na české rodiny. Šlo o život. Češi utekli na poslední
chvíli doslova s holýma rukama. Jak jsem se od pamětníků dozvěděl, mladí
henleinovci si v okolí Jiřetína alespoň zchladili žluč na jejich obydlích.
Na káry naházeli nádobí a podobné věci a když jeli kolem hospody, strhli
ceduli tabákové režie s nenáviděným českým lvem a káru vyklopili na
smetišti.
Čeští osídlenci po roce 1945 naopak dlouho používali německé věci. Byli
šetrní, moc toho s sebou nepřivezli, a tak používali nádobí a nábytek po
Němcích ještě dlouho po válce," vzpomíná na archeologickou záhadu a česko-německý transfer nábytku a nádobí V. Kaiser.
Říjen 1938 a březen 1939 se tak staly spojitými nádobami tragédie, která
postihla sudetské Čechy i Němce. Pro sudetské Němce byla o to tragičtější,
že pozdě poznali do jaké zkázonosné iluze se zamilovali.
