Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

• Likvidace české inteligence:Jak to chodí na mé vysoké škole v Praze (Jan Kyncl)

• Česká politika: Macek apeluje na občany: "Zapojte se, soudruzi!" (Václav Pinkava)

• Korupce - zákon o veřejných zakázkách k ni přímo vybízí (Jan Macháček)

• Netolerance: české osobnosti v ohrožení (Ondřej Hausenblas)

• Česká společnost - po měsíci v Praze z glasgowského nadhledu: Zamyšlení z cesty (Jan Čulík)

• Televize Nova: Americký investor pláče na nesprávném hrobě (Milan Šmíd)

• Televize Nova: Mafiánské praktiky v ČR (Jon Couchman, investor CME)

• Pan Lipšanský se diví nepřípadně, ty podmínky dávno neplatí aneb O odpovědnosti za své činy (Milan Šmíd)

• Pražská energetika a jiné podniky veřejných služeb: Spiknutí: Občan Čulík nepochopil souvislosti (Jiří Novák, Nezávislí)

• S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu (Jan Čulík)

• Česká společnost: Jestliže chceme blahobyt, musíme umět dodržovat slovo (rozhovor s Jiřím Grušou)

• Z historie rozkladu komunismu v Československu: Pražská zima 1989 (JČ)

• Česká moderní historie: Ludvík Vaculík: Já vůbec neřeším ten Západ. Mně je to úplně jedno, jak je to tam (rozhovor s Janem Čulíkem)

• Impuls 99, senátní volby a občanská společnost: Kdo nám pomůže? (Milan Schulz)

• Jak se Česká republika mstí lidem, kteří jí věnovali svůj život: Jiří Pelikán a vrabčák (Sylvie Richterová)

• Železný odebral Novu firmě ČNTS; jaké bylo včerejší televizní zpravodajství? (JČ)

• Zdraví:Důkaz: automobilové zplodiny způsobují rakovinu (Sunday Times)

• Pár poznámek z cesty po Čechách: o rozhlase a  o policii (JČ)

• Jak ovlivní George Robertson Severoatlantické společenství? (Guardian)

• Pražská energetika: Nemáte-li v ČR trvalý pobyt, nemáte právo platit za elektřinu (JČ)

• Věda a filozofie:Biotechnologie mění radikálně lidské poznání. Kde zůstává etika? (Guardian)

• Česká špionáž v USA za komunismu: K démonizaci Karla Koechera (Karel Koecher)

• Al Fayed, smrt princezny Diany, česká rozvědka a mezinárodní špionáž:Kdo byl a je Karl F. Koecher (Josef Schrabal)

• Intelektuálové a česká společnost: K iniciativě Impuls 99: Česká společnost musí nabýt schopnosti sama o sobě mluvit (Jan Čulík)

• Západní rozvědky asi skutečně zatajují případ Diana. Já s ním neměl nic společného (Karl F. Koecher)

• Další iniciativa českých intelektuálů na oživení české společnosti:Kam směřuje Impuls 99 (Dana Cihelková)

• Kostlivec ve skříni Romana Češky?Byla Galena prodána za babku? (Miroslav Hruška)

• Princezna Diana, milionář Fayed, CIA a český rozvědčík (Guardian)

Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete na tomto místě.

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

Beata Struharová

Vazeny pane Culiku,

rada bych ocenila Vasi snahu a energii venovanou Britskym listum. Je to velice zajimave cteni, jiny nazor nez propaguji tzv. oficialni - jmenem sice odlisne ale nazory - reps. prebranymi tematy - temer shodne deniky.

Soukrome bych sice uvitala, kdyby jste venoval vice prostoru skutecnemu srovnavani jednotlivych problemu a jejich genezi v CR a ve Velke Britanii, ale na toto rozhodovani nemohu mit vliv. Abychom skutecne lepe chapali jeden druheho. A abychom se videli v realnem svetle.

Rada bych prispela do diskuse o byrokraticnosti a vzajemne neduvere v CR. Jak se asi veci maji v Britanii ? Jelikoz se chystam odjet na studijni pobyt v Birminghamu, bude mne to velice zajimat pocas tech 3 mesicu, ktere tam stravim. Muj prvni dojem jeste pred odjezdem ?

Jako obcanka SR jsem byla nucena si zazadat na britske ambasade o vizum.

Na ambasade mi telefonicky bylo sdeleno, ze k tomu potrebuji vyplnit formular, dolozit potvrzeni o zamestnani a prijmu, vypis z uctu za posledni 3 mesice, zvaci dopis ze ktereho bude vyplyvat, ze naklady na pobyt mi bude hradit universita.

Muj pristup k temto ukolum byl kriticky - jak by nebyl, kdyz se odehraval v case, kdy Britanie z duvodu nahromadeni zadosti o azyl od Romskych zadatelu SR opetovne zavedla vuci nasemu statu vizovou povinnost.

Situace Romu na Slovensku je zla, stat na ni nedokaze adekvatne reagovat, i kdyz se domnivam, ze na to momentalne nema sil ani prostredku. Nikdy jsem se ale z tisku nedozvedela, kolik vlastne zadatelu o azyl nema pouze formalni slovenske obcanstvi ale skutecne i ze Slovenska pochazi. Coz je samozrejme podstatny rozdil. Kolik z zadatelu o azyl prichazi z CR se slovenskym obcantsvim, kde jiz nemohli snest tihu napr. i proto, ze jim tento stat delal problemy v te zakladni veci - statutu - obcanstvi ?

Je pomerne znamou zalezitosti problem udelovani ceskeho obcanstvi po rozdeleni federace byvalym obcanum federace se slovenskym obcanstvim. Predchozi vlady pod vedenim ODS prijali a nechteli pres mohutnou zahranicni kritiku novelizovat zakon, ktery umoznoval pozadat si o obcantsvti pouze tem ze stastnych, kteri se zde jiz meli zaregistrovany trvaly pobyt a meli po 5 let cisty trestni rejstrik. Ostatni se ze dne na den stali v tomto state cizinci a chteli-li tento stav zmenit, museli prekonavat obtize financni, byrokraticke, ruzne. Samozrejme nejenom Romove, proti kterym tento zakon vice mene byl namiren (viz. parlamentni rozpravy z teto doby) i mnoho studentu a zamestnancu, kteri zde byli prihlaseni k prechodnemu pobytu.

Mnoho z techto desetitisicu lidi prislo o socialni vyhody patrici "normalnim" obcanum statu, stratili moznost volit a to presto, ze zvolili vladu, ktera rozhodla o rozdeleni statu (v pripade, ze si o to pozadali, volili v miste sveho prechodneho pobytu, tj. na ceskem uzemi). A hlavne, museli se ve state zaregistrovat uplne jinak, samozrejme mnohem sloziteji, nez predtim. Jednou se mi soudce Nejvyssiho soudu zminil, ze mel s vyrizovanim ceskeho obcanstvi velike potize, temer to nezvladl. Soudce jiz sice davno soudi ceske spory, co ale s temi lidmi, kteri nikdy nebudou mit podobne vysokoskolske vzdelani a praxi ?

Pristup ceske vykonne moci k teto otazce se postupem casu menil, neni zde prostor k detailnimu rozboru. Az nynejsi socialne demokraticka vlada, pricinenim P. Uhla ale dokazala na tento problem reagovat zmenou zakona o obcanstvi a umoznenim podat si zadost o obcantvi na zaklade tzv. faktickeho pobytu (zakon jiz byl schvalen senatem, ceka na podpis p. prezidenta) (pozn. v PS temer cela ODS, vcetne V. Klause, hlasovala proti). Zadny kvalifikovany komentar k tomuto problemu - jeho genezi atd. - jsem v dennim (ceskem) tisku nevidela.

Proc to ale popisuji ? Dle mych informaci temer 1/2 Romu se slovenskym obcanstvim, kteri nyni zadaji v Britanii o azyl pochazi fakticky z CR. V Britanii se zvedla masivni vlna odporu proti temto Romskym zadatelum, par potycek s mistnimi v Doveru a mame viza.

Bohuzel, vizova povinnost jen pro slovenskou stranu. A to i presto, ze i Britanie je a byla o problematice ceskeho zakona o obcanstvi informovana a tento stav kritizovala.

Proc vlastne ale vizova povinnost pro kteroukoliv stranu ? Je znam a kritizovan cesky a slovensky rasismus, diskriminace ve skolstvi a zamestnani, nevpousteni do restauraci a na koupaliste. Ano, vsichni to vime, je potreba s tim neco udelat, nejak to zmenit. A nejvic o to zadaji staty EU, je to jednou z podminek pozitivniho nazirani na nas vstup mezi do teto zony volneho pohybu osob.

Je tudiz prece vice nez logicke a pochopitelne, ze skupina, Romove, nejvic ve state utiskovana se bude proti utlaku branit migraci. Tak, jak se branili komunistickemu utlaku obcane pred 89 rokem (mezi nimi i dost Romu, i kdyz se o tom nemluvi). Britanie, a vsechny ostatni staty by tudiz ceskemu a slovenskemu rasismu zasadily nejvetsi ranu tim, ze by par asylu Romum udelili. A byla by ostuda. K tomuto prostredku ale neni politicka vule.

Co se namisto toho deje ? Objevuji se vyhlaseni, ze vetsina zadatelu jsou "jen" ekonomickymi uprchliky a staty se tudiz musi branit jejim prilivu udelovanim vizove povinnosti na vsechny obcany techto statu. Zadadatele o azyl jsou vraceni zpatky po absolvovani neuspesne procedury pred imigracnimi urady, prip. i soudy.

