úterý 18. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Užitečný praktický návod krok za krokem:
  • Jak získat zaměstnání ve Spojených státech Britské listy:
  • K Miloši Štěpánkovi: O internetovém diskutování (Tomáš Pecina) Jaderná energetika v ČR:
  • K otázkám pana Maděry o Temelínu (Milan Cihlář)
  • Jaká by měla být energetická politika českého státu (Oldřich Maděra) Poznámka na okraj:
  • Možnost pracovat v zahraničí existuje - ale ne pro ženy? (Vlasta Leporská) K článku pana Hradeckého o konferenci ODS:
  • Polemika s prázdnem (Štěpán Kotrba) Ekologie:
  • Biomasa jako obnovitelný zdroj energie (Jaroslav Váňa)
  • Vykácejí Neratovice ve městě alej padesáti lip?

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Zpravodajství České televize se zřejmě v blízké budoucnosti nestane autoritativním, efektivním, a nestranným zdrojem informací. Chmelíček a Hodač jmenovali šéfem zpravodajství snad nejnevhodnějšího kandidáta, Bohumila Klepetka, který prokázal svou dlouholetou prací v redakci zpravodajství ČT, že nemá ani to základní pojetí o zásadních principech nezávislé, profesionální novinářské práce. Žádnou vlastní koncepci zpravodajství nezveřejnil, opakuje to, co už řekl jeho nynější šéf, Jiří Hodač. Klepetko chce zlepšovat vzdělání a odbornou úroveň redaktorů a rozšiřovat regionální vysílání. Bude také "klást důraz na kultivaci jazyka". To je sice důležitá věc (Klepetko má sám dobrou kulturu jazykového projevu) - jenže je to všechno? Přinášet informace ze světa a porovnávat s českou skutečností, vybudovat zpravodajství ČT jako autoritativní, nezávislý zdroj infomací, které by mohly sloužit jako odrazový můstek pro orientaci občanů v chaosu dnešní české společnosti - proč o těchto skutečnostech nehovoří v ČT nikdo? - Nechceme být příliš kritičtí, obáváme se však, že zrovna Klepetko nebude asi příliš schopen profesní schopnosti svých podřízených posuzovat. Bude to divadlo stínů. Hodač a Chmelíček tímto rozhodnutím dále oslabili svou autoritu. Škoda také, že konkurs na šéfa zpravodajství ČT byl tajný: nikdo neví, nad kým vlastně v konkursu Klepetko zvítězil a jaká byla konkurence. Budeme se zájmem sledovat Klepetkovy manažerské úspěchy.

  • Pokrok v pořadu "21"? Překvapení pro diváky se skrývalo v pondělní Jedenadvacítce. Pořad se zabýval pouze dvěma tématy, což dalo možnost uskutečnit rozhovor s premiérem Zemanem ve standardní "newsnightové" délce (kdyby ČT u tohoto modelu zůstala, byl by to pro diváky určitě přínos). Moderátor Jaroslav Dědič se snažil o sebevědomý, uvolněný přístup, a to zjevně uvádělo Miloše Zemana do rozpaků a nutilo ho reagovat tak, jak je zvyklý z tiskových konferencí, tedy agresí proti tazateli a sáhodlouhými, zpravidla vyhýbavými odpověďmi. Potíž byla ovšem v tom, že Dědič, i když byl dobře připraven, je proti Zemanovi zejména v ekonomických otázkách mnohem méně erudovaný, a tak diskuse leckdy unikala do travestické polohy. Rovněž asi nebylo nutné dát Zemanovi prostor pro závěrečnou exhibici: jak hluboce a procítěně premiér nenávidí novináře, diváka vůbec nezajímá; podobně jako prezidentův mluvčí je Miloš Zeman ve vztahu k médiím posuzovaným, ne posuzovatelem, a chce-li voličům vyložit, co si o novinách a novinářích myslí, měl by tak učinit ze Zemáku, ne z obrazovky veřejnoprávní televize. (TP)

  • Povodně přece jen hrozí nebo i vznikají. Voda z rozvodněné řeky Stonavka zaplavila chatovou osadu v Hradišti na Karvinsku. Druhý stupeň povodňového nebezpečí vyhlásily povodňové komise také na Ostravici ve Frýdku-Místku a v Ostravě, na Olši v Českém Těšíně a na Ondřejnici v Kozlovicích na Frýdecko-Místecku.

  • Česká republika dostane pro občany, poškozené nacistickým režimem za války, odškodnění ve výši cca 8 miliard korun.

  • Majitel ostravského obchodního domu Ostravica-Textilia, v němž se počátkem dubna při nepovolené rekonstrukci zřítily části stropů, osočuje úředníky ostravské radnice z podjatosti a je odhodlán se soudit. Ostravský odbor výstavby jeho firmám udělil za nepovolenou rekonstrukci pokutu ve výši 1,5 milionu korun.

  • Ministr kultury Pavel Dostál odvolal generálního ředitele České filharmonie Jiřího Kováře kvůli neshodám mezi Kovářem a orchestrem, šéfdirigentem Vladimírem Ashkenazym, odbory a Unií hráčů.

  • Prezident Václav Havel podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých ustanovení volebního zákona, která jsou podle něj protiústavní a porušují Listinu základních práv a svobod. Představitelé ODS zpochybnili nestrannost Václava Havla.

  • Francouzské vysílání na FM v Praze není přerušováno žádnými českými pořady jako BBC. Konstatuje Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    protoze jsem se jeste nevybavila poradnym prijimacem a v hlavnim vysilacim case se nedaji na BBC World Service (FM) vyladit zpravy ze sveta, preladila jsem na Radio France International (tez na FM).

    Zjistila jsem udivujici vec. Neni VUBEC v hlavnim vysilacim case ruseno ceskym vysilanim (jestli je ruseno v jinem case nevim, zatim jsem to nezaznamenala).

    Zadne petiminutove ceske zpravy, zadne nudne bloky ceskych programu.

    Pritom Vit Kolar na BBC World Service tvrdil, ze kdyz nebude ceska BBC schopna soutezit s ceskymi stanicemi, ceske urady ji nedaji licenci vysilani v anglictine. Zda se, ze zadna ceska RFI s ceskymi stanicemi soutezit nemusi, a Francouzi licenci stejne dostanou.

    Tento fakt lze vysvetlit pouze dvema zpusoby (podle me, mozna prijdete i na nejaky dalsi).

    a) V Rade pro rozhlasove a televizni vysilani sedi sami frankofilove, proto nechaji francouzske vysilani bezet nerusene, zatimco anglicke nahrazuji ceskymi zpravami (ktere si lze poslechnout v pohode na Radiozurnalu).

    b) Vit Kolar chce z vlastni iniciativy prerusovat britske vysilani a odvolava se na ceske urady, kterym je to celkem jedno.

    PS Proti Britum mi pripadaji Francouzi vic uzavreni do sebe.

    Poznámka JČ: Podle informací z BBC jde o jiný typ licence: BBC získala celoplošnou frekvenci FM pod podmínkou, že bude rozšiřovat české vysílání. Chce-li Juliana poslouchat anglické vysílání BBC, nechť založí asociaci posluchačů BBC World Service a dožaduje se zřízení samostatné frekvence FM v Praze pro tuto stanici. Pokud její názor podpoří větší množství posluchačů, jistě se něco takového uskuteční, bylo nám řečeno.

  • I pseudonymní pisatelé do BL by si měli zřídit e-mailovou adresu. Poznamenává Václav Pinkava:

    Ad http://www.britskelisty.cz/0007/20000713i.html#08

    Vazeny pane Novaku,

    Prominte, ale nepochopil jste, oc mi jde. S vasim stanoviskem docela souhlasim, ac povazuji bazlivost stat za svym nazorem za smutne specifikum porobenectvi ceske natury - lepsi v anonymite prezit, nez hrde zdechnout... Ale nejde mi o skutecnou totoznost pisatele, nybrz o jednoznacnou, byť virtualni identitu, nejakou emailovou adresu, na kterou se clovek muze obratit, pokud chce s nejakym zverejnenym nazorem polemizovat. Tak by se alespon trochu branilo moznemu zasilani prispevku pod stejnym pseudonymem od cele rady osob.

