středa 31. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Sdělovací prostředky:
  • CME, vlastnící TV NOVA, se spojila s firmou SBS Broadcasting Kosovo a NATO:
  • Miloševič nabídl vyjednávání, NATO to odmítlo (přepis televizních zpráv BBC 1)
  • Kosovo: Má tahle válka někde konec? (Guardian) Reakce:
  • Kosovo: Co si myslí Amerika (Karel Herzog)
  • Jestli se Albáncům v Srbsku nelíbí, můžou si sbalit kufry a jít (Martin Pravda)
  • Hrůzný dopad americké "vojenské pomoci" (Petr Marek)
  • Kosovo: vysoká míra demagogie (Jan Kochman)
  • Nekritizujte jen české novináře (Iva Nachtmannová)
  • Házení bomb na civilisty není idealismus

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so. (Selected Britske listy articles in English now appear in the new electronic pages of the journal "The New Presence"). - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

    Dnešní Britské listy znovu přinášejí texty k útokům Severoatlantického společenství na Jugoslávii. Viz Obsah zde napravo.

    Aktualizace ve středu 31.3. v 10 hodin:

  • NATO reagovalo leteckými útoky na "nepřijatelnou" nabídku příměří od Slobodana Miloševiče.

  • Generální tajemník Kofi Annan vyjádřil své "hluboké rozhořčení" nad zprávami o etnickém očišťování v Kosovu, prováděném srbskými jednotkami.

  • Šíří se zprávy, že srbské jednotky rozsáhlým způsobem popravují a zapalují domovy, NATO proto uvažuje o zintenzívnění operací.

  • Špatné počasí znemožnilo britským bombardérům Harrier vykonat svou poslední misi proti srbským cílům.

  • Několik zemí přislíbilo pomoc tisícům uprchlíků. utíkajících z Kosova.

    Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

    Kosovo a NATO:
  • Kosovo: Jak důležití by byli v ČR nyní novináři s autoritou! (JČ)
  • Kosovo: Cesta do neznáma (Independent on Sunday)
  • Britský tisk o balkánské válceKosovo a NATO - Reakce čtenářů:
  • Havel projevil občanskou statečnost (Petr Vařeka)
  • Bude zapotřebí pozemních vojsk (Petr Vařeka)
  • Srbsko je pro NATO dobrá příležitost k vyzkoušení nových zbraní (Petr Procházka)
  • Jak může vzdělaný člověk podporovat barbarské násilí (Otakar Schneeweiss)
  • Nehoráznost, jaká nemá ve světových dějinách obdoby (Josef Zlámal)
  • Jugoslávie mě nezajímá, ale nemlaťte mi do hlavy propagandu (Petr Novotný)
  • Populační převaha vadí (Jaroslav Teplý)
  • Ale česká vláda nám také sebrala občanství, jako to činí Miloševič Kosovanům (Jiřina Fuchsová) NATO a Kosovo:
  • Válka v Evropě: A co teď? Britská televizní diskuse čelných západních politiků o Kosovu (Channel Four)Sdělovací prostředky:
  • Kosovo: Má cenu bít se o nezávislá média! (Martin Madera)ČR a válka v Evropě:
  • Nejnovější návštěva v ČR (Andrew Stroehlein)NATO a Kosovo:
  • Útoky NATO se zaměřily na srbské jednotky, masakrující v Kosovu
  • Kosovo: Dvě třetiny Britů podporují letecké útoky na Jugoslávii
  • Kosovo: Jak se vyvíjejí názory britských tvůrců veřejného mínění (Observer)
  • Kosovo: BBC terčem britské vládní kritiky kvůli jejímu postoji vůči jugoslávské válce (Observer)
  • Bělehrad: Den, kdy obloha hořela (Independent on Sunday)
  • Jímá mě tíseň z televizních vystoupení Albrightové a Clintona (Jiří Jírovec)
  • Lord Healey, bývalý britský ministr obrany, kritizuje letecké útoky na Jugoslávii (a další informace z pátku 26.3.99)
  • Ve čtvrtek večer zahájilo NATO druhou noc leteckých útoků
  • Jak západní spojenci zdůvodňují útoky na Jugoslávii
  • Kosovo: Politický útlak, který vytvořil extrémisty
  • Kosovo: víme, co nedělat. Co dělat? (Ferdinand)
  • Kosovo: je to albánská populační anexace (Jaroslav Teplý)
  • NATO se můžem... dívat (Mirek Vachek)
  • Sudety kontra Kosovo - aneb kdy začne třetí světová? (František Roček)
  • NATO zahájilo ve středu letecké útoky proti JugosláviiNázory a komentáře k leteckým útokům v Kosovu:
  • Falešný mýtus o tom, že lze na domorodce hodit pár bomb (Jonathan Eyal, Vojenský strategický institut, Londýn)
  • Kosovo je součástí Evropy - proto musíme bojovat na jeho záchranu (Independent)
  • Nenávratně poškozená role OSN (Bruce Kent, Guardian)
  • Ano, je to všechno velmi obtížné. Blair neochotně zase vyhlašuje válku (Simon Hoggart, Guardian)
  • Kosovo: Vynikající článek Jiřího Jírovce (Miloš Kaláb)NATO a Kosovo:
  • Stane se Kosovo evropským Vietnamem? (Independent)Došlo po uzávěrce:
  • Poznámka k analýze Roberta Fiska, zda se můžeme vyhnout nové válce (v Kosovu) (Jiří Jírovec)Nová vojenská doktrína NATO:
  • Kosovo: "Hlavně aby žádný západní voják nebyl zraněn" (Independent)Evropská unie:
  • Jak se bude vládnout v Evropě? (Guardian)

    Ferdinand k tomu dodává:

    Myslim, ze by se ctenarum, kteri nespolehaji na predzvykane myslenky, hodilo par linku:

    http://www.b92.net/index.html je to jediné srbske opozicni radio - po zacatku valky minuly tyden Milosevicem zavrene.

    http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/yutoc.html, http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/altoc.html. Country studies - zemepisne stranky kongresove knihovny - (Jugoslavie a Albanie ). Doporucuji, podivat se na historii mezi roky 1917 a 1945, ta se v prehledech obvykle nevyskytuje a je pro cely konflikt dost dulezita.

    http://www.kosovo.com, http://www.kosova.com - pohledy na problem z opacnych stran. Ne zcela objektivni, zato komplementarni.

    Co je nového v České republice

  • Policie vyloučila politický motiv pondělní střelby po demonstraci za Kosovo na pražském náměstí Míru, při níž zemřel devětatřicetiletý muž z bývalé Jugoslávie. Motivem činu prý byly dlouhotrvající spory mezi rodinou oběti a útočníka.

  • Opětné zvolení Miloše Zemana do funkce předsedy strany si přejí pražští delegáti nadcházejícího sjezdu České strany sociálně demokratické. Podporu mu vyjádřili v tajné anketě, kterou mezi sebou uspořádali při pondělním setkání. Místopředsedkyně sociální demokracie Petra Buzková, se přízni ČSSD příliš netěší. V pořadí kandidátů na tři místopředsedy, jejichž pracovní náplň se určuje dodatečně, se ocitla na třetím místě za zahraniční tajemníci strany Světlanou Navarovou a kandidátem severomoravské ČSSD Petrem Lachnitem. Zeman ve výčtu stranických funkcionářů, jimž ve své zprávě sjezdu děkuje za vykonanou práci, Buzkovou vynechal. Buzková však má podporu středočeské lobby předsedy poslaneckého klubu ČSSD Stanislava Grosse, ajiných regionálních organizací. V její prospěch svědčí i stanovy, podle nichž musí být do vedení ČSSD zvolena alespoň jedna žena.

  • Neprosaditelné jsou podle ministra zdravotnictví Ivana Davida návrhy Lékařského odborového klubu, kterými chce získat prostředky na zvýšení platů ve zdravotnictví. Ministr odmítl stížnosti předsedy klubu Milana Kubka, že o požadavcích zdravotníků odmítá jednat. LOK žádá zvýšení průměrného platu lékaře-zaměstnance asi na trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba 35.000 korun měsíčně.


  • To nejlepší z "českého" internetu. Jako příloha českého vydání časopisu PC World z března 1999 a  také časopisu Profit se distribuuje právě vydaný CD ROM "To nejlepší z českého internetu". Jako jeden z mála skutečných českých internetových časopisů jsou na CD ROMU zdá se mi velmi dobře prezentovány cca 5 megabyty nejzajímavějších článků přibližně za poslední rok také Britské listy. Seznamte prostřednictvím tohoto CD ROMU s Britskými listy vaše přátele.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

    Výběr textů z posledních dní:


    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    CME, vlastnící TV NOVA, se spojila s firmou SBS Broadcasting

    Podle těchto informací z 29. března, firma SBS Broadcasting SA (Nasdaq: SBTVF - news) a Central European Media Enterprises, Ltd. (Nasdaq: CETV - news oznámily, že podepsaly dohodu o fúzi. Jde o akciovou transakci, kteerá má hodnotu 615 miliónů dolarů.

