Globalizace:
Velká Británie: Invaze evropské elity
Tento článek vyšel v neděli 14. listopadu v deníku Sunday Times.
Když se setkávají s obyčejnými lidmi, vypadají taky jako normální lidé. Ve skutečnosti jsou zvláštním vznikajícím lidských druhem, mezinárodní elitou se schopností hovořit několika jazyky. Přicházejí ze stratosféry kontinentálního evropského školství. Je to příliv mozků, který přichází do Británie prostřednictvím tunelu pod kanálem La Manche a najdete je nyní ve firmách, působících blízko vás.
Seznamte se s čtyřiadvacetiletou Anou Marshallovou. Napolovic je to Španělka, napolovic Francouzka. Dědeček byl Angličan. Narodila se v Madridu, vyrostla ve Francii, ve Španělsku navštěvovala podnikatelskou školu a hovoří španělsky, francouzsky, anglicky a taky se domluví italsky a rusky. Za čtrnáct dní začne pracovat v londýnské City v americké bance J.P. Morgan.
Pro ni, jako pro tisíce dalších aspirujících meteorů, je nyní Londýn centrem vesmíru. "Považuju to za začátek své kariéry," uvedla minulý týden. "V Londýně je spousta pracovních příležitostí pro absolventy univerzit. Firmy jim poskytují daleko více odpovědnosti a také je lépe platí než v jiných evropských zemích."
Nebo si vezměte Ruggera Mameliho, z Milána, který nyní pracuje jako obchodník s mezinárodními měnami v Den Danske Bank. Když přišel první den do práce do makléřské místnosti, britští zaměstnanci si z něho dělali legraci. Začal telefonovat a při práci uvolněně přecházet z angličtiny do francouzštiny, němčiny, španělštiny a italštiny. Už se mu neposmívají.
Nikdo přesně neví, kolik podobných pracovníků z evropských zemí v Británii pracuje, protože lidé z členských zemí Evropské unie nepotřebují víza ani pracovní povolení. Mohou si zažádat o zaměstnání, nasednout na vlak nebo na letadlo a rychle dostat práci. Britští zaměstnavatelé je vítají s otevřenou náručí. Celkový počet lidí z evropských zemí rychle roste. Podle britského Národního statistického úřadu se loni přistěhovalo do Británie o 178 000 lidí více než kolik se z Británie vystěhovalo. Je to dvojnásobný počet než v roce 1997.
Nejsou to ani uprchlíci, ani žadatelé o asyl. Mnoho těchto příchozích jsou studenti z evropských zemí a univerzitně vzdělaní jedinci, kteří využívají otevřenosti západoevropských hranic a svobody cestování do zahraničí a lepší mezinárodní dopravy k tomu, aby vyhledali nejdynamičtější ekonomiku v Evropě. V Británii tito lidé získávají zaměstnání nejen proto, že umějí jazyky, ale také pro svou kvalifikaci, zejména pro dobrou znalost matematiky, v čemž se jim Britové nemohou rovnat.
Za poslendích pět let se počet přistěhovalců z Francie zvýšil o 11 procent, konstatuje organizace London First, která dělá ve světě reklamu Londýnu. Francouzské velvyslanectví v Londýně registruje asi 60 000 Francouzů, žijících v Anglii a ve Walesu, ale činitelé odhadují, že skutečný počet Francouzů, žijících v Británii, je asi 200 000. V Británii nyní žije více než 60 000 Němců a Italů a 47 000 Američanů, tento počet se za posledních sedm let zvýšil o padesát procent.
V pátek v podvečer většinou najdete ředitele francouzské obchodní komory v Londýně Laurenta Dupasquiera, jak nasedá do vlaku domů, na mezinárodním nádraží ve Waterloo, odkud jezdí vlaky Eurostar do Evropy pod kanálem La Manche. Cestuje pravidelně do Paříže, kde pracuje jeho žena. "Když se na to podívate, zjistíte, že Londýn je daleko blíž Paříže než mnoha částem Velké Británie," vysvětluje. "Navzdory tomu, že se hovoří v souvislosti s britským hovězím o obchodní válce, britská i francouzská ekonomika jsou neobyčejně hluboce navzájem provázány." Přiznává však, že zatímco Britové jezdí do Francie na venkov, Francouzi jezdí do Británie za podnikáním.