    Ubezpečuji vás, že pseudonymy, které se vyskytují v Britských listech, označují zcela konkrétní osoby a žádné pseudonymy neduplikují nikoho jiného, kdo píše do BL pod jiným jménem. JČ

  • Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá, že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se přímo podílel na správním řízení v rámci udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra Železného), je v Britských listech na tomto místě.

  • Vzkaz od Jana Čulíka pro pracovníky Radiožurnálu. V minulých dnech sháněli několikrát novináři z Radiožurnálu Jana Čulíka telefonem v Glasgow, bohužel nelze zpětně zjistit kdo. JČ nyní není ve Skotsku a kdokoliv se s ním chce spojit, nechť e-mailuje na adresu Britských listů. Děkujeme.

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Nové texty na serveru ceskaliteratura.cz Poznamenává Radek Sarkozi, že na serveru Česká literatura na Internetu přibyly následující texty:

    RUBRIKA PŘEKLADY:
    Apollinaire: Pásmo
    Allen: Kdyby byli impresionisté dentisty
    Rimbaud: Opilý koráb
    Brautigan: V melounovém cukru (ukázka)

    RUBRIKA TEXTY:
    Třešňák: Evangelium a ostružina, Plonková sedmička (ukázky)
    Nápravník: Předmoucha (experimentální text)
    Just: Žádost o přijetí do KNČJ (Klub nepřátel českého jazyka)
    Halas: Staré ženy
    Kolář: Calder, Pollock (vizuální poezie)

  • Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? Je k dispozici finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl, protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak oslabuje.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Jak získat zaměstnání ve Spojených státech - praktický návod

    (Adresa a jméno autora jsou redakci známy.)

    Vazeny pane Culiku,

    v souvislosti s clankem pana J. Tepleho 'Stehovani narodu' a nedavnou diskusi o moznosti zamestnani ceskych lekaru v G.B. si Vam dovoluji zaslat nasledujici text.

    Pokud se rozhodnete tento text nebo jeho cast uverejnit v Britskych Listech, prosim, vynechejte moje prijmeni a e-mailovou adresu.

    Dekuji.


    Chtel bych uvest nekolik praktickych poznamek k moznosti ziskani pracovniho povoleni a nasledovne legalni imigrace do Spojenych statu:

    Podobne jako Velka Britanie, Spojene Staty patri k zemim do nichz se lze legalne pristehovat.

    V pristich nekolika letech vlada USA hodla zdvojnasobit pocet H1-B viz pro vysoce kvalifikovane zamestnance.

    Ziskani "zamestnaneckeho" viza je vhodny predstupen pro povoleni k trvalemu pobytu (zelena karta). Vyrizeni zelene karty je zalezitost, jenz zabere - podle okolnosti - 1 az 3 roky. Drzitel zelene karty muze po 3 letech pozadat o obcanstvi, ma-li zcela cisty trestni rejstrik (v USA i CR).

    K ziskani "zamestnaneckeho" H1-B viza je nutna podpora budouciho zamestnavatele v USA. Protoze se jedna o drahou (a byrokratickou) proceduru, ktera muze trvat 3-9 mesicu, uchazec musi byt pro firmu velmi atraktivni, aby pro nej tento proces podstoupila. Drzitel H1-B viza je ve svem pracovnim povoleni omezen na zamestnavatele, jenz pro nej vizum vyridil. Rodinni prislusnici (H1-dependents) nemaji pracovni povoleni. H1-B vizum lze ziskat nebo vicenasobne prodlouzit maximalne na dobu 7 let.

    Dalsi moznosti je studijni vizum. (Myslim, ze se jmenuje F-visa). Uchazec musi byt prijat ke studiu na vysoke skole. (Graduate school nebo college.) Drzitel studijniho viza ma pouze castecnou moznost vydelecne prace pri studiu, omezenou poctem odpracovanych hodin a vzdalenosti zamestnavatele od mista studia. Rodinni prislusnici studenta nemaji pracovni povoleni.

    Popularni je "vymenne" J-vizum. Uchazec musi byt prijat ke studiu na vysoke skole nebo k praci v post-doktorandskem programu, lekarske residenture nebo stazi ve vyzkumnem ustavu. Rodinni prislusnici mohou pracovat. (Pracovni povoleni pro rodinne prislusniky je nutno vyzadat separatne. Imigracni urad si v tomto pripade muze dat na cas: zpozdeni az pul roku nejsou vyjimkou). Velkym problemem v pripade J-viza je povinnost odcestovat ze Spojenych statu po ukonceni viza; pricemz byvaly drzitel J-viza nesmi navstivit USA po dobu nasledujicich 2 let.

    Z "vymenneho" J-viza je mozne prejit na jiny typ viza na zaklade "waiver", t.j. osvobozeni z povinnosti odcestovat na dobu 2 let. Zarizeni waiveru je nejista, velmi zdlouhava a otravna zalezitost (ostatne jako kazde jednani s americkym imigracnim uradem). Znam kolegy z CR, kterym tento proces zabral vice nez rok, pricemz puvodni J vizum v mezicase vyprselo a oni se tak ocitli bez pracovniho povoleni (a legalniho zamestnani) na dobu nekolika mesicu.

    (Nedavno jsem se dozvedel, ze existuje vyjimecna kategorie J-viza, ktera je osvobozena od nutnosti waiveru. Myslim, ze tato vyjimka nastava tehdy, pokud je odborny pobyt financovan ze zdroju (grantu, stipendia) jenz nepochazi z USA ani z CR.)

    Pri zadosti o waiver, lekari v 'Residency Program' na J-vizu jsou vyrazne diskriminovani na rozdil od technickych a vyzkumnych oboru. Znam pripad lekare, jemuz byl waiver odmitnut, prestoze si sehnal nesmirne draheho imigracniho pravnika. Tento lekar byl po ukonceni rezidentury prijat na asistent-profesorske misto na prestizni americke universite, mel v USA zamestnanou zenu (na H1-B visu) a 2 deti.

    Zmena vizoveho statusu z H1-B nebo studijniho viza je mnohem snadnejsi.

    (Dalsi, nezavislou moznosti jak imigrovat do USA, je prizenit se ci pristehovat se k primemu rodinnemu prislusniku, jenz ma zelenou kartu nebo obcanstvi. V tomto pripade lze rovnou *pomerne* snadno zahajit proces ziskani zelene karty.)

    Pro ziskani pracovniho povoleni pro praci v USA je nutne mit:

  • zamestnavatele (skolu) v USA, jenz je ochoten Vas zamestnat a podat zadost o vizum ve Vas prospech
  • cisty rejstrik v USA (zadne vizove nebo danove prestupky v USA) i v CR. (K ziskani viza staci Vase cestne prohlaseni. K proverovani rejstriku v CR myslim dojde az pri zadosti o obcanstvi).
  • kuraz a vytrvalost
  • potrebne informace

    Získání zaměstnání / studia v USA

    Vase prvni vizum ( H-1B, J, studijni vizum) musi byt vyrizeno z CR. Neni legalni pricestovat do USA jako turista a zustat tam na praci. Slysel jsem o pripadu, kdy clovek na turistickem vizu pozadal o zmenu na studijni vizum po zahajeni studia na jazykove skole pro cizince. Toto je vsak velmi netypicky priklad, ktery nelze pouzit pro J nebo H-1B.

    Navsteva USA muze byt uzitecna k navazani/prohloubeni osobnich kontaktu. (Ceny letenek na vychodni pobrezi - New York, Boston - jsou mimo sezonu docela pristupne. Pokud vsak takovou navstevu mate v planu, prosim, vyvarujte se jakekoli zminky o svych umyslech behem pohovoru s imigracnimi uredniky na letisti - jinak budete okamzite vraceni zpet s razitkem v pasu 'navrat nezadouci'). Pro vetsinu ucelu vsak neni nezbytne podnikat cestu do USA. Internet a osobni kontakty jsou mnohem ucinnejsi.

