čtvrtek 20. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize:
  • Reakce členky Rady ČT: Chmelíčkova zpráva "není utajována" (Tomáš Pecina)
  • Pozor na reakce politiků: zpětně ovlivňují dojem z novináře (Tomáš Pecina) Monopolní PR jedné komerční televize?
  • Jak jsem se - marně - pokusil o reportáž, jak funguje televize Nova (Zdeněk Fekar) Německo, USA a česká zahraniční politika:
  • Americká nóta a vzpomínka na rok 1996 (František Roček) K článku Milana Šmída:
  • Kdo je vlastně internetový žurnalista? Je podvraťák? (Ivan Sosna) "My hoši, kteří spolu mluvíme" - novináři v ČR:
  • Blbci, blbci, blbci aneb Krocení novinářů v Česku (Ivan Sosna) Televize Nova:
  • K licenci TV Nova: Bylo vyloučeno, aby byla udělena cizinci (Jaromír Janeček) Oznámení ČNTS:
  • Podle Městského soudu v Praze smí ČNTS zveřejňovat rozporné Železného výroky



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Pozor na reakce politiků: zpětně ovlivňují dojem z novináře

    Tomáš Pecina

    Velmi rozporné reakce zdezde na debatu Dědič-Zeman (téměř celý text rozhovoru zveřejnily LN;) v pondělní Jedenadvacítce přivádějí k myšlence, že způsob, jak diváci posuzují dialog novináře s veřejným činitelem, může být tak rozmanitý, že téměř každý hodnotící výrok je zatížen subjektivním viděním posuzovatele.

    Když Tim Sebastian poznamenal na adresu prezidentského kandidátu Gora, že je dozajista v kauze čistoty financování politických stran nedokonalým poslem, reagoval na to jeho host bleskurychle námitkou "Ale to je každý politik!" Byla to hloupá vytáčka nebo pohotová a zcela správná odpověď? Kdo koho tady "utřel"? Záleží na divákovi.

    V jednom z dalších vydání pořadu Hardtalk zpovídal Sebastian ruského podnikatele, typického představitele "nových Rusů", a zeptal se ho, zda jeho firma na počátku 90. let v Rusku platila daně. Host reagoval: "No, snažili jsme se...", a redaktor, evidentně takovou odpovědí pobaven a mírně konsternován, pokračoval: "Co tím proboha chcete říct, snažili jsme se!?" Zjevně se zde střetly dva světy, dva společenské kontexty, protože zatímco na Západě je normální daně platit, v postkomunistickém Rusku to dělají jen outsideři a excentrici

    K podobnému střetu myšlenkových kontextů docházelo např. i na české televizi a v rozhlase při televizních rozhovorech nebo debatách s Miroslavem Sládkem. Zatímco většinový divák byl víceméně na straně moderátora, Sládkův potenciální volič viděl věci jinak a radoval se z Vůdcova mediálního triumfu.

    Jako poslední příklad si dovolím ocitovat jednu větu ze svého rozhovoru s Dušanem Chmelíčkem. Na mou poznámku, že sledovanost pořadu V pravé poledne stagnuje kolem 20 % diváckého podílu, regoval ředitel ČT slovy: "Já mám pocit, že snad poslouchám pořad na jiné televizi, který jde v sobotu ve 12.00!" --- Nepříznivci Britských listů zajásali, jak pádnou odpověď dal zpovídaný ředitel obtížnému novináři, ostatní tento výpad kvitovali jako viditelný příznak nedostatku racionálních protiargumentů.

    K něčemu podobnému došlo i při rozhovoru Jaroslava Dědiče s premiérem. Je známo, a Britské listy o tom rovněž několikrát psaly, že politik, který i na zcela nevinnou otázku typu "Budete kandidovat v příštích volbách?" zareaguje podrážděně ("Co si to dovolujete!?"), získá na svou stranu část diváků nebo posluchačů, kteří nejsou schopni tento trik prohlédnout, a uvěří, že novinářova otázka byla skutečně záludná, podpásová a nečestná.

    Miloš Zeman hovořil ke dvěma auditoriím (a skupinám potenciálních voličů): jedni si vyložili ničím nevyprovokovanou Zemanovu agresivitu v jeho neprospěch (místo odpovědi napadá tazatele), zatímco druzí, jednodušší, jeho hru prostě neprohlédli, a u nich pak Zeman bodoval.

    Kdo "vyhrál" skutečně, se tedy nedá říct: vítěz je v tomto případě zcela in the eye of the beholder.

    Poznámka JČ: Na tu skutečnost, že totiž reportérova otázka vypadá buď drzá nebo zdvořilá nikoliv podle svého obsahu, ale podle následné reakce politika, a že si na to musíme dávat pozor, poukázal nestor ostrých britských televizních a rozhlasových moderátorů, který v Británii do elektronických sdělovacích prostředků od poloviny padesátých let zavedl tento druh interviewu, Sir Robin Day.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|