    Spojením obou firem vzniká největší evropský televizní broadcaster, který vlastní 18 televizních stanic a 12 rozhlasových stanic ve 13 zemích a vysílá více než 150 miliónům lidí.

    Zde je podrobnější informace v angličtině:

    LUXEMBOURG, March 29 /PRNewswire/ -- SBS Broadcasting SA (Nasdaq: SBTVF - news) and Central European Media Enterprises, Ltd. (Nasdaq: CETV - news) today announced they have entered into a definitive agreement for the merger of CME into SBS in an all stock transaction valued at $615 million based on today's closing prices. The merger creates Europe's largest broadcaster in that it encompasses 18 television stations and 12 radio stations in 13 countries, serving a population exceeding 150 million. On a pro forma basis in 1998, the companies produced $594 million in combined revenues and $64 million in station operating cash flow from continuing operations.

    Under the definitive merger agreement, which has been approved by the boards of directors of both companies, CME shareholders will receive a fixed exchange ratio of 0.5 shares of SBS Series A Common Stock for each CME share. On a fully diluted basis, SBS will issue approximately 14.2 million new shares to CME shareholders and option holders who will own approximately 33% of the combined company. The merger, which is subject to customary approvals, will be accounted for as a purchase by SBS and is intended to be tax-free to CME shareholders.

    The combined company, which will retain the name SBS Broadcasting SA, will own interests in a diversified mix of television and radio broadcasting assets in Europe's fastest growing markets. Major assets of the combined companies include: Western European television stations SBS6 in the Netherlands, Kanal 5 in Sweden, VT4 in Belgium, TvDanmark in Denmark and TVNorge in Norway; and Central and Eastern European national television stations Nova TV in the Czech Republic, TV2 in Hungary, PRO TV in Romania, POP TV in Slovenia, Markiza TV in Slovakia and Studio 1+1 in Ukraine, all of which are market leaders in their coverage areas. SBS also owns a stake in national Italian television station Rete Mia and will launch in September the first national private television station in Switzerland. SBS owns 12 radio stations, located in Sweden, Denmark and Finland, all of which are market leaders. In addition, both companies have formed strategic local partnerships and programming alliances in each of their markets.

    Harry Evans Sloan, currently Chairman and Chief Executive Officer of SBS, will remain as Co-Chairman and CEO in the expanded SBS. Ronald S. Lauder, currently Chairman of CME, will join SBS as Co-Chairman. Michael Finkelstein, currently Vice Chairman of SBS, will become Chairman of the Executive Committee of the Board, the other members of which will be Messrs. Sloan and Lauder. Howard A. ``Woody'' Knight will continue in his current role of Vice Chairman and Chief Operating Officer. Martin Lindskog, currently President of SBS, and Fred Klinkhammer, currently President and CEO of CME, will serve with Mr. Knight in a newly created Office of the President. The eleven member SBS Board will be expanded to 15 members to include Messrs. Lauder and Klinkhammer and two additional directors designated by CME.

    Mr. Sloan commented, ``This combination of assets will create one of the fastest growing, largest and most unique broadcasting groups in the world. We will operate a valuable portfolio of established and developmental franchises that are second to none in Europe in terms of territorial reach and growth potential. All 13 of our combined markets are growing significantly faster than North America's more mature markets and faster than Europe as a whole. Given our top management, proven strategies, bottom-line focus, expanded programming resources and preeminent strategic local partners, it is difficult to imagine a more attractive platform for a pan-European broadcaster.

    ``This is a great deal for SBS' shareholders and enhances our ability to create extraordinary value. SBS' commitment to increasing shareholder value is reflected in our nine consecutive quarters of substantially improved station operating cash flow performance. We have a proven formula for building successful broadcasting operations in newly commercialized markets. CME has created considerable value within a very short time frame in Central and Eastern Europe. CME stations are ranked number one in both audience and revenues in all markets except Hungary where the SBS station, TV2, is number one. I recognize that these achievements are due in large measure to CME's local partners and we are looking forward to helping them further develop their market leading positions. We had previously identified these markets as the logical next step for SBS because of their dynamic growth potential. Combining the two companies gives us unparalleled program buying power. This leverage, coupled with the opportunity for much more efficient inventory utilization and other significant operating efficiencies and cost savings, will drive improved bottom-line performance. Together, we are poised to enter the next century and strategically positioned to capitalize on the continuing growth of Europe's under-penetrated advertising markets.''

    Ronald S. Lauder, said, ``In our media markets, we could not find a better partner than SBS with which to join in order to take the company to the next level. SBS' stations have similar characteristics to our own, including blue chip local partners and strong ties to their local communities. The managements of both companies share a demonstrated commitment to quality programming and the development of profitable stations. We believe CME's operating momentum will be greatly enhanced through the addition of SBS' proven management resources.

    ``CME's market leading stations are uniquely positioned to benefit from the ongoing economic and television advertising growth in the region. SBS' success in developing profitable stations in more mature and more competitive markets will greatly benefit our shareholders as we take our stations forward. Together, we can improve our operating performance and translate the region's growth into increased returns for our shareholders.

    ``On a personal note, I have known and admired Harry Sloan for some time. I have watched with interest the successes he and his management team have achieved. I am very committed to this transaction and I will assist the new company in every way going forward. As a result of this merger, I will become a major SBS shareholder and I intend to further increase my investment in the combined company by purchasing a very substantial number of SBS shares in the open market from time to time at prevailing market prices.''

    Woody Knight commented, ``When I joined SBS more than three years ago, we were a young company poised to deliver significant returns for our shareholders. At that time, our senior management crafted an operating strategy focused relentlessly on bottom-line results. Our successful execution of these initiatives is demonstrated by our consistent and sustainable financial performance. CME represents a collection of premium assets, offering superior growth opportunities. Coupling those assets with SBS' best practices provides a unique opportunity for improved margins and significantly improved cash flow. I am looking forward to working with CME's President, Fred Klinkhammer. Fred is an experienced and capable executive who shares our operating philosophy and he will provide valuable continuity as we integrate these assets into the SBS fold.''

    SBS was advised by Bear, Stearns & Co. Inc. in the transaction. Morgan Stanley Dean Witter advised Central European Media Enterprises Ltd.

    CME is the leading commercial television company in Central and Eastern Europe, serving a population of over 100 million. The Company's national private television stations and networks in the Czech Republic, Slovakia, Slovenia and Ukraine hold the leading average nationwide audience shares in their markets and the Company's television network in Romania holds the leading average audience share within its area of broadcast reach. Central European Media Enterprises Ltd. is listed on the Nasdaq Stock Market and trades under the symbol CETV.

    SBS is a European television and radio broadcasting company with controlling interests in eight television and twelve radio stations in Western and Central Europe, serving a population of over 50 million. Countries where SBS currently broadcasts include Sweden, Norway, Denmark, Belgium, The Netherlands, Hungary, Finland, Slovenia and Italy. SBS is listed on the Nasdaq Stock Market and trades under the symbol SBTVF.

    Tento článek vyšel loni v deníku Wall Street Journal:

    Odchází Lauder?

    Firma CME klopýtá a mnozí uvažují, jaký bude další krok dědice kosmetického impéria

    Sny Ronalda Laudera o tom, že by se mohl stát ve střední Evropě mediálním milionářem, se pro tohoto dědice amerického kosmetického impéria mění v noční můru.

    Podnik Central European Media Enterprises, která vlastní ve střední Evropě televizní stanice, nezaznamenala za svou sedmiletou historii žádné zisky. Nyní čelí CME významnému rozhodnutí: Může zůstat v Polsku, což je největší středoevropský trh, kde její televizní stanice prodělává ročně asi 40 miliónů dolarů, anebo může z Polska odejít a vzdát se představy stát se nejvýznamnější mediální firmou v tomto regionu.

    CME nemá peníze. V roce 1997 zaznamenala ztrátu ve výši 85 miliónů dolarů, v roce 1998 se očekává ještě více, 97 miliónů dolarů, podle zprávy podniku Merrill Lynch. Sílí tlak od investorů, kteří údajně chtějí rychle změnu. Někteří z nich nemají náladu na investice do exotických trhů a prodali své akcie CME. Jejich hodnota poklesla v říjnu 1998 na 5 dolarů, v červnu byla ještě 21.25 dolarů.

    Je lákavé obviňovat newyorské investory, které už nezajímají exostické trhy, anebo špatná situace na východních trzích. Avšak analytikové tvrdí, že si většinu svých potíží CME zavinila sama. Špatné manažerské rozhodování v Maďarsku a v Polsku zastínilo mírné úspěchy na jiných trzích.

    V Maďarsku investovala CME rozsáhlým způsobem nákupem pořadu pro stanici, která neexistovala. Když maďarská vláda udělila licenci, kterou chtěla CME, jiné firmě, CME musela odepsat loni v srpnu 17 miliónů dolarů.

    Krvácející ranou je pro CME její polská firma - a někteří uvažují, že by ji polský podnik mohl zahubit. V Polsku CME vsadila hodně v roce 1997 na stanici TVN. Zdálo se, že přiláká hodně diváků a  CME zakoupila nákladné televizní talenty. Jenže Poláci jsou zvyklí na sledování mnoha televizních stanic a stanici TVN nezačali sledovat. TVN také nezískala potřebné licence pro expansi, a tak byla nucena vrátit peníze firmám, které si u ní zadaly reklamu.