    Rada post. Doktorand. pracovniku v USA zikala posici na zaklade osobnich kontaktu pres skolu nebu vyzkumny ustav. Takove osobni kontakty jsou velmi uzitecne, avsak nelze je precenovat. Krome kontaktu budete potrebovat.

    1) Stesti:

    Americani jsou casto velmi *positivni* - t.j. naslibuji hory doly. Vsechno je *great*, az do doby, nez se vyskytnou problemy. Nebudte zklamani, pokud Vase nabidka bude nakonec zrusena (napriklad proto, ze dotycny ustav nedostal grant na Vase misto).

    2) Vytrvalost:

    Pokud se rozhodnete pro praci v zahranici, venujte se tomu na plny uvazek. Pracujte na nekolika moznostech soucasne. Vyuzijte internetu k hledani informaci i k zaslani prihlasek a resume (životopisu). (Krome toho vsak urcite poslete prihlasky i postou). Vyuzijte rovnez bezplatnych sluzeb ruznych 'job center' na internetu jako je monster.com (a desitky jinych) k zaslani sveho resume do databaze pracovnich prilezitosti. Nespolehejte se na jedineho profesora/znameho, jenz Vam v navalu nadseni slibil, ze Vam sezene misto. Nekteri lide v CR nemaji predstavu o realne situaci v USA.

    Na rozdil od pomeru v Evrope, kde proces byva neformalni a osobni kontakty hraji rozhodujici roli, zadost o zamestnani v USA musi byt vzdy peclive pripravena. Jista mira nezkusenosti Vam sice bude tolerovana, avsak zjevna neprofesionalita je vzdy minus. To same plati o neprofesionalite Vasi skoly a lidi, jez zadate o doporucujici dopisy.

    Prvni, co budete potrebovat, je bezchybne napsany aplikacni dopis a resume.

    Pote, pokud Vam skola/zamestnavatel odpovi na Vas dopis, budete potrebovat 2 nebo 3 *skvele* doporucujici dopisy.

    Vetsina skol (a rada vetsich firem) rovnez vyzaduje 'Official Transcript of Grades' z vasi skoly v CR.

    1. Resume:

    Ve Vasem resume (zivotopise), stejne tak jako v doporucujicich dopisech neni mozne otevrene lhat. Avsak nehorazne (na ceske pomery) zvelicovani a prehaneni, jakoz i zavadejici zpusob zachazeni s fakty je zde zcela regulerni. Pokud mate moralni zabrany proti sebechvale a prehaneni vlastnich uspechu, zbavte se jich - anebo se rozhodnete pro jinou zemi. (Skromnost a verejna sebekritika nejsou v USA ctnosti).

    Doporuceny format: MS Word (vyhodny rovnez pro posilani resume ve forme e-mail attachmentu) Font Helvetica 12pt, 2 sloupce

    PERSONAL Residence: [cislo, ulice, mesto, PSC Czech Republic]

    Tel.: [011- 4202- je volaci predcisli z USA do Prahy],

    e-mail (POVINNE-pokud nemate, zaridte si), FAX:

    Born [rok] in [mesto], Czech Republic,

    EDUCATION [Rok od-rok do] [Nazev skoly (prelozte si po svem, melo by obsahovat "University nebo Institute")] in [mesto], Czech Republic Department of (Dept. = fakulta nebo katedra; prelozte podle sveho),

    [Datum absolutoria: mesic, rok]

    [B.S. bakalar, M.S. = magister, Ph. D. = RNDr, M.D.=MUDr., M.S. Engineering = Ing.]

    Degree in [nazev oboru]

    [Rok od-rok do] [Nazev odborne cinnosti/diplomove prace] with Dr. (Prof.) [jmeno sefa]

    (Zde lze uvest rovnez odborne kursy a skoleni absolvovane po ukonceni skoly)

    EMPLOYMENT [Rok od-rok do] [Nazev zamestnavatele] in [mesto], Czech Republic [Heslovity popis cinnosti] [jmeno odboru/oddeleni = Department nebo Group] with (nebo "Supervisor:") [jmeno sefa] (podobne jako v pripade skoly, pokud Vase prace zahrnovala nekolik ruznych projektu/sefu/oddeleni, doporucuji rozclenit chronologicky)

    EXPERTISE [Souhrnny nazev profese]: [heslovite vyjmenovani jednotlivych odbornosti a schopnosti]

    INTERESTS [Odborne zajmy-nazvy odbornosti a specializaci ktere Vas nejvice zajimaji a v nich byste se nejradeji odborne rozvijel]

    LANGUAGES [Napr. Russian, German, Czech. (prosim, neuvadejte English : )]

    MEMBERSHIP [Napr. Czech ------. Society (neni prilis rozhodujici, avsak pusobi dobre, uvedete-li nazev nejake profesni organizace. Neuvadejte odbory)]

    AWARDS [Rok][Stipendia na skole (Prospechove stipendium = Merit Scholarship) vyznamenani, vysledky v odborne soutezi atd]

    PUBLICATIONS (V oborech kde se publikuje. Razeni zpetne chronologicke. Patenty, prumyslove vzory, zlepsovaci navrhy se rovnez uvadeji]

    REFERENCES [Titul (Dr. nebo Prof.) Jmeno, Nazev Instituce, Department of...., Adresa] [ e-mail], Tel.: FAX:

    Aspon 2, lepe 3 references (stejni lide jenz budete zadat o doporucujici dopisy)

    2. Žádost o zaměstnání - Application letter (příklad)

    Dear Human Resources Director:

    I am writing to apply to a position of (nebo: I am writing to enquire about a possibility of .. )

    As you can see from my resume, I have several years of research (pripadne: professional) experience from (nazev) industry and academia: I graduated from (nazev skoly) with (...) degree in (nazev oboru) in (rok).

    I joined (nazev firmy nebo institutu), (popis zamereni firmy) in (mesto), Czech Republic after graduation.

    During my (pocet let) employment at (...), I (popis cinnosti v nekolika vetach. Pouzivejte "akcni slovesa": developed, adapted, participated, improved, managed, supervised, joined, solved, prepared, accomplished, provided, supported atd.)

    My career objective is to join an industrial (pripadne: research) group dedicated to (bla bla) excellence in (nazev oboru). I enjoy conducting (developing, atd. -dalsi akcni slovesa) [popis cinnosti] that is both practical and challenging. I wish to participate in (.....) with exciting [vlastnost nebo pouziti] and in the advancement of [nazev oboru].

    Please contact Prof. (.....), Dr. (....) and (....) for personal references.

    Please call me or send me an e-mail if you need additional information.

    Sincerely yours,

    Jmeno, e-mail , telefon [011-4202 je kod Prahy z USA]

    Pote co napisete resume a dopis (a provedete spelling check), musite je dat precist nekomu z USA nebo GB. Toto je naprosto nezbytne. Nevahejte za tuto sluzbu zaplatit, je to dulezita investice. V kazdem pripade vsak musite mit nekoho, jehoz anglictina neni "Czenglish". Budete mozna prekvapeni, do jake miry Vam American predela Vas dopis.

    3 Doporučující dopisy

    Zde lze udelat nejsnadneji chybu:

    1) Prumerny dopis je mnohem horsi nez zadny dopis

    2) US meritka jsou velmi odlisna od Evropy - v USA panuje nesmirna inflace chvaly. Dopis, ktery by byl v ceskych podminkach vynikajici, Vas diskvalifikuje v USA. Vase doporucujici dopisy musi byt naprosto nekriticky pochvalne a musi byt napsany bezvadnou anglictinou. (Od Vaseho sefa se predpoklada, ze umi dobre anglicky. Kostrbate vety mohou byt tolerovany Vam, nikoli vsak Vasemu doporuciteli).