Obavam se, ze jen malo Slovaku (prip. Cechu, kdyz bude vizova povinnost udelena i zde) si nasledkem soucasne situace rekne, ze s tim rasismem u nas se neco musi udelat. Vzdyt i Briti nas, rasisti, k sobe nechteji vpustit. Obavam se, ze reakce je opacna - typu - to vsechno kvuli tem cikanum, socialni davky jim nestaci, jeste i toto. Jeste i ti Briti se jich boji ! Je to skutecne tak nesmyslny nazor ? Nebo je to zkreslena informace a populace Britanie (a dalsich zapadnich statu) je prece jenom velice tolerantni ? Obavam se, ze nikoliv.

Nevidela jsem zadne presvedcujici prohlaseni o tom, ze zavedeni vizove povinnosti je z jinych nez z techto duvodu. Jak reaguji oficialni predstavitele techto statu na tento problem ? Jak chteji, aby tento problem byl v SR a CR vniman, kdyz se k tomu sami nevyjadri ? Jaky signal davaji tyto staty tichym udelenim vizove povinosti ? Co se delo v Britanii po potyckach domacich s Romy a po rasistickych demonstraci v Doveru ? Ze by ani Briti prece jenom nebyli zvykli na sverazne chovani Romu ? Ze by si prece jenom rekli, ze nest tuto financni zatez je zbytecne a neefektivni ? Bohuzel, nelze jinak, nez vnimat, ze kdyby v Britanii (a jinde) nebyly pohy travellers, ale skutecni Romove, kteri ziji a chovaji se tak jako Romove u nas, reakce "domorodcu" by byla mnohem ostrejsi nez u nas. Ano, vse toto ma svuj vyvoj, ale ..... proc vlastne v Britanii nejsou Olasski Romove ?

Aby bylo zrejme, osobne mam dost pratel mezi Romy, nejakou dobu jsem s nima pracovala a snazila se poukazovat na problemy s kterymi se u nas potykaji a odhalovat jejich hlubsi priciny. Moje kriticke dotazy tudiz pochopitelne nesmeruji proti Romum, ale spise proti kritice zapadnich statu, ktera neni zalozena na osobni zkusenosti a poznani historie vyvoje vzajemneho vztahu obyvatelstva. Osobne chapu, ze bezny obcan, ktery se hloubeji nezamysli ani nad beznymi problemy, nebude mit tendence myslet jak vztah k Romum resit komplexne, spis bude pocitovat zast a neduveru k jinemu chovani a kriminalite s nim spojene. Bohuzel. A nejenom v CR, SR ale i v Britanii. A politicke rozhodnuti nepujdou proti teto tendenci, a ani v Britanii. A bohuzel, nelze srovnavat postoj obyvatelstva ke skupine, ktera na uzemi prijela i pres odpor mistniho obyvatelstva a i pres staleti vzajemneho potykani zustava cizi, zejmena moralkou, ke skupinam, ktere se do statu pristehovali na pozvani statu, ktery mel spatne svedomi kvuli krutemu zaobchazeni ve svycho koloniich. Domnivam se, ze tyto vztahy maji tak zasadne odlisny vyvoj, ze je nelze srovnavat. Jejich jedinym stycnym bodem je nahodne jina barva pleti pristehovalcu, obavam se, ze je to skutecne nahodny faktor. Kdyz se bavime o vecech meli bychom si je definovat. Slovo rasismus mi v nekterych pripadech prijde zjednodusujici a zkreslujici.

Po tomto uvodu bych se rada vyjadrila k me zadosti o vizum. K tomu abych tu zadost mohla vubec podat, mi nestacilo potvrzeni, ze University of Birmingham mi bude platit vsechny vylohy meho pobytu. Jelikoz ze zvaciho dopisu nevyplyvalo presne kolik mi bude universita platit, musela jsem na britke velvyslanectvi prijit podruhe s podrobnejsim dopisem. Musela jsem navic prinest jeste potvrzeni o zamestnani, prijmu a vypis z uctu. Musim rict, ze jsem v teto veci mela obavy, moje financni situace v poslednim case neni ruzova. V rade prede mnou byla holka s podobnym problemem jako ja.

Slovenka, prijata na studium v Britanii. Nevedela, ze mame vizovou povinnost, tak se tam vydala autobusem a byla z Doveru vracena zpatky. Prijela rovnou na ambasadu a tam ji rekli, ze po 2 - 3 tydnech by meli dostat z Doveru zpravu (pravdepodobne o jejim vyhosteni) a ze se ma v tom case zastavit. Zastavila se a chtela podat zadost o vizum, aby mohla co nejdriv odjet. Az nyni se ale od stejne pracovnice dozvedela, ze ty 2 - 3 tydny (resp. nyni uz pouze 1 tyden) to trva od podani zadosti o vizum. Cela nestastna z plynuti casu si ji teda okamzite podala. Urednice ji navic sdelila, ze potvrzeni, ktere ma ze skoly nestaci, musi tam byt vycislen poplatek za studium, ktery si bude hradit. Chtela se jeste zeptat na nektere otazky, kterym ve formulari nerozumela, ale toto vyplnovani uz snad ani nebylo potreba. Zaplatila 2000 Kc a sla.

Potom jsem byla na rade ja. Zrovna tak jako holka prede mnou, jsem nekterym otazkam nerozumela a pred tim, nez jsem mela zaplatit nevratne consular fee, tech 2000 Kc, jsem se chtela ujistit, ze mam vse vyplneno spravne. Odpovedi ceske pracovnice ale byly velice spore a mela jsem pocit, ze zbytecne otravuji. Treba - prijem - otazka: Mysli se hruby nebo cisty ? Odpoved: To je jedno, napiste tam neco. Jakou financni castku budu mit k dispozici po dobu meho pobytu - Otazka: Co se tim presne mysli - sponzor mi bude hradit ubytovani a dopravu a da mi do ruky jeste nejaky cash, jak to mam vycislit ? Odpoved : na tom nezalezi, neco tam napiste. Pochopila jsem, ze moje otazky jsou nedulezite - proc na ne ale mam odpovedet ??? - a presla jsem na predavani dokladu - zaplatila jsem, dala jsem urednici pas, povoleni k pobytu, formular a ten zvaci dopis a urednice chtela tyto veci odnest. Zarazene se ptam - a to Vam staci ? Ano, to je vse. Skutecne uz nic nepotrebujete ? Ne, to je vse. Tato odpoved me dorazila - k cemu jsem si tedy shanela vypisy z uctu, pri jejich prazdnote jsem mela trapny pocit a potvrzeni od zamestnavatele, ze od nej nehodlam zdrhnout ? Nikdo to vlastne nechce ani videt ! Vyjadrila jsem nad tim uzas s tim, ze kdyz se pouze chteli presvedcit, ze nejsem Romka, nemeli mi do telefonu rikat o tech vypisech z uctu, podle nich se etnicka prislusnost nepozna. Pani velice znervoznela a pozadovala po mne ty doklady, ze na nich pry zapomnela. Potom jsem byla pozvana (?)konzulkou do neprijemne uzavrene mistnosti 1x1m za neprustrelnym sklem, ktera se mne zeptala, zda muj pobyt bude za ucelem studia, kdyz jsem ji dobrou anglictinou odpovedela, ze si to muze precist v tom dopise, odesla a nechala mne tam 10 minut necinne sedet. Po deseti minutach mne vyzvala, abych pockala ve vedlejsi mistnosti a pozvala si tam dalsi divenku. Po dalsich 15-ti minutach mi bylo vizum udeleno.

Jednu dobu jsem byla velice kriticka k praci ceske cizinecke policie, obavam se, ze nespravedlive. I kdyz se samozrejme vzdy budu citit ukrivdena, ze jako studentka, ktera prijela do CR pred rozpadem musim kazdy rok dokazovat, ze mam cisty trestni rejstrik a ze jsem zamestnana, prip. ze mam na uctu cez 30.000 Kc. A to ani nejsem Romka ! Samozrejeme, budu si i nadale myslet, ze CR stratila prizen stovek studentu a zamestnancu ze SR, kteri se zde mohli usadit a vlozit intelektualni potencial, ale jelikoz jim nebyl udelen trvaly pobyt, posunuli se dal. Neni totiz nezname, ze ze SR vlivem neuspesne situace odchazi inteligence, samozrejme nejdriv do CR. Presne jako Romove. Kdyz uz nemame domov doma, tak proc si nenajit neco lepsiho ? Ale mozna to ani Britanie nebude, uvidime.

Beata Struharová

Jaroslav Veis, Radiožurnál

Zdá se, že stále platí pravidlo z mladých let Dany a Emila Zátopkových, podle něhož zajišťují této zemi respekt sportovci, zatímco jiní slavní rodáci a spoluobčané mají úkoly opačné. Třeba tento týden: Ludmila Formanová a Tomáš Dvořák rozjásali v Seville diváky mistrovství světa v atletice. Zato náš slavný rodák Viktor Kožený si za novou eskamotáž s loterií zvanou kupónová privatizace vykoledoval hrozbu skutečně podstatné obžaloby. Má sice už irský pas a ona kupónovka se měla odehrávat mnoho tisíc kilometrů na východ od nás, nicméně filutovi Koženému se pořád říká pirát z Prahy.

A jaké přízvisko si asi ve světě vyslouží Vladimír Železný za své už pěkných pár měsíců trvající eskamotérství s televizí Nova? Dokud se celá záležitost pohybovala v rovině soukromého sporu, opravdu významně se krom vlastních aktérů týkala jen těch, kdo ztratili ovládání k televizi. Jenomže v okamžiku, kdy bývalý Železného partner Ronald Lauder žádá, aby jeho pozice byly hájeny v rámci smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy o ochraně investic, přestává legrace - to už se týká nás všech. Nejen pokud arbitráž rozhodne o oprávněnosti stížnosti a donutí český stát, aby z peněz svých občanů Lauderovi zaplatil. Dostatečně poškozující je, že vůbec se případ bude projednávat a že se o něm bude psát a mluvit. Mnohé potenciální investory to nepochybně přesvědčí, aby si u slov Czech Republic udělali velké mínus.