    Miloševič nabídl vyjednávání, NATO to odmítlo

    (Toto je kompletní překlad úvodních cca 20 minut hlavních večerních zpráv lidového televizního okruhu BBC 1, které se vysílají v 21 hodin, z úterý 30. března 1999.)

    Moderátor Peter Sissons:

  • Prezident Miloševič nabízí vyjednávání, ale pouze potud, jestliže NATO zastaví bombardování. Po rozhovorech z ruským premiérem jmenoval Miloševič celou řadu podmínek, které dnes večer spojenci NATO odmítli.

  • Tisíce dalších uprchlíků utíkají před terorem v Kosovu. NATO přirovnalo jejich srbské pronásledovatele k Rudým khmérům.

  • A každá tvář vypráví příběh.


    Peter Sissons: Dobrý večer. Po šesti dnech bombardování letadly NATO konstatuje prezident Miloševič, že je ochoten vyjednávat, ale jen po splnění jeho podmínek. Tyto podmínky zahrnují příměří NATO a odzbrojení kosovských rebelů.

    Ruský premiér, který obnovil diplomatické jednání, je charakterizoval jako "dobrý začátek". Británie uvedla, že je od Miloševiče zapotřebí činů, nikoliv slov, a Německo rovnou odmítlo Miloševičovy návrhy jako nepřijatelné. A celý den rostlo západní rozhořčení nad klikatými kolonami lidské bídy, lidí, kteří se snaží uprchnout z Kosova a před srbskými masakry.

    Dnes večer zašel prezident Clinton dále, než že by jen odmítl podmíněnou nabídku rozhovorů. Varoval jugoslávského vedoucího představitele, že ochromuje své právo mít vůbec jakýkoliv nárok na Kosovo.

    Brian Hanrahan přináší informace o dni, v němž se alespoň začalo vyjednávat.

    Brian Hanrahan: V době, kdy vyšly najevo první podrobnosti ruské iniciativy, vysílala srbská televize záběry tisíců uprchlíků, opouštějících Prištinu, hlavní město Kosova. Jeden západní diplomat, který pozoroval chudě oděnou kolonu, opouštějící své domovy a svá živobytí, poznamenal, že to zrovna nejsou důkazy, jaké požaduje NATO, totiž důkazy o ukončení srbského útlaku.

    Není jasné, co motivovalo tento exodus, ale NATO hovoří o "Velkém teroru", (jako za Stalina), kdy jsou lidé vyhánění z domovů. NATO požaduje, aby každá případná dohoda umožnila těmto lidem vrátit se domů.

    Namísto toho se objevil ruský premiér se seznamem podmínek prezidenta Miloševiče, které mají být splněny, než odvolá své jednotky a zahájí vyjednávání. Primakov a Miloševič strávili spolu šest hodin, během nichž konstatoval jugoslávský prezident, že NATO bude muset odvolat své bombové útoky, než sám podnikne jakékoliv kroky. Avšak NATO už předtím určilo své požadavky:

    Jamie Shea, mluvčí NATO: Doufáme, že premiér Primakov bude dnes mít úspěch při přesvědčování Miloševiče, aby zastavil své útoky v Kosovu. To očekáváme. Klíčovým úkolem mise není zastavit útoky NATO, ale zastavit srbské útoky. To je měřítkem úspěchu.

    Brian Hanrahan: Primakov odcestoval s výsledky svého vyjednávání do Bonnu a vyložil je německému kancléři. Němci zastávají v současnosti předsednický úřad Evropské unie a i když se přímo na bombových útocích neúčastní, považují tuto misi za důležitou, protože otevírá kanál pro příští vyjednávání.

    Primakov vyjádřil názor, že je to dobrý začátek. Ale seznam šesti podmínek, které požaduje prezident Miloševič, byl rychle odmítnut německým kancléřem, který je odmítl jako podklad dohody.

    Když potom byly rozšířeny podrobnosti o Miloševičových podmínkách mezi spojence NATO, odmítli je také.

    Bill Clinton: Spojenci jsou sjednoceni v rozhořčení nad zvěrstvy prezidenta Miloševiče proti nevinným lidem. Jsme rozhodnuti pokračovat s naší politikou. Jak řekl včera prezident Chirac, to, co se děje dnes, musí posílit naši rozhodnost.

    Brian Hanrahan: Najevo vycházejí další hrůzná svědectví s každou novou skupinou uprchlíků. Tito uprchlíci vypovídají, že byli popohnáni na cestu tím, že po nich byl hozen explodující ruční granát. Bude tím jakékoliv možné narovnání obtížnější. Rozhořčení nad jejich těžkým osudem nyní upevnilo rozhodnost postavení NATO.

    Peter Sissons: Podle odhadů nyní téměř 120 000 kosovských Albánců bylo během šesti dnů od začátku bombardování donuceno opustit své domovy. Mnoho z nich bylo donuceno opustit své manžely a syny, kteří museli zůstat v Kosovu. Uprchlíkům byl odebrán majetek a peníze. Jedna úniková cesta z Kosova vede do sousední Makedonie. Ben Brown informuje z tamější hranice, kde přicházejí každou hodinu tisíce lidí.

    Ben Brown: Albánští uprchlíci se probouzejí do dalšího rána v pekle. Poté, co byli nuceni jít pěšky po dobu tří dnů, konečně se jim podařilo dojít na tuto hranici. Pak ale je neuvěřitelně donutila makedonská vláda zůstat zde, na volném prostranství, po dobu 24 hodin, než jim nakonec dovolila jít dál.

    Nemluvně visí nad táborovým ohněm, aby mu nebyla zima. Stařena spí na mrazivé zemi. Dítě brečí a volá matku. A lidé pláčí pro svou zemi.

    Vypadalo to, jako že se vyprazdňuje celé Kosovo. Jde o etické očišťování v obrovském rozsahu.

    Tito uprchlíci jsou stále ještě ve velmi nezáviděníhodné situaci, ale alespoň se už nemusejí obávat o své životy. Překročili hranici, jsou v Makedonii. Konečně bezpečí a útočiště.

    Někteří z nich jsou ale velmi nemocní. Sotva se udržují po tak dlouhé cestě na silnici při vědomí. Jiní žíznivě pijí vodu z napajedla pro krávy, v zoufalství, že byli donuceni k takovému ponížení.

    Pětašedesátiletá Sadia Mahmuti mi sdělila, že nic nevložila už dva dny do úst. Srbové zapalovali v jejím domovském městě Kačanek domovy, obchody a automobily. Ostatní uprchlíci, s nimiž jsem dnes mluvil, vypovídali obdobně o hrůzách, před nimiž unikli. Uprchlíci jako tato mladá stavební inženýrka:

    "Srbové, oni nebojují, víte, oni jen zabíjejí, jako to dělali v těch druhých válkách a teď v Kosovu. Oni nebojují, jen střílejí, zatýkají civilisty, zabíjejí, pálí, kradou."

    (hluk uprchlíků)

    Jak roste exodus z Kosova, na místě je příliš málo humanitárních pracovníků, kteří si nemohou s příliš velkým množstvím uprchlíků poradit.

    Humanitární pracovník: Je to děsivé.

    Ben Brown: Jsou tito lidé teď zachráněni?

    Humanitární pracovník: Nevíme. Několik jejich dětí během noci umřelo. Dnes v noci budou taky muset přenocovat pod širým nebem.

    Ben Brown: Pro tyto uprchlíky, vyčerpané, ztraumatizované a terorizované, se snad blíží konec jejich cesty. Ale mnoho z nich má přátele a příbuzné, stále ještě v pasti v Kosovu dnes večer, jsou to lidé, kterým se dosud nepodařilo uniknout z tamějšího kotle zabíjení.

    Peter Sissons: Britská zásobovací dopravní letadla začala dopravovat nouzovou pomoc do Albánie, kam dosud přišel největší počet uprchlíků. Albánie je nejchudší země v Evropě a nejméně je schopna vyrovnat se s uprchlickou krizí. Dnes odpoledne přišly do severní Albánie další čtyři tisíce lidí. George Alaghaia je v Kukeši na kosovsko-albánské hranici a sledoval jejich příchod.

    George Alaghaia: Jako příznaky nemoci, to, co vidíte tady zvnějšku, není možná víc než jen náznak toho, co se děje uvnitř. Na druhé straně hranice si srbští vojáci opevňují své pozice. Zabrali si Kosovo pro sebe. Tato poslední vlna uprchlíků překročila hranici rychlostí 1000 lidí za hodinu. Celkem přišlo do Albánie za poslední tři dny přibližně 60 000 lidí. Někteří z nich mají štěstí, že se jim sem vůbec podařilo dojít. Příliš mnoho z nich vypovídá totéž, na to, aby bylo možno pochybovat o tom, že se odehrává něco systematického a strašlivého.

    George Alaghaia u majitele automobilu: "Vidím, že na autě nemáte poznávací číslo."