    Neni treba zadat o dopis nejvyssiho bosse (sefa oddeleni, podniku, katedry atd.). Pozadejte toho, kdo

    1. neni samoliby a uprimne se Vam bude snazit pomoci. (Nejhorsi potiz je s 'dulezitymi' sefy, kteri Vam budou chtit napsat *vyvazene* hodnoceni.)

    2. umi prijatelne anglicky - kdyby mu nekdo chtel treba zatelefonovat nebo poslat e-mail -

    3. bude ochoten venovat cele zalezitosti dostatek casu. Napsani dobreho doporucujiciho dopisu vyzaduje mnoho casu a je to otrava.

    Je mozne, dokonce vhodne pozadat o dopis Vase kolegy a  kamarady z prace. Vas potencialni zamestnavatel stejne nezna Vaseho skutecneho sefa. Vase ohodnoceni napsane kolegou z hlediska kazdodenniho osobniho kontaktu muze mit znacnou vahu. Navic, z dopisu nemusi byt patrne, ze Vas kolega neni ve sluzebne vyssim postaveni nez Vy. (Staci vytvorit dobre znejici titul popisujici jeho sluzebni zarazeni - napr. [......] Project Leader nebo Senior Scientist, Head of Research and Development Group ).

    Rovnez dopis od nekoho ze skoly popisujici Vase skvele studijni vysledky byva velmi pusobivy.

    Doporucujici dopis by mel vyjadrovat, jak dlouho Vas dotycna osoba zna a z jake souvislosti, popis Vasich pracovnich uspechu a popis Vasich skvelych vlastnosti.(Nutno rozvest na 2 az 3 odstavce)

    Doporucujici dopisy by mely obsahovat Vase hodnoceni se slovy jako "talented, exceptional, outstanding, highly motivated, familiar knowledge of, hands-on experience, excellent communication skills, confident, marked leadership potential, reliable, best peformer in our group, + spousta "akcnich sloves": (developed, adapted, participated, improved, managed, supervised, joined, solved, prepared, accomplished, provided, supported atd.).

    Nyni, kdyz jste se s Vasim doporucitelem shodnul na obsahu dopisu, muzete nabidnout, ze pomuzete s prekladem. Budete prekvapeni, s jakym ulehcenim muze byt tato nabidka prijata. Nejvetsi otrava pro pisatele doporucujicich dopisu v Cechach totiz byva anglictina. Nyni je Vase prilezitost vyuzit spravne znejici pochvalne fraze. Pote navstivite Vaseho profesionalniho prekladatele (z USA nebo GB) a styl dopisu s jeho pomoci uhladite. Dopis pak vratite Vasemu kolegovi/kamaradovi ke schvaleni, prepsani a odeslani.

    To same provedete jeste jednou/dvakrat.

    4. Transcript

    Na americkych universitach je bezne pozadat studijni oddeleni (Registrar's Office) o zaslani oficialniho prepisu absolvovanych kursu a jejich prospechu (stupnice A-D; A=1, B=2, C=3, D= propadnuti) pri hledani zamestnani/studia. Rovnez byva vypocitavan GPA (= Graduate Point Average), tj. studijni prumer a, obcas, srovnani s ostatnimi spoluzaky 'Class Ranking' (top 5%, 10%, atd,.takze.. 'top 50%' znamena nic moc)

    Pri prekladani transcriptu pozadejte nejprve studijni oddeleni Vasi skoly o vypis v cestine. Nazvy prednasek prelozte za pomoci Vaseho USA/GB prekladatele, (v prekladu zachovejte puvodni formu - pokud neni uplne zmatena) pridejte vetu o tom, ze A=1, B=2, C=3, Fail=4, ze jste byl top 5% nebo top 10 % in the class (pokud to neni vylozena lez) a ze toto je uplny a oficialni transcript. Pote premluvte dekana ci prodekana, aby transcript nechal prepsat na hlavickovy papir a opatril jej skolni prulisovou peceti (anebo alespon razitkem). Zaplatte skole postovne a nechte transcript odeslat primo ze skoly.

    5. Odborná prezentace a job interview

    Vas potencialni zamestnavatel nebo skola bude zrejme chtit Research Summary nebo Professional Accomplishment Summary. To je treba mit na pameti uz pri psani resume a dopisu. Je vyhodne zacit s vytvarenim prezentace a od ni odvodit prislusne pasaze resume. Temata ve Vasi presentaci by mela byt zminena v resume ci vasem aplikacnim dopisu. Naproti tomu, neni nutne dokumentovat *vsechnu* vasi praci zminenou v resume. Ve sve presentaci se zamerte pouze na zajimava, efektni temata a seradte je tak, aby z nich vysla co nejpusobivejsi "story".

    Kvalitni priprava Vasi presentace je rozhodujici. Forma presentace velmi zalezi na druhu Vasi odbornosti, avsak obecne je treba se vyvarovat prilisneho textu a soustredit se na nazornou, uhlednou grafiku. Detailni popis neni nutny, ten lze doplnit ustne behem Vasi prednasky. Rovnez je mozne pripravit nekolik 'extras' obsahujici detailni popis nebo vysvetleni urciteho podstatneho technickeho problemu. Tyto dodatecne materialy lze vyhodne pouzit behem diskuse, pokud dojde na dane tema.

    Pokud budete pozvani na job-interview, mate uz vice nez polovicni sanci na uspech. Pri presentaci se snazte byt pozitivni. Vase sebekritika, nebo dokonce kritika Vaseho byvaleho/soucasneho zamestnavatele je nepripustna. Snazte se kazde, i neprijemne odpovedi dat positivni "spin". Duvod k odchodu ze zemestnani je "an excellent oportunity for professional growth" nebo "exciting career" spolu s povysenim a vyssim platem na novem pracovisti, nikoliv to, ze Vas byvaly zamestnavatel nestal za nic. (To je Vase chyba, ze jste pracoval pro spatneho zamestnavatele). Nestydte se pochvalit se a zminit se nenapadne o povysenich a extra odmenach, ktere jste obdrzel od sveho zamestnavatele. (Toto je nutno provadet s mirou. I Americany lze odpudit prehnanou domyslivosti. Zejmena pokud nikdy neslysel o Vasi firme/skole, nesnazte se prosadit, ze tam jsou ti nejvetsi, svetoznami experti.)

    Snazte se pusobit uvolnene: Asi Vas chteji, jinak by Vas nepozvali. Pri prednasce dejte najevo poteseni a entusiasmus souvisejici s Vasimi presentovanymi vysledky. Dobry zamestnanec miluje svou praci, premysli o ni a rad o ni hovori. Pokud pracujete v technicke discipline, jako je napr. programovani, architektura nebo vyzkum, zamerte se na technicke zalezitosti i pri rozhovoru s lidmi z managementu a administrativy. Pokud nebudou uplne presne rozumet o cem hovorite, je to ve Vas prospech. Pokud se zapovidate s Human Resources o Vasi praci, vyhnete se mozna takovym peknym otazkam jako "Kdybyste byl svuj sef, jak byste sam sebe ohodnotil ?" "Co je Vasi hlavni slabinou?" [Perfekcionismus a potreba uplne efektivnosti, samozrejme :) ] nebo "Kde byste chtel byt ve sve kariere/zivote za deset let?"

    6. Zelená karta

    Zelenou kartu z jinych nez rodinnych duvodu (snatek) lze nejlepe ziskat na zaklade podpory zamestnavatele/skoly. Na ziskani zelene karty tedy nejprve potrebujete mit praci v USA. Drzitel J-viza potrebuje ve vetsine pripadu nejprve waiver.

    V pripade zelene karty se jedna o dosti nakladny a zdlouhavy proces, jehoz delka zavisi na kvalifikaci uchazece. (Lekari a odbornici na urovni Ph.D.mohou ziskat zelenou kartu podstatne snadneji a rychleji nez uchazeci na urovni MS/BS.) Od zahajeni procesu do jeho ukonceni je uchazec vazan na sveho zamestnavatele a ma ponekud zkomplikovane moznosti cestovani za hranice USA.

