úterý 1. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Svoboda slova:
  • Tykadlo světové proletářské revoluce dopadeno! (Ivan Sosna) Jak debatovat:
  • Do diskuse "O diskusi PRO diskusi" (Jaroslav Sever) Sdělovací prostředky:
  • Ubohý ředitel Železný... (Juliana)
  • Agónie V pravé poledne (Miloš Štěpánek)
  • Elitářství (Miloš Štěpánek)
  • Poslanec Mlynář a konec monopolu Telekomu (Miloš Štěpánek) Epicentrum:
  • Mnoho povyku pro nic (Jaroslav Teplý) Zdraví a zdravotnictví:
  • Ještě jednou na obranu léčitelství (Jiří Čehovský) Česká společnost:
  • O Ročkově skepsi - a chybně poslaném e-mailu (František Roček)
  • A občan mlčí (Otakar Kosek)
  • Prostituce jako politický problém (Petr Jánský) Zahraniční Češi:
  • Aniž křičte, že vám stavbu bořím (Jiřina Fuchsová) Charging bull:
  • Na okraj špíny made by Pavlata & Motl (Josef Kroužil)
  • Milý Pavlato! (Petr Jánský)
  • Blbci mají BL opravdu velmi rádi (Luboš Motl)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • A občan mlčí

    Otakar Kosek

    Bulvarizace a vulgarizace našeho veřejného života pokračuje utěšeným tempem. Pramalá kulturnost panující uvnitř politických stran a následně poznamenávající chování reprezentantů těchto stran jakožto osob, jimž byla na čas svěřena péče o správu této země, prorůstá všude tam, kam mocenský vliv politických stran sahá. A protože jak “vládnoucí” strany tak opozice nejsou při vzájemném soupeření schopny používat jako zbraní především pádné důkazy o tom, že jsou nebo by mohly být znamenitými hospodáři, kteří povedou zemi k  rozkvětu mravnímu, stabilitě právní a prosperitě ekonomické, sahají bez skrupulí po všech dostupných klaccích, které se vždy v boji o pouhou politickou moc “bez vyššího principu mravního” povalují po ruce. Patří k nim zarytá snaha prorůstat do institucí a orgánů, které jsou nejen svou povahou v demokratické struktuře, ale dokonce i ze zákona institucemi a orgány zastupujícími veřejnost, svobodného občana proti zvůli jakékoli politické moci. (Neboť tato je nutně živena prosazováním jednoho názoru, usurpováním svobody druhých a vytvářením uzavřených skupin). Patří k nim například nezávislá veřejnoprávní televize a rozhlas, televizní a rozhlasové rady i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

    Článek člena Rady Českého rozhlasu Michala Pavlaty v Lidových novinách (26.7.) je jedním z důkazů, že “nezávislost” se stává v poslední době jen reklamní nálepkou bez obsahu. (Je také novinářským omylem a to i tehdy, budu-li se pokoušet interpretovat jeho obsah včetně závěrečného výkřiku “Já volím ODS!” jako nepodařený pokus o hořkou ironii.)

    Reakce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka (MfD 27.7.2000, Co rada může, a co naopak nesmí) na názory novináře Jiřího Leschtiny, které se týkaly vlastnických křížovek televize Primy, je pak už jen dotvrzením toho, že politická služba rozkládá především obyčejnou lidskou slušnost - místo ní nastoluje ješitnost, aroganci, a pýchou dunící sebestřednost; o noblese nemluvě, ta se kultivuje desetiletí, takt a slušnost pak málokdy bývají jen vrozené.

    Jestliže se uchýlí člen této “velké” Rady místo trpělivé a nezpochybnitelné argumentace k výpadům typu “...bankéři z okruhu Hradu blízkých dřevíčských hochů..., který jim za asistence samopalů střelil nucený správce...”, pak dotvrzuje nejen ztrátu důstojnosti (k takovému tónu se utíkají hádající se hokyně), ale především naprostou ztrátu své nezávislosti, která je pro funkci v této radě nepominutelným předpokladem.

    Politické síly, které ve snaze ovládnout vše (média především), a pak svobodu na základě rozhodnutí svých politických grémií občanům přidělit, tím, že si přivlastnili možnost (nikoli právo - to by byla urážka obsahu tohoto slova) do orgánů a institucí nezávislých propasírovat své závislé členy, už zcela nepokrytě demonstrují naprosté pohrdání občanem.

    A občan mlčí. Příliš dlouho jsme ohýbali záda, až nám to zůstalo.

    Výkřik pana Motla v BL na toto téma snad není ještě třeba brát vážně. Je jen pozoruhodné, že zlobná a militantní reakce, která vytryskla z nejhlubšího dna kanálů, a za slovy je slyšet dusot okovaných bot z německých měst třicátých let či pevný krok milicí roku osmačtyřicátého u nás, paradoxně vystupuje na obranu elitářských uskupení proti - podle pana Motla - tzv. veřejnosti. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se ještě nepochybně dočkáme mnohých podivuhodných překvapení.

    (Autor je televizní a divadelní režisér, člen výkonného výboru FITES, v současné době ředitel divadelního studia DISK - DAMU. Článek byl nabídnut k publikaci deníku MFD, ale tam zatím nevyšel.)



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|