úterý 21. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Západ a ostatní svět:
  • Romové v Londýně: naše ošklivá nesnášenlivost (Observer) Stromy v ČR:
  • ...pily bzučí po skalinách... (Václav Pinkava) Televize Nova:
  • Kdo bude v ČR provozovat lepší komerční televizi, Železný nebo Lauder? (Tomáš Pecina)
  • Oznámení: Hokej na Radě (CME) Ekologičtí aktivisté:
  • Pan Jírovec se mýlí (Jan Rovenský)
  • Věda a laičtí aktivisté (Jiří Jírovec) Občanská společnost v ČR:
  • Nikdo se v ČR neodváží protestovat proti občanské společnosti, ale... (Vladimíra Bošková) Česká ekonomika:
  • Privatizace (Ivan Hoffman) Česká politika:
  • Ombudsman(Ivan Hoffman) Ještě k Albrightové v Praze:
  • Co bylo dříve, vejce, nebo...? (Jan Hurych) Ekologicko-ekonomická polemika s Literárními novinami:
  • Jak zatočit s mýtem (Ondřej Čapek) Polemika s Britskými listy:
  • Jsou Češi tak nemožní, jak je líčí Jan Čulík? (Josef Fronek)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Jak zatočit s mýtem

    Ondřej Čapek

    Polemika s článkem v Literárních novinách

    Vždy jednou za čas pocítí jistá skupina intelektuálů potřebu seznámit občany s tím, že ne vše na tom světě je, jak má být, a chce vnést do celé situace jasno. Přiznávám se, že nerozumím proč se Eva Kružíková, Václav Mezřický a Viktor Třebícký rozhodli napsat článek zabývající se právě problematikou ekonomického růstu a obnovitelných zdrojů, když o celé situaci nepřinášejí nic nového. Článek vyšel pod názvem Mýtus o nevyčerpatelnosti zdrojů v Literárních novinách č. 12. Výsledkem je slepenec zakončený (vzhledem k pochybné kvalitě) dost nestydatou ambicí: chceme jen poukázat na fakta, která v reálném světě existují, a neinterpretovat je ve světle pomíjivých, ideologicky zabarvených názorů.

    Podle autorů existuje řada kritiků environmentální problematiky, mezi něž patří např. R. Gargulák, V. Jakl, K. Kříž, V. Klaus, či I. Březina. Těžko říci, proč autoři všechny tyto kritiky shrnují pod označení pragmatický technolog moci. I když se Březina staví pozitivně k technickému pokroku, těžko bych ho označil za technologa moci a nikdy jsem v žádném jsem v žádném Jaklově, Klausově či Březinově článku nečetl nic o populačním růstu jako o požehnání lidstva.

    Všechna tato tvrzení jsou prkotinami ve srovnání s odstavcem, ve kterém autoři vytyčují vědecký důkaz o omezenosti obnovitelných a neobnovitelných zdrojů a nemožnosti trvalého růstu: Protože je Země uzavřeným systémem, jehož jediným výraznějším zdrojem energie je sluneční záření. Korunu tomuto svéráznému pojetí, ve kterém je "zřejmě" Slunce jen jakousi lampičkou nad energeticky samostatným světem je i pojetí entropie: míra entropie v systému určuje nejen míru koncentraci energie, ale i její užitkovost. Z toho plyne, že vznik odpadů je i zvyšováním entropie. Přiznám se, že neznám žádný odborný ekologický text, ve kterém se termín entropie uplatňuje tímto způsobem.

    Po vyjasnění zákonů fyzikálních cítí autoři povinnost objasnit zákony ekonomické. V této části se sebejistotou spletou do hromady hned několik věcí. Věta Ve skutečnosti mnoho moderních technologií nahrazuje lidskou práci jinými druhy kapitálu: zdroji a stroji je nesmyslná. Především lidská práce je výrobním faktorem (stejně jako půda a finanční kapitál), nikoliv druhem kapitálu. Pokud už chtějí autoři hovořit o kapitálu, tak v tradičním pojetí hlavního proudu ekonomie existuje pouze kapitál finanční. V současnosti se používají i termíny lidský kapitál (to je suma znalostí a dovedností jednotlivce) a společenský kapitál (který se podle G. Beckera projevuje zvýšením užitku jednotlivce díky činnosti okolí - jde o něco podobného pozitivním externalitám). K naprosto bizarním tvrzením patří domněnka, že farmář dnes na jednotku sklizně (proboha co je to za míru?) spotřebuje mnohem více energie, materiálu a vody. Čtenář si může vybrat, co vlastně tím chtěl básník říci. Moje hypotéza je ta, že autoři zaměnili jednotku sklizně za jednotku plochy. Jinak řečeno: půda se dnes využívá intenzivněji.

    Následuje výčet důkazů a definitivní porážka pragmatických technologů moci, dějinných optimistů a zarytých zastánců ekonomického růstu a pokroku (opravdu - autoři chápou růst a pokrok zřejmě jako synonyma). Tak například britský geolog, opírající se o údajně nejúplnější databázi světových zásob ropy je schopen určit, že v roce 2010 stoupne cena za barel na 60 USD. Nechápu, proč k tomu potřebuje zrovna databázi. Následuje smršť čísel z důvěryhodně vypadajících zdrojů. Možná, že kdyby autoři nepodlehli intelektuálské pýše a místo spasení světa se zaměřili na problematiku ropných zásob, text by mohl být lepší.

    Bohužel po zvládnutí problematiky trhu s ropou se autoři pouštějí do trhu s obilím, který ohrožuje rostoucí životní úroveň Číňanů. Lidé v Číně se přeorientovávají na lepší potraviny: maso, vejce, ryby, pivo. Roste tedy poptávka po krmném obilí a tedy i jeho celková spotřeba a z toho v budoucnu jeho nedostatek. Na první pohled vypadají čísla impozantně, ale neplatí náhodou, že při růstu poptávky, který není nabídka schopna uspokojovat dojde k růstu ceny obilí a tedy ke zpětnému poklesu životní úrovně vzhledem ke spotřebnímu koši?

    Autoři se sice zaštiťují vědeckostí, přesto nejsou ani schopni používat jednotný termín. Tak se z problému 1,3 miliard lidí, kteří nemají přístup k čisté vodě se stává problém nedostatku vodních zdrojů. Přehled katastrof hrozících lidstvu je zakončen jak jinak než nebezpečím klimatických změn. Vědci mohou sice být přesvědčeni, že neobvyklá prudkost bouří, kterou způsobil El Niňo, je způsobena globální změnou klimatu, já však pochybuji, že to souvisí s tématem článku. Autoři se to ani neopovažují dávat do souvislosti s vyčerpáním zdrojů a já tedy nechápu proč tento jev vůbec zmiňují.

    Ondřej Čapek

    P.S.: Vážený pane Čulíku, v jednom z vydání BL píšete, že Vám nechodí e-maily, podporující pana Motla. I když naprosto nesouhlasím s jeho názory na TV Nova, ve sporu Motl - Cihelková, který se týkal fyziky, jsem plně na straně p. Motla. Možná, že p. Motl je sociálně nešikovný (nepamatuji si Váš přesný termín), to ale neznamená, že pí Cihelková má jakékoliv právo na toleranci svého diletantství. Chápu, že se mohla splést při psaní prvního článku. Nerozumím však její odpovědi na kvalifikovanou reakci p Motla.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|