    O moznosti ziskani zelene karty je vhodne se zacit vyptavat zamestnavatele/skoly po 1-1.5 roce prace. Pro zamestnavatele predstavuje podpora zelene karty dodatecne vydaje a administrativu, nicmene firma si tak zajistuje sveho zamestnance po dobu nasledujicich 2-3 let.

    Zelenou kartu byvalo take mozno vyhrat v loterii, jenz se poradala jednou rocne. (Nevim, zda tato moznost stale jeste existuje). Pro prihlaseni do loterie vsak musel mit uchazec predchozi zamestnani v USA. Pravdepodobnost uspechu pro ucastniky z CR byla radove 3-5%.

    7.Jednání s imigračním úřadem

    Imigracni zakony v USA snad mely kdysi nejaky smysl. Tato doba je pryc. Uchazec o praci v USA se musi potykat s velmi neprehlednym, zdlouhavym urednim procesem. Hlavnim cilem Immigration and Naturalisation Services (INS) je zabranit maximalnimu poctu uchazecu ve ziskani pracovniho povoleni v ramci platnych zakonu. Kazdy, i velmi hloupy administrativni duvod k odmitnuti uchazece byva pouzit. Cilem uchazece je proto do puntiku splnit vsechny uredni nalezitosti.

    Pri ziskani prvniho viza k praci ci studiu v USA bude mit rozhodujici roli Vas budouci zamestnavatel / skola. Tim se znacne zjednodusi Vase situace. Do styku s INS prijdete pouze pri vyplnovani formularu, a pote na letisti. (Pri pohovoru na letisti: cim mene reknete, tim lepe). K primemu jednani s INS dojde vetsinou az pri prodlouzeni nebo zmene viza, pri zadosti o pracovni povoleni rodinnych prislusniku v ramci J-visa a pri vyrizovani zelene karty.

    Budete-li jednat s INS osobne, pripravte se na mrzute, neoblomne a spatne informovane uredniky, kteri berou svou praci velmi vazne. Vase problemy je nezajimaji. Ucelem uredniku na INS neni Vam pomoci, nybrz dohlednout na to, ze mate vsechny pozadovane uredni nalezitosti. (Pokud nemate, bad luck...). Obrnte se trpelivosti: nikdy se na INS nerozcilujte. Snazte se vyptat se na vsechny potrebne formulare a povoleni. Pokladejte jasne, jednoznacne otazky. Vsechno si trikrat overte. Opatrete si informace z nezavisleho zdroje (internet, kolegove, pravnici) drive nez zacnete neco podnikat na INS.

    Overte si rovnez, zda administrator na Vasi skole nebo v zamestnani na osobnim oddeleni (Human Resources) je dostatecne kompetentni ve vizovych zalezitostech. Pokud mate pochyby, nabidnete mu svou pomoc. Ptejte se casto na pokrok Vasi vizove zalezitosti - zamezite tak zbytecnym prutahum (byrokracie INS unavi i zkuseneho administratora).

    Federalni budovy oteviraji v 8 rano. V pripade, ze mate stesti a INS, k niz prislusite, neni prilis pretizena, staci si stoupnout do fronty v 7 rano, takze na Vas prijde rada kolem desate. (Slysel jsem vsak o INS, kde lide kempuji pres noc.)

    Pri jednani s INS si clovek uvedomi svou bezmocnost: Proti rozhodnuti INS je temer nemozne se odvolat. INS nelze pohnat k zodpovednosti.(Znam pripady, kdy cizinci byli vazne poskozeni diky omylu nebo liknavosti INS.) INS nelze v jejim zdlouhavem ouradovani urychlit.. (Znami vyzkouseli vsechno vcetne osobni intervence clena Kongresu. Pohorsili si.) INS nelze podplatit. INS nebere telefony a nerada odpovida na dopisy. INS vam oznami, kdy a kam se musite dostavit - nekdy je to treba v jinem meste nebo state - a nehodi-li se Vam to, tim hur.

    Utrpeni na INS je docasne; vetsina obtizi konci po ziskani zelene karty.

    8. Daně

    V USA, zahranicni studenti na studijnim vizu neplati ze sveho stipendia zadne dane po dobu nekolika let. (Toto neplati pro drzitele zelene karty a H1-B viza.)

    Vsichni zamestnanci v USA (s vyjimkou studentu na stipendiu) plati dosti vysokou 'Social Security' dan, ktera je navratitelna po opusteni USA. Toto lze vyzadat na US ambasade po navratu do CR.

    Podle soucasne ceske danove upravy podlehaji kratkodobe (mene nez pulrocni) zamestnanecke pobyty v USA dvojimu zdaneni, tj. dodaneni na prislusny danovy tarif v CR podle kurzovniho prepoctu.(Hruza). Uvedene zdaneni nenastava pri zamestnani delsim nez 6 mesicu a 1 den.


    Preji hodne uspechu a pevne nervy vsem, kteri se rozhodli pro hledani zamestnani v USA.


    K Miloši Štěpánkovi: O internetovém diskutování

    Tomáš Pecina

    Velmi vítám debatu na téma internetového diskutování, už na počátku se ale musím přiznat, že mám určitý problém s pojetím rezultativnosti diskuse, který pan Štěpánek několikrát použil; snad by bylo dobře, kdyby osvětlil svou představu blíž, abychom nezjistili, že debatujeme sice učenými slovy, ale vlastně zcela diskontextuálně (rozuměj: já o koze, on o voze).

    Výsledkem (rezultátem) diskuse je málokdy jednoznačná shoda všech zúčastněných (konsensus) nebo porážka některé diskutující strany na hlavu. Závěrem úspěšné diskuse je, že diskutující odcházejí od stolu (eventuálně od obrazovky počítače) obohaceni o schopnost vidět více aspektů problému než předtím. Diskutují-li spolu svobodní lidé, mohou na základě těchto nových pohledů přehodnotit svá dosavadní stanoviska, eventuálně uznat, že byli zaujati nebo nedostatečně informováni.

    V případě politických "diskusí" (ty uvozovky jsou, myslím, podstatné), odehrávajících se před televizní kamerou nebo v rozhlasovém studiu, nejsou splněny ani základní předpoklady pro dosažení takového rezultátu:

    1. Diskutujícím nejde o lepší nebo mnohostrannější pochopení problému, ale o posbírání co největšího počtu bodů v "soutěži krásy" před voličem.

    2. Většina přítomných nemá v probíraných otázkách svobodnou vůli, ale je vázána stranickými usneseními a/nebo politickým handlem, takže je téměř nemožné, aby na základě diskuse politik změnil názor. Skutečná diskuse mezi politiky vypadá úplně jinak než to, co servírují divákovi tuzemské televize v neděli po obědě!

    3. S výjimkou ideologií zaslepených jedinců (a těch je v českém Parlamentu již jen hrstka) mají všechny strany diskuse o probírané látce téměř identické informace, takže je vyloučeno, aby pro ně řečené představovalo jakékoli obohacení, zejména proto, že s ohledem na diváka se diskutuje až na výjimky o triviálních tématech.

    Z těchto důvodů si myslím, že v televizi nemají předstírané "provozní porady" ministrů, poslanců a partajních kádrů co dělat, a měla by je nahradit debata, která může obohatit aspoň jednu stranu, totiž diváky, zastoupené erudovaným, dobře připraveným a pohotovým moderátorem.

    Naopak Internet je prostředí, které vedení dobré informativní debaty velmi ulehčuje, nicméně je třeba - a v tom má Miloš Štěpánek naprostou pravdu - abychom se naučili s názory druhých pracovat k vlastnímu užitku.

    Myslím si, že odstraňovat "názory hluchoblbých" už ve fázi redakční přípravy čísla vede ke spolehlivému zničení každé diskuse. Vzpomeňme si na předválečné literární časopisy, kolik plků a mozkové hlušiny tam připadá na jeden noblesně, inteligentně a nadčasově napsaný článek! Druhé bez prvního ovšem nejde, nechceme-li skončit u kultivovaného, leč jalového monologu vydavatele a jeho spolku vzájemných obdivovatelů (Milan Šmíd by řekl, tentokrát právem: u fanzinu).