    Dan Vedžeb vypovídal o tom, jak byly uprchlíkům odebrány všechny průkazy totožnosti, i poznávací značky u automobilů. Už nemohou dokázat, že pocházejí z Kosova. Byli "očištěni" od občanství.

    Jiná skupina mi sdělila, že byla donucena opustit vesnici Demjan, 15 kilometrů od hranice.

    George Alaghaia: "Jak si můžete být jisti, že to byli srbští vojáci? Viděla jste je na vlastní oči?"

    Muži, kteří jim vyhrožovali, byli maskováni. Duše Kransniková je nikdy nebude schopna identifikovat. Bude obtížné je pohnat k soudu.

    Vzhledem k tomu, že ofenzíva NATO byla zahájena jménem humanitární intervence, tyto scény vyvolávají vážné otázky, jak úspěšná ta ofenzíva asi bude. Zejména existují pochybnosti, jestli letecká operace může být dostatečně efektivní dostatečně rychle, aby zabránila tomu, co už vedoucí představitelé NATO charakterizují jako genocidu.

    Peter Sissons: Britské letectvo RAF hraje klíčovou roli při operacích NATO, a to nejen bombardéry Harrier. Britská letadla také kontrolují a koordinují spojenecké útoky na Jugoslávii. Naše hlavní korespondentka Kate Adieová dostala exkluzívní přístup na palubu letadla jménem Airborne Warning and Control System, AWACS, během letu nad Balkánem.

    Kate Adie: Nejefektivnější strážní výspa. Britské oči a uči pro NATO, letící vysoko nad boji. Toto je letecké velitelství. Jeho cílem je vědět o všem, co se ve vzduchu pohybuje a to v prostoru více než 400 km. Brzo po startu jsme zaznamenali, jak letí do Bělehradu letadlo s premiérem Primakovem a jak signalizuje svůj ochranný diplomatický statut. Tato obrazovka ukazuje balkánskou hranici, kterou v tomto desetiletí zná NATO tak důvěrně. Počítač chrlí informace. Komunikační systémy hovoří vlastním žargónem. A pak se na obrazovkách objevily důkazy letů za dne. Vojenská letadla se shromáždila ve složitém vzorci u jugoslávského pobřeží.

    Britská poručice: "V podstatě tady koordinuju veškeré akce. Zajišťuju všeobecnou spolupráci, aby spolu hovořily týmy se zbraněmi a pozorovací týmy. Zajišťuju, aby byly radary optimalizovány pro naše úkoly, abychom pozorovali správné oblasti a  abychom informovali správné lidi ve správný čas."

    Kate Adie: A je to devět hodin soustředěné práce. Tento AWACS je včela - královna uprostřed činnosti nad Kosovem a nad Srbskem. Je to uzavřený elektronický svět, který se zdá být daleko od hořících vesnic a uprchlíků. Ale i zde vládne pocit, že tempo operace, probíhající ve dne v noci, se zintenzívňuje.

    Peter Sissons: A nyní se podíváme do Bělehradu, kde se dnes konaly rozhovory mezi Ruskem a jugoslávským vedoucím představitelem. Náš editor pro zahraniční události John Simpson je v Bělehradě. Johne, dostali jsme tuto nabídku od prezidenta Miloševiče, k rozhovorům, avšak změnil se jeho postoj od Rambouillet?

    John Simpson: Zaprvé musím upozornit, že musím volit slova velmi opatrně, v důsledku kontroly, pod níž tady jsme. Ano, do určité míry se ten postoj změnil. Zjevně se rozhodl vrátit se ke slibům, které dělal Američanům loni v říjnu, ke slibům, které nesplnil. To zjevně pro NATO nestačí, je rozhodnuto vyvíjet na něj dál nátlak.

    Peter Sissons: Překvapuje to Bělehrad, že NATO, Británie, Německo, Spojené státy už odmítly jeho nabídku rozhovorů?

    John Simpson: Je to pro ně velké překvapení. Myslím, že se domnívali, že celou záležitost vyřešili. Zjevně se stalo to, že NATO nepovažuje prezidenta Miloševiče za osobu, s níž mohou vyjednávat. NATO je nyní rozhodnuto Miloševiče přimět, aby ustoupil, aby v těchto principech úplně ustoupil. A to pro něho bude velmi obtížné. Dostáváme se nyní do velmi obtížné situace. Vývoj událostí až do nynějška byl dost obtížný, ale teď jsme opravdu v těžké situaci. Prezident Miloševič má zde mnoho podpory a NATO zjevně se nezačíná rozkládat, s jeho rozkladem ovšem Miloševič zřejmě počítal.

    Peter Sissons: Johne, charakterizoval byste dnešní jednání Primakova v Bělehradě jako neúspěch?

    John Simpson: No, byl to neúspěch v tom smyslu, že nevznikla dohoda, ale na druhé straně je to etapa, kterou musíme projít. Teď jsme se dostali do reality. Teď už si Miloševič nemůže myslet, že mu projde, aby udělal méně, než co od něho bude požadováno. Myslím si, že se Primakov bude muset vrátit, protože jedině tak dojde nakonec k dohodě. Ale teď jsme se dostali do opravdu obtížné situace. Jsme na jejím začátku.

    Peter Sissons: A nyní se podíváme do Bruselu, tam je v ústředí NATO náš dopisovatel Mark Laity. Marku, jak přijalo vrchní velení NATO tuto nabídku?

    Mark Laity: Přijalo ji dost záporně. V tom smyslu, že vedoucí představitelé všichni konstatovali, že to nestačí. V jednom smyslu vládla obava, že by mohla přijít nabídka, která by mohla NATO rozštěpit, ale nabídka byla tak omezená, v podstatě jen konstatovala, že jestliže NATO zastaví letecké útoky, Miloševič možná někdy, až se rozhodne, odvolá některá svá vojska, že bylo pro ně velmi lehké ji odmítnout. Takže se v podstatě nic nezměnilo a pokračuje se s leteckými útoky.

    Peter Sissons: Změní NATO svou taktiku, až se mu podaří získat od Miloševiče nějakou reakci? Bude NATO třást stromem trochu silněji?

    Mark Laity: O tom se právě debatuje. Velvyslanci NATO nyní právě ukončili schůzi, na níž debatovali o tom, jak se dostat do tzv. Fáze číslo 3. Fáze 2 se soustřeďuje velmi intenzívně na Kosovo a snaží se útočit na jednotky, které tam provádějí ofenzívu. Nyní chce NATO, alespoň některé státy, zintenzívnit boje ještě víc, a chtějí začít útočit na cíle v Srbsku. To by bylo vážné. Takže je NATO rozhodnější než kdy předtím. Ale jedním z důvodů, proč tak dramaticky zintenzívňují útoky, je to, že mají problémy se srbskou pozemní ofenzívou.

    Peter Sissons: A potřebují také pokud vím dobré počasí. Co by se stalo, kdyby bylo nad Kosovem bezmračno?

    Mark Laity. Kdyby bylo po tři dny bezmračno, Srbové by se stali terčem obrovských leteckých útoků. Do oblasti se přesunuje mnoho posil, letadla proti tankům, těžké bombardéry B1, britské posily, kanadské posily byly oznámeny. Bude-li dobré počasí, zaútočí intenzívně. Dosud bylo zrušeno padesát procent jejich letů, protože neviděli cíle. Proto došlo ke zpoždění. Vládne směsice uspokojení, že jsou schopni zasáhnout cíle, které vidí, a nespokojenost, že je spousta cílů, které nemohli zasáhnout a srbská ofenzíva probíhá velmi rychle, a to v měřítku a v zuřivosti, kterou neočekávali a těžko ji dohánějí.

    Peter Sissons: A nyní, krátce, ostatní dnešní zprávy...


    Má tahle válka někde konec?

    Před týdnem, než začalo bombardování, o něm v Británii skoro nikdo vůbec nedebatoval, píše komentátor Hugo Young v úterním deníku Guardian. A nedebatovalo se o něm ani nikde jinde. Vládlo naprosté vakuum, co se týče chápání toho, co se má odehrát. Pokud jde o parlament, nepožadoval nic. Ani jeden parlamentní výbor nepředložil ministrům ani jednu skromnou žádost o debatu. Nebylo to důsledkem nějaké zlovolné vládní vypočítavosti. Ministři jen dokázali, že vláda Nové labouristické strany Tonyho Blaira ignoruje parlament, který plně ovládá, nejen ve vnitropolitických, ale i v zahraničně politických otázkách.

    Mlčení bylo diktováno absencí předvídavosti. Všichni podcenili, jak obtížné bude zachránit Kosovo. Takže politická argumentace a protiargumentace teprve nyní začíná projevovat svou potenciální ostrost.

    Jsme ve válce, ale nikdo ji obřadně nevyhlásil. Před válkou o Falklandské ostrovy a před válkou v Perském zálivu si dala vláda práci získat celonárodní podporu pro tyto války. Tentokrát se před válkou na národní vůli nikdo ani nezeptal. Prosincové bombardování Iráku, které se odehrálo v obdobném kontextu lidového nezájmu, nevyvolalo žádné politické potíže.