Železného spoluakcionář Kršák a předseda České rady pro rozhlasové a televizní vysílání Josefík ovšem vyjádřili názor, že Lauder nemá co žádat o ochranu, neboť svou společnost nechal z daňových důvodů zaregistrovat na Bermudách. S těmi žádnou smlouvu nemáme.

Budiž, Lauder třeba prohraje. Ale stejně by mě velice zajímalo, jestli pánové tím prohlášením nechtěně nenaznačili, že v této zemi jsou bezpečné jen takové investice, které jsou jištěné vládní smlouvou s hodně silnou mocností. Je-li tomu tak, mám strach, že nám není rady ani pomoci.

Vysílalo se ve čtvrtek 26. srpna 1999.

Mertlík nyní udělal pro čistotu trhu víc než všichni jeho předchůdci dohromady

Štěpán Kotrba

Domnívám se, že jestliže je to DIČ, tak jej po vás chce jakýkoliv obchodní partner. Vas vztah jako podnikatele - fyzické osoby je pak definovan dle obchodního práva, nikoliv dle občanského. DIČ uvádíte přitom na každém dokladu už od samého počátku existence nové koncepce daní. Jestliže se může (i z definice stávajících zákonů) dostat k údaji o DIČ jakákoliv osoba (nejen přes účetní evidenci, ale i tehdy, koupí li si registr živnostníků na CD-ROM) nemůže se jednat o ochranu soukromí, jedná se ale určitě ze strany nového ministra financí o ochranu čistoty trhu. Pak se určitě dozvíte, nemá-li člen představenstva polostátní firmy či špičkový manažer živnostenský list s konkurenčním předmětem podnikání...

Dnes si stejně (už dlouhou řadu let) vydávají různé společnosti s oficiálním povolením různé registry - jenže za peníze. Tento finančně segregační rámec je dnes zveřejněním ARES anulován. Dávám při diskusi o legalitě zveřejnění ARES na Internetu otázku jinou:

Nebrání spíše přes zástupné argumenty tyto firmy svůj segment trhu se státními informacemi? Upozorňuji, že každý občan si platí pořízení informací už dnes jednou: z daní. Proč by tytéž informace měl platit ještě jednou - když je potřebuje? Stát činí naprosto správně, jestliže dává tuto informace veřejně a ZDARMA.

(Otázkou k diskusi zůstává plošné nahrazení rodného čísla v DIČ fyz. osob neutrálním číselným identifikátorem. Podle mých informací se o této problematice jedná v souvislosti s realizací Státní informační politiky. To proto, že je to téma multiresortní a multioborové - nejen v souvislosti s ARES či MF.)

Nezbývá mi, než pogratulovat odvaze nového ministra financí Mertlíka (ČSSD), neboť stejně jako bývalá ministryně Parkanová (tehdy nestr. kandidovala za KDU-ČSL - prosadila http://www.justice.cz proti všem - také se ozývaly hlasy o "ochraně soukromí" a "porušení zákona") udělal nyní pro čistotu skutečného trhu a obchodních vztahů mnohem víc, než všichni jeho předchůdci dohromady.

Nyní už lze stopovat rozdíl mezi špinavými a čistými penězi, mezi podnikateli a "podnikateli". Chceme žít v civilizované společnosti, kde kožení podnikatelé nejsou pravidlem. Do Evropy jsme přeci chtěli, nebo ne?

A v Evropě není možné, aby bankrotář přeléval peníze do jiných firem a vy, jako jeho obchodní partner jste se o něm nedokázal dozvědět vůbec nic...

Na hraně zákona se nepohybuje ten, kdo vám umožní zjistit informace o potenciálním riziku pro VAŠE peníze, na hraně zákona se pohybovali doposud všichni, kteří vám to neumožňovali.

Protože vy máte právo jako poctivý podnikatel, který platí daně (a svého neúplatného a poctivého policistu a kriminalistu, státního zástupce i soudce též) NEDOPLÁCET na svou poctivost v podnikání.

To právo vám musí dát váš STÁT. Vyžadujte ho.

JE TO VAŠE PRÁVO - PRÁVO VĚDĚT, PRÁVO ZŮSTAT POCTIVÝ.

Právo nesouhlasit, aby se synonymem podnikání stalo slovo okrádání.

Technicky zaostalá česká policie - je to otázka managementu

Jaroslav Teplý

Pane Čulíku, píšete o tom, jak Ruml a Fendrych vybavili policii moderními prostředky, takže policista klape jedním prstem protokoly do psacího stroje v pracovně, kde nemá ani jeden počítač, natož přístup k Internetu. V policii se mělo zasáhnout co nejdřív hloubkově, nejlépe způspbem prodiskutovaným již před válkou s panem okresním hejtmanem. Zde je poslední odstavec mého článku Ekonomika a etika (Polygon 1/95):

Veřejnost se domáhá aktivního zásahu do situace, vláda by ji proto měla přestat chlácholit a začít energicky jednat v případě potřeby i nestandartním způsobem ve všech sektorech státní správy, v soudnictví a v policii. Ta poslední potřebuje zvlášť naléhavě provětrat, proto by měla být část absolventů právnického studia aspoň po nějakou dobu povolávána místo do vojenské služby ke službě v policii.

Tento byť časově omezený příliv mladých právnicky vzdělaných a se starým režimem nijak nespojených lidí by mohl znamenat nejlepší možnost získat aspoň některé z nich pro policii a ministerstvo vnitra, odkud v současné době právníci odcházejí, a zkvalitnění práce na všech úrovních, které by pouhá přítomnost mladých nikomu nezavázaných právníků jistě přinesla.

Pokud to dnes snad není úplně jasné.

Ti lidé by začali od píky, vnesli by jiný styl práce nejprve do "první linie" a pak postupně výše.

J.T. 26.8.99

jelikož váš příspěvek komentoval ten můj předešlý, chtěl bych se k němu vyjádřit. Především si nemyslím, že mezi námi došlo k neporozumění - spíše k různosti názorů a to je zcela normální.

Také si nemyslim, že "Elektrofakulta již stejně byla uvedena na paškál obecný". Pokud vím, mluvil jsem ve svém příspěvku a o ní a o mých spolupracovnících jen dobře. Pražská Elektrofakulta má velkou prestiž doma i ve světě a sám si jí vážím stejně jako vy. Jednak té bývalé, které vděčím za část toho, co umím, ale i té nynější, která pokračuje ve staré dobré tradici, myslím vědecky, pochopitelně. Navíc o ni vůbec nešlo, poměry na jiných fakultách, úřadech a v podnicích jsou dnes jistě víc než podobné.

Šlo jen o ten všeobecný český nářek, že se "nedá dělat dobře". Cituji z vašeho příspěvku: 'Když píšu, že "nedělám nejlíp", nemyslím tím, že dělám málo a nebo že to nedělám podle svého mínění dobře.' Souhlas. Dále říkáte, že se ale snažíte to dělat dobře, což dokazuje váš popis práce - v tom případě se také naše názory shodují, nic víc ani člověk dělat nemůže. Váš článek by se tedy měl spíše nazývat "Proč to nemohu dělat lépe", na kteroužto otázku jsem ale neodpovídal, neznaje detaily.

Mně šlo o všeobecný názor, že totiž všichni v Čechách by chtěli dělat lépe, ale "jaksi nemohou". Mě šlo právě o to "jaksi". Když jsem se jich ptal, co jim chybí, odpovídali jednoznačně: "peníze". Jistě - povídám - ale taky entuziasmus. "Ale ten bez peněz nebude," řekli mi. Ano, tady to máte - je to začarovaný kruh, který jste si sami nadefinovali. Za předpokladu, že se finanční situace nezlepší. Za předpokladu, že ti nahoře s tím nic neudělají. Za předpokladu, že peníze by vám opravdu daly ten entuziasmus. Za předpokladu, že vy sami s tím nic neuděláte. Ale jak dalece ty předpoklady ovšem platí, to víte vy doma jistě líp, než já.

Existují pochopitelně i jiná řešení. Například nepsat pokorné a ponižující petice českých vědců, ale vyjednávat s vládou na vyšší úrovni, třeba jak by mohla věda pomoct vyřešit - a levně - některé současné problémy (jako např.ekologické, energetické a podobně). Ne papírová řešení, ale ta, co opravdu fungují.

Něco musíte pochopitelně nabídnout i vy - a  pochopitelně žádat také něco za to. Získat sympatie výrobců, kterým podpoříte soukromý výzkum a uděláte je konkurenčně silné oproti cizině. Získat sympatie obyvatelstva, které bylo po desetiletí oblbováno, že inteligence je proti nim. Prostě získat spojence.

Pravda, Klaus nebude nikdy Santa Klaus, ale česká inteligence jakožto politická síla je něco, s čím ani on nepočítal. Ta česká inteligence, která byla vždycky ve své vlasti Popelkou, ať už tam vládli ti či oni. To je nespravedlné a nepřípustné. Prostě se pokusit situaci změnit - koneckonců jsem někde slyšel, že je v ČR demokracie, tak by to snad mělo jít, ne? Nářků už bylo dost a dost, a zarudlé oči špatně vidí.

Ale nechci být ironický. Jak jsem napsal, český defeatizmus je smutná záležitost. Dnes už je každému jasné, že se polarizace na bohaté a chudé povedla v ČR daleko lépe, než privatizace. Zvonění klíčů na Václaváku teď už někomu zní jako umíráček. Lidé nevidí budoucnost a někteří si zakrývají oči hrůzou. Jiní si pro jistotu zacpávají i uši. Ale dost té kritiky od "nás ze Západu", jak nám říkáte, stejně ji doma nikdo nebere vážně, rozhodně ne vláda. Ne, opravdu nemyslím, že se Češi tolik podceňují, spíše neradi slyší něco, co není příjemné jejich uším a hlavně se hrozně rádi litují. A to je ten hlavní, opravdový začarovaný kruh.