    Co je velmi důležité, na Internetu stejně jako mimo něj, je nemít vlastní názor za etalon myslitelské kvality. Když jsem si přečetl článek Miloše Štěpánka o recidivě Černého Debaty, řekl jsem si: tohle napsal chytrý, ale neinformovaný člověk. Naopak na texty Štěpánkova jmenovce Petra pravidelně reaguji opačně. Názory obou Štěpánků jsou ale pro Britské listy důležité, a je dobře, že tam mohou vycházet a střetávat se. BL, jak si je představuji a jak o ně usiluji, by neměly být ani hřištěm pro ragby, ale ani čajovou společností paní lékárníkové.

    Souhlasím, že redakční poznámky za článkem není dobře připisovat červenou tužkou kantora, který přesně ví, jak to je (na Západě), eventuálně jak by to mělo být (v České republice). Na druhou stranu ale tyto "instantní protinázory" nezavrhuji, protože vydavatel jimi říká: dávám prostor všem názorům, ale dejte i mně právo říci, co si myslím. Kdo nesouhlasí, může poslat i své mínění, rád ho zveřejním. A to je fér.


    K otázkám pana Maděry o Temelínu

    Milan Cihlář

    Vážený pane Maděro,

    je mi opravdu upřímně líto, že Vám chybí již 0,75 štítné žlázy. Závidím však Vašim lékařům jejich jistotu, že je to důsledek Černobylu, a to již vzhledem k rozporným závěrům různých studií o vlivu ionizujícího záření na lidský organismus. Kromě toho si troufám tvrdit, že jste nebyl jediný v Evropě, kdo byl určitým množstvím radiojódu I131 po Černobylu kontaminován (jódová profylaxe byla v prvních dnech po havárii v roce 1986 z politických důvodů nemyslitelná; dnes je jedním ze základních prvků ochrany obyvatelstva pro případ úniku radioaktivity v rámci havarijní připravenosti EDU a ETE).

    K některým Vašim otázkám (pouze přibližně, přesná čísla lze získat například přímo v informačním centru JE Dukovany nebo JE Temelín):

    ad Jaká je expozice obyvatelstva při převozech štěpného materiálu do elektráren?

    Jak známo, U238 a U235 je pouze slabý zářič alfa, a proto je veškeré záření pohlceno pokrytím paliva a materiálem kontejneru pro dopravu čerstvého paliva. Odpověď je tedy - expozice při transportu je na úrovni přirozeného pozadí (žádná navíc).

    ad Jak září konečný mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech?

    Expozice (dávkový příkon) v bezprostřední blízkosti meziskladu je na úrovni přirozeného pozadí. Podrobnější informace lze získat na adrese http://www.cez.cz/czver/cjadro.htm. Mimochodem, v obcích na sever od Třebíče (Trnava a okolí) je úroveň přirozeného pozadí vyšší než v okolí JE Dukovany, což je dáno zvýšenou koncentrací radioizotopů (například radonu, jež je produktem přirozeného rozpadu uranu obsaženého v místním podloží - chtěl byste například zakázat výskyt uranu 238 nebo thoria 233 v přírodě?)

    Tuto okolnost je nutno brát v úvahu například při výstavbě nových budov - a přesto tu lidé žijí a výskyt nádorových onemocnění nepřesahuje republikový průměr. Připomínám, že při hystericky odmítavém postoji k jaderným elektrárnám a jejich vlivu na životní prostředí je nutno vzít v úvahu také ostatní zdroje ionizujícího záření, kterým jsme běžně vystaveni, ale neuvědomujeme si je, nevíme o nich, a proto nám nevadí, byť by měly stokrát škodlivější účinky než jaderná elektrárna, kterou nám někdo do omrzení prezentuje jako smrtelné nebezpečí.

    Musím rovněž podotknout, že z havárie v Černobylu se jaderný průmysl v celém světe VELMI poučil a jedním z projevů tohoto poučení je vznik a aktivní činnost mezinárodní organizace WANO (World Association of Nuclear Operators), která výměnou zkušeností mezi JE ve světě podstatně přispívá ke zvyšování bezpečnosti jaderné energetiky jako celku. Kromě toho, nedávno byl odstaven i poslední pracující blok černobylské JE.

    ad Nemá bazén s radioaktivní vodou v Dukovanech průsaky?

    Nemá. Jedná se o betonovou nádrž s nerezovou oblícovkou (vnitřní plášť). Hladina v bazénu se trvale monitoruje a jakákoliv únik by se okamžitě projevil na její výšce, popřípadě na změně hladiny v nádržích odpadních vod v JE.

    Ad Jestli ne, kdo garantuje, že je nebude mít v nejbližších letech a jak?

    Garantem je provozovatel (ČEZ a.s.) a bezvadný stav BVP garantuje stejně jako garantuje bezvadný stav všech ostatních zařízení JE. Možná byste se divil, ale zařízení JE Dukovany (i Temelín) musí splňovat velmi přísné požadavky provozovatele i státního dozoru, které jsou striktně dodržovány (což jinak není v tomto státě vůbec obvyklé).

    ad Kde bude konečný mezisklad vyhořelého paliva pro Temelín?

    Nejedná se o "konečný" ale pouze "dočasný" mezisklad (Interim Storage Facility). Bude umístěn v areálu JE Temelín.

    ad Když je tak neškodný, nedal by se postavit třeba na Václaváku?

    Je zajímavé, jak reagujete na nevyslovenou odpověď na nevyslovenou otázku. Jistě ale není o nic škodlivější než dobrovolný pobyt na ulici v Brně nebo v Praze v dopravní špičce. (Hle, ekologové, proč tak vehementně nebojujete proti přeplnění světa automobily zbytečně křižujícmi zeměkouli sem a tam? Nejezdíte jimi snad dokonce sami na své protestní akce?)

    Ale k Vaší otázce: postavil byste snad na Václaváku například letištní hangáry nebo tramvajové depo? Vždyť jsou také neškodné.

    K Vaší argumentaci týkající se větrných elektráren v Dánsku snad jen dvě poznámky:

    1. Zkoušel jste si vypočítat, kolik nejvýkonnějších větrných generátorů (2,5 MWe) byste musel postavit místo Temelína? Odpověď: 800. Viděl jste někdy ten fujtajbl? Přál bych Vám bydlet v jeho blízkosti. Zeptejte se místních obyvatel v Británii, jak se jim líbí ony novodobé "lesy" stožárů větrných generátorů nebo jejich monotónní hučení. Kde byste je chtěl postavit? Nejspíše co nejdále od vašich dveří, jiným za humny.

    2. Myslím, že v zájmu korektnosti vašich informací by bylo třeba rozlišovat mezi počtem generátorů vyrobených a skutečně instalovaných. 8000 větrných generátorů o výkonu 2,5 MWe po celém světě (teoreticky podle Vašich údajů instalovaných v roce 2000) opravdu není mnoho (srovnáme-li plochu veškeré pevniny s územní rozlohou ČR). Pro představu, kolik by jich muselo být, aby nahradily instalovaný výkon všech v současnosti provozovaných jaderných elektráren, což je to celkem 349 000 MWe v 433 provozovaných blocích (viz http://www.iaea.org/programmes/ne/nenp/npes/index-4.htm)? Na celém světě by muselo pracovat 139 600 větrných generátorů o výkonu 2,5 MWe (to jsou ty nejvýkonnější!), takže už by se za Vašimi humny nějaký objevit mohl.

    Samozřejmě nemusíte ničemu z toho, co jsem napsal, věřit a nadále silně pochybovat. Takový už je ovšem život a úděl skeptiků a nevěřících Tomášů.

