Havel z piedestalu?
Pane Čulíku,
sleduji texty, jako byl ten pana Jírovce v pátečních BL: říká se v nich cosi jako "Havel je horší, než jsme mysleli, doufali a věřili, zklamal nás, hluboce."
Co se mi na tom nelíbí:
zaprvé se srovnává mýtus světce, který je v nás uložen a byl personifikován Václavem Havlem (resp. Havel byl popsán a popisován jako světec, spolu s vytvářeným kultem jeho ženy Olgy) se skutečným žijícím Václavem Havlem, člověkem z masa a kostí, která má své touhy, vášně, slabosti, také spoustu odlišných názorů a jeho činy občas mohou někoho i pobouřit.
Text pana Jírovce je velmi pěknou ukázkou deziluze, autor v podstatě říká: ano, věřil jsem (jsem schopen víry! a položil jsem ji na oltář světce, však on mě zklamal), hanba zrádci.
Z mého pohledu si za to může pan Jírovec sám neracionalitou vkládanou do mýtu.
Zadruhé mi přijde, jako by se z Václava Havla stával pomalu démon, symbol proradnosti, to jedno z nejhorších, co tu máme (někdo by napsal "typická česká malověrnost"). V duchu binární logiky: už není jednička, je to Nula.
Dodnes si myslím, že přítomnost Václava Havla v politice je jedna z nejlepších věcí, co v této době ve veřejné sféře máme... že nerozumí tomu či onomu nebo dělá chyby: pro mě zůstává nejdůležitějším jeho zájem a schopnost posoudit skutečně důležité věci lidské, schopnosts vyvěrající z nitra, nikoli přecvičeného intelektu (že vidí utrpení Tibeťanů navzdory všem do Číny vyvezeným turbinám, abych uvedl příklad).
Je pravda, že v téhle době Václomila Klauzemana (O.Neff) se mu nevede nejlépe a možná není tou nejlepší osobou do úřadu prezidenta. Měl-li bych hodnotit na škále 0-1, dal bych mu 0.8, ale víte snad o někom, kdo by mohl dostat podstatně více?
