 |
Pětky z chování atd...Václav Pinkava
Asi jsem nějak postižen archaickým džentlemanstvím, ale opět se hodlám zastat nějaké pisatelky, kterou neznám, bez ohledu na její argumentaci jako takovou, jen proto, že se do ní někdo strefuje příliš 'mužně'. Za své zastarale šovinisticky protekcionistické manýry se všem feministkám omlouvám. Newtonův třetí zákon pohybu praví (alespoň někteří fysikové ať prominou přenášení do hovorové češtiny), že každá akce vyvolává odpovídající reakci. Bohužel, tohle zřejmě neplatí pro diskusi na stránkách BL. Poněkud ostřejší tón mého vlastního příspěvku zde neomlouvám, zdá se mi naopak výjimečně odpovídající naladit stejně falešný tón. Jak už na mou adresu 25.2 podotkla Juliana, je dobré se vyjadřovat k věci, ne k člověku. Bohužel, milá anonymní bytosti Juliano zajímavých názorů, nelze se vyjadřovat k věci bez člověka, pokud předmětnou věcí je právě chování člověka. (A pokud předmětnou věcí je anonymita pisatelky, vyjadřuji se adresně, když píši na ne-adresu jedné ukázkově tajemné bytosti ?) (Potud předmluva.) Výmluvná stať vědce-grafomana pana Luboše Motla, na evidentně chabou rádobyargumentaci paní Koutné ohledně transistorů a jejich pojmenování stojí za přečtení. Asi si pan Motl vzal za cíl ukázkově rozebrat její 'bláboly' - a v tom by býval uspěl na výbornou, až na jednu drobnost, ryze procedurální. Pan Motl pominul (jak trefné to slovo) snad nejpodnětnější větičku paní K:"Především je třeba říci, že by mělo být pod úroveň vědce, aby druhé lidi podobným způsobem osočoval." Co brání tomu, aby věčně jednooký a šibalsky se usmívající pravičák ;-) LM jednou provždy rozmetal naše pochybnosti o své hodnotové škále, ve které 'pravda vítězí knockoutem' ? Jen to, že lidé zavedli mezi sebou pravidla hry, a rány pod pás nevedou k vítězství, ale z kola ven. Pan Motl si sám sebe plete s bombardujícími částicemi uvnitř urychlovače, když se zaměřuje s takovou vervou na tak nepatrné argumenty, aby je rozbil. Asi jej fascinuje, jaké klikyháky takový argument zanechá, když jej rozmlátí na cimprcampr, a bude od toho odvozovat podstatu nějakého z lidmi vnímaných vesmírů. Ano, paní Koutná, mělo by to být pod úroveň člověka (nejen vědce) aby lidi podobným způsobem osočoval. Mělo. Ale když je jeho hmotnost tak mizivá, že se musí takto rozjet, aby byl znát, když je jeho úroveň tak nízká, co zbývá než osočovat a ponižovat ostatní, aby si plivnul pod nohy a podestlal. S předstihem sám sobě vytknu, že se strefuji do manýrů pana Motla stejně nadbytečně, přestože každý soudný člověk (jeho samého tímpádem vyjímaje) jeho manýry vnímá jako nevhodné, a nepotřebuje k tomu žádného Pinkavu, viďte, uznal jsem to, bytosti. Lepší je nad obsahem argumentace paní Koutné i nad manýry pana Motla mávnout rukou, jako v té obehrané písničce (Suchého a Šlitra?), kterou cituji z paměti, i s intonací. V pimprlové kómédí-i staló se, súkovicí mohutně se ožé-ne, (Zbývá jen, abychom ještě do-da-li, Chtěl bych radit, nijak Vás však nenutím, Podotkne-li mi někdo, že nad slovnímy výlevy a hrubiánstvím se nemá cenu pozastavovat, připomenu, že v obsahu, nikoli formě argumentace pana Luboše je leccos hodnotné, například myšlenka, že se nemají ponechat nežádoucí projevy bez odezvy. Myslel jste jen ty nežádoucí obsahem, nebo i ty Vaše, nežádoucí formou? Jistě se dočkáme ukázkové termonukleární reakce na mou adresu nejen od pana Motla, ale i od myslitelů menší ráže kolem něj orbitujících, předem však avizuji, že mají pro tentokrát poslední slovo, tak si dovolte cokoliv pánové. Ať čtenáři posoudí. Reaguji na formu, pane Motl, zkuste mým motloidním výlevům čelit pro změnu zdvořile. Vždyť to dokážete! Z ne příliš jiného soudku: Upozorňuji sousedícího argumentačního borce pana Jana Kyncla, - který 'neví jestli je vědec' (to bude asi nadpis Jana Čulíka) - že není vědec. Nebude jím tak dlouho, dokud mi dluží odpověď na pár zdvořilých otázek, kterými jsem naznačoval snadnou zpochybnitelnost některých jeho tvrzení. Sám uznává, že "jedno z pravidel bádání zní, 'každé tvrzení musí být vyvratitelné.'". Šlo mi totiž o to, že si pan Kyncl dokázal splést Václava Pinkavu s Pavlem, (který je vystudovaný fyzik, ač prý méněcenný protože se dokáže živit něčím jiným - a navíc, světe zboř se, má čas i na Shakespeara). Nejen to, ale pan Kyncl nedokázal pochopit mou anglosasky skromnou formulaci ze soukromého mailu "moje interpretace evoluční teorie..." - míněno 'jak tomu rozumím já, poté co jsem to dokonce studoval'. Popsal nám to zkresleně tak, že 'nějaký shakespearolog vykládá evoluční teorii po svém'. Ne-exaktnost Vašeho zacházení s fakty a rétorická demagogie je hodná posměchu, pane Kyncle, vědče z provolávání ! Pro úplnost, napsal jsem panu Kynclovi 25. 2 tento mail, na který zjevně nemá, co by kloudného odpověděl: Dobry den pane Kyncl, Ad: http://blisty.internet. cz/0002/20000225i.html#08 Prozatim bych hodnotil takto: Tesim se na vysvetleni. Evoluční teorie je naštěstí veřejně dostupná, ale vykládat si ji musí každý člověk chtě nechtě po svém, v rámci svých intelektuálních možností, jak ostatně platí o všem, co vnímáme svými nedokonalými čidly a mozky. Je mi skutečně líto, že nemám patent na rozum jako někteří. Jasnozřivá sebejistota, se kterou lidé prohlašují, že objevují kardinální principy vesmíru, (ne, že si konstruují výkladové rámce dostupné svým myslím), je určitě záviděníhodná. Musí to být skvělý pocit, být si něčím tak jistý. Než se tohle někoho dotkne, mluvím samozřejmě o náboženském fanatismu, ne o Vás, pánové. Vy jste přece zmítáni pochybnostmi a plni pokorné snahy poodhalovat jen to, co se dá, v rámci lidkých možností uvažovat, třeba prostřednictvím exaktní, ale přesto lidmi definované a koncipované matematiky. Totiž, je ta naše věda - (matematika, logika, fyzika...) ta jediná
možná? Jak to můžete vědět, uvězněni ve svých lidských mozcích? Pocity vlastní neomylnosti nejsou neomylnost sama. Z vašich statí čiší ne věda, ale víra, v dokonalost a neomylnost člověka samého a jeho myšlení. Neomylnost toho člověka, ve kterém je uvězněno Vaše vědomí. Václav Pinkava
|
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|