    S pozdravem

    Milan Cihlář, Třebíč


    Jaká by měla být energetická politika českého státu

    Oldřich Maděra

    Vážený pane, děkuji za odpověď na můj článek. Jsem rád, že jste mi odpověděl na některé mé dotazy. Bylo mým záměrem vyvolat seriozní diskusi o problému jaderných elektráren.

    Podle mě ČEZ, jako budoucí provozovatel JETE, neinformoval veřejnost ke své škodě dostatečným způsobem o možných rizicích jejího provozování a o opatřeních přijatých k tomu, aby taková rizika byla minimalizována. Nedal veřejnosti jasnou koncepci těžby, zpracování, převozu a skladování paliva. To stejné se týká i hospodaření s vyhořelým palivem. Nezlobte se, ale jednání ministra Grégra a ČEZu na mne působí dojmem ne nepodobným jednání jejich předchůdců, kteří tutláním katastrofy v Černobylu způsobili vážné zdravotní ohrožení obyvatelstva. Nemůžete mě uchlácholit tvrzením, že jodové tablety pro poslední polovinu mé štítné žlázy leží bezpečně uloženy v sejfech JETE a JEDU. Já chci fakta a záruky.

    Na druhé straně i já jsem přesvědčen, že bezpečnost provozu jaderných elektráren Dukovany a Temelín může být pod dohledem odborníků na relativně vysoké úrovni - to asi není ten hlavní problém. Ale co ten zbytek? Co těžba a úprava uranu? Co s dočasnými/trvalými mezisklady po jejich naplnění? Už se začalo stavět konečné úložiště? Jak tam budou kontejnery přepravovány? Vyhořelé články také září jen zářením alfa? Jak a kam se vozí koncentrát uranu z Rožínky a z Ralska? Jak a kolik září? Kdo zaplatí likvidaci dočasných/konečných meziskladů? Jaké rezervy na tyto náklady vytváří dnes ČEZ?

    Pan ministr Grégr usiluje o opětovné podstatné zvýšení těžby uranu. Zmohl se vůbec někdo na zmapování základních škod, které způsobila nekontrolovaná těžba uranu plošně na celém území České republiky?

    Přiznám se, že jak jsem byl dlouhá léta obhajovatelem jaderných elektráren jako pokroku do zapadlé české kotliny, dnes už tyto iluze nemám. Nejsem žádný ekolog, jsem jen obyčejný občan této země, který chce od provozovatelů jaderných elektráren seriozní záruky, že není a nebude ohroženo zdraví mé a mých dětí jakož i ostatních spoluobčanů. Je na ČEZu a panu ministru Grégrovi, aby mě a ostatní pochybující přesvědčil.

    Vrátím se ještě k Vaší bagatelizaci obnovitelných zdrojů. Všeobecně se ve světě vynakládají po léta obrovské prostředky na výzkum obnovitelných zdrojů energie. Dnešní technická úroveň umožňuje budovat elektrárny na biomasu, solární zdroje a větrné elektrárny. V krátké době se dočkáme výroby vodíku z mořské vody za pomoci biotechnologií, aut na vodík a dalších pokrokových technologií. Já osobně bych asi raději vydržel 640 větrných elektráren 2,5MW v okruhu do 45 km od Brna i s jejich "nepředstavitelným" hukotem namísto nově rekonstruované elektrárny Dukovany s perspektivou snížení bezpečnosti na konci její životnosti.

    Mimochodem jako malý kluk jsem jezdil na vandr do údolí řeky Oslavky nedaleko od Dukovan. Svým dětem bych opakovaný několikatýdenní pobyt v tomto údolí přes Vaše ujišťování dnes nedoporučil.

    Na závěr Vám nastíním svou představu o rozumné koncepci energetické politiky státu:

    1) Využít JETE a JEDU do konce životnosti, jejich životnost uměle neprodlužovat.

    2) Další jaderné elektrárny nestavět.

    3) Podrobit proces těžby, zpracování a skladování paliva kontrole pracovišti Akademie věd, vysokých škol a medicínských center pro léčbu rakoviny.

    4) Stejně kontrolovat skladování a využití vyhořelého jaderného paliva.

    5) Sumarizovat na náklady státu škody na životním prostředí způsobené těžbou uranu v předchozích létech.

    6) Financovat dohled z prostředků státu a ČEZu tak, aby uvedená pracoviště byla nezávislá.

    7) Zajistit zákonem, aby všechny zjištěné výsledky byly veřejné a povinně je uveřejnit na Internetu.

    8) Zachovat jednotnou veřejnou energetickou rozvodnou síť zvn.

    9) Budovat podřazené sítě vvn, vn a nn jako regionální s veřejným přístupem k nim.

    10) Zaručit zákonem komukoliv přístup k veřejným sítím za dodržení předepsaných podmínek (nikoliv však monopolních !)

    11) Podporovat finančně, daněmi i technicky vznik obnovitelných zdrojů energie ze strany státu.

    12) Zadat státní tendry na výzkum, vývoj a výrobu obnovitelných zdrojů energie.

    13) Stanovit závazný podíl energie z obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a trend jeho meziročního růstu - např. 5% ročně.

    14) Umožnit přístup do veřejné energetické sítě jen takovým výrobcům, kteří splní požadovaný limit výroby energie z obnovitelných zdrojů (možnost kupovat si takový výkon od jiných subjektů)

    15) Zajistit zákonem povinnost přednostně vykupovat elektrickou energii z obnovitelných zdrojů za cenu minimálně o 10% vyšší než je cena energie z neobnovitelných zdrojů.

    16) Prostředky na vyšší cenu dotovat státem z nové daně uvalené na výkon neobnovitelných zdrojů připojených k síti.

    17) Určit státem konečný, neodvolatelný, termín, kdy budou obě jaderné elektrárny uzavřeny.


    Poznámka na okraj:

    Možnost pracovat v zahraničí existuje - ale ne pro ženy?

    Vlasta Leporská

    Ad 'cesti odbornici mohou jit na Zapad' - je to pravda, plati to i pro programatory, ale klicova je skutecne schopnost dobre komunikovat v anglictine.

    Nicmene z vlastni zkusenosti musim prohlasit, ze jista diskriminace podle veku a pohlavi zrejme existuje - v pripade programatoru zcela jiste.

    Kdyz jsem si vloni na podzim hledala nove misto, inzerovala jsem na situ Jobs&Adverts z celosvetovym zaberem. Muj inzerat navstivilo 39 zajemcu, ale ohlas jsem mela jediny - z Ameriky. A to mam CVcko, ktere by mi mohl leckdo zavidet.

    Resp. jedna britska firma/agentura(?) mi poslala zdvorily mail s oslovenim 'Dear Sir!' ale pak se uz neozvali.:-)

    Ted pracuji pro ceskou pobocku softwarove firmy v Nemecku (velmi obvykle).

    Posilali jsme nemeckemu partnerovi sve strucne odborne charakteristiky a fotografie do vnitrniho 'letteru' firmy, kde se predstavuji novi zamestnanci.

    K memu textu priradili fotografii kolegy (vousaty pan strednich let) - protoze jen tak prece muze vypadat zkuseny programator v jazyce C ;-))

    Byt muz tak mezi 30 - 35 let topim se v nabidkach.


    K článku pana Hradeckého

    Polemika s prázdnem

    Štěpán Kotrba

    Polemizovat je možné pouze s tím, co stojí za polemiku. To ale nejsou texty I. (neveřejné - na které jsem ale byl) programové konference ODS, II. (veřejné - na které jsem však nebyl, která je ale na  internetu) programové konference ODS, ale ani článeček pana Hradeckého.

    Chápu jeho sympatie, ale na mém názoru se nic nemění. pokud mnou citovanou větu pana Zahradila nazývá pan Hradecký "půvabným breptnutím", nepochopil nic.

    Je to horší. On to pan Zahradil myslel vážně. ODS trpí už dlouhou dobu syndromem one-man show. Předseda je bůh - jediný.

    Pokud strana nezaujme část teoretické fronty, která bude ochotná s ní spolupracovat na jiných materiálech, než "obrana české státní ideje", pak je pro budoucnost ztracena. Navždy.

