Observer: NATO tajně připravovalo invazi do Kosova
Podle informací týdeníku Observer z 18. července se prezident Slobodan Miloševič vzdal Západu tři dny poté, co Británie a Spojené státy finalizovaly plány na rozsáhlou pozemní invazi do Kosovu - jménem B-mínus - která měla být zahájena v prvním týdnu září.
Británie se rozhodla poskytnout pro invazi, která měla čítat 170 000 vojáků, největší kontingent 50 000 vojáků - "téměř celou britskou armádu".
Podrobnosti operace zjistili reportéři týdeníku Observer během práce na souhrnné reportáži o zákulisí války o Kosovo, jejíž příprava trvala měsíc a jejíž shrnutí přinášíme v tomto vydání Britských listů.
Plánovaná invaze měla trvat šest týdnů a měla skončit před příchodem prvního sněhu.
Generál Sir Charles Guthrie, šéf štábu britských ozbrojených sil, konstatoval, že by bylo pro Británii "velmi obtížné" poskytnout tak velkou armádu, ale uvedl, že je to "Británii velmi ke cti", že měla možnost tak velký počet vojáků nabídnout.
Guthrie přiznal, že odklad oficiálního rozhodnutí NATO ohledně vyslání pozemních vojsk až do července znamenal, že byla celá akce "velmi těsně načasována". Zástupce Guthrieho, letecký maršál sir John Day, uvádí, že NATO se chystalo učinit oficiální rozhodnutí ohledně vyslání pozemních vojsk "během několika dní" a vyjádřil přesvědčení, že by spojenci NATO souhlasili.
Day uvedl, že zvyšování počtu jednotek NATO kolem hranic Kosova, které bylo oznámeno 25. května, bylo "nenápadným způsobem", jak postupně vytvořit plnou invazní armádu a zároveň zkrátit dobu, které bylo zapotřebí mezi oficiálním rozhodnutím a vysláním vojsk.
Day a zdroje v Severoatlantickém společenství jsou přesvědčeny, že prezident Miloševič se dověděl o tom, že Bill Clinton je ochoten vyslat pozemní invazi, když kapituloval. Jiné zdroje NATO jsou přesvědčeny, že Miloševič byl informován o postojích Spojených států. Poukazují na to, že během války došlo "asi k dvěma nebo třem incidentům", z nichž bylo jasné, že důvěrné zpravodajské informace z USA jsou prozrazovány do Bělehradu.
Guthrie vyjádřil spojencům v NATO svůj názor, podle něhož je srbská armáda "vojensky přeceňována". Srbskou armádu Guthrie charakterizoval jako "násilníky, kteří umějí vraždit ženy, děti a starce".
Admirál sir Ian Garnett, šéf spojených operací britské armády, uvedl, že by bývalo obtížné proniknout pohraničními opevněními, ale jakmile by se armády NATO dostaly do Kosova, kde je méně hornaté území, "Srbové by neměli šanci". Dodal, že by bývalo nesmírně důležité provést invazi před příchodem zimy, protože tanky a vojáci by nedokázali manévrovat ve sněhu.
Poprvé také vyšlo najevo, že generál Wesley Clark vedl intenzívní boj s čelnými představiteli americké vlády, především s americkým ministrem obrany Williamem Cohenem, ve snaze získat souhlas k vyslání pozemních vojsk.
Clark jmenoval v ústředí NATO v městě Mons v Belgii tajný plánovací tým, který měl přezdívku "Jedi Knights", (Rytíři z kmene Jedi, viz film Hvězdné války). Jeho úkolem bylo vypracovávat alternativy pozemní invaze. Nakonec získal souhlas Spojených států vyslat těžkou ženijní brigádu, aby vybudovala hlavní zásobovací silnici z Albánie na kosovskou hranici, což byla základní podmínka pro pozemní invazi.
Skupiny "Jedi Knights" silně spoléhala na britské plány pozemní invaze, které začalo britské ministerstvo obrany připravovat před rokem, 12. června 1998. Britské ministerstvo obrany připravilo šest různých plánů útoku, včetně plánu na obsazení celého Srbska. Na otázku, zda Británie naléhala, aby se uskutečnila pozemní invaze do Kosova, přiznal generál Guthrie: "Byli jsme daleko víc kupředu v našem myšlení a plánování než mnoho jiných lidí."
Se souhlasem sídla britského premiéra v Downing Street dostal generál Clark přístup k soukromým telefonním rozhovorům mezi Tony Blairem a Billem Clintonem, aby dokonale rozuměl postojům a uvažování dvou hlavních osobností v alianci.
Letecký maršál John Day také konstatoval, že čelní představitelé západoevropských zemí, zejména Italové, soukromě ujistili Downing Street, že jejich veřejné požadavky, aby bylo bombardování Kosova suspendováno, jsou činěny pouze z domácích politických důvodů a že nepředstavují skutečné soukromé názory evropských politiků.
Claire Shortová, britská ministryně pro mezinárodní pomoc, přiznala, že měla obavy, že bude muset odejít z vlády, pokud spojenci z NATO donutí Británii, aby v problému o Kosovu ustoupila.
Ze soukromých dokumentů, odeslaných Tonymu Blairovi v době washingtonského summitu v dubnu (kde byly obnoveny plány na vyslání pozemních vojsk), vyplývá, že generál sir Michael Jackson, britský velitel navrhovaných mírových jednotek NATO K-For, byl v zoufalství ohledně absence konkrétní politiky NATO.
Guthrie také vydal apel evropským partnerům Británie, aby si pořádně promysleli svou obrannou politiku. Uvedl, že jedním z poučení z války o Kosovo je, že "jestliže nebude Evropa ochotna učinit víc, Američané budou dělat míň". Dodal: "Byli jsme schopni vyslat 50 000 vojáků a nevím o žádné jiné evropské zemi, která byla schopna učinit totéž, i když některé z nich mají daleko větší armády než my."
Guthrie tvrdí: "Britové měli obrovský vliv, v důsledku způsobu, jak se k celému konfliktu stavěli. Měli jsme premiéra, ministra obrany a doufám že i vrchního velitele armády, kteří věděli, co chtějí."
