Soukromé školy by se dotovat neměly
S myslenkou "stejne dotace stejnemu typu skol bez ohledu na zrizovatele" se
nemohu ztotoznit. Duvodu je nekolik:
a) rovina "vize": drtiva vetsina obcanu Ceske republiky se asi shodne
na vuli k soucasne existenci soukromeho i statniho skolstvi.
Jak ale
konkretne by cilovy stav mel vypadat?
Ja jsem presvecen o tom, ze cilem
liberala je predstava "co nejvetsi svoboda na státu, co nejmensi naroky na
statni prispevky".
Jedine vzajemna vyvazenost techto dvou aspektu se da
nazva skutecnou svobodou, skutecnou nezavislosti. A tak stejne jako v
oblasti rodinneho zivota je mym idealem predstava rodiny s vlastnim pravem
volit vychovne metody i s vlastni odpovednosti za zajisteni materialnich
prostredku pro rodinu (tj. bez statnich socialnich prispevku), tak i v
oblasti opravdu NESTATNIHO skolstvi je idealem škola, na jedne strane si
volici svobodne organizaci a formu studia, a na druhe strane nezavisla na
prispevcich ze statniho rozpoctu.
Soucasny legislativni navrh Marese a
Bartose je krokem smerem pryc od teto vize; krokem, ktery podle meho nazoru
ve svych dusledcich tzv. nestatni skoly jeste vice ke státu pripoutava;
demotivuje je od usilovani o vlastni ekonomickou sobestacnost.
b) rovina "funkce státu": navrh je zalozen na predpokladu, ze u
verejnych sluzeb ma obcan pravo na stejnou podporu z verejnych prostredku
bez ohledu na to, jak nakladnou formu si zvoli. Tak to ale prece neni,
protoze bud by pak stat prisel na buben, nebo by byla omezena svoboda volby
obcana.
Funkce státu podle meho nazoru spociva v tom, ze zajistuje urcity
minimalni zaklad verejnych sluzeb v dane kvalite a dane vysi nakladu - a
obcan ma svobodu vyuzit tuto sluzbu nebo svou potrebu zajistovat jinak,
soukrome, ale s tim, ze jeho rozhodovaci svoboda znamena zrici se prispevku
státu.
Kdyby to tak nebylo, pak nevim, co by napr. branilo bezpecnostnim
agenturam pozadovat od státu resp. obcí prispevek na vlastni cinnost,
adekvatni dotacim státu pro Ceskou nebo mestskou policii (protoze i
zajistovani bezpecnosti osob a majetku je verejnou sluzbou).
A podobnych
dalsich analogii by se jiste naslo vice - dotovana verejna doprava
(tramvaje, autobusy) vs. soukroma doprava vlastnimi auty apod.
Da se prece
pouzit stejny argument: platim dane + stat z dani prispiva na verejnou
dopravu =proc mam krome placeni dani jeste plne hradit nedotovany provoz
sveho auta, kterym jezdim do prace?
(Je to prece pouze o neco kvalitnejsi
zajisteni stejne potreby, a kvalita je pravem, nikoliv vysadou, jak vystizne
rika jeden soucasny reklamni slogan).
Ergo: tim, ze me stat nedotuje muj
benzin, zatimco z mych dani prispiva na dopravu metrem mych sousedu,
projevuje se v nem nespravedlnost, totalita, levicactvi, rovnostarstvi, a ja
jako liberal musim proti nemu bojovat....?
c) rovina praktická: v dnesni situaci, kdy resort skolstvi ma tak
hluboko do kapsy, znamena navrh dalsi snizeni rozpoctu na verejne skolstvi,
dalsi odchody ucitelu, dalsi snizeni kvality verejneho skolstvi.
Jako otec
tri deti, z nichz prvni nastupuje do skoly pristi rok, toto nemohu prijmout
bez znepokojeni. Mohl bych tomu snad rozumet v pripade, pokud by existoval
mechanismus, kterym bude zarucena hospodarnost verejnych vydaju - tj. pokud
bude moci skolsky urad nebo jiny regulacni organ plnomocne rici: tolik a
tolik skol je maximum na tento obvod, na toto uzemi, dalsi škola se zde
neuzivi a proto nebude existovat (samozrejme, pri zachovani bezplatneho
pristupu deti do skoly - podle listiny lidskych prav a svobod). Takovy
regulacni organ ale zadny navrh nepredpoklada.
d) rovina konkurencni: v duvodove zprave k navrhu se mluvi o podminkach
pro konkurenci. Nemyslim si, ze je v pripade skolstvi vhodne mluvit o
konkurenci (protoze kdo je zakaznikem? obcane nebo stat?), ale budiz.
Navrh
znamena naopak znevyhodneni statnich skol v teto konkurenci.
Rovna
konkurence by totiz v pripade stejnych dotaci od státu znamenala i stejne
pravo na vybirani prispevku od rodicu, coz je zase v rozporu s vyse zminenou
listinou lidskych prav a svobod.
A uz davno jsme opustili naivni myslenku,
ze vybrane skolne bude slouzit jen k investicnim, nikoliv provoznim vydajum
soukromych skol.
Myslim si, ze ti, kteri zastavaji liberalni princip odpovednosti obcana za
sebe samotneho a na myslence limitovaneho (nikoliv extenzivniho) pojeti prav
a povinnosti státu, by meli podobne tendence z nichz navrh vychazi,
odmitnout.
Hynek Krátký, Praha 6
