Dietologie a dietologové
Jak tedy máme zdravě jíst?
Vážený pane Čulíku,
včerejším článkem jste píchl do velice složitého ale taky potřebného a
čtenářsky určitě vděčného tématu - jak zdravě jíst. Nevím zda si jste jist,
jak složitou věc otevíráte k diskusi? Věřím však ve Vaše schopnosti a ve
stále rostoucí vliv Vašich novin, takže je tu naděje, že toto téma důsledně
rozeberete a hlavně, že k veřejné diskusi přitáhnete ty odborníky, kteří se
dietetikou živí nebo snad dokonce i ty odborníky, kteří o tom něco vědí...
Vůbec to nebude jednoduchá diskuse (viz marná diskuse statistika Dr. Husáka
z počátku 90. let s našimi oficiálními dietology) - je zde ve hře příliš
předsudků, málo vědomostí (funkce těla je zatím jen poodhaleným tajemstvím)
a hlavně mnoho peněz potravinářského průmyslu.
Pokud chcete uspět alespoň trochu zasvěceně řídit tuto záplavu často
protichůdných názorů, doporučuji Vám přečíst podle mne významné dílo v tomto
oboru, na které jsem narazil čistě náhodou: "Vstupte do zóny - příručka,
která vám pomůže -trvale snížit tělesnou hmotnost, - reaktivovat vaši
genetickou výbavu, -předcházet nemocem, -dosáhnout vysoké tělesné
výkonnosti, -zvýšit duševní produktivitu" od Ph.D. Barry Searse. Originál
vyšel v roce 1995 ("The Zone") v Harper Collins Publisher, Inc. v New Yorku,
v roce 1997 vyšel překlad Jiřího Radvanského v Alpressu Frýdek Místek.
Je
zatím k dostání za 69,- Kč v obchodech s levnými knihami. I zde se
doporučuje určitý optimální poměr živin - je úplně jiný, ale hlavně se zde
taky říká, že kdo nejí tuky, nezhubne...
V knize je přístupným způsobem
popsána a vysvětlena teorie působení jídla na hormonální systém a obsahuje i
dost pádné podpůrné argumenty. Když už mluvíte o "zdravotnickém
establishmentu" a citujete recenzi z The Times (BL 3.8.2000), dovolím si
ocitovat "článek" z Práva z 1.12.2000 (protože originál z The New York Times
je mi nedostupný):
Tuky hubnuti nevadi?
Jiste jste to uz take zaznamenali, jednou je nejaka potravina naramne zdrava
a po case zacnou bit odbornici na poplach, ze se ji musime vystrihat.
Stastni to lide, chtelo by se rici na adresu tech, co mohou snist cokoliv a
nic to s jejich organismem neudela.
Americky list The New York Times nedavno prisel s novou revolucni tezi.
Napsal, ze tricet let prani mozku nas normalnich lidi prislo vnivec. Podle
posledniho vyzkumu skupiny americkych lekaru dieta bez tuku nejenze nevede
ke zhubnuti, ale naopak clovek nabira dalsi kilogramy!
Miliony Americanu zreknuvsich se svych oblibenych jidel, protoze obsahovala
tuk, jsou na rozpacich. Od dob, kdy jsou stoly v domacnostech plne jidel bez
tuku nebo s jeho nepatrnym mnozstvim, pribyl prumerny stravnik v pase o
padesat procent.
Otazka, cim to je, byla tedy plne na miste. Odpoved odborniku je tato:
Producenti sice zaplavili trh potravinami bez tuku, ale bohatymi na kalorie.
Lide frustrovani dietou zakazujici jim jist maslo, maso, orechy a syry
hledali utechu mj. v "suchych", ale kalorickych dortech a podobnych
sladkostech. Dr. Robert Atkins, specialista na dietetiku, proto radi vsem,
kteri chteji zhubnout: Tuky muzete jist, ale vyhybejte se uhlovodanum (sacharidum)! Pricina tloustnuti je prave premira uhlovodanu."
Normalni clovek aby ted resil nove dilema: tuky nebo uhlovodany? Uvazime-li
zivotnost podobnych revolucnich teorii, bude asi nejjistejsi drzet se
osvedcene stredni cesty, nemyslite?
Poznámka JČ: Do určité míry jde v posledních řádcích článku pana Dvořáka o nedorozumění. Australští vědci v čele s britským dr. Leedsem v knize, o níž jsme informovali, poukazují na to, že podle klinických zkoušek vede k hubnutí konzumace uhlovodanů s nízkým glykemickým indexem, které se v krvi rozpouštějí pomalu a pomalu zvyšují koncentraci cukru v krvi - to vede k aktivaci inzulínu a ten zvyšuje rychlost tělesného metabolismu. Potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou především luštěniny a těstoviny, určitý druh rýže (Basmati) atd.