Další věc jsou iluze, hlavně o tom, jaké je to na Západě. Když vám řeknu, kolik jsem tu dělal neplacených přesčasů, asi byste se divil. Když vám napíšu, že opravdové "bohatství" Západu není zázrak, ale výsledek jen těžké a hlavně cílevědomé a ano, také hodně obětavé, práce, možná, že byste zapochyboval.

Sám říkáte, že, cituji: " Vy ze Západu nám vnucujete, jak jsme líní, páchneme v tramvajích, jsme nevzdělaní a hlavně jak jsme nemorální '. Odkud to máte - z nějakého bulvárního českého tisku?

Jistě, poslední dobou je v módě nadávat na krajany, tím se nejlíp zakryjou domácí problémy. Pokud vím, tak kromě několika náfuků mají Češi v zahraničí pořád svou starou vlast a lidi doma rádi a mají dobrý úmysl poukázat na to, co je možno v ČR - při srovnání s cizinou - zlepšit. Co si s těmi radami uděláte, to je koneckonců vaše věc.

Já ale o cizině ani moc nemluvil. Mluvil jsem o tom, jací jsme byli my, doma, v šedesátých letech, kdy jsme také neviděli žádnou budoucnost a také byli mizerně placeni. Věřili jsme, že komunizmus je něco dočasného a udržovali jsme si pořád nějakou naději.

A ty dekrety na byt? Pokud já vím, tak žádný z mých kolegů dekret nedostal - nebyli horníci, či podobně a ti ostatní na dekrety museli čekat desítiletí.

Většinou žili u rodičů, v podnájmu či na koleji. Zato jich bylo hodně, co si koupili družstevní byt, zadlužili se a pak ještě každou volnou chvíli tam dřeli na stavbě, aby si těch pár stovek předepsaných hodin odpracovali - a jejich manželky tam pochopitelně pracovaly s nimi. Tak jako se to dělá ostatně i na Západě, jen s tím rozdílem, že vás zedníci na stavbu nepustí.

hurychj@hurontel.on.ca Jan Hurych, Kincardine

Marcel Derian

Tento příspěvek je reakcí na článek Jana Kyncla "Jak to chodi na me vysoke skole v Praze. Odpoved od ctenare, co taky nepracuje nejlip".

S chutí jsem přečetl jak příspěvky pana Kyncla, tak i příspěvek pana Hurycha. Místy jsem zažil chvíle veselí, ale bohužel jsem byl několika názory i překvapen.

Hned úvodem bych chtěl říci, že dále uvedené názory jsou založeny na mé zkušenosti z doby asistenta na FEL, Katedra mikroelektroniky. Katedry sice ostatními zaměstnanci nemilované, ale dobře vybavené jak lidmi, tak i technikou.

Můj vůbec první plat v životě, coby asáka byl 1850 Kč a po postupně skládaných zkouškách se mi zvedal po 150 Kč. Počty odcvičených hodin a počty hodin výuky celkem si už nepamatuji, ale vím, že jsem měl dost začerněný rozvrh. Rovněž různé suply a přípravy na výuku zabraly dost času. Navíc mne práce i bavila a tak moho potvrdit, že mnoho asistentů chodilo domů až těsně před devátou večer.

Většinou tak někdo chvíli před devátou večer spustil poplach a oběhl laboratoře, aby tam nikdo nebyl uzamčen. Nepamatuji se, že u asistentů byl hnacím motorem pocit prestiže. Spíše to některé bavilo a některé méně. Ono vyjet na zahraniční kongres bez povolení stranické skupiny na katedře ani nebylo možné.

A proto ti, kterým šlo o prestiž "a nobelovku" tak to spíše řešili po kariérní linii, než po linii pracovní. Pokud měl někdo snahu o prestiž, tak si snadno mohl nechat přidělit diplomanty, nebo PVS a ti mu nudné a časově náročné práce ve své většině odpracovali.

Druhým rokem jsem se dostal do dilematu. Prvním problémem bylo manželství a dítě. Z takového platu člověk rodinu neuživil ani za socialismu, a navíc mi vadilo, že má manželka měla vyšší příjem než já a to za mnohem kratší dobu.

Druhým problémem byl čas. Skutečně jsem si nemohl dovolit chodit domů tak pozdě a MHD mě dopravila domů až ve čtvrt na jedenáct večer (v té době, co pamatuji, nikdo z asistentů neměl auto, natož ze studentů). Celý problém jsem řešil odchodem za mnohem lepším platem.

Ale skutečně mohu potvrdit, že mnoho lidí tak mnoho hlaholilo pro své projekty (v té době jsme žádné české granty neznali, to byly jen vědecko výzkumné práce). že vymohlo peníze na své účely.

To neznamenalo, že by ten který pracovník měl více peněz, ale bylo více prostředků na nákup techniky a literatury pro jeho potřeby. Bohužel jsem měl u některých projektů velmi silný pocit, že ten "výzkum" k ničemu není, a dovedu pochopit určitou nedůvěru těch, kteří peníze mají, vůči těm, kteří o ně žádají.

Není to pravda, když pan Kyncl hovoří o tom, že asistenti dostávali dekrety na byty. Já jsem o ničem takovém neslyšel a nevím o nikom, kdo by takový byt za mé doby získal.

Jak jsem již výše uvedl, já jsem z důvodů, mezi které patřil i nízký plat odešel do jiného zaměstnání. A nepřipadalo mi to nijak divné, že když chci více peněz, tak musím změnit "lokál". Připadá mi divné, když čtu úvahy, že za můj nízký plat mohou mí nadřízení.

Vždyť i své nadřízené si člověk vybírá. Sakra, vždyť ten byt, auto a dovolená u moře nespadnou z nebe, o to se musí člověk zasloužit. Jako nezaměstnaný nebudu asi mít na auto, jako státní zaměstnanec si nebudu moci dovolit dovolenou na Bahamách ale jako podnikatel možná ano. Důležité je to "možná"! Ono totiž nic není zaručeno.

Mnoho podnikatelů pracuje 18h denně a má jen dluhy a na dovolenou strachy o podnik nejede. Ale přidadá mi chybné, když člověk na podpoře se rozčiluje, že nemá na měsíční dovolenou ve Španělsku.

Rozhodně popírám, že někdo nutí lékaře pracovat zadarmo. Sakra nechápu, proč to ten lékař dělá. Stejně jako špatný pekař (tj. nemusí to být pekař se špatnými rohlíky, ale i pekař na nesprávném místě) zkrachuje, tak dovedu pochopit, že i lékař začne dělat něco jiného.

Před několika dny měl pan Renčín v novinách (asi Dnes, ale nejsem si jist) krásný kreslený vtip. Šlo zhruba o toto: sedlák se šoufkem v ruce se chystá vybírat žumpu. Přitom vyslovuje zhruba toto: "je tolik set tisíc nezaměstnaných a já si tu žumpu musím vybírat sám!" Docela se mi ten vtip líbil. Skutečně mám za to, že jen málo nezaměstnaných má zájem o "libovolnou" práci.

Tím nechci proboha říci, že lékaři mají jít vybírat žumpy, ale chci tím naznačit, že plat je dán nabídkou a poptávkou. V roce 1996 jsem musel nabízet například kvalitní sekretářce (2 jazyky plynně, PC, IQ, aj.) cca 15 tis. Kč. Dnes již jen 12 tis. Kč. Je jich totiž mnohem více než před tím.

Domnívám se, že lékaři mají malý plat (a teď prosím zobecňuji) a několika důvodů. Je jich moc, stát (resp. pojišťovna) má málo peněz, a lidé si tu zvykli, že zdravotnictví je zdarma. Dilema pro lékaře neřešitelné jinak, než změnou místa (ať geograficky, nebo pracovně).

Milý pan Kyncl, který má pocit, že nám "ti ze Západu" vnucují, že nejsme kulturní, tak ať dá osobní pohled stranou a podívá se svýma očima například na Kosovo. Nebudou mu ti místní obyvatelé připadat hrubí, možná zarostlí a možná i někteří z nich nemytí? Vždyť to je skoro totéž, jak se na nás dívají někteří z rozvinutějších krajin.

Dovede si našinec představit, že má 30 košil a každý den si bere ráno čistou a večer když jde někam na jednání, tak si bere opět čistou a mezi tím se sprchuje? A odpoledne hodí špinavé prádlo do čistírny a vyzvedně čisté? Bohužel z mé zkušenosti to zde není zcela běžným zvykem.

Mám pocit, že právě na genezi tohoto tématu (viz předchozí tři články) je vidět rozdíl myšlení lidí, kteří jsou dlouho v nějakém rozvinutém státě a většiny místních usedlíků. Pan Hurych asi nechtěl naznačit panu Kynclovi, že jeho další uplatnění by bylo lepší v profesi zedník, ale chtěl mu naznačit, že bez změny zaměstnání se těžko bude mít lépe.

Co to znamená "ze Západu"? Dřív to byl eufenismus pro demokracii a kapitalismus, neboť na západ od nás bylo Německo. Dnes už se takto nazývají i Japonci. Sám nevím, jak nazvat člověka, který žije v rozvinutém státě a není na Západ od nás.

A jako poslední poznámku k tomu, že mladí lidé např. v Americe jsou "vychováváni k tvrzeni, ze jsou nejlepší" jak říká pan Kyncl. Je to tak i není. Systém výuky v US je nesrovnatelný s tím, co je zde. Žák má velkou volnost, sám si organizuje podstatné části studia. Celý systém vede k tomu, že studen má mnohem vyšší sebedůvěru, než ten náš.

Nikdo mu nevtlouká, že je nejlepší, ale on má jednoduše takovou sebedůvěru, že to tvrdí. Já pamatuji, jak za totality nám bylo vtloukáno do hlavy, jak jsme nejlepší a vyrábíme nejvíce cementu a H2SO4 na hlavu.