    Ale ono se ukázalo, že s Kosovem je to trochu jinak. Tajné přípravy byly možná velmi pečlivé, ale ve chvíli, kdy se jejich realizace nepovede, lidé se vzbudí a začnou se ptát, proč vláda nevěnovala občanům aspoň zlomek pozornosti.

    Ignorujete-li takto automaticky veřejné mínění, následuje trest. Tak obrovským způsobem, že si nepředstavovala, že by to bylo možné, je Blairova vláda zatažena do války, která ji zažene do slepé uličky.

    Jestli si vláda nedá pozor, začne se měnit požadavek, kdo má co dokazovat. To už se začíná dít. Pomiňme staré válečníky, Healeyho, Carringtona, Benna, kteří od samého začátku varovali, že je bombardování katastrofou. Nebyli schopni nabídnout nic jiného, čím by bylo možno zastavit brutální vraždu Kosova.

    Ale teď se začínají i lidé, kteří se stavěli vůči leteckým útokům s většími sympatiemi, ptát na věci, o nichž si mysleli, že je evropští a američtí stratégové předem zařídili.

    Říkalo se, že se Miloševič brzo podrobí, aby přežil. Nestalo se tak. NATO se tvářilo, jako že má všechny karty v rukou a může ovládat situaci. To ale není pravda. Celá situace se změnila tak, že nyní všichni čekají na Miloševiče - zatímco před týdnem vládlo přesvědčení, že je možné Kosovo zachránit bez ohledu na fašistickokomunistického bosse v Bělehradě. Zkouškou úspěchu začíná být přimět Miloševiče, aby zasedl k mírovému stolu. To bude možná tak těžké, jako se snažit dostat k vyjednávání Saddáma Husajna.

    Stejně rychle se začala měnit geopolitická strategie. Válčit za nezávislé Kosovo a v podstatě se stát letectvem Kosovské osvobozenecké armády, to nemělo být cílem NATO. Ale předpověď , kterou nyní činí američtí vládní činitelé, že "Miloševič přijde o Kosovo", vlastně definuje jako cíl této akce nezávislost Kosova. Je to naprosto v konfliktu s dohodou z  Rambouillet, přičemž NATO stále ještě dohodu z Rambouillet Miloševičovi nabízí.

    Krátce řečeno, už je po pěti dnech se vynořuje stále více otázek ohledně bombardování, a nikoliv ohledně zločinů, které je vyvolaly. To je cena za nerealistický předpoklad, že problém Miloševič vyřeší "bombardování".

    Národ nebyl politicky připraven na válku a už vůbec ne na válku, která možná nebude hned úspěšná a bude možná trvat dlouho.

    Zvěrstva, která páchají Srbové na Kosovanech, začala dávno před bombardováním NATO. Nemělo by se používat slova genocida. Ale divošské zabíjení a kruté vyhánění bezmocných, nevinných lidí z domovů se zrychluje. Pro podezření, že dospělí kosovští muži jsou masakrováni, existuje množství nepřímých důkazů.

    Pokud kdy byly pochybnosti, zda jsou letecké útoky v souladu s mezinárodním právem, když OSN nevydalo k této věci konkrétní rezoluci, tyto pochybnosti rozptýlily groteskní Miloševičovy zločiny proti lidskosti, které jeho mluvčí obhajují.

    Bombardování ovšem ještě neskončilo. V pondělí učinilo NATO jedinou věc, kterou tváří v tvář srbským zločinům mohlo učinit, totiž zintenzívnilo letecké útoky. Vzhledem k tomu, že ofenzíva začala jménem lidskosti pro Kosovo, neexistuje argument, že by měla být oslabena jen proto, že první srbskou reakcí bylo humanitární situaci Kosovanů zhoršit. I toto nejmodernější bombardování je jen tupým nástrojem. Ale nebylo by správné vzdát se činnosti, která nadále velmi vážně poškozuje srbskou armádu a možná ještě zdecimuje Miloševičovu horkou válku proti Kosovanům.

    Většina lidí v Británii tohle chápe. Avšak válka trvá teprve šest dní. A všichni vojenští odborníci vědí, že v Kosovu nemůže vzniknout ani křehký mír, aniž by tam nebyla přítomna obrovská mezinárodní armáda. Její součástí musejí být americká i britská vojska. I když obě vlády tvrdí, že to nejsou ochotny učinit, plány na vyslání pozemních vojsk existují. Pokud nebude bombardování v této věci tak rozhodné, jak se nám tvrdilo před týdnem, budeme mít strašlivou volbu mezi odevzdáním Kosovanů Miloševičovi a mezi vysláním pozemních vojsk, na což veřejnost vůbec není připravena.

    Zatím se nedá říct, co přesně by se mělo dělat. Ale argument je nutno otevřít. Má tato válka nějaké meze? Jsme připraveni přijmout ponížení NATO? Je možno zanechat Kosovo vlastnímu osudu?

    Tyto otázky velmi brzo zaženou všechny ostatní zprávy z titulních stránek všech novin, uzavírá Hugo Young.


    Co si myslí Amerika

    Karel Herzog

    Vazeny pane redaktore,

    se zajmem jsem si precetl veskery material o KOSOVU na strankach BL. Rad bych k tomu pridal nekolik poznamek.

    Amerika, tedy USA, neni jednoznacne sjednocena ve svem nazoru na zasah v Kosovu. Dle udaju statistiku jsou Americane ve svych nazorech rozpolceni asi na polovinu: kolem 40% populace zasah v Kosovu podporuje, kolem 40% je proti.

    Americane se jen velmi neradi vmesuji, byt vojensky, do slamastyk po svete -- z logickeho duvodu: jsou to tela mladych Americanu, ktera konci v body bags v chlazenych hangarech ve stredu Ameriky...

    Na druhe strane Americane jsou dnes skutecne, co do vojenske pripravenosti, jedinou svetovou velmoci, kterou se Cinane snazi dohanet, normalni industrialni spolupraci nebo spionazi v americkych vyzkumnych ustavech, a o ktere si do ekonomickych nizin denne se propadajici Rusko muze nechat jenom zdat...

    Jako takovi snaseji velmi spatne, a snaseli vzdycky velmi spatne, pohled na toho ci onoho diktatora ci ty ci ony diktatory, ktery ci kteri se z tech ci onech duvodu snazili nebo snazi vyhladit pravne, civilne ci fyzicky urcitou cast svych obcanu se sveta...

    President Clinton, a muzeme si o nem myslit kdo co chceme, na to mame pravo, ucinil, jako vrchni velitel ozbrojenych sil USA rozhodnuti pouzit vojenskych sil NATO (se souhlasem dalsich 18 clenu dnesniho NATO!) k zasahu v Kosovu. Jedna se o precizni, bombove, ovsem, zasahy na strategicke vojenske cile v Jugoslavii, ktere snizi a omezi Milosevicovu vojenskou akce schopnost natolik, ze systematicke vyvrazdovani civilniho obyvatelstva Kosova bude muset byt zastaveno.

    Velka cast americkych senatoru mela proti Clintonove rozhodnuti velike vyhrady. Ovsem v momente, kdy prvni letadla USA, Kanady, Norska, Anglie, Nemecka a dalsich spojeneckych zemi NATO vystartovala, vetsina populace USA, stejne jako senatori, vyslovili bezvyhradnou podporu svym ozbrojenym silam. Je nutno mit na pameti, ze vojensti velitele nejsou ti, kdo rozhoduji o tom, jestli ano ci ne budou vojenske sily pouzity a nasazeny tam ci onde.

    O nasazeni vojenskych sil rozhoduji CIVILISTE, politici...

    Vojaci, od vrchnich velitelu po posledniho radoveho vojaka, letce ci namornika skutecne pouze vykonavaji rozkazy, ktere vydal nekdo jiny...

    Velitele, prislusnici infanterie, letectva nebo namornictva nemaji nikdy "zadnice v teple letadlovych lodi," jak na techto strankach neuvazene napsal pan Prochazka... Vojaci ozbrojenych sil NATO ( nakonec totez delaly i nase ceske protichemicke jednotky ve valce s Irakem! a totez delaji nasi cesti vojaci u SFOR etc.! dodnes) nekdy ani treba osobne s tim ci onim rozkazem nesouhlasi. Jenze slozili kdysi prisahu sve, ano, at to dnes zni nekterym usim i pejorativne! sve vlasti... Slozili prisahu. Ze, v pripade potreby, dokazi, diky uvedomelosti a tvrdemu vycviku premahat pud sebezachovy a s chladnou hlavou slouzit u te ci one jednotky co nejlepe, i v situacich, kdy, receno lidove, jde hodne o krk, a to nejen mne, ale treba i kamaradovi vedle mne...

