pátek 28. května O B S A H Co je nového v České republice: Přehled událostí Odkazy: Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby NATO a Kosovo: Obvinění Miloševiče (Ivan Hoffman, Český rozhlas) Co znamená obžalování Miloševiče z válečných zločinů (Jonathan Eyal) Jak se vyjednává se Slobodanem Miloševičem (Bývalá vyjednavačka britské vlády) Česká politika: Americký Helsinský výbor chválí českou vládu za postoj proti ústecké zdi Reakce: Souhlasím s postupem NATO v Kosovu (Aleš Mueller) Nevyřešená historie: Co se stalo s českým kulturním majetkem, ukradeným za války nacisty (Ladislav Čepička) Školství: Soukromé školy by se v prostředí vysokého zdanění dotovat měly (Jiří Němeček) Romové v ČR: Rasová otázka (L.P.) Neuvěřitelně hloupé poznámky Jana Čulíka a jeho cenzura v BL (Petr Sedláček) Obecněji: Teleologické zdůvodnění mých postojů (Petr Vařeka) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Aleš Mueller

Přečetl jsem mnoho materiálů, internetových stránek, novinových článků, které pojednávaly na téma NATO, Kosovo a Jugoslávie, bohužel většinou hlásajících že postup NATO je špatný, že je krátkozraký, že je válečný. Přečetl jsem mnoho o problému Kosovo, a Srbech a o "hrdinství" obou národů.

Málo jsem ovšem četl o tom, že vpadnout do domu, zastřelit muže a ostatní vyhnat je špatné, málo jsem četl soucitu se statisíci obyčejných lidí, kteří nikdy nedrželi zbraň v ruce a očekávali elementární bezpečí a stabilitu.

Jako by se zdálo, že NATO je agresor, nemorální nástroj výrobců zbraní a prostě celkově špatný lib jestřábů.

Když v normálním státě někdo někoho zastřelí a ostatní vyžene z domu, přijdou policajti, vyslechnou a začnou vyšetřovat a jde o zločin.

Když se toto někomu stane na základě rozhodnutí politiků, organizovaně, je to co ? Když to dělají vojáci na obyvatelích vlastního státu, co to je ? Když se této činnosti dopouští vládnoucí garnitura, co to je ? Nevím, odpověď jsem nikde nenašel. Z argumentů odpíračů NATO mám někdy dojem, jako by chtěli říci, že takovéto jednání situaci Kosova nepočítá, jen drobný problém, nebo že si to KosoAlbánci zaslouží.

Proto píši za  těch 30 % co souhlasí s postupem NATO.

Nechci se zastávat Albánců, mají na triku také mnohé jak kriminální, tak lidské přečiny, ale vyhánět někoho kdo se někde narodil, celý život tam žil, sází tam brambory a chodil do práce, je poněkud podivné.

Zabíjet při tom, loupit a ničit, jak ostatně dokazují výpovědi a letecké snímky je genocida.

Pozn. mezi odstavci. Možná že my Češi máme špatné svědomí za odsun Němců, a tudíž fandíme těm co dělají to samé, a tím z nás trochu naši vinu snímají.

Přestože odsun sudetských Němců byl v jiném prostředí a souvislosti, v  některých parametrech jde o skvrnu na našem kabátě, a jsem rád že se Havel omluvil, tak jak se omluvil.

Problém je totiž v tom, že když se to stane Vám osobně, nemáte příliš mnoho možností jak se tomu bránit. Chabé pokusy individuální revolty jsou nicotné proti mašinérii a brutální síle, která je proti Vám.

Když se to stalo českému národu v tomto století, tak ten si vždycky říkal: "Západ to tak nenechá, někdo nám pomůže, proč nám nikdo nepomůže?" V těchto slovech je právě skryta bezmocnost těch co nemají doma samopal a ve stodole tank, těch co se chovají obyčejně, sází brambory a chodí do práce.

Když nyní NATO a Západ skutečně pomáhá někomu, kdo stojí bezbranný proti hlavni, tak je tento čin a postoj nazýván imperialismem, nevhodným, špatným, zkouškou zbraní a jaksi je podsouváno, že zlé je NATO.

Není tomu tak, zlý je opravdu Miloševič a jeho režim a je dobře, že to NATO konečně pochopilo.

Nejčastější návrh na řešení situace v Kosovu je jednání. Ale NATO konečně pochopilo princip komunismu. Komunismus nedodržuje žádné smlouvy, uzavřené dohody, slíbí cokoliv a pak jedná naprosto jinak. Jednat s komunismem a spoléhat se na jeho dobrovolné plnění závazků je naivní.

Komunismus slibuje lidem svobodu a ráj na zemi, přináší popravy, násilí, teror.

Miloševič je komunista zkopírovaný z Lenina, Stalina, nebo našeho Gottwalda. Každá metoda, která mu pomůže udržet moc nad státem a lidmi je dobrá, ať to stojí co to stojí.

Koncem 80. let zjistil, že stačí málo zahrát na strunu nacionalismu a Kosova a je v sedle. Pak mu do "kosovského řešení" přišlo "jen několik válek" v státech jugoslávské federace, které jen tak mimochodem měly ústavní právo na osamostatnění.

Násilí nejhrubšího zrna, rozněcování nenávisti, naprosté nerespektování civilního obyvatelstva, demagogie a další stalinské postupy - to jsou metody, které používá a  dostatečné důvody pro zásah NATO.

Srbsko je asi nejsilnějším státem v daném regionu a vždy si přálo hrát vůdčí úlohu v oblasti. Bohužel svoji vůdčí úlohu chápe poněkud odlišně od obecných přestav 20. století.

Srbové a jejich vůdci, snad na základě své historie, snad na základě literatury a výchovy, se domnívají, že vůdčí úloha je opravňuje v tom, aby svoji vůdčí roli plnili s puškou v ruce.

Srbové promarnili, především díky lidem jako jsou Miloševič, šanci být nejsilnějším a vůdčím státem v oblasti. Vůdčí role tkví dnes ve schopnosti diplomaticky řešit problémy, nikoliv násilím realizovat své a jen své plány.

Jestliže měli Srbové problémy nejprve se Slovinci, pak Chorvaty, poté s Bosňáky a nyní je mají s kosovskými Albánci, měli mít tu sílu diplomaticky jednat a hledat řešení. V takovémto úsilí by je západní státy podporovaly a pomáhaly řešit problémy. Srbové svoji šanci promarnili v násilí. A tomuto pokračujícímu násilí je potřeba se vzepřít.

Miloševič je přesvědčený komunista a moje životní zkušenost mne naučila, že komunismus je teror pod pláštíkem krásných slov a ničemu jinému než stejné brutální síle komunista neustoupí.

Pro komunistu je ideologie víc než život, moc a získání moci je víc než libovolná morální hodnota. Komunista utratí život za  ideologii rád a bez zaváhání, zvláště pak cizí život.

Komunista mluví o světe práva a spravedlnosti, ale nastolí diktaturu a teror.

Můžeme vyjednávat s kýmkoliv, pokud je jsou u něj předpoklady, že společně uzavřenou domluvu dodrží.

Komunista nedodrží nikdy žádnou smlouvu.

Deset let nepokojů na Balkáně jde jednoznačně na vrub Miloševiče.

Slovinsko, Chorvatsko, Bosna - všechny tyto státy měly jistá práva podle jugoslávské ústavy a mají za sebou velmi špatnou zkušenost s Miloševičovým režimem a způsobem "vyjednávání".

Připomínám, že práva Slovenska nebyla tak význačná podle ústavy ČSFR, jaká měly státy jugoslávské federace, a přesto se rozdělení ČR a SR obešlo bez jediného výstřelu. Nic nebránilo politikům rozpadající se jugoslávské federace jednat, jako jednali Klaus a Mečiar.

Lidská práva jsou asi nejuniverzálnějším principem, na který lidstvo dosud přišlo, a to bez ohledu na politické, společenské a kulturní pozadí dané společnosti.

Vraždit lidi je špatné, bez ohledu na to zda je to v státě křesťanském, islámském, v eskymáckém mraze nebo v amazonském pralese.

Proč tedy 60 % českého obyvatelstva nesouhlasí s postupem NATO, když sami zažili bezmocnost obyčejného občana ?

Někdo snad z pacifismu (je ale správné ustupovat zlu ?), někdo z nenávisti vůči NATO, na nevědomost to nechci svádět. Nevím, nepochopil jsem jejich argumentaci, ale překvapuje mne část obyvatelstva tak rychle zapomněla na zrůdnost předchozího režimu.

Postup NATO ukončil premisu dvacátého století "nevměšování se do vnitřních záležitostí". Tato premisa sice umožnila omezit řadu konfliktů a zavést jistou stabilitu civilizace, ale také umožnila mnohým diktátorům zavést teror ve vlastní zemi, přivést zemi do úpadku. Pro připomenutí - Rusko, střední Evropa, Kuba, Kambodža, severní Korea, Irák, Chile.

Postupem NATO končí nepostižitelnost diktátorů, junt a  dalších "legálních" možností diktatur provádět teror na vlastním obvatelstvu. Již nemá žádný "vůdce" jistotu, že jej ostatní státy nechají vraždit ve vlastní zemi, nerespektovat alespoň základní civilizační principy. A to vadí všem diktátorům, diktátorkům, a příznivcům silné ruky, je to potenciální konec nejhrubších forem vnitřního útlaku. Již žádný manipulátor si nemůže být jist, že proti němu nebude celosvětový odpor, používající stejné nástroje.

Pseudopacifisté křičí, že NATO bude zasahovat všude kde se mu to bude líbit, ale současná válečná praxe NATO ukazuje, že se politikům nechce posílat na smrt ani lidi, kteří si válku vybrali jako povolání.

Hrůzy nějakého násilí musí převážit nad nechutí západní civilizace umírat.

Dvacáté století začalo vlastně až v 1914 první světovou válkou a údery NATO v Kosovu toto století, plné ničivých válek a ničení, ukončuje v nové dimenzi.

Postulát třetího tisíciletí bude znít: "Ani vlády svých zemí nesmí nerespektovat základní lidská práva občanů." A o tento postulát se v Kosovu válčí.