Ovšem jen málo našich studentů v té době tvrdilo, že jsou nejlepší. To se nedá vtlouct do hlavy, to je otázka sebedůvěry. Mě trvalo dlouhou dobu, než jsem byl schopen jako podnikatel se podívat klientovi do očí a říci mu "jsem nejlepší" a bylo to drahé učení, tolik zakázek mi uteklo. Sebedůvěra je nutná pro další rozvoj a expanzi. Asi bohužel.

Petr Novák

Pane Čulíku,

do BL se nám v poslední době vloudila diskuse o stavu českých vysokých škol a práci pedagogů a výzkumných pracovníků. Jsem rád, şe se toto téma otevřelo. Rád bych se zastavil nad jedním - sice drobným - ale přesto značně příznačným jevem.

Pan Kyncl v  BL popisuje situaci na ČVUT FEL, mojí mateřské fakultě, kde jsem jako student gymnázia strávil většinu svého volného času v letech 78-82, VŠ studium 82-85 a část nedokončené interní aspirantury 85-88. Myslím, že tedy trochu vím, jak to tehdy na ČVUT FEL vypadalo.

Jedna z věcí, kterou jsem tehdy nemohl pochopit, bylo to, že budova fakulty se "zamykala" v určitou dobu a po této době a o víkendech neměli nejen studenti, ale ani pedagogové a pracovníci fakulty do budovy přístup. My "nadšenější" studenti jsme to řešili tak, že buď jsme měli na fakultě částečný pracovní úvazek nebo jsme jinak získali privilegium mít klíče od některých místností a prostory areálu jsme opouštěli (spolu s pracovníky katedry) buď oknem a po lešení a střechách, nebo později přes boční vjezd, od kterého nakonec vedení katedry sehnalo klíče pod záminkou požární ochrany nebo něčeho takového.

Jako hloupý student jsem se o tom lezení po lešení nakonec někde prořekl a ono to vyšlo v rozhovoru v tehdejším Mladém světě a měli jsme z toho trochu malér (podstatou toho maléru bylo, že ostatní z katedry měli strach, že vedení fakulty se to dozví a znemožní jim tuto cestu používat).

Co mě šokovalo v  článku pana Kyncla je skutečnost, že tato neuvěřitelná hloupost (myslím zamykání budovy, ne lezení po lešení - to tam již dnes nestojí) trvá dodnes. Mohu pana Kyncla ujistit, že na jiných vysokých školách - například hned naproti na VŠCHT - je možný přístup 24x7x365 - i když i tam se vyžaduje povolení mimo normální hodiny. Předpokládám, že moje mateřská katedra, ač ze stejné fakulty, tento problém také nějak vyřešila.

Chápu, že hlavní důvod omezení jsou bezpečnostní předpisy, ale myslím si, že na žádné vysoké škole v USA nebo EU nejsou požadavky na bezpečnost práce o nic mírnější, přesto si nedovedu představit, že by na zahraničních univerzitách nebylo možné pracovat kdykoliv (alespoň tak to chodilo na LUT v Anglii, kde jsem mohl jako interní aspirant strávit 14 dní).

Pokud tedy pedagogové, zástupci studentů v akademickém senátu a další pracovníci si nadále nechají diktovat od úředníků, kdy smějí a kdy nesmějí pracovat, nebo se dokonce ani nesnaží podná nařízení změnit, pak je to se stavem (alespoň některých) našich VŠ skutečně hodně špatné.

Robert Rameš

Vazeny pane Kyncle,

Vas prispevek v BL me nadzvedl podobne jako J.Hurycha, zvlast proto, ze se s podobnym nazorem casto setkavam. Vubec zde totiz nejde o to, ze byste mohl delat vic, ale o stanovisko Vami popsane v prvnim clanku.

Onen nazor (navic od vysokoskolskeho pracovnika - tedy predpokladane osobnosti a autority) by se totiz vubec nemel v tisku objevit. Je velice skodlivy pro komunisty zdevastovanou moralku naroda.

Jakykoliv argument o nizsi vykonosti ci profesionalite z duvodu nizsi mzdy je amoralni. Problemy s financovanim akademicke oblasti (popr. lekaru) je nutno nazirat z jinych uhlu a resit medializaci a treba i stavkami.

Robert Rames, redaktor http://magazin.pruvodce.cz/ a soukromy podnikatel

Jan Kyncl

Zdravim!

Vazeny pane, Vas prispevek v BL me nadzvedl podobne jako J.Hurycha, zvlast proto, ze se s podobnym nazorem casto setkavam. Vubec zde totiz nejde o to, ze byste mohl delat vic, ale o stanovisko Vami popsane v prvnim clanku. Onen nazor (navic od vysokoskolskeho pracovnika - tedy predpokladane osobnosti a autority) by se totiz vubec nemel v tisku objevit. Je velice skodlivy pro komunisty zdevastovanou moralku naroda.

Odpustte, co je "moralka naroda"? Kdyz napisete neco o Romech, hned nekdo vyskoci jak certik ze skatulky a rekne ze to ne, ze je treba mluvit o jednotlivych lidech a negeneralizovat to na Romy. Merte prosim jednou mirou a nepiste o "moralce naroda". Takze piste o MOJI moralce a reknete mi v cem je zdevastovana. A prosim piste tak, aby to byla kritika dila a nikoli osoby, tak, jako byste predpokladal, ze se budeme soudit. Schvalne to zkuste a uvidime, kolik toho najdete.

Jakykoliv argument o nizsi vykonosti ci profesionalite z duvodu nizsi mzdy je amoralni.

A to zase prrr! (klokani jsou moji kamaradi:-)).) Ja jsem nemluvil o nizsi vykonnosti a profesionalite. Prijdte si na nejakou moji prednasku nebo se prijdte podivat na vysledky anket mych studentu. Ja psal o tom, ze mam jako jedinec pravo nedelat veci nelip a nadoraz. Proste staci tech 12 hodin denne (samosebou nikoli kazdy den). Nevim jak ve vasem oboru, ale v mem nejde rici nikdy, ze jsem to udelal nejlip. Zlepsit jde vzdycky neco. Ale mam taky svuj zivot (a uz ho nemam cely).

Jakykoliv argument o nizsi vykonosti ci profesionalite z duvodu nizsi mzdy je amoralni.

Jeste jednou se nad timto svym odstavcem zkuste zamyslet: pokud vim, tak prace JE ZBOZI. A na trhu se s ni obchoduje podobne jako napriklad s energii. (Tim narazim na to, ze existuji jiste regulace na trhu s obojim). Mluvi se o trhu prace. Zda se Vam nemoralni, ze za 200 000,-Kc koupite auto jinaci kvality nez za 4 000 000,-Kc? A ze kornbageta stoji v Delvite 11,30 a ekvivalentni vaha rohliku dejme tomu 5.-? Je na tom neco nemravneho? Prace neni jine zbozi: za jakou si zaplatite, takovou mate. Kvuli tomu taky ma jiny plat reditel banky a jiny pridavac u zadniku, ne? V podstate Vase nazory jsou komunisticke a moje demokraticky trzni, nezda se Vam?

Problemy s financovanim akademicke oblasti (popr. lekaru) je nutno nazirat z jinych uhlu a resit medializaci a treba i stavkami.

No to je mile... moznost lekaru je stavkovat je pomerne omezena. Svoji stavkou poskodim predevsim studenty. Pocet volicu, ktere situace v akademickem svete zajima, je maly. Zaver si udelejte sam.

Ale zkuste mi ukazat ten uhel.

p.s. pane podnikateli, nez zacnete priste psat o "komunisty zdevastovane moralce" zamyslete se nad svym vyrokem, ze "nejaky nazor by se v tisku nemel vubec objevit". A nad tim, jestli s vyrovnavanim se s komunistickym myslenim byste nemel zacit u sebe.

František Roček

Čas dovolených pomalu končí. Po několika týdnech jsem se vrátil zpět do říše Internetu a porozhlédl se a co nevidím krásného v BL: "Odmítám články Františka Ročka o Matiční ulici" píše Bohdana Marvalová a dodává mj.:

"BL v posledni dobe zverejnily celou radu clanku pana Frantiska Rocka na tema Maticni ulice. Neprilis dobremu novinari se tim dostalo netuseneho prostoru k utokum na Petra Uhla.

Pokud ma, podobne jako ja, i nekdo z ostatnich ctenaru BL kuriozni zalibu v obskurnich vytvorech pana Rocka, jiste tusi, proc Rockovi lezi Petr Uhl v zaludku. Zlovolni romsti aktiviste se, pane Rocku, jiz davno zmocnili i informacnich dalnic internetu a samozvany Romsky kongres se sidlem v Budapesti poradne mezinarodne rozmazl kauzu Maticni. Panu Uhlovi tento problem vubec nezavidim a nedivim se mu, ze se ho snazi prehrat na nekoho jineho, i kdyz parlament je v tomto pripade tim nejnevhodnejsim mistem - tam teprve nastane to prave vytloukani politickeho kapitalu, ktere stale podsouva pan Rocek Uhlovi...." atd.

Na rozdíl od paní Marvalové nepíši emotivní proklamace o ničem. O kauze Matiční ulice píši pouze fakta. V protiobskurnosti Marvalové čteme: "Panu Uhlovi tento problem vubec nezavidim a nedivim se mu, ze se ho snazi prehrat na nekoho jineho." Jenže on na nikoho nic nepřehrává, ale tendenčně informuje.

Uhl v Právu

Ukázkou toho jak zmocněnec pro lidská práva nakládá s informacemi je jeho článek, který byl otištěn 23.7.1999 v Právu pod názvem: "Co nového v Matiční "Uhl v článku mj,. píše: " Málokdo ví, že ve zchátralých ubytovnách, které televize často zabírá, nikdy romské ani jiné rodiny nebydlely - se zmíněnými domy pouze sousedí. Záběry s nepořádkem, který tam už od loňského jara není, jsou archivní."