Výhody jsou jasné. Ve Francii čelí mladí lidé třímiliónové frontě nezaměstnaných. Británie nabízí vysvobození, i když jsou to třeba jen manuální zaměstnání ve špatně placených službách. Jiní přijíždějí za studiem.
"Londýn má takovou prestiž," uvedl Pierre-Oliver Debordes (23), student na podnikatelské škole University of North London. "Když řeknete ve Francii, že studujete v Londýně, na lidi to dělá dojem, i když nestudujete na žádné slavné univerzitě."
Pro mezinárodní zaměstnavatele, kteří mají základnu v Británii, rozšiřuje jejich horizont právě kvalita nejlepšího evropského vzdělání. Podnikatelé nyní nahlížejí na sféru své činnosti z globálního hlediska, které ještě před deseti lety neexistovalo.
Významnou roli hraje jednotný evropský trh. Britské firmy jsou přesvědčeny, že i když je sice angličtina nejvýznamnějším světovým jazykem v podnikání, přirozený šarm a charakteristický způsob řeči, který mají kvalifikovaní evropští pracovníci, ulehčuje uzavírání mezinárodních smluv. Britské firmy zaměstnávají cizince, jako prostředníky s ostatním světem, konstatuje Dupasquier.
Úroveň školství v západoevropských zemích, zejména úroveň matematiky, je také považována za vyšší. Dr. Oliver Pretzel, který sám prošel německým školstvím působí nyní na Imperial College v Londýně a je přesvědčen, že školní vzdělání je v Německu i ve Francii širší než v Británii.
"Ve Francii je vyučování intenzívní a velmi oficiální. Zkoušky jsou velmi tvrdé. Lidé, kteří jimi projdou, zejména absolventi tzv. Grandes Ecoles, jsou neobyčejně chytří. Představují však daleko menší procento pracovních sil než absolventi britských univerzit. To je politické rozhodnutí, které přijímá každá země zvlášť: Chce mít země malou, neobyčejně chytrou elitu, anebo širokou základnu vysokoškolsky vzdělaných lidí"
V Německu je na vysoké škole vyučování matematiky daleko abstraktnější a čistší než v Británii a absolventi končí univerzitu s daleko méně vhodnou kvalifikací pro praktické zaměstnání. Ale oni to vědí a pokud hledají zaměstnání, naučí se, co potřebují."
Takoví vysoce nadaní absolventi často končí v londýnské City. Dvaatřicetiletý Marco Saviozzi je napůl Ital, napůl Francouz a pracuje ve finanční firmě Garban-Intercapital. Jeho kulturní a jazykové zázemí je užitečné, avšak absolvoval taky šestiletý kurs ekonomie a matematiky. Totéž platí o šestatřicetiletém Kimu Korkmanovi z Helsinek, který pracuje u téže firmy.
Britské instituce jako London School of Economics se nyní intenzívně snaží dohnat západoevropské školství. Zavádějí nové kursy. Profesor Norman Breiggs konstatuje: "Nový čtyřletý kurs matematiky byl zaveden proto, aby se studenti dostali na obdobnou úroveň jako absolventi čtyřletých kursů matematiky na západoevropských univerzitách. Mnoho čelných britských univerzit nyní vyučuje matematice pro ekonomii a finančnictví."
Jak pohlížejí lidé ze západní Evropy na Británii a na Londýn
Ekonomika je v Británii v dobrém stavu. Nezaměstnanost v Británii dosahuje jen 5,9 procent, ve Francii je to 11,1 procent. Londýn je globálním centrem všeho. V Londýně probíhá 32 procent veškerých světových transakcí s cizími měnami. 118 z 500 největších evropských firem má v Londýně své ústředí stejně jako 10 největších evropských právnických firem. Daně jsou v Británii nižší než v západní Evropě.
Byty jsou v Londýně neobyčejně drahé: "Koupíte si byt ve čtvrti Knightsbridge a máte právo ho užívat jen padesát let! Za to zaplatíte 2 milióny liber! (110 miliónů korun). Veřejná doprava je skutečně strašlivá. Je špinavá a přeplněná. Počasí je hnusné.