    A toto kazdy radovy American chape, byt i osobne si myslel o rozhodnuti Billa Clintona cokoli... V druhe fazi leteckych utoku v Jugoslavii dojde na nebezpecne strategicke eliminovani pozemnich pohyblivych jednotek ozbrojenych zbojniku, kteri na uzemi Kosova systematicky provadeji skutecnou genocidu vuci svym spoluobyva-telum. Nejsou vyvrazdovani jen Muslimove, jsou vyvrazdovani i Albanci, krestane. Lze si prat, aby ozbrojene sily NATO skutecne dokazaly to, co bylo americkym ozbrojenym silam, ve kterych bojuji spolecne potomci Srbu, Cechu, Slovaku,Polaku, Madaru, Chorvatu, Albancu, Jugoslavcu, Mexicanu, Iru, Francouzu, Madaru, Korejcu, Tahitanu, Turku etc etc etc vytceno za cil: vykoreneni ozbrojenych bojuvek, ktere se nestiti vrazdit zeny a deti ani muze mezi 16 a sedesati, a nastoleni autonomie v Kosovu.... Lze si prat, aby to bylo brzy. Vojaci NATO, profesionalove, jsou si dobre vedomi, ze vycistit Kosovo nebude prace na 24 hodiny... Mnoho Americanu se obava, ze president Clinton muze ztratit nervy a po ztratach na zivotech akci v Jugoslavii zastavit. Prestoze jako vrchni velitel americke branne moci vypada velmi fotogenicky, povest jde, ze pokud se sdelovani rodinam vojaku padlych ve sluzbach vlasti, ze jejich syn ci dcera se domu uz nikdy nevrati, by mohl mit jiste potize...Proto ty obavy...

    Dle nazoru mnohych by to byla fatalni chyba... Pro NATO, pro USA, pro Evropu, pro cely svet...

    Boj na strane nevinnych proti nasili neni nikdy jednoduchy. Vyzaduje pevne nervy, vydrz, premahani pochyb, unavy, a presvedceni o tom, ze to ci ono usili bylo tim poslednim prostredkem, po tom, co vsechny jine, jemnejsi prostredky v takovem ci jinem zapase o spravedlnost, nadobro selhaly. Presne to se stalo v pripade Kosova.

    Obvinovat dnes NATO neb USA z cynismu neb z krvelacnosti muze dnes pouze nekdo, kdo si zacpava oci i usi pred nesmirnym utrpenim druhych, byt nebyli nasi barvy pleti, nasi viry, nebo byt nehovorili pouze nasim jazykem.

    Lze si prat, aby i cesti obyvatele Budejovic ci Brna nespatrovali v preletajicich letadlech nad ceskym uzemim iritujici zelezne molochy, ale nastroje, ktere mozna zachrani zivoty nevinnych zen, deti i muzu kousicek na jih od nasi republiky... Navic by si bylo prat a dekovat Bohu, ze to dnes jeste nejsou ceska letadla ani cesti piloti, kterym ukol letet na jih - se vsim co to obnasi - pripadl... A bylo by dobre zamyslet se nad tim, ze mozna pro nektere z letcu preletajicich nad nasim uzemim, to muze byt i  jejich let posledni...

    Ti, kdo veri ve Stvoritele, mohou za temi letadly poslat modlitbu, jako to delame dnes my, Americane, my take Cesi, dnes vasi spoluclenove v NATO...

    29. brezna 1999

    Karel Herzog


    Jestli se Albáncům v Srbsku nelíbí, můžou si sbalit kufry a jít

    Martin Pravda

    Mám dojem, že v diskuzi o situaci v Kosovu, vedené na stránkách Britských listů, se zaměňuje oběť s agresorem.

    Kosovo a Metohija je historickým územím Srbska. Tento stát si vytvořili Srbové, Albánci sem přišli jako emigranti, kolonisté a v době 2. světové války dokonce jako okupanti; tím se určuje jejich státoprávní postavení. Jesliže se jim dnes v Srbsku nelíbí, můžou si sbalit kufry a jít.

    "Miloševičovo" zrušení autonomie Kosova v roce 1989 bylo pokusem o zabránění (dnes víme, že pouze oddálením) odtržení této provincie.

    Autonomie, kterou Kosovo získalo s Jugoslávskou ústavou r. 1974, byla "více než" autonomie, prakticky státnost - autonomií takového rozsahu nedisponuje žádná národnostní menšina na světě; s již tehdy predikovaným rozpadem Jugoslávie by kosovský parlament pravděpodobně stejně tak jako Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie a Bosna a Hercegovina vyhlásil nezávislost.

    Josip Tito se udělením tak rozsáhlé autonomie snažil udržet mír v oblasti, kde díky jeho sociální politice došlo k několikanásobnému přečíslení Srbů Albánci, stejně tak jako po roce 1944 v zájmu zachování míru neodsunul ty Albánce, kteří se do Kosova přistěhovali a obsazovali půdu vyhnaných Srbů v průběhu 2. světové války, kdy jeho větší část spadala rozhodnutím fašistické Itálie a nacistického Německa pod nadvládu "loutkové" Velké Albánie.

    Chybou kosovských Albánců bylo, že se v období sociálně- ekonomické krize, vyvolané mj. embargem uvaleným OSN na  Jugoslávii v době války v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině, nechali zmanipulovat svými vůdci a pod jejich vedením žádali více, než jim náleželo - separatistické snahy kvalifikuje prakticky každá země jako zločin vlastizrady.

    Zdánlivý klid panoval v Kosovu až do jara minulého roku, kdy se začala utvářet tzv. Kosovská osvobozenecká armáda (UCK). Ta začala zabíjet jak srbské policisty, tak prosrbské Albánce.

    V této situaci přistoupila srbská vláda k vyslání policejních jednotek, jejichž úkolem bylo paralyzovat UCK, zatknout podezřelé, předat je soudům a znovunastolit právo.

    Růst UCK, jak kvalitativní, tak kvantitativní, podporované ze zahraničí, ať už ze strany v Albánii a v západní Evropě žijících Albánců, nebo souvěrců z islámských zemí, zejména ropných monarchií, si pochopitelně vynutil i posílení srbských policejních jednotek.

    Tak proti sobě dokonce stáli mj. jak zkušení veteráni z Bosny a  Hercegoviny na straně Srbů, tak afghánští Mudžáhidové jako žoldáci, navyklí partyzánské válce, ve službách UCK na straně druhé.

    Vzhledem k tomu, že Srbové vzhledem k mezinárodnímu právu nemohli zlikvidovat výcvikové tábory a logistická centra UCK v severní Albánii (jak by se asi mezinárodní společenství postavilo k  tomu, kdyby na ně srbské letecké síly podnikly nálety, tak jak je to běžné v jižním Libanonu ze strany Izraele), se konflikt protáhl až do začátku podzimu.

    Tehdy zejména USA vyzvaly Srbsko, z důvodu hrozící humanitární katastrofy několika tisíců kosovskoalbánských uprchlíků v nadcházející zimě, k zastavení vojenských operací v Kosovu a ke stáhnutí policejních sil (zde bych chtěl připomenout, že Albánci nebyli ze svých obydlí nikým vyháněni, bohužel každou vojenskou operaci doprovází exodus civilního obyvatelstva, které prchá před blížící se frontou - stejně tak dnes, každý kdo jen mohl opustit NATem bombardovaná města, tak učinil; na vesnicích je možnost zabití zbloudilým tomahavkem vzhledem k absenci zajímavých cílů mnohem nižší).

    Pod hrozbou bombardování Srbsko podepsalo dohodu (jen tak na okraj, dohoda se přijímá na základě dobrovolného rozhodnutí všech zúčastněných suverénních stran, je-li alespoň jedna z nich nucena "podepsat pod nátlakem", jedná se o diktát, a taková "dohoda" je de jure od samého počátku nulitní), v níž se zavázalo své policejní síly na území Kosova redukovat.

    Tuto "dohodu", alespoň zpočátku Srbsko dodrželo - mnohé policejní jednotky byly opravdu staženy. Na jimi dosud ovládané území se ale hned po jejich odchodu začala vracet a opevňovat UCK.

    Nemůžeme se tedy divit, že koncem roku přešlo Srbsko znovu do ofenzivy (mnoho západoevropských komentátorů kárně upozorňovalo, že k tomu došlo o vánocích - pravoslavné vánoce se ale slaví o něco později, muslimů se prakticky netýkají).

    Po několika měsících odpočinku byla UCK již natolik silná (podle informací některých i  západoevropských nezávislých reportérů se v její výzbroji dokonce objevila čtyřosá obrněná vozidla), že proti ní musely být nasazeny těžké zbraně, později i tanky.

    S postupem útoku začalo opět přibývat uprchlíků (znovu opakuji: Srbové útočili proti UCK, pouze fakt, že ta byla opevněna ve vesnicích, vedl k exodu civilistů, někdy bohužel i k jejich smrti - za to ale nese odpovědnost právě UCK - dodnes pořád uspokojivě nevysvětlený masakr v Račaku ale spíše dokazuje, že ta je dokonce schopna zneužít i mrtvých těl jak svých spolubojovníků, tak nešťastně zabitých civilistů k  propagandistickým účelům).

    "Spravedlivě" pobouření občané, a zejména politici západoevropských zemí opět pohrozili Srbsku, resp. Jugoslávii bombardováním a pozvalo představitele válčících stran k diskuzi na zámeček v Rambouillet.