Pan Uhl se zmiňuje, že ve dvou sousedních domech nikdy ani romské, ani jiné rodiny nebydlely. Místní radnice panu Uhlovi ráda potvrdí konkrétními informacemi opak. Uhl také tvrdí, že nepořádek v okolí domů od loňského jara není. Naopak loni na jaře hrozivá situace s nepořádkem kulminovala a za peníze radnice byla zajištěna nákladná likvidace mnoha tun odpadků.

V březnu a dubnu 1998 bylo na náklady městského obvodu odvezeno z Matiční ulice dalších cca 20 tun odpadu. Podle interního sdělení z 13. 5. 1999 byl tehdy proveden úklid v objektech, což znamenalo vyvezení 5,24 tun a úklid z okolí obou domů - 6,32 tun.

"V březnu jsme zahájili spolupráci s občanským sdružením SoRo (Soužití - Rovnost), s jehož pomocí se podařilo dosáhnout zapojení nájemníků z bytových domů v Matiční 4 a 6 v dubnu do úklidových prací," uvedl k tehdejší situaci tehdejší starosta městského obvodu ing. Harciník.

Nynější celkem slušný stav je výsledkem součinnosti pochůzkových hlídek městské policie policie a činnosti pracovníků při veřejně prospěšných pracích, placených neštěmickou radnicí, které se zabývají udržováním pořádku.

V ústeckém deníku 18. června 1999 vyšel článek Jitky Hadašové "S koncem spanilých jízd opět zavládla v Matiční letargie." Do Matiční přestaly jezdit delegace, život se vrátil do starých klidných kolejí, z obyvatel činžovních domů se stali běžní obyvatelé a narůstá apatie:

"Rodiče přestalo bavit uklízet, děti zase muzicírovat i starat se o záhony. Rodina paní domovnice chce odtud pryč, už ji údajně neposlouchají. A stejně prý nemá cenu tady cokoli dělat. Obyvatelé jednoho domu pomlouvají ty druhé..." Obavy, že s koncem mediální slávy se poměry v lokalitě opět vrátí do starých pořádků, se stávají stínem možného...

Uhl dále uvádí: "Argument, že plot má od rodinných domků oddělit neplatiče nájemného, na veřejnost platí. Nikdo totiž neví, že ze 34 sestěhovaných rodin měly soudní výpověď pro dluhy na nájemném jen čtyři a že zhruba polovina rodin se neplatiči stala až v Matiční, a to pro vysoké nájemné, které jim v malometrážních bytech vyměřili."

Jaká je realita? Do zrekonstruovaných domů přestěhovala radnice čtyři neplatiče, kteří o pronájem bytu přišli rozsudkem okresního soudu. Jednalo se asi o šestinu nových obyvatel zrekonstruovaných činžovních domů v Matiční. Další neplatiči se přestěhovali do těchto bytů dobrovolně, protože věděli, že je bude čekat to samé.

Přestěhování se jim jevilo jako menší zlo, protože radnice stáhla u soudu žalobu a oni ušetřili peníze za soudní řízení.

Předtím v Matiční č. 4 a 6 bydlelo čtyři nebo pět rodin. Ty zůstaly v domě i po rekonstrukci. Neměly s řešením situace neplatičů nic společného, ale většinou splynuly s nově nastěhovaným obyvatelstvem, protože již v minulosti větší část z nich nebyla zvyklá platit nájemné...

Do Matiční se přestěhovali i ti, kteří prodali svůj byt a neměli kde bydlet (!) a požádali o byt v Matiční. Jen čtyři rodiny se nastěhovaly do Matiční, aby se osamostatnily od rodičů. Uhl tedy zase mystifikuje.

Nájmy udělaly z nájemníků neplatiče? Nynější starosta ing. Tošovský v tom vidí záměrnou manipulaci s fakty.

Holý nájem v Matiční 4 je např. u bytu 1+1 velikosti 42 m2 činí 464,- Kč, u bytu 1+0 velikosti 32 m2 činí 358,- Kč.

Částky jsou dány příslušnou vyhláškou a nejsou nereálné. Kolik kdo utratí za energie je vždy věcí nájemníků a nemá to nic společného s nájmem. Jedná se úhradu za spotřebovanou vodu, elektřinu, plyn apod.

U rodin s minimálními příjmy existuje příspěvek na bydlení. Situace je přitom velmi různorodá. Rodiny bydlící v bytech 1+1 mají různé finanční možnosti: od 2800 Kč po 17 000 Kč na příjmech a dávkách sociální péče měsíčně - v závislosti na počtu osob. Uhl tyto podklady má také k dispozici!

Uhl dále tvrdí: "Plot bude proti hluku - opakuje se stále. Ve skutečnosti přichází z areálu romských domů hluk jen zřídka a nevýrazně, radnice také hladinu hluku nikdy neměřila...."

Přitom Uhl byl informován o protihlukové studii (v BL jsem o ní informoval také). V červnu 1998 vypracovali odborníci šestistránkovou studii, na jejímž základě došlo k původním úvaze o stavbě 4 m vysoké zdi, která byla změněna na 1,8 m vysoký keramický plot. Podle odborníků bude mít keramický plot tak, jak je nyní navržen, alespoň částečně protihlukový charakter.

Kromě toho jsou na neštěmické radnici k dispozici dvě stížnosti z března 1999, od domkařů a od několika romských obyvatel Matiční a obě strany si stěžují na řev a binec nepřizpůsobivých jedinců.

Uhl dále mystifikoval čtenáře tvrzením: "Skoro nikdo také neví, že vláda by o Matiční vůbec nejednala, kdyby starosta městského obvodu Neštěmice netrval na tom, že ve zdi bude místo dosavadních pěti prostupů pouze jediný, umístěný tak, že nájemníky donutí desítky metrů si zacházet, půjdou-li na zastávku autobusu nebo do jediného obchodu v místě.

Málokdo si proto připouští, že nesouhlas s aspoň dvěma nejčastěji užívanými prostupy (řešení brankou s překrytím) je schválností, hlukem ani čímkoli jiným nezdůvodnitelnou. Že je urážkou nájemníků, kteří se v petici vyjádřili, že zeď je má pokořit."

Ve skutečnosti Uhl věděl při květnovém projednávání protilidského chování neštěmické radnice, že z areálu Matiční č. 4 a 6 budou dva východy. Jeden do Matiční a druhý na opačnou stranu. Jen na okraj podotýkám, že celá Matiční ulice se dá projít pěšky za jednu minutu. To bylo několik detailů z článku, který uveřejnil Uhl v Právu.

Farizejská nabídka

Příkladem jak Petr Uhl, zmocněnec vlády ČR pro lidská práva, rád manipuluje s fakty je dopis, který napsal 16. července 1999 pod č.j. 7295/99-ZLP starostovi Ústí nad Labem - Neštěmic. Uvádíme znění celého dopisu:

Vážený pane starosto,

mrzelo mě, že jste odmítl uspořádat setkání členů svého a ústeckého zastupitelstva s náměstkem ministra zahraničí Martinem Paloušem a mnou a že jste se navíc pak besedy, o jejímž konání jste věděl, nezúčastnil.

Diskutovat budeme ještě muset mnoho.

Do Ústí jsem přijel mimo jiné i znepokojen tím, že přes podnětné myšlenky obsažené ve studii Nadace manželů Havlových Vize '97, kterou zpracovali odborníci, nepřistoupila obec a její městský obvod k žádnému řešení naléhavých sociálních problémů, které v Matiční ulici jsou, a jejichž důsledky negativně dopadají nejen na nájemníky (většinou Romy), ale i na domkáře.

Veřejnosti - a tím ani vládě - není znám žádný konkrétní projekt či plán, podporovaný neštěmickou nebo ústeckou radnicí v tomto smyslu. (viz 25.2.1.)

Účastníci nedávné besedy se mimo jiné dozvěděli, že četné zahraniční instituce, nestátní i státní, by byly s největší pravděpodobností při řešení takových problémů ochotny pomoci, a to i finančně. Je také ještě čas - zhruba měsíc - na přednesení určitých požadavků na financování projektů hodných zvláštního zřetele vlády z rozpočtu roku 2000.

Budu se nyní pokoušet přesvědčit vládu, aby do návrhu na státní rozpočet roku 2000 uplatňovat státní spoluúčast na financování některých pilotních nebo jinak závažných projektů, spojených s Romy.

Zdá se mi poněkud trapné, že smutně proslulé Matiční ulice, která je díky neustálé medializaci a zájmu v cizině chápána jako symbol vztahů mezi Romy a neromskou většinou, se nebude týkat žádný z těchto projektů.

Protože oba známe místní poměry, shodneme se snad v tom, že řešení zmíněných sociálních problémů není ani v postavení zdi, ani v zákazu zeď stavět.

Ať už se zdí nebo bez ní tam budou stále stejné problény, zahájení sestěhováním sociálně nejslabších Romů do dvou domů v roce 1994: vysoké nájemné v matometrážních bytech údajně II. kategorie s plísní, které z poloviny nájemníků teprve v Matiční neplatiče nadělalo, děti ve zvláštní škole, téměř 100 procentní nezaměstnanost, přelidněnost lokality a nízká kvalita života v ní, a pokud jde o domkáře, pak hluk pocházející jak od dětí hrajících si na ulici před domky (žádná zeď tomu nezabrání), tak od večerních návštěvníků hostince umístěného v jednom z domků. Všechny tyto problémy by se daly - alespoň částečně - řešit.

Nemohu v tomto ohledu nic slíbit, ale pokusit se o finanční pomoc státu u vlády musím. Podmínky jsou ovšem vhodné projekty, například: na postupné odstěhování některých rodin, na volnočasové aktivity dětí, na komunitní práci v místě, na hlukově izolovaná okna pro domky, na zřízení sportovních a klubových zařízení pro větší děti, nebo třeba na vykoupení a přestavbou dvou chátrajících domů v okolí, kde sice Romové nikdy nebydleli, ale které nám ČTV téměř nikdy neopomine ukázat, vzbuzujíc dojem "vybydlenosti" Romy.

