Předsudky
Pane Culiku,
obavam se, ze se nemylite:
"Celkove se da rici, ze nejctenejsi jsou clanky, kteri potvrzuji v CR
prevazujici predsudky. Osobne by se mi zdalo dost nudne cist noviny jen
proto, abych si potvrdil vlastni predsudky. Ale proti gustu zadny
disputat." (JC)
Davam prednost BL prave pro ty clanky, ktere vyvraci zminene predsudky
(jazyk je opravdu genialni psycholog - pred sudek) a priznavam, ze to
tak je kvuli silne kladne emoci, spojene s potvrzenim mych vlastnich
predsudku. Co naplat, jsem jen clovek, krehka nadoba, a tak se mi to
vubec nezda nudne.
Mohu Vas ujistit, ze zivot v teto spolecnosti je tim trpci, cim je
clovek tvorivejsi osobnosti. To, co popisujete je, mimo jine, absence
tvoriveho pristupu k zivotu vubec (pak totiz mysleni skutecne boli).
Zacina to ve skole, kde se preferuje prijimani hotovych zaveru a
zanedbava se rozvoj tvorivych schopnosti. Je to zalostne, uvazime-li, ze
v dospelosti uz to nelze (narozdil od hledani faktu) dohnat. Ale proc by
skola mela pripravovat lidi, kteri se pro spolecnost nehodi (pozor, s
rozvojem tvorivosti se ponekud snizuje adaptabilita)?
Nas kolektivisticky model vyzaduje lidi netvorive, nabiflovane,
prizpusobive a poslusne. Vzdyt musi ze vsech sil podpirat ten straslivy
parostroj a provadet prikazy shora tak, aby nedoslo ke katastrofe. Napr.
rakousti zeleznicari zcela rozvratili dopravu tim, ze dusledne plnili
predpisy a prikazy nadrizenych.
Adaptabilita je obecne vzato velmi zadouci vlastnost. Jestli ale muzeme
svetu neco prinest, pak je to predevsim zkusenost, jak se takova
bezbreha prizpusobivost muze lidem seredne vymstit.
Z jineho uhlu pohledu dospivam ke stejnym zaverum jako Vy. Co jsem zacal
pracovat, zasnu, jak je mozne, ze se to zdejsi "turecke hospodarstvi"
nezhrouti. To neuveritelne (extenzivni) plytvani vsim, ten zoufaly
nezajem o kvalitu, konkurenceschopnost, tvorivost a profesionalitu!
Teprve v poslednich letech (deziluze) me napadlo snad uspokojive
vysvetleni:
1. predkove nam nahospodarili prekvapive mnoho
2. Rusove to po desetileti nenechali padnout, tj. platili to
(dnes uz na to ale nemaji a hned tak mit nebudou, takze teskne
pohledy zpet jsou malo platne a pokusy o navrat k "prosperujicimu"
socialismu jsou nebezpecne posetile)
Snad jeste tezsi je pro me plne pochopit ten vseobecny nezajem o
budoucnost (po nas potopa?), podivnou lhostejnost a snad i pocit
odcizeni - jakoby se nas to ani netykalo. A zvlastni zalibu v "tichych
dohodach" a vasnive pestovane iluze.
Ve svem clanku pisete:
"Vsechno, co se v dani zemi deje, vychazi v konecnem dusledku z vule a z
postoju jejích obcanu. Lidi kazdi zeme nakonec maji to, co sami chteli.
Mohlo by to snad byt pro ne pobidkou k urcite aktivite." (JC)
Ano, ale jde o to, jaka to bude aktivita. Zda v sobe najdeme dost viry
ve vlastni sily, dost sebeduvery k tomu, abychom se dokazali vzdat
"bezpecnych" iluzi o sobe a o svete v nemz zijeme. Je-li totiz na nasich
iluzich neco bezpecneho, pak jen to, ze nas bezpecne zavedou tam, kam
nechceme.
Ani tentokrat Vas neusetrim citatu C.G.Junga. Mam pocit, ze k Vasemu
clanku ma co rict:
"Zduraznuje-li tedy spolecenstvi u svych jednotlivych clenu automaticky
kolektivni vlastnosti, vyznamenava tim veskerou prumernost, vse, co se
chysta jen lacinym a nezodpovednym zpusobem vegetovat: je nevyhnutelnie
ze vse individualni je potlaceno."
Zdravim,
VP.
PS.: Rad bych Vam dokazal, ze se mylite a tusim, jak rad byste se mylil.