    Pak Václav Klaus může psát program, přesvědčit sám sebe, že je dobrý a sám pro něj i hlasovat. Pak sám sebe i volit.

    Liberální institut pánů Ševčíka a Swarze už také není tak liberální, jak býval... CEP nevyřeší absenci myšlenek, pokud diskuse nebude mít rámec širší nežli posledních několik setkání měla.

    Mým úkolem ani zájmem není pomáhat české "liberální' pravici na nohy, i když cestu z bezprogramového bahna k smysluplné liberální vizi možná znám. (viz MARATHON a diskuse o financování školství - doc. Valenčík a spol.) Tato myšlenka není nezajímavá a lze ji s úspěchem použít pro další "výdajové" resorty. A je velmi, velmi liberální... Vědecká konference na toto téma proběhla pod záštitou Bankovní akademie. S úspěchem.

    Výrazy, které používám vůči některým politickým slouhům nesouvisejí s jejich stranickou příslušností, ale s inteligencí a kvalifikací. Nehodlám na nich nic měnit. Jestli se páni poslanci a paní poslankyně zviditelňují na internetu, je to jejich PR a publicistika, nikoliv teorie. Proti publicitě poslanců či jiných politiků nic. TEORETICKÉ zázemí druhé nejmocnější politické strany v této zemi je ale ubohé. Absence její programatické vize je alarmující a politickému klimatu v této zemi škodící. To je fakt, se kterým ani pan Hradecký nic nezmění.

    Na internetovém fóru ODS jsem v polovině roku 1998 vyzýval k vytvoření ODS(b) - ODS bez blbců. Každodenní diskuze trvala skoro tři měsíce, a několik (velmi chytrých) lidí aspirovalo na teoretické guru tohoto procesu (za jiné např. Milena zabak@mbox.vol.cz) . Místo toho vznikla US s plochým, marketingově orientovaným programem, který snad psali na základě průzkumu veřejného mínění. Navíc s nálepkou zrádců a přeběhlíků.

    To mne nenadchlo, voliče také ne.

    Milena a ostatní diskutují na Fóru ODS dál. Marně. Dnešní ODS ani nemá na své stránce na fórum odkaz. Tak skončila jedna silná strana. Zbytek je setrvačnost pádu.

    Pak se vyrojily "politické" kluby (PK), impulsy, výzvy a jiné pokusy nepolitické politiky. Bez odezvy, bez idejí, bez vůle, bez peněz, bez vytrvalosti. Co ale dál? Hrozí, že zde vznikne jiná vize pravicové politiky a ta bude mít silně haiderovské rysy. Růst jejích preferencí by byl alarmujícím varováním pravicové politické reprezentaci. Zamyslete se, pane Hradecký, zda by vám takováto politika byla po chuti.


    Biomasa jako obnovitelný zdroj energie

    Jaroslav Váňa

    Energetická koncepce založená na fosilních palivech a jaderné energii omezovala zavádění obnovitelných zdrojů energie (OZE) v České republice. Zejména uplatňování energie z biomasy bylo provázeno nezájmem ze strany státu a minimální finanční podporou. Přesto se podařilo cílenou propagační kampaní, kterou již 8 let provádí odborníci sdružení v Českém sdružení pro biomasu (CZ BIOM), zvýšit roční produkci energie z biomasy na 19 PJ, což je cca 1% tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů.

    V nedávné době se změnil i postoj státu k energetickému využití biomasy, a to z důvodu očekávaného přidružení ČR do EU. OZE a zejména energie z biomasy jsou hlavní prioritou energetické politiky EU, která si stanovila ambiciózní cíl - zvýšit do roku 2010 podíl OZE ze současných 6% na 12% a ztrojnásobit výrobu energie z biomasy. Pro EU je přijatelné, aby v ČR bylo v roce 2010 produkováno 51 PJ energie z biomasy, což je 2,9% primární energetické spotřeby ČR.

    O způsobech naplňování tohoto cíle budou diskutovat energetici, ekologové, agronomové, projektanti a výrobci energetických zařízení na tradiční odborné konferenci "Energetické a průmyslové rostliny VI". 6. ročník této konference s mezinárodní účastí se koná 27. července a je spojen s prohlídkou porostů energetických rostlin. Sraz účastníků je v 9:00 ve výzkumné stanici VÚRV v Chomutově - Černošická 4987. Na konferenci bude věnována zvýšená pozornost výrobě bioplynu, termickému zplynování biomasy a využití nadbytečné půdy pro zakládání plantáží energetických rostlin.


    Vykácejí Neratovice ve městě alej padesáti lip?

    Odbor životního prostředí Městského úřadu v Neratovicích by měl během léta rozhodnout, zda povolí či nepovolí vykácení lipové aleje podél ulice 28. října. Ke kácení má dojít na základě rozhodnutí městského zastupitelstva o rekonstrukci ulice a jejím rozšíření pro obousměrný provoz. Podle mínění řady odborníků je však kácení nevhodné, protože stromy mají dobrý zdravotní stav a jsou důležitou součástí městské zeleně. Pod petici, která likvidaci lipového stromořadí zásadně odmítá, se podepsaly téměř tři tisíce občanů.

    Možnosti rekonstrukce ulice 28. října se na městském zastupitelstvu projednávaly už před rokem. Neratovičtí zastupitelé tehdy odhlasovali, že ulice bude opravena jako jednosměrná a lipová alej podél ní zůstane zachována. V květnu letošního roku se ale stanovisko změnilo. Ulice by měla být rozšířena pro oba směry a všech 47 stromů v aleji má padnout, protože údajně nemohou vydržet stavební práce. To ale vylučují dva nezávislé dendrologické posudky, které navíc konstatují, že stromořadí má velký vliv na čistotu ovzduší ve městě.

    Město argumentuje tím, že současně s opravou silnice je nutné rekonstruovat také inženýrské sítě pod vozovkou. Vzhledem k malé šířce silnice i chodníků to údajně není možné bez vykácení aleje. Podle občanských sdružení je však hlavním motivem kácení snaha o rozšíření vozovky pro obousměrný provoz. "Plány zastupitelů neberou ohled na přírodu a jsou problematické i z dopravního hlediska," říká předsedkyně Sdružení občanů Neratovic Anna Spěváčková. Podle ní obousměrná ulice přitáhne více automobilů do centra města. Tím budou více ohrožováni chodci a cyklisté, ve městě se zvýší míra prašnosti a hluku.

    "Stromy příznivě ovlivňují složení vzduchu - vytvářejí kyslík a spotřebovávají oxid uhličitý, zvyšují vzdušnou vlhkost (která je jinak ve městech asi o třetinu nižší než ve volné krajině), zachycují prach a mikroorganismy, chrání proti hluku a vyvolávají cirkulaci vzduchu," uvádí Martin Skalský z Centra pro podporu občanů Dětí Země. "Vždy, než vykácíme byť jediný strom, bychom se měli zamyslet, zda je to opravdu nezbytné. Jsem přesvědčen, že likvidaci neratovické lipové aleje se lze bez větších problémů vyhnout."

    Lipové stromořadí bylo podél neratovické ulice 28. října vysázeno po skončení 2. světové války jako symbol svobody. Občané města proto mají k aleji citový vztah. "Představa, že by se tyto stromy vykácely a někde jinde v Neratovicích by se realizovala náhradní výsadba, je absurdní. Jiné stromy nemohou nahradit tuto alej, která vznikla z radosti lidí z konce války," komentuje úvahy o kácení lipového stromořadí Anna Spěváčková. Pod petici za zachování stromořadí se do dnešního dne podepsalo více než 2.700 občanů. Odbor životního prostředí si vyžádal odborné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny, o kácení bude rozhodovat až po jeho obdržení.

    Další informace:

    Sdružení občanů Neratovic - Anna Spěváčková - tel. 0206 / 683 916

    Centrum pro podporu občanů Dětí Země - Martin Skalský - tel. 0606 / 168 026


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|