Samozřejmě, stát by mohl mít jen spoluúčast, vedle obce resp. městského obvodu a případných dalších sponzorů.

Jsem ochoten je hledat i v zahraničí.

Slyšel jsem například, že již loni na jaře někdo z Vašich předchůdců v neštěmickém zastupitelstvu měl dobrý nápad vysázet v místě živý plot.

Sociální péče je v tomto ohledu v rukou obce, v daném případě samosprávy městského obvodu. Stát a jeho vláda, v jejíž pravomoci je zaručení základních lidských práv, může v oblasti sociální nad rámec zákonných povinností pomoci jen výjimečně.

Návrh konkrétních řešení jsou zcela ve Vašich rukou, pane starosto.

Očekávám Vaší odpověď netrpělivě. Pokud návrhy na řešení sociální situace v Matiční skutečně existuje, prosím o jejich popis včetně finančních nároků a možností jejich zajištění obcí, městským obvodem nebo jinými Vám známými zdroji. Podrobnější projekty bychom mohli předložit později, zhruba do konce září.

V zásadě je možno říci, že vláda a nyní Poslanecká sněmovna mohou podle zákona stavbě zdi zabránit. Nemohou však v místě činnost Vašeho zastupitelstva nahradit. Nad sociálními problémy a sociální segregací v Matiční má Vaše zastupitelstvo, pane starosto, velkou moc.

Chtěl bych věřit, že si uvědomuje odpovědnost vůči svým občanům a vůbec lidem v republice a v Evropě, která je s touto mocí spojena.

S pozdravem (podpis)

Kopie dopisů rozeslal na 26 míst, mezi nimi byl i místopředseda vlády Pavel Rychetský, místopředseda vlády Vladimír Špidla a náměstek ministra zahraničních věcí Martin Palouš a samozřejmě ČTK.

Policii, chráněné dílny a dětské klubovny nebrat?

O co se jedná ve skutečnosti? O setkání členů svého a ústeckého zastupitelstva s náměstkem ministra zahraničí Martinem Paloušem viz BL 16.7. v článku Matiční a tajemství komnaty č. 306.

K dalším bodu Uhlovy nabídky:

Zástupce neštěmického starosty ing. Jan Kocourek dopisem z 5. února 1999 informoval zmocněnce Uhla o možnosti využití činžovních domů čp. 2 a 8 v Matiční ulici, které jsou nevyužívané a hlavně v letních měsících slouží jako "útočiště narkomanům a bezdomovcům" - píše Kocourek.

Třípodlažní objekt č. 2 v majetku státního podniku Tesla Eltos je nabízen k odprodeji za pouhých 400 000 Kč. Obdobný objekt v Matiční č. 8 je v majetku Českých přístavů, měl být využíván jiným subjektem, který by uhradil jeho rekonstrukci, ale po medializaci Matiční ulice ze záměru sešlo.

V té době Policie ČR hledala v Ústí nad Labem vhodný objekt pro policejní služebnu v Neštěmicích. Radnice proto navrhuje převést Matiční č. 2 do majetku ministerstva vnitra. Policie by mohla využívat dvě patra a díky tomu by mohla být umístěna v této budově i policejní jednotka rychlého zásahu "tísnící se v malé budově v ulici Na předmostí."

Jinou alternativou pro Matiční čp. 2 by bylo zřízení výcvikového střediska Policie ČR.

"Ve sklepních prostorách by mohly být "za pomoci nadací vybudovány chráněné dílny, sloužící k rekvalifikaci i k výuce, případně by zde mohly být vyráběny řemeslné výrobky, jejichž prodejem by romské občanské inciativy získávaly doplňkové prostředky pro svou činnost. Jedno patro by pak bylo vyhraženo dětským klubovnám, využívaným i k doučování," píše Kocourek. Co s Matiční č. 8? Ubytovny pro policisty, protože těchto kapacit je na Ústecku nedostatek. Dům leží v ochranném pásmu Českých drah a proto nemůže být dům využit pro běžné bydlení.

Uhl svým dopisem Čj.:7171/99-ZLP Kocourkovi odpověděl: "Přítomnost policie, ať už ve formě místní policejní stanice nebo jako sídlo policejní jednotky rychlého zásahu, není však rozhodně řešením dané situace. Přítomnost represivního orgánu problémy neřeší, maximálně je konzervuje.

Další Váš návrh na zřízení výcvikového střediska Policie ČR, kde by ve sklepních prostorách mohly za pomoci nadací být vybudovány chráněné dílny a kde by byly také dětské klubovny, považuji za nereálný, Romové by k těmto aktivitám oprávněně pojali nedůvěru.

Východisko z této situace nevidím v umístění represivních složek v místě, ale v soustavné terénní sociální práci s lidmi žijícími v Matiční ulici, a to jak s příslušníky majority, tak i minority. Je to sice práce dlouhodobá, ale jsem si jist, že tato aktivita by měla v řešení Vaší situace zásadní význam.

S pozdravem (vlastnoruční podpis)

P.S. Mám prosbu: má-li naše komunikace probíhat bez emocí, nepoužívejte, prosím, výrazu "nepřizpůsobiví". Já také nepíšu o xenofobní veřejné správě."

Kde jsou hranice intolerance?

Zmocněnec Uhl tvrdí, že přítomnost policie - represivního orgánu - problémy neřeší, maximálně je konzervuje. Toto tvrzení nemá daleko k anarchistické fobii. Policejní služebna, výcvikové středisko či ubytovna policistů jsou projevem represe?

Přítomnost policie jako organizované bezpečnostní složky je především aktem prevence.

Viditelná přítomnost zklidňuje situaci, nutí okolí akceptovat běžné normy mezilidského chování. To není konzervace, ale prevence. Podobně jako televizní kamery sledující pohyb občanů a vozidel ve městech (Londýn to zná více než důvěrně) jsou aktem prevence ne špiclováním a porušováním lidských práv.

Uhl problémem pravděpodobně myslí vyřešení sociální situace obyvatel v Matiční č. 4 a 6. Ale to je především otázka zaměstnanosti. A další terénní práce, ke které Uhl nabádá? Odmítá chráněné dílny a dětské klubovny jako nereálné a tvrdí: "Romové by k těmto aktivitám oprávněně pojali nedůvěru."

Proč by pojali k těmto aktivitám nedůvěru, když později totéž vyplývá ze studie Nadace Vize 97 ? Jen proto, že to nabízí někdo kdo má vůči práci zmocněnce výhrady?

Vždyť studie nadace přímo doporučuje zřízení komunitních aktivit při zajišťování klubové činnosti pro děti a internátních vzdělávacích kurzů pro mládež.

Přitom Uhl napsal 16. července 1999 pod č.j. 7295/99-ZLP starostovi Ústí nad Labem - Neštěmic dopis, v němž uvádí, že "přes podnětné myšlenky obsažené ve studii Nadace manželů Havlových Vize '97, kterou zpracovali odborníci, nepřistoupila obec a její městský obvod k žádnému řešení naléhavých sociálních problémů..."

Uhl zapomenul, že dopisem z 12. března odmítl místostarostovy návrhy, které později ve své variantě zpracovali tvůrci nadační studie?

Jen s tím rozdílem, že místo státní Policie ČR uvažovali lidé Nadace o služebně městské policie, což jsou rozdíly nepodstatné, protože ve svém principu, dle Uhla, jsou represivní a nekoncepční...

Kde jsou hranice netolerance? Pokud Uhl v dopisu z 12. března v P.S. upozorňuje, že by místostarosta neměl používat termín "nepřizpůsobiví", protože on nepíše o xenofobní veřejné správě, odmítání místostarostova návrhu a vytýkání samosprávě v Neštěmicích, že není nerealizuje cenné rady odborníků, kteří zpracovali studii pro nadaci, není toto chování již na hranici netolerance? Od radnice řešení nepřijímá, od prezidentské nadace ano?

Problémové domy a policejní služebny

Nadační návrh na zřízení služebny městské policie v Matiční je nepraktický, protože v Neštěmicích již služebna městské policie je. Vhodnější by bylo využití domů pro potřeby Policie ČR, která by si tím vyřešila konkrétní prostorové problémy.

Kromě toho domů jako jsou v Matiční č. 4 a 6 je v Ústí nad Labem více a obyvatelé okolních domů by také nejraději viděli v ulici služebnu městské policie...

Typickým projevem občanské rozladěnosti je např. dopis z 26.1. 1999 podepsaný občany žijícími ve Veslařské ulici v Neštěmicích. V dopisu se píše:

"Vážený pane starosto, vážené zastupitelé,

všichni sledujeme v masmédiích projednávání problému s výstavbou plotu v Matiční ulici a nesouhlasíme s jednáním vlády, ani s jednáním vládního zmocněnce pro lidská práva p. Uhla.

Nikdo totiž nechce slyšet o tom, že v Ústí nad Labem není jen Matiční ulice, ale i mnoho dalších (např. v centru Ústí Moskevská ul., panelové domy v Kr. Březně) a nikde nejde o barvu pleti, všude se lidé dovolávají pořádku, klidu a alespoň částečné bezpečnosti.

Také my občané Veslařské ulice máme podobné problémy. V ulici stojí 18 rodinných domů (1 v rekonstrukci) a 3 domy jsou města (1 také v rekonstrukci).

Celkový počet lidí zde žijících se dá srovnat s počtem lidí v jednom menším panelovém domě. Polovina lidí z celkového počtu jsou lidé obývající 2 domy města. Jsou to neplatiči, nepřizpůsobiví a sociálně slabí občané.

Tito lidé vyhazují odpadky ven z oken na chodník, před domem zakládají skládku z použitých věcí, šrotu, autobaterií, izolací od měděných drátů aj. Lezou do zahrad, kde kradou a ničí cizí majetek, včetně drobného hospodářského zvířectva.