    Diskuze proběhla separátně a vzešla z ní západoevropskými politiky připravená dohoda. Tu nejprve nechtěla podepsat ani jedna ze stran. Asi po týdnu na rozmyšlenou, kdy M. Allbrightová dokonce prohlásila: "nepodepíšete-li dohodu ani vy (Albánci), pak nemůžeme bombardovat Srby", byla Albánci dohoda jednostraně podepsána. Miloševič na  dohodu nepřistoupil nakonec ani pod hrozbou bombardování (rozdíl mezi dohodou a diktátem jsem už vysvětloval).

    Bombardováním Srbska NATO nepřípustně porušilo jak mezinárodní právo a Chartu OSN, tak svůj vlastní základní předpis: Washingtonskou smlouvu.

    Srbové zahájili masivní ofenzivu ve stylu co dnes obsadím, to zítra bude moje.

    V médiích se objevují zprávy o genocidě etnických Albánců.

    Všechny zprávy mají ale jedno společné: pocházejí ze strany UCK a nejsou nezávisle potvrzeny.

    Vskutku nevím, jsou-li pravdivé. Běží-li ale na BBC zpráva o  vypalování kosovskoalbánských vesnic a je doprovázena videosekvencí cca dvaceti domečků, z  nichž dva trochu doutnají (byl-li bych cynikem, řekl bych, že někomu akorát bouchla kamna), začínám mít pochybnosti (bohužel, při vojenské operaci sem tam něco shoří).

    Je mi jasné, že televizní štáby neúčastnící se útočných operací srbských sil záběry hořících vesnic pořizovat nemohou. Můžou je ale pořizovat špionážní satelity, nebo průzkumné lety NATO.

    Jestliže NATO takovými záběry disponuje, ať je uveřejní.

    Stejně tak zůstává otázkou došlo-li opravdu k popravě oněch dvaceti kosovskoalbánských učitelů. Další otázka je, byli-li pouze učiteli. Konrád Henlein jím byl také.

    A poprava pravé ruky Ibrahima Rugovy? Jak již jsem řekl: pokus o odtržení části území je vlastizradou. Na teroristy z UCK se Ženevská úmluva o zacházení se zajatci nevztahuje, nereprezentují totiž suverénní stát. Fakt, že byl popraven bez rozhodnutí soudu se mi také ale nelíbí.


    Místo popisování současného stavu bych se raději pokusil nastínit možná řešení. Soužití Albánců a Srbů v jednom státě je po bombardování NATO (jímž jsou v očích Srbů pochopitelně vini Albánci) nemožné (stejně tak jako bylo nemožné soužití sudetských Němců s ťechy po druhé světové válce). V této situaci připadají v úvahu tři řešení:

    1. Území Kosova bude mezinárodní arbitráží rozděleno mezi Srbsko a Albánii - nepravděpodobné, v případě nesouhlasu Bělehradu (Miloševič se nevzdá ani metru čtverečného z území Kosova, jen přes svou mrtvolu, a pak na jeho místo nastoupí někdo jiný, ještě radikálnější) by si vyžádalo účast pozemních sil NATO a raněné a mrtvé a nepřízeň voličů a propad ve volbách ...

    2. Území Kosova obsadí Srbská armáda, která vyžene etnické Albánce - také nepravděpodobné, pro vedení útočných vojenských operací potřebujete masivní logistickou podporu, letecké útoky NATO ji Srbům prakticky zlividovaly - až vystřelí poslední náboj a spálí poslední kapku nafty, budou se moci akorát zavřít do věží svých tanků a počkat až přijde UCK s otvírákem na konzervy. Tato varianta je pochopitelně jak snem Miloševičovým , tak snem každého Srba, a on se ji dnes snaží realizovat a doufá, že získá podporu např. Ruska (problém je přes který stát dopravit Srbsku zásoby).

    3. Území Kosova získá pod svoji nadvládu opět UCK, která vytlačí špatně zásobovanou srbskou armádu - sem směřuje vývoj, NATO nemusí nasazovat "své" pozemní síly - těmi je pro něj UCK.

    A další vývoj?

    Menšiny Albánců v Makedonii a Řecku se pod dojmem úspěchu separatistů z Kosova začnou také "hlásit o svá práva". V  Makedonii by mohly být úspěšné, Řecko je ale členem NATO.

    Stejně tak si z Kosova vezme vzor Maďarsko: jeho předseda vlády se už také vyjádřil v tom smyslu, že i maďarská menšina v srbské Vojvodině má právo na sebeurčení. A pak maďarská menšina v rumunském Sedmihradsku a na jižním Slovensku. Přestože dnes Ján Slota může vypadat jako schizofrenik (možná jím opravdu je), jeho obava z opětovné maďarizace Slovenska má reálné kořeny.


    Hrůzný dopad americké "vojenské pomoci"

    Petr Marek

    Vazeny pane Culiku,

    Velice rad ctu Vase Britske listy. Dosud jsem Vas v zurnalistice povazoval za feroveho (unbiased).

    Ale v pripade Kosova nesdilim Vas nazor na mezinarodne organizovany prepad suverenniho statu Jugoslavie, doprovazeny koordinovanym lhanim svetovych politiku a manipulaci verejnych sdelovacich prostredku.

    Vojenska agrese doprovazena podvodnou propagandou je skutecne nehoraznost.

    (Osobne jsem velmi prekvapen nad vysokou urovni jugoslavskych politiku, kteri kdyz dostanou moznost na americke televizi, tak zdejsi oponenty casto i deklasuji.)

    Leteckym prepadem a nevyhlasenou valkou Jugoslavii, Zapad (Clintonova administrativa) jasne selhal.

    Pritom jeste stacil zlikvidovat duveryhodnost obranne alliance NATO.

    Ano, brutalnim bombardovanim se dostal do pasti, kterou si sam vytvoril. Zapricinil nejen zverstva Srbum, ale formou dominoveho efektu, i kosovskym Albancum. Kosovsti Albanci jsou dnes bohuzel v Jugoslavii povazovani za patou kolonu, ktera zradila vlastni narod.

    Jejich podpora "s oslavami" bombardovani zapricinila, ze je uz je v Jugoslavii nikdo nechce.

    Proc tento dopad neprepokladali planovaci utoku? Nebo je exodus kosovskeho obyvatelstva soucasti pekelneho planu?

    (I kdyz to neni presne porovnani, jak by asi dopadlo Ceskoslovensko, kdyby odmitlo vydat Sudety Nemecku pred vice nez sedesati lety? Radeji ani nepomyslet.)

    Jestize nemate v Glasgow moznost k vysvetleni, ci pohledu z opacne strany, napr. od znamych z Jugoslavie, mel byste alespon v BL na vyrovnani sveho nazoru otisknout prvni clanek ze Slova (30. 3. 1999) od Milija Draskovice.

    Dnes je prece kazdemu jasne, ze ball (mic) teto hruzostrasne hry je na strane Clintonovy administrativy, ktera bombardovani neuvazlive zahajila a jiz proto v nem musi pokracovat dal.

    V dane situaci vyzyvat obet k ponizujici kapitulaci neni akceptovatelne reseni.

    Navic v civilizovanych zemich je jakakoliv smlouva naprosto neplatna, pokud je vynucena vydiranim nasilim nebo pod hrozbami, jako je prikladne bombardovani.

    Jde z toho proste hruza. V dnesni dobe, kdy existuje jenom jedna supervelmoc, si kazdy preje americkou podporu a pomoc.

    Ale proc nemohli kosovsti Albanci dostat pomoc ekonomickou, namisto te vojenske?

    Proc lide, momentalne ve vedeni jedine supervelmoci sveta, destabilizuji jiz tak nestabilni cast Evropy?

    Snad nechteji prestehovat pres dva miliony kosovskych Albancu do Ameriky, ci vytvorit "Greater Albania" a potom po staleti drzet cely Balkan pod vojenskou samospravou?

    Vzdyt museli moc dobre vedet, ze takovymto zaujatym bombardovanim na misto diplomacie, vrazi do celeho Balkanu klin narodnostni nevrazivosti, nenavisti i vrazdeni na cele generace.

    Nebo se skutecne bude v Novem Svetovem Poradku nastolovat demokracie v zaostalejsich regionech bombardovanim a tohle je jenom overovaci test?

    Nakonec bych chtel jen poznamenat, ze americky penezi pohaneny a manipulovany system, ktery pracuje bez jakekoliv lidske moralky a etiky, tak jak jej ukazkove predvadi a presentuje po leta sam prezident Bill Clinton, je sice stale jeste ekonomicky uspesny, ale asi moralne u konce.

    Z protestnich plakatu zde v Calgary vyjimam:

    Bill Clinton, a devious maniac, sadist and evil of money.

    Bill Clinton, a draft dodger, cheater, liar, perjurer and mass murderer.

    Bohuzel, jsou to silna slova, vetsinou pravdiva. Navic clovek, ktery byl jako prezident Kongresem "impeached," za tri mesice po obzalobe a prokazanem lhani u soudu i vuci verejnosti, vydava vojenske prikazy k ukrutnemu bombardovani evropske civilizovane zeme.

    V jeho pripade si nikdo nemuze byt jist, jestli s tim nezakryva treba neco uplne jineho.

    I v pripade, ze Bill Clinton brutalni silou zvitezi, co bude potom?

    Kazdopadne jeho cin zustane urazkou a potupou nejen vsech mirove smyslicich, demokraticky jednajicich a civilizovanych Evropanu. Bude zaznamenan na veky do smutne historie lidstva.

    V techto krizovych casech bychom se meli ptat vudcu sveta kam jejich "lidske programy" miri a co s nimi vubec zamysli.

    Vzdyt v demokracii mame svobodu slova a tim i povinnost drzet sve vudce accountable (nemam vhodny cesky vyraz). (musejí se zodpovídat voličům, JČ)

    Z historie take vime, ze ze zneuzivani moci a nasledne neschopnosti ci zbabelosti tomu zabranit, selhava cely system demokracie.

    Petr Marek


    Kosovo: vysoká míra demagogie

    Jan Kochman

    Vazeny pane Culiku,

    jsem pravidelnym ctenarem Britskych Listu a vetsinou je to dost zajimave cteni, i kdyz ne vzdy a se vsim souhlasim.

    Velice zridka me neco vyprovokuje natolik, abych se snazil ostatnim 'vnutit' muj vlastni nazor (at je to formou e-mailu nebo delsiho textu - snad jedinou vyjimkou dosud byla neprima reakce na prispevky J. Fuchsove).

    Bohuzel situace v Kosovu (nebo Jugoslavii) je natolik vazna a dusledky postihnou tolik lidi (a narodu) nejen na Balkanech, ze verim, ze pouze pozorovat co se deje a co kdo rika a doufat, ze ono se to nejak 'vystribri' je ve prospech tem, kteri soucasny konflikt vytvorili.

    Uroven demagogie dosahl nebyvale vyse - a ubohosti. Vetsina tzv. analyz a komentaru vybira fakta (nebo je snad i prekrucuje) a hlavne, specificke omezeni na Kosovo a na velice kratke obdobi, zcela zamerne vnucuje jedine spravne reseni - vraha Milosevice a jeho kumpany musime odstranit (at uz to je leteckymi utoky, nebo snad i primou okupaci).

    Predkladam velice zjednodusenou (a povrchni) uvahu o moznych pricinach a dusledcich, s omezenim na to, co jsem vycetl z BL a obecne zname reality (well, 'obecne zname reality' jsou nejlepe vhodne k manipulaci...):

    1. Financni, pravdepodne i vojenska podpora Kosovskych extremistu nekym (?) (myslim, ze J. Jirovec primo napsal NATO) pokracuje nejmene od r. 1981.

    2. Nasilne rozdeleni Jugoslavie bylo, ne li primo pod kontrolou, zcela jiste s podporou Chorvatskych organizaci mimo Jugoslavie.

    3. Zajem na diplomatickem reseni zejmena ze strany USA byl mizivy.

    Pokud bychom prijali vyseuvedena tvrzeni za fakta, tak nam vyjde, ze soucasny konflikt v Kosovu byl dlouho pripravovan a je pravdepodobne pouze casti nejakeho sirsiho, dlouhodobeho planu.

    Ted o ucasti evropskych clenu NATO - bud je dobrovolna, nebo vynucena (v ojedinelych pripadech je docela mozne, ze uroven debility politiku je primo umerna jejich postaveni - to by snad mohlo ospravedlnit jejich uprimnou viru v 'humanitarni pomoc' dorucenou vojenskymi letadly a rizenymi strelami). (...jeste mame moznost zcela primitivniho doprdelevlezstvi...)

    Pokud je ucast evropanu vynucena bylo by zajimave vedet, kdo a cim disponuje, ze se nenasel ani jeden slusny politik, ktery by verejne vystoupil s odmitnutim natlaku. Toto je ve skutecnosti ta lepsi z variant, ponevadz je stale jeste nadeje, ze 'nasilne' udrzovana koalice se rozpadne a dalsi vyvoj bude (at chaoticky) prece jen pod vlivem (alespon castecne) cestnych lidi. Umisteni konfliktu v Jugoslavii by melo soucasne privezt k rozumu vsechny ty male diktatory, ale melo by tez velice vychovny (vyhruzny) efekt pro tech par 'neposlusnych' a 'nerozumnych' evropanu (you see, we can do it and we don't give a damn).

    Varianta dobrovolne ucasti evropanu je mraziva - prakticky by to znamenalo, ze existuje seskupeni nejvyspelejsich a nejsilnejsich statu, ktere se rozhodly dokazat, ze navedou poradek jak a kde se jim zlibi, Jugoslavie je pouze nahodnou lokalitou (i kdyz dost riskantni pro evropany, ale s vetsim efektem nez nejaky Irak, Grenada, nebo treba Panama).

    Jiste, je docela mozne, ze Milosevic je psychoticky maniak a cela zapadni civilizace by se zhroutila pod tihou vedomi, ze beztrestne vyvrazduje nekym(?) vyzbrojene, ubohe albance. Pouze doufam, ze dany typ 'humanitarni' pomoci a reseni konfliktu snad vyprovokuje (slusne) lidi k zamysleni - is this the new world order we want? (tak tohle to je ten novy svetovy rad?) - a pokud ne, ...

    Jan Kochman

    P.S. V zadnem pripade se nezastavam nikoho, kdo se snazi resit problemy nasilnym zpusobem, at to je srbska paramilice, nebo kosovska pseudo armada.


    Nekritizujte jen české novináře

    Iva Nachtmannová

    Dobry den,

    velice ocenuji, ze jste prelozil diskusi na Channel 4, jenom chci poznamenat, ze slovo "ocistovani" ve spojeni s etnickym nasilim neni patricne. Slovo ocistovani ma totiz v cestine pozitivni konotace, takze spravnejsi je v tomto pripade slovo "cistky".

    A jeste jednu dulezitou vec: Vy jste sice pred nedavnem znovu vysvetloval, ze Britske Listy nechteji a nikdy nechteli byt mediem, ktere pouze utoci na uroven ceskych novinaru, ale v Britskych Listech v 30. 3. pisete, jak "v teto krizi je jasne, jak duleziti by byli nyni v Ceske republice nezavisli novinari s autoritou".

    Z toho mi vyplyva, ze Vy se domnivate, ze takovi novinari v CR nejsou. Ale s tim nemuzu souhlasit.

    Zrovna pred chvili skoncila diskuse na Radiozurnalu, kde hovoril Jan Urban, Jaromir Stetina a Dimitrij Belosevskij (jednalo se o kosovskou krizi a roli Ruska v ni), a domnivam se, ze prave tito novinari jsou nezavisli, a u mnohych lidi maji velkou autoritu, protoze maji (aspon ti prvni dva) osobni zkusenosti s novinarskou praci ve valecnem prostredi.

    Dimitrij Belosevskij se zase systematicky a do hloubky zabyva Ruskem.

    Takze, ac nechcete vytvaret dojem neustale kritiky ceskych novinaru, rekla bych, ze se Vam to asi dari uz jaksi nevedomky.

    Iva Nachtmannová


    Poznámka JČ: Pokud vím, překlad "etnické očišťování" je správný a naopak běžněji užívaná české verze "etnické čistky" je nesprávná. Výraz "etnické očišťování" pochází pokud vím původně z Jugoslávie a byl to pozitivní eufemismus pro vraždění a vyhánění etnicky nevhodného obyvatelstva.

    Házení bomb na civilisty není idealismus

    (Jméno a adresa autora jsou známy)

    Vazeny pane Culiku,

    ve svem clanku se nazyvate idealistou, ale osobne nevidim na hazeni bomb na  civilisty zadny idealismus.

    Tvrdite, ze potrebujeme nekoho s autoritou, komu bychom mohli verit. Nestojim o zadne autority; staci, kdyz mi novinari daji potrebne informace, nazor si uz udelam sama, k tomu mam mozek. Je pravda, ze se uz neda verit ani tomu, ze informace nefiltruji.

    Vyjadrujete pochybnost, ohledne pomoci poskytovane Cechy potrebnym lidem.

    Ruzne aktivity a charity stale nekomu pomahaly a pomahaji (Armenii, Kalifornii, Ukrajine).

    Pisete, ze socialne deprivovane vrstvy a drive utlacovane narody maji snizena ocekavani. Je to podlozene zkusenosti. Vite, proc takovi jedinci nechteji "chodit s pany na led"? Protoze kdyz se nic nedeje, vsichni jsou si relativne rovni. Pokud nastane problem, mocni maji sve site znamych, velke staty maji mocne armady, a ten, kdo zaplati ucet, jsou slabi.

    Poznámka JČ: Novináři s autoritou jsem myslel lidi, kterým by bylo možno věřit, že jsou neúplatní a že záměrně nelžou. Nechtěl jsem vytvořit dojem, že si myslím, že by čtenáři či rozhlasoví posluchači či televizní diváci neměli svým vlastním kritickým rozumem rozbírat i příspěvky "novinářů s autoritou".


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|