Na Události to, myslím, nebylo.

Ano, pan Hodač tvrdil, že hovoříme-li o podniku vlastním, hovoříme o něm jako o každém jiném podniku cizím. Právě to jsem mu připomínal v okamžiku, když jsem odmítl odvysílat to osudové prohlášení.

Pokusím se vysvětlit to podrobněji.

První informaci o stanovisku ke článku v MFD dostal ve dvě odpoledne od pana Hodače. Informoval mě, že bylo přijato stanovisko odmítající článek v Mladé frontě, a že bychom ho měli zveřejnit. Odpověděl jsem, že to nepovažuji za příliš šťastný nápad...

Ne. Řekl jsem, že to považuji za nešťastné, ale když existuje takové rozhodnutí, že na to stanovisko čekám. Důvodem bylo, že jsem vždy zastával názor, abychom se nepouštěli do přestřelek s jinými médii.

Asi ve čtyři jsem stanovisko dostal a bylo mi jasné, že v této podobě ho podle svého profesního svědomí zveřejnit nemohu. Proto jsem zavolal panu Hodačovi zpět a zeptal jsem se ho, jestli opravdu chce, abychom toto stanovisko zveřejnili. Řekl mi, že ano, že je to příkaz Kolegia (Kolegium, mimochodem, nemůže žádné příkazy dávat, protože podle Kodexu ČT jde o pouhý poradní orgán generálního ředitele).

Zanedlouho mi zatelefonoval Dušan Chmelíček a na rozdíl od pana Hodače si moje argumenty vyslechl. Snažil jsem se vysvětlit, že kdybychom to odvysílali, sami bychom se zparodizovali. Generální ředitel ale trval na tom, že stanovisko zveřejnit musím, a že je to jako v armádě: "Dostaneš rozkaz a prostě ho splníš."

Tím rozhovor skončil a zhruba před půl pátou za mnou přišli pan Lípa a pan Pop s dopisem (cituje z dokumentu)

To je zřejmě tento dokument. Požádal jsem - opět před svědky - pana Lípu o neprodlené zaslání do Ostravy a o potvrzení, že byl dopis doručen.

Dokument byl odeslán faxem, k dispozici mám i potvrzení o doručení; došlo k tomu zhruba v 17.45.

Za poslední dva roky, kdy jsem byl ve funkci, určitě ne.

Konzultoval jsem záležitost s právníkem a zcela jistě budu u soudu zpochybňovat způsob zrušení pracovního poměru. Kromě toho jsem měl podle manažerské smlouvy nárok na odstupné, které mi vzhledem k použití § 53 rovněž nepřísluší.

Myslím, že ne. Vím, že syndička vydala určité vyjádření, ale to se týkalo stížnosti, kterou mí kolegové poslali Radě České televize.

Kdyby se mě zeptali, dal bych jim ty dokumenty také.

A kromě toho stále nevím, v čem byl článek v Mladé frontě nepravdivý: Jistěže, Česká televize má právo odmítnout politický tlak v jednání, ale ten článek byl především o tom, že pan Klaus volal Dušanu Chmelíčkovi, a o čem a jak přesně spolu hovořili, se těžko kdy dozvíme. A to bylo v článku konstatováno.

A další věc z toho článku: Uvádí se v něm, že ředitel Hodač hovořil už dřív s poslanci o panu Zelenkovi. Podle mých informací ale pan Hodač minimálně s jedním poslancem hovořil, a ředitel zpravodajství neříká pravdu, když to teď popírá.

Nemluvil jsem přímo s tím poslancem, takže to neuvedu.

O žádném takovém případu nevím.

Asi má jiný způsob komunikace: zřejmě si myslí, že když si to "vyříká" s politiky osobně, bude to lépe, než postupovat formálně přes Radu.

To by neměl.

Ne, nikdy.

V případě pana Puchalského nikdy.

Ano. Co se týká té kritické "Polednice", tu si připravoval sám Jiří Hodač ve spolupráci s Romanem Prorokem a se zástupkyní šéfredaktora publicistiky Andreou Majstrovičovou. Účastnil jsem se jediné porady, kde se řešily technické otázky, jako zda použít "headlines" a živé divácké dotazy, jinak šla příprava zcela mimo mě.