Lidé většinou nic nehlásí Policii, protože se bojí fyzického napadení, kterým tito lidé vyhrožují. Podobně jako domy z Matiční ulice jsou neprodejné, také naše domy jsou již cenově znehodnoceny a jsou prakticky neprodejné.

Protože zákony a vyhlášky platí pro všechny stejně, bez rozdílu barvy pleti, žádáme vás o přijetí takových opatření, která by vedla k nápravě stávajícího stavu ve Veslařské ulici."

Má zde neštěmická radnice, v řadě domků u železniční trati směřující z Ústí na Děčín, také zřídit služebnu městské policie, podobně jako v prostoru mediální hvězdy Matiční? Obdobných domů jako ve Veslařské nebo v Matiční je více a nejen v Ústí.

Nejedná se o cílené sesídlování do ghett, ale do obecních domů, které se uvolnily různě po městě, většinou díky jejich špatnému stavu a byly opraveny a existovala tedy možnost nabídnout bydlení o nižším standardu, ale i tím i s daleko menším nájmem.

Na několika obšírnějších příkladech jsem konkrétně ukázal jak pan Uhl pracuje s fakty. Vše, o čem jsem se zde zmínil, je podloženo dokumenty. Protože se ve svých obskurních vytvorech snažím psát jen o tom, co je zpětně ověřitelné.

Děti Země

V ramci akci k chystanemu mezinarodnimu jednani o zakazu a omezeni nekterych perzistentnich organickych latek v Zeneve poradaji Deti Zeme v Decine vystavu "Stan pro zivot - Co s dioxiny?". Od ctvrtka 26. srpna ji budou lide v Decine moci navstivit pred hlavnim nadrazim u obchodniho domu Koral az do patku (27. srpna) vzdy od 10,00 do 18,00.

Cilem vystavy je upozornit na nebezpeci toxickych dioxinu a PCB. Obe skupiny chemickych latek patri mezi tzv. perzistentni organicke latky, o kterych povedou zastupci vlad z celeho sveta jednani od 6. do 11. zari ve svycarske Zeneve. Obe skupiny latek jsou nebezpecne jiz ve velice nizkych koncentracich. Ovlivnuji negativne lidske zdravi i zivotaschopnost dalsich zivych organismu. Dioxiny vznikaji mimo jine spalovanim odpadu obsahujicich chlorovane latky. Ceska republika se stejne jako jine staty na svete zavazala snizit emise techto latek. Zatim vsak prakticky pro to dela velice malo.

Dioxiny na Děčínsku a Ústecku

S konkretnimi zdroji dioxinu se obyvatele Decinska a Ustecka mohou setkat v podobe chemickych a hutnich provozu, ale vyznamnymi zdroji jsou i spalovny odpadu.

Velkym nesvarem zpusobujicim znecisteni dioxiny je paleni plastu jednotlivymi obcany v kamnech anebo na otevrenych ohnistich.

Jedna spalovna nebezpecnych odpadu je v Usti nad Labem ve Spolchemii a v Trmicich je druha. Obe podle vysledku mereni z poslednich let vypousteji do ovzdusi vcelku vysoka mnozstvi dioxinu. V roce 1997 byla v emisich spalovny ve Spolchemii namerena koncentrace dioxinu 0,3 ngTEQ/m3, zatimco v te trmicke to ve stejnem roce bylo 1,1 ngTEQ/m3.

Vsechny namerene hodnoty emisi dioxinu je nutne porovnavat se zapadoevropskou normou pro emise dioxinu, ktera je 0,1 ngTEQ/m3.

Podle vyzkumu obsahu dioxinu v lidskych tkanich patrilo Usti nad Labem ze sledovanych oblasti v Ceske republice (Kladno, Uherske Hradiste a Ostravsko - karvinska oblast) mezi ty nejhorsi. Vyznamne k tomu nepochybne prispiva pritomnost Spolchemie, jejiz vyroba je zalozena na chlorove chemii.

Z Decinska konkretni mereni pritomnosti dioxinu neexistuji anebo nam alespon nejsou znama. Prestoze zde nebude situace tak dramaticka jako na sousednim Ustecku, neznamena to, ze by zde dioxiny v zivotnim prostredi vubec nebyly.

Přílohy

O výstavě

Vystava, s niz stan putuje, se snazi zodpovedet na radu otazek souvisejicich s dioxiny a polychlorovanymi bifenyly: jak tyto toxicke latky vznikaji, kudy putuji do potravin, jak mohou poskozovat lidske zdravi, kde jsou zdroje dioxinu v Ceske republice a radu dalsich. Je aktualne doplnena o informace o afere s kontaminaci belgickych kurat a mapu spaloven odpadu v CR, ktere jsou vyznamnymi zdroji kontaminace prostredi dioxiny.

O petici

Ve Stanu pro zivot mohou navstevnici vystavy i kolemjdouci podepsat take petici "Konec dioxinu v Ceske republice", kterou jiz podepsalo pres 10.000 lidi. Je mezi nimi i rada vyznamnych osobnosti (mimo jine i kandidatka na senatorske kreslo a reditelka Divadla na Vinohradech Jirina Jiraskova, vyznamny toxikolog a brnensky vysokoskolsky profesor Ivan Holoubek, poradce ministra zivotniho prostredi Dalibor Strasky, atomovy fyzik Cestmir Jech, herec a reziser Arnost Goldflam, spisovatelka a publicistka Tereza Bouckova, Helena Houdova - Miss CR 1999, hudebnici Vladimir Vaclavek, Jaroslav Hutka a Pavel Dobes, zpevacka Marta Kubisova, herecka Bara Hrzanova a cetni dalsi).

Petice je adresovana ministru zivotniho prostredi, Parlamentu, Vlade a prezidentovi CR. Pozaduje mimo jine zavedeni zatim neexistujiciho limitu na emise dioxinu ze spaloven odpadu a dalsi opatreni ke snizeni jejich uniku do zivotniho prostredi.

O dioxinech

Několik základních údajů o dioxinech

Dioxiny vznikaji v chemickych provozech a pri spalovani chlorovanych latek (napr. PVC, PCB apod.). Jsou nebezpecne jiz ve velmi nizkych koncentracich. Maji karcinogenni ucinky, pusobi nepriznive na imunitni system a maji take negativni vliv na reprodukcni schopnost muzu.

Clovek sice 95 - 99% jejich prijmu ziska z potravy a tekutin, ale do tech se dioxiny dostavaji jak ze vzduchu, tak z vody a pudy. Dioxiny jsou stejne jako jine chlorovane latky (napr. DDT a freony) vysoce stabilni, a proto se v prirode kumuluji - vazou se predevsim na tuky. Svetova zdravotnicka organizace stanovila denni limit jejich prijmu pro cloveka na 10 pg/kg vahy (pg =g.10-12). A z nej je odvozen limit jejich koncentrace ve venkovnim ovzdusi na 20 fg/m3 doporuceny Statni zdravotnim ustavem.

Dioxiny v ČR v číslech

V letech 1996 - 97 se u ceskych spaloven odpadu pohybovaly emise dioxinu podle sdeleni CIZP mezi 0,01 - 34,0 ngTEQ/m3. Cili jedna ze spaloven prekrocila v dobe mereni zapadoevropsky limit 340krat.

Uvedeny zapadoevropsky limit budou prekracovat i spalovny, ktere jsou teprve spousteny do provozu anebo jsou ve vystavbe (napriklad v Liberci).

Podle mereni koncentraci dioxinu v lidskem podkoznim tuku je na tom Ceska republika podobne jako vyspele prumyslove zeme v 80. letech, cili v dobe, kdy jeste neprijaly zadna opatreni ke snizeni emisi dioxinu.

Mezi vyznamne zdroje dioxinu patri i papirenske provozy, kde se beli celuloza chlorem. V severomoravske celulozce Biocel Paskov (stejne jako v dalsich v CR) tuto technologii jiz nastesti nahradilo modernejsi beleni peroxydem vodiku.

Odhadnout celkovou produkci dioxinu v Ceske republice je velice tezke, ale odborne studie dochazeji k zaveru, ze se pohybuje okolo 2 kg, coz se samozrejme na prvni pohled muze zdat malo. Ale pak je nutne si uvedomit, ze 15 gramu dioxinu (ktere muze podle Prazskych sluzeb rocne vyprodukovat malesicka spalovna) predstavuje mnozstvi odpovidajici doporucenemu rocnimu limitu prijmu dioxinu radove pro miliony lidi. Ne vsechny se vsak nastesti dostanou pres potravinovy retezec k lidem.

Nektere havarie v Ceske republice, pri nichz doslo nebo mohlo dojit k uniku dioxinu do prostredi:

Spolana Neratovice 1965 - 68 - pri vyrobe pentachlorfenolu vznikal jako vedlejsi produkt 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin a zamoril prostredi ve trech budovach v zavodu a v jejich okoli, ty jsou dodnes uzavrene a loni byla ta nejmensi zabetonovana do sarkofagu.

Hotel Olympik - Praha 1995 - pozar, pri nemz byly zjisteny exhalace chlorovanych latek.

Pozar spalovny EMSEKO ve Zline - 7. brezna 1997

Porar v Linde - Frigera v Beroune - 14. kvetna 1998

Pri havariich byva problemem, ze zjistovani dioxinu v ovzdusi je velice slozita a nakladna zalezitost, a tak to nikdo v takovych pripadech nedela. Nezjistuji se dokonce ani napriklad v popelu z pozaru jako v Olympiku ci ve zlinske spalovne. Byly mereny v popelu po pozaru Frigery. Diky vysledkum pak musel demolicni odpad z tohoto pozaru skoncit na skladce nebezpecnych odpadu.

Informace o dioxinech hledejte na adrese: http://www.ecn.cz/dioxin