Havlovy procesy: zdvořilá, avšak nic neříkající odpověď z prezidentské
kanceláře
Takřka obratem jsem obdržel odpověď na svůj příspěvek "Procesy
Václava Havla" (obsahující čtyři otázky): e-mail podepsali pánové Ivo
Mathé (49 let, vedoucí KPR) a Ladislav Špaček (51 let, ředitel odboru) a
požádali, abych použil k odpovědi veřejné formy, což tímto činím.
Opravili můj údaj o počtu zaměstnanců z 350 na 112 (snížený plán na
rok 2000 130 osob) - chtěl jsem napsat 150 pracovníků, jak uvádí v
nejčtenější knize loňského roku znalec poměrů na Hradě MUDr. Miloš Rýc ve
své Zpovědi, došlo k překlepu a připojuji o tomto omluvu.
I tak souhlasím s těmi hlasy, které tvrdí, že ke zvládnutí úkolů KPR
měla stačit třetina, tedy nejvýše 50 pracovníků. V odpovědi spatřuji pokrok
- na svůj email předchůdci Jiřímu Pehemu čekám dodnes odpověď coby občan
(možno vyhledat v deníku došlé pošty KPR).
Pánové Mathé a Špaček by rádi odpověděli na mé otázky, ale odpovědi
podle zákona prý Kanceláři nepřísluší (asi výklad zák.č. 114/93 Sb).
(1) Trestní věci podle § 103 tr.z. prý neevidují, snad by se KPR
týkaly jen případy (ne)udělení milosti dle cit. par., ostatní snad by
vědělo Ministerstvo spravedlnosti.
Takže nesdělili ani jeden, aspoň částečný údaj!
Přičemž neproběhne jediné trestní řízení, kde by nebylo vyžádáno
upřesnění fakt od poškozeného do spisu.
Připomínám, že šlo o trestný čin hanobení výlučně a pouze Václava
Havla-prezidenta, kdy tento v prosinci 1993 požádal Ústavní soud, aby
taková ochrana byla vládě, Parlamentu a Ústavnímu soudu zrušena, avšak jemu
"vzhledem k šířící se vulgaritě" ponechána a Ústavní soud s nechutí musel
se přáním Václava Havla řídit.
Osm let takto se mohly konat a také konaly politické procesy,
pravděpodobně desítky osob byly trestně stíhány a některé odsouzeny a
vypořádání dosud neprovedeno, v trestním rejstříku zápisy trvají.
Tento trestní paragraf v demokratických zemích se nevyskytující má
nejblíže ke středověkým trestním kodexům - tr. čin Laesae crimen Maiestatis
- zločin urážky Jeho Veličenstva, i za předchozího komunistického režimu
nebyl takto formulován (chráněna byla skupina, nikoli výlučný jednotlivec).
Připomínám, že KPR má výsadní postavení a povinnost shromažďovat vše
a informovat občany o výkonu prezidentské funkce (i od jiných úřadů),
nikoli jiný úřad.
Jde o polit.procesy podle § 103 tr.z.např.: Jiří MATOUŠEK z Třebíče
1993 (1 měsíc podmíněně), Petr CIBULKA z Brna 1994, P. KARHÁNEK 1996,
Zdeněk SPÁLOVSKÝ důchodce z Kroměříže 1996 (4 měsíce podmíněně), dále
poslanec Jan VIK vyšetřován atd. Musím proto trvat na odpovědi.
(2) Odpověď na další tři otázky je společná: občanské spory proti
prezidentu či jím vedené se prý vůbec netýkají KPR, ta se na nich nijak
nepodílí, není povinna mít o nich povědomost, neboť jde o soukromé
záležitosti prezidenta a jeho právních zástupců - a tím je odpověď úřadu
občanovi hotova, občanovi do toho nic není.
Otázka č.2 zněla: kolik za posledních 10 let vedli manželé Havlovi
soudních sporů (po sporech v rodině a mezi příbuznými se neptám) na ochranu
své cti podle § 11 občan.zák.?
Např. známý spor o billboard nebyl kvůli cti Havlových, ale údajné
zlehčení cti prezidenta a manželky prezidenta, tedy šlo o spor v
době výkonu fukce prezidenta a pro údajnou urážku cti
prezidenta, ať je jím kdokoli. A pochopitelně na to informační povinnost
KPR dopadá.
Až skončí volební období V. Havla, pak může jít o soukromou
záležitost, ale pokud nepočkal, až skončí s funkcí hlavy státu, nejde o
soukromou záležitost, ale údajné urážky cti prezidenta republiky.
Běžně prezidenti tyto záležitosti řeší až po skončení funkce.
Ani otázka požadované újmy na cti byla proto Havlovými vyjádřena v
milionech Kč právě kvůli funkci prezidenta, nikoli kvůli jménu Havel.
Veřejnost má právo posuzovat, zda prezident svými zdánlivě
soukromými spory nesnižuje vážnost svěřeného úřadu.
Takže ani v tomto ohledu jsem se nic nedověděl, ačkoli jde o věci
spojené s výkonem funkce a protokolárními povinnostmi a veřejnou
činností prezidenta, což podle zák. je právě věcí KPR.
(3) Otázka č.3 žádala odpověď na soukromé spory prezidenta vedené v
době výkonu jeho funkce s přihlédnutím k dopadu na vážnost a význam hlavy
státu, např. majetkové spory.
Osobně se domnívám, že provedenými žalobami manželé Havlovi
poškodili vážnost a důstojnost úřadu prezidenta.
Kdyby odložili své žaloby na dobu, až se stanou soukromými osobami,
byla by věc aspoň zčásti soukromá, vážnost úřadu prezidenta by nebyla tolik
snížena.
Dokonce se domnívám, že žádný z dosavadních prezidentů republiky
tolik nezatěžoval soudy svými problémy. Rád se nechám poučit o opaku. Tedy
i tady jde o náplň činnosti KPR.
(4) Kolik občanů podalo občanskou žalobu nebo trestní oznámení
(přesněji podnět k tr.stíhání) na první dámu nebo prezidenta ČR? Mám na
mysli pro výkon funkce, kvůli výkonu funkce, v době
výkonu funkce - opět KPR odmítá odpovědět.
Vím z doslechu např. o občanovi, který žaloval V.Havla, že udělenou
amnestií způsobil tomuto občanovi škodu, a který požadoval aspoň
symbolickou náhradu škody.
A tady se angažoval aparát KPR dokonce údajně i osobními návštěvami
v bytě dotyčného občana, nechovali se zaměstnanci KPR tak, že by šlo čistě
o záležitost V. Havla a jeho soukromých právních zástupců.
Závěrem odpovídám na dva názory KPR: užívání titulů prý s výkonem
funkce nijak nesouvisí - je to v rozporu s vývěskami ve všech státních
úřadech a rozpočtových organizacích - občan má právo vědět, do jaké míry je
odpověď úředníka v dané věci kvalifikovaná.
Úředníci KPR nejsou ani umělci ani politiky vystupujícími na
obrazovkách televizí, nejde tady o nějaké chlubení tituly, ale o řádné
informování občana, čemu úředník rozumí více, čemu méně a čemu vůbec ne, z
čeho má složeny zkoušky před úředními komisemi.
Protože vím, že pisatelé - při vší úctě k jejich vysokoškolskému
vzdělání - nemají právnické vzdělání (jeden absolutorium FAMU, druhý
učitelování češtině a dějepisu), jejich tvrzení, že na mé otázky se zákon o
informacích "stejně nevztahuje" ponechám bez odpovědi, odborná diskuse není
možná, každý si ponecháme názor svůj.
A proto opravdu (vzhledem k článkům jako byl článek v Právu
9.9.1998, vzhledem k podanému "tr. oznámení" v kauze Matiční, vzhledem k
poskytovaným milostem a jejich zdůvodňování atd.) nevím v případě Jany
Chalupové, zda jde v právu o snaživého laika či jakéhosi právníka.
O právní kvalitě KPR svědčí m.j. i úřední internetové stránky KPR,
kde je čtenář poučován o tom, jak Ústava vymezuje práva a povinnosti
prezidenta, avšak uvádí se pouze 13 článků, ačkoli Ústava ukládá
prezidentovi práva a povinnosti v 32 článcích! (prvním je čl.14/1,
posledním čl. 107/2) - proč je tomu tak na těch internetových stránkách,
to nevím.
Než dezinformace je lepší žádná informace.
Tedy mé obavy se naplnily: i touto veřejnou formou jsem
získal odpověď sice zdvořilou formou, ale prázdnou obsahem, nedověděl jsem